Martian komentáře u knih
"Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz."
První věta stačí - pět hvězd. Kafka je prostě jedinečný.
Tak nevím, asi nemám smysl pro humor, protože jsem se ani jednou nezasmál. Myslím, že je to přeceňovaná kniha.
Harry Potter je moje mládí, dospíval jsem s ním a nemohl se dočkat každého dalšího dílu. Ten poslední, sedmý, je dokonalým završením série. Zatím žádná jiná kniha na mě při četbě nepůsobila tak jako tato. Jednoduše perfektní.
Po přečtení vlastně pořádně nevím, o čem to bylo. To není dobré...
Každé Kafkovo dílo je výletem do jeho choré mysli. Takové exkurzi nelze odolat!
Celkem dobrý příběh, ale mám podstatnou výtku - takhle by to po jaderné apokalypse nevypadalo. Až příliš samozřejmě přešli do stavu středověké společnosti.
Kniha pomůže pochopit, jaký byl Hitler člověk a jak mohl dokázat to, co dokázal.
Je docela úsměvné, že v tom někdo hledal něco jiného než prostou pornografii. Je zajímavé vidět, že lidé před 140 lety byli stejní chlípníci jako v dnešní době. Jen mi pořád nějak neštymuje, že by Wild, taková citlivá duše, napsal takovou prasárnu :)
Detektivka není můj žánr, nicméně kvůli Rowlingové jsem udělal výjimku. Ale jsem zklamaný, to vyšetřování mě nebavilo.
Pro četbu Babičky asi musí být člověk ve stejném psychickém rozpoložení jako Němcová, když ji psala.
Tak nevím, nějak mi nesedl ten styl. Moc chytráckých řečiček na úkor děje. 1984 je lepší.
Škoda, že je to ve formě dramatu, protože jako román to mohlo být delší a mnohem propracovanější, téma je zajímavé, obzvlášť na tu dobu, ale ten velký potenciál prostě využit nebyl.
V dětství jsem z toho měl hrůzu, hlavně z baby Jagy a těch obrázků. Později jsem při četbě počítal mrtvé. Číslo si už bohužel nepamatuju, ale na pohádky je jich opravdu hodně. To ale vůbec není ke škodě.
Pokaždé, když jsem viděl výraz "bílá panička", tak se mi otevírala kudla v kapse. Je to tendenční kniha ukazující bílé ve špatném světle. To bych chápal, kdyby to napsala černá autorka, ale co nutí člověka pohrdat vlastní rasou?
Na první dojem jednoduchá kniha, ale skrývá se v ní mnoho velkých životních pravd; chce to někdy zastavit se a popřemýšlet o některých větách a možná vám víc věcí začne dávat smysl. Jak se kniha bude líbit asi záleží na momentálním rozpoložení člověka, ale určitě stojí za přečtení.
docela mě pobavila představa starého božstva závislého na počítačových hrách