Alchymista

Mě to hrozně nebavilo. Možná jsem byla zklamaná, protože jsem měla velká očekávání, možná jsem si myslela, že tam dostanu návod na život, jak vyřešit všechny svoje problémy, strasti a spliny a ono ne, možná se k ní ještě za několik let vrátím a změním názor, ale teď dávám do škatulky přečteno a nic.

Cesta za snem nikdy nevypadala tak lákavě, přičemž se dá bez problémů předstírat, že hledání pokladu je jen záminka pro pořádnou dávku sebepoznání a pár nečekaných aha momentů. S lehkým úsměvem na rtech a trochou ironie si člověk uvědomí, jak moc je svět vlastně jednoduchý, když si dovolí zpomalit a poslouchat víc než jen vlastní myšlenky. Vše tu plyne jako příjemný šum v pozadí, který vás nenápadně přesvědčí, že někdy opravdu stačí naslouchat srdci a neplánovat všechno jako bankovní účet. Milovnice malých životních zázraků si přijdou na své a možná přestanou brát svět tak vážně, což je vlastně docela osvobozující. Všechno má svůj čas a někdy je fajn nechat se prostě unášet proudem, protože právě tam se dějí ty nejlepší věci. A kdo by nechtěl mít trochu té alchymie v každodenním chaosu?

Jiný obal: zajímavý, jednoduchý.. z portugalského originálu 1993, vydalo nakladatelství Argo jako svoji 1059. publikaci ISBN 978-807203-954-8.. Vracím ji zpět do oběhu. Jsem ráda, že si ke mě našla cestu ;0).

Na začátku jsem byla trochu zklamaná, protože jsem čekala trochu něco jiného. Ale líbilo se mi kolik je tam mouder v praxi.. jedno za druhým.. po pár stránkách jsem přijala, že je to něco jiného než jsem čekala a byla zvědavá, co z toho bude.. postupně jsem se do příběhu ponořila a pak mě začal dokonce bavit - asi až v té sklárně a když potkal toho angličana, ale užila jsem si to až do konce. Překvapuje mě kolik autor dokázal do té knihy začlenit mouder ze života, jak to hezky pospojoval, takovou nenásilnou formou, prostě praxí - příběhem, vlastně spíš mnoha propojenými příběhy, super.

Asi to číst znovu nebudu, ale rozhodně je to zajímavá kniha k zamyšlení.. klidně doporučuji si ji rozdělit na nějaké časti a vždy si to zpracovat, dát třeba něco do praxe. Já ji přečetla za 1 den, ale také s přestávkami.. spoustu mouder znám, ale ne vše využívám v praxi. Člověk je často tak přehlcen všemi těmi informacemi kolem, že občas zapomene i na nějaké základy, které dřív třeba i praktikoval, ale postupně nějak přestal používat.. zmizely ze života.. Alchymista je dobrý název, výstižný.. každý jsme takový Alchimista svého života, někdy to sice dost patláme, ale jindy třeba i něco vykouzlíme, objevíme.. Hezký den a příjemné čtení.

Krásná kniha plná myšlenek o smyslu bytí.

Alchymista mi hodně připomněl Malého prince: pohádkový příběh s malým hrdinou a velkým poselstvím. Máme tu jednoduchý, univerzální odkaz, který dává smysl a má sílu. Čte se to lehce, svižně a myšlenka o hledání vlastní cesty je nadčasová.

Na druhou stranu, zábava to moc nebyla. Příběh stojí spíš na metaforách než na ději a jako román působí trochu prostě. Nakonec jsem rád, že byl tak krátký – delší už by mě asi unavil.

Verdikt: Jako pohádku pro děti můžu jenom doporučit

Krása a přínos této knihy není v samotném ději. ten je jednoduchý. To hlavní jsou myšlenky, které přináší. Myšlenky o tom, že člověk by se neměl bát jít za svým snem, měl by si věřit, nelpět na penězích, vidět a využít nové příležitosti.
Je to příběh o hledání sebe sama, o pochopení, že i samotná cesta (a to co na ní zažijeme, koho potkáme) může být cílem, o sepjetí člověk přírody a potažmo celého vesmíru.
Velmi dobře jsou spojeny prvky různých náboženství.
Kniha chce prostě čtenáře přimět zamyslet se nad sebou, svým životem.

Musím říct, že ze začátku byla kniha docela nudná, ale jak ji čtete dál, začne být čím dál víc a víc zajímavější a hlavně část v poušti je skvělá. Není to jen kniha o hledání pokladu, ale také o hledání něčeho mnohem důležitějšího. Každý může žít svůj osobní příběh, ale málokdo se k tomu skutečně odhodlá,co mu Bůh? Osud ? Život ? Naznačuje.

Knihu som dlhší čas odkladal, ale nakoniec som ju prečítal na jeden záťah a v čase, kedy som prežíval mentálnu krízu dôsledkom životného smeru, ktorý som si pred pár rokmi vybral.

Príbeh bol čtivý, ale o dosť viac ma zaujali hlbšie myšlienky cesty hrdiny, s ktorými som sa stotožňoval. Verím, že kniha nesedne hneď každému, mne sedla a dosť odzrkadlila moju skúsenosť a pravdu, že som svoju pozornosť venoval nesprávnym veciam a unikal mi prítomný okamih a to, na čom naozaj záležalo/záleží. Ak by som ju čítal v mladšom veku, moc by mi toho samozrejme nedala.

