Tři legendy o krucifixu
Julius Zeyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27013/tri-legendy-o-krucifixu-27013.jpg
4
228
21
Klasik české literatury a jeho legendy, psané na základě lidových pověstí, odehrávající se na třech místech: v Praze, v Toledu a na Slovensku.
Přidat komentář
Tři křesťanské legendy o zázraku. První dvě poněkud krvežíznivé, s lehce hororovým nádechem, ale mne nejvíce oslovila poslední slovenská ... jímavé vyprávění, na kterém čtenář pochopí, co symbolizoval Kristus všem těm masám nejubožejších, smysl utíkání se právě ke křesťanské víře... a možná i to, proč dnes tomu už tak není.
Psaná krásnou poutavou češtinou, ale co se týče obsahu, bohužel žádný hlubší význam ve mně děj nezanechal..
Zajímavá a docela útlá kniha o víře ve třech verzích ... jo nebylo to špatné ...
Velice zajímavý obsah legend, avšak chvílemi se mi zdálo, že je děj a jazyk surový, neotesaný, prudký. Možná je to rukopis autora (toto bylo první dílo, co jsem od něj četla), ale mne to místy zaráželo. Jinak knihu doporučuji.
Obsahově zajímavé, ale zejména jazykově vytříbené. Typicky Zeyerovský styl poetiky:
"co jich tu jezdilo těch druhých, těch zrádných, prokletých, pocházejících z české krve, kterou byli zapřeli a zaprodali za jidášský groš!"
"společná jejich matka byla nevýslovná bída"
Velmi zvláštní soubor, jazykově i obsahově. Autorův styl, odpovídající době vzniku díla, možná nebyl nejjednoduší na čtení, ale má svou poetiku, takže v tom u mě problém nebyl. Mám ovšem dojem, že z každé legendy jsem si odnesla jen část zamýšleného poselství...to je případ hlavně Legendy pražské, naopak druhou legendu (tedy tu toledskou) považuji za nejzdařilejší.
Zeyerovo vyznání víry v Boha pomocí tří krátkých povídek-legend o krucifixu pravděpodobně dnešní mladé čtenáře nenadchne. Pozorný čtenář si alespoň v závěru uvědomí pomíjivost našich životů, které jsou stále naplněny krutostí, ponížením, ale i vírou v Boží milosrdenství.
Doporučuji čtenářům Zeyerovu obecně nejlépe hodnocenou knihu: Dům U tonoucí hvězdy. Předpokládám, že Radúze a Mahulenu si většina z nás vychutná raději ve zdařilém filmovém ztvárnění Jana Třísky a Magdy Vašáryové, které je celé dostupné na YouTube.
Kniha se dle mého názoru velmi dobře čte. Místy mi však přišel popis příliš zdlouhavý. Na druhou stranu by kniha asi neměla svůj specifický ráz, kterým mne zaujala. Autor dokázal opravdu autenticky navodit atmosféru prostředí, ve kterém se děj odehrává.
Paradoxně nejoslavovanější první legenda se mi líbila nejmíň. To vlastenectví až k oběti mi dávno přestalo imponovat. Ale další dvě legendy, v nichž Zeyer dokázal úžasným způsobem propojit boje lásky a nenávisti s křesťanskou mystikou, jsou uchvacující.
Knihu bych si normálně asi nepřečetla, ale rozebírali jsme ji jednou na semináři a tak mi nic jiného nezbylo. Teď jsem ráda, že jsem si tři povídky mohla přečíst. Nejsem věřící, ale Tři legendy o krucifixu mají pro mě i tak velké kouzlo a sílu. Poslední byla sice nejkratší, ale dle mého názoru nejzajímavější a nejpoutavější.
Zeyer používal hodně vzletných popisů, což by mohlo někomu vadit. Mně se knížka četla dobře a věřím, že se k ní ještě někdy vrátím, protože je v ní opravdu hodně námětů na přemýšlení.
Divím se, že jsem se k tomuto dílu ještě nedostala. Je nádherné, témata i styl vyprávění. Určitě jej zařadím mezi pravidelně čtené knihy do doby svatého týdnu, stejně jako každý rok na 1. máje čtu Máchu.
Velmi hezky sepsané, poutavé legendy, z nichž každá mě něčím okouzlila :). Nejvíce se mi líbila Legenda pražská, prostředí staré Prahy mám v literatuře moc ráda a děj byl rozhodně velmi originální. Další dvě legendy už byly trošku nudnější, ale stále to bylo moc příjemné počtení :).
Pražská legenda byla skvělá. Hezky psaná, pěkný příběh, nemám co vytknout. PĚT HVĚZDIČEK.
Toledská byla o maličko nudnější, ale taktéž pěkná. 4 HVĚZDIČKY
Slovenská legenda mě bavila nejméně, ale nebylo to nejhorší. 3 HVĚZDIČKY
Dohromady tedy 4 hvězdičky. Přiznávám, že kniha byla příjemným překvapením. Rozhodně jsem takto hezké počtení neočekávala.
Jsem moc ráda, že jsem si knihu nakonec přečetla. Líbily se mi všechny legendy, každá měla něco do sebe:)
Inultus při připomíná Arbesova romaneta. Mám dojem, že povídku s podobným námětem jsem už kdysi četla, hrdina byl malíř tvořící obraz nějakého světce. Legenda toledská je příběh se zázraky a tajemstvím víry, ukazuje však její nejhorší stránku - náboženský fanatismus. Nejzajímavější je slovenská legenda Samko Pták. Prosté vyprávění o prostém člověku a jeho trnové cestě, kterou po dlouhou část života prochází, aniž by si ji uvědomoval, je velice dobře napsané, v závěru až dojemné. Všechny tři příběhy v sobě skrývají hlubší filosofický podtext, určitě stojí za přečtení a zamyšlení.
Náboženská tématika mi nic neříká a rozhodně nevyhledávám tento typ knížek, ale Zeyerovy legendy jsem si přesto chtěla přečíst... Knížka je zajímavá, všechny tři legendy spojuje ústřední motiv krucifixu, který hraje v příbehu klíčovou roli, pokaždé jinou. Inultus (legenda pražská) se mi moc líbil, příběh ubohého poety a jeho osud mě "dostal", řekla bych, že jsem svým způsobem trpěla spolu s ním... další dvě legendy mě ale příliš nezaujaly, "náboženské zázraky"-to není nic pro nevěřícího člověka jako jsem já... Věřím ale, že se najde spousta lidí, kterým se i tyto příběhy budou líbit :)
Od Zeyera jsem víc nečetl, ale jen jako povinnou četbu tři na sobě nezávislé příběhy :) Nejvíce se mi líbila legenda Pražská
Část díla
- El Cristo de la Luz: Legenda toledská 1892
- Inultus 1892
- Samko Pták 1892
Autorovy další knížky
| 2007 |  Radúz a Mahulena |
| 1999 | Tři legendy o krucifixu |
| 1996 |  Dům U tonoucí hvězdy |
| 2001 | Jan Maria Plojhar |
| 1983 | Román o věrném přátelství Amise a Amila |
Krásné, jmenovitě ta poslední, slovenská, Samko Pták, o prosťáčkovi, který byl Kristu blíže než sofistikovaní lidé. Pod krucifixem si představte velkou plastiku či montáž kříže v kostele, s rameny, pní a korpusem (=postavou Ježíše Krista).