Makaja
komentáře u knih
Nové začátky
Lilly Lucas
Jako oddechovka, když člověka sklátí nemoc, dobrý. Jinak prostě po sté to samé- jiná kulisa, stejný příběh. Jen jsem nějak nepostřehla, že by se Lena starala o Liama, což je u au-pair trochu zvláštní.... A ty neustále nafukující se tváře mě vyloženě iritovaly .
Když zpívají cvrčci
Charles Martin
Posloucháno jako audiokniha a možná i proto jsem hodně vnímala, že je v knize opravdu hodně dlouhých popisů, čehokoli. Příběh je smutný a milý zároveň, plyne a spěje ke svému konci přesně podle očekávání čtenáře. Líbilo se, ale nenadchlo.....
Pojďte se mnou na nákup
Ljuba Štíplová
Když do výzvy knížka od autora z dětství, tak z dětství....milovala jsem ji jako dítě a zjišťuji, že ji pořád umím odříkat skoro celou.
Upálené
C. J. Tudor
Tenhle žánr není úplně moje srdcovka, ale objektivně musím uznat, že dobrý. Jakmile jsem se začetla, nedokázala jsem přestat číst. Trochu mě mrzelo, že už v polovině knihy bylo víceméně odtajněno, kdo je kdo, to autorka podala na stříbrném podnose. Takže mi na závěr chybělo trocha toho waw, ale i tak je to na 5*.
Hrdinové Pacifiku
Peter T. Deutermann
Tak nějak napůl. Mám ráda válečné romány a k letcům mám jisté historické pouto. Jenže tady jsem narazila na to, že se mi to nečetlo moc dobře. Prostě mě to nevtáhlo a místy i trochu nudilo. Nevím proč vlastně. Nebylo to ani tak příběhem nebo hlavními hrdiny, spíš stylem psaní, asi. Dala bych tři a půl.
Pěší vandr po lesích a lidech
Daniela Vacková
Jako návrat domů, mezi své. Neumím jinak popsat, jak na mě ta kniha zapůsobila. Ale doporučuji všem, i těm trampingem nepolíbeným.
Růže
Tiffany Reisz
Když jsem dala Galerii jednu hvězdu, musím dát Růži dvě.... byl tam totiž i příběh a nápad. Takže za mě lepší prvního dílu, nicméně tímto s autorkou končím. Tyto dvě knihy jsem dostala jako celek a další už doufám nedostanu.
Jedna želva za druhou
John Green
Zařekla jsem se, že po několikerém zklamání už Greena číst nebudu. Ale na dovolené se mi tahle kniha dostala do rukou a musím říct, že dobrý. Předčilo to mé očekávání. Možná to ale bylo i tím tématem, které se mě dotýká, Azinu spirálu myšlenek jsem naprosto chápala.... tentokrát John vážně ví, o čem píše.
Rudá galerie
Tiffany Reisz
Slátanina, nula hvězd nedávám jen ze zásady..... každý autor si zaslouží aspoň jednu za snahu. Nevyhledávám erotické romány, ale asi by mi nevadily, pokud nejsou prvoplánové, mají hlavu a patu a děj. Tady bohužel, vlastně to je spíš porno se spoustou vulgarit, přečetla jsem celkem 3 kapitoly, po druhé bylo jasno a tak jsem skočila na poslední...a stačilo, i to bylo moc.
"Minispoiler: Bohužel tady je jen ta erotika, resp. porno - pokus o duchařinu a wow efekt na konci se jaksi nepovedl."
Čas odejít
Jodi Picoult
Samotný příběh hledání ztracené maminky mě zas tak nezaujal, ta rovina třináctileté Jenny mě nějak nebavila. Ale vyprávění Alice o slonech, jejich zvycích a chování, to se mi líbilo. Závěr, no nevím ... Takže suma sumárum, tak napůl.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Je to na pět hvězd, bezesporu, ale přesto se musím přiznat, že to nadšení, které jsem zaznamenala u první knihy, se tak úplně nedostavilo. Možná to bylo odstupem ve čtení, ale tentokrát mi poměrně déle trvalo dostat se do děje a začíst se tak, abych knihu odkládala jen v nejnutnějších případech. Obsahově ale samozřejmě bomba, kus historie, o níž jsem buď neměla ani páru, nebo jen tak v obecné rovině.
Modrý medailon
Martha Sophie Marcus
Ale jo, jako taková oddechová romantika s přidanou hodnotou skutečné historie a trochou tajemství. Trochu zdlouhavé a nedotažené, konec dosti uspěchaný, na druhou stranu sympatická hlavní hrdinka, sympatický kapitán a ty skutečné historické postavy, navíc provázané s těmi fiktivními, mě celkem bavily. Takže neurazí, nenadchne. ...
Divá Bára
Božena Němcová
Na dnešní dobu vlastně příliš jednoduchý příběh, ale ve své době zřejmě byl stejně dráždivý, jako postava Báry samotné. Užila jsem si ten kratičký příběh i archaický jazyk dosytosti.
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Ne, ne, ne, žádná strana se vytrhávat nebude. Vtipný a inteligentní humor. Mám Marka už léta spojeného i s folkovými písničkami, v nichž se také odráží jakási sebereflexe a obraz společnosti, takže jsem nic jiného ani nečekala. Prostě paráda.
Píseň o Viktorce
Jaroslav Seifert
Zdá se, že přes Seiferta si pomalu hledám svou cestu k poezii. Krásné verše, dva smutné osudy v paralele ...... přiznám ale, že pokud bych neznala Babičku a nevěděla nic ze života BN, tak bych se přece jen trochu ztrácela.
Maminka
Jaroslav Seifert
Na půdě jsem pro syna do školy hledala Hrubína (musí tam někde být), ale našla jsem Seiferta. Ani nevím, kde se tam vzal, moje kniha to není, asi manželova - což je s podivem, protože on není zrovna vášnivý čtenář. Oprášila jsem desky, sedla a četla a četla, hltala stránku za stránkou. A i když poezii neholduju, protože jí moc nerozumím, tady to tak nebylo.Nejednou jsem se pousmála, nejednou souhlasně pokývala a nejednou i trochu zaslzela. V těch básničkách je všechno - radost, smutek, láska, pravda..... Moc hezké.
Osvobození
Imogen Kealey
Příběh je inspirován skutečností, ovšem s autorskými dějovými a časovými úpravami. A to je pro mě kámen úrazu, nemám totiž moc ráda knihy, které se tváří jako skutečný příběh, ale pak se ho nedrží a zkreslují dějiny. Autoři to ale alespoň uvedli v závěru, za to přidávám hvězdičku. Nicméně ani styl psaní mě až tak moc nenadchnul, přišel mi takový jakoby unylý, bez emocí. Ale špatné to není, to zas ne. A film by mohl být fajn, pokud se povede dobře natočit.
Nebe, na němž nesvítily hvězdy
Rainer M. Schröder
No ano, o holokaustu už bylo napsáno mnohé, ale o tom, že i po válce měli přeživší a navrátivší se z koncentračních táborů velmi těžký život, o tom už se příliš nepíše. Neumím si vůbec představit, kde ti lidé, kteří přežili roky hrůz, brali sílu a vůli žít a jít dál a k tomu ještě čelit odmítání, posměškům a šikanování svého okolí. Aby se nakonec dostali znovu do víru další války........ Čtení to není lehké,nejen obsahem, ale ani stylem. Abych byla upřímná, docela mě zpočátku rušily i ty hvězdičky, protože mi přišly nadbytečné, mnohokrát autor vlastně i v textu vysvětlil a mnoho z toho člověk prostě tak nějak ví. Takže jsem je přestala číst a přečetla jsem si je pouze v případě, že jsem, jak se říká, totálně nevěděla, která bije. Po dočtení ve mně stále přetrvává pocit hořkosti, smutku a zmaru.
Kdo jinému jámu kopá
Marie Rejfová
Trochu "naivní" styl psaní, jedna velká a zásadní nelogičnost mi tam dost vadila, ale na druhou stranu se to četlo celkem dobře. Jen na můj vkus hodně postav, občas jsem měla trochu problém s rychlou identifikaci zmiňované osoby.
Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
Kdyby to nebyl příběh skutečné ženy, zdál by se mi přitažený za vlasy a vyčítala bych navíc autorce, že hrdinku napsala