Páčilo sa mi aj samotné pojatie filozofických myšlienok, pretože autor tu nasilu nevnucuje jedno náboženstvo/vieru a rešpektuje každého voľbu, čo nájdeme aj v texte diela. Spája kresťanstvo, islam a nájdeme aj určité referencie na myšlienky z budhizmu. V jednoduchosti, nejaká vyššia moc, kde je celý svet prepojený - človek s prírodou. (aj keď to môže byť individuálne cítenie, vzhľadom k tomu, že som venoval značnú časť svojho času aj štúdiu viery, najmä kresťanstva)

Myslím, že časom dielo získa ešte na hodnote vzhľadom k tomu, kde sa svet a spoločnosť posúva. Čoraz viac vidíme len individuálne ciele, ktorých dosiahnutie nás šťastnými nespraví. A zabúdame na samotnú cestu, na ktorej sme obklopení skvelými ľuďmi (samozrejme narazíme aj na nepríjemných, ale práve to vedie k uvedomeniu si a váženie tých skvelých). Práve to je to hodnotné a tam by mala byť naša pozornosť, respektíve srdce, ako sa píše v samotnom dielu.

Nie je to žiadny návod na šťastie, ale ďalšia z kníh, ktorá dokáže čitateľovi položiť si otázky, ktorých odpovede nájde sám v sebe. Preto určite stojí za prečítanie. Nie je to totiž len o príbehu putovania Santiaga, predsa každý z nás má svoju cestu, tak prečo počas nej nenaraziť aj na túto knihu.

Krasná a inšpiratívna kniha. Čitateľ v nej najde takmer všetky žánre, fantasy, romantiku, lásku, napätie, dobrodužstvo, ale hlavné veľké myšlienky. Príbeh je o hľadaní svojej cesty k podkladu, doslovne aj obrazne. Je aj o pokore, rešpekte a naplnení snov, veď keď niečo chceš celý Vesmír sa spojí, aby si to dosiahol. V príbehu je veľa odkazov na náboženstvo, ale sú veľmi citlivo a dobre zakopované do deja. Za mňa veľká spokojnosť a prekvapenie, ako táto mála a utla knižka môže byť veľký príbeh.

Tato kniha mě nijak zvlášť neoslovila. Je možné že kdybych ji četl dřív, jako kluk bych asi měl jiné hodnocení. Dnes mě příběh připadal naivní a nezáživný.

Je pozoruhodné, že jedna z nejoceňovanějších knih posledních desetiletí tu má v září 2025 chabých 77%. Narazil jsem na tento titul v seznamu povinné školní četby svých dětí a zpětně si ho vybavil. A domnívám se, že ta procenta vcelku odpovídají.
Už tehdy jsem očekával duchovní ponor do chladivé tůně hlubokých myšlenek, ale dostal jsem jen teplý bazén a vodu po kolena. Alchymista se snaží předstírat, že je něco víc, než ve skutečnosti je. Možná za to nemůže autor, ale propagační mašinérie, která se okolo knihy rozjela a která v podstatě přetrvala dodnes. Návod k tomu, jak lépe žít, tu nenajdete, občas vás to ale donutí se zastavit a zamyslet...

Kniha se mi moc líbila. Je napsaná jednoduše, ale přitom v sobě nese hluboké myšlenky o životě, osudu a víře ve vlastní cestu. Četla se velmi lehce a přitom mě dokázala inspirovat a přimět k zamyšlení.
Líbilo se mi, jak autor ukazuje, že opravdový „poklad“ často neleží někde daleko, ale v nás samotných. Má krásnou atmosféru a je to ten typ knihy, ke které se dá vracet – pokaždé s trochu jiným pohledem.

Duchovní literatury je poskrovnu a tato knížka je jednou z nich. Působí jako pohádka, ale je zde cítit hlubší význam. Hold cesty za štěstím jsou křivolaké.

Přečteno podruhé. Po pěti letech. A musím přiznat, že už to nebylo tak super jako prvně. Jelikož už jsem věděla, o čem to je, více jsem si všímala jednotlivých detailů a rozhodnutí hlavní postavy. Rozhodovala bych se jinak.

Přečetla jsem to hned ten den, co jsem začala číst. Doporučovali mi ji přátelé jako zajímavou a duchovní knihu. A opravdu – bylo to zajímavé od začátku až do konce. Četlo se to lehce a příjemně.

Příjemná, odpočinková pohádka s hlubší myšlenkou na závěr, která se snaží přimět čtenáře dojít k uvědomění a docenění toho, co už má.
Jako zásadní považuji věk, ve kterém se do knihy začtete. Kdybych ji měla číst nyní se současnými znalostmi, bylo by vnímání příběhu jistě zcela odlišné. Ale v roce 2005 se mému mladšímu a méně sečtělému já vyprávění líbilo.

Trochu zklamání. Příběh to byl zajímavý, ale jako by si hrál na něco čím není. Měla jsem pocit, že byl psaný zbytečně složitě až se stával příliš jednoduchým. Lépe to popsat nedokážu. Čekala jsem víc.

Poslouchala jsem namluveno dnes již nežijícím slovenským hercem Mariánem Geišbergem. Nejsem ani filozof, ani znalec náboženských symbolů a textů, ale po poslechu jsem si řekla, že si tu knihu pořídím v papíru. Vím, že má jak kniha, tak autor, své příznivce i své odpůrce, ale já od něj nemám načteno tolik, abych si to troufla soudit.

Tato kniha je zajímavá v tom, že kombinuje filozofii s mystikou. Putování jednoho pastýře a jeho myšlenkové pochody a reakce "osudu" na vzniklé skutečnosti... bylo to zajímavé čtení, ale podruhé už bych si ji nepřečetla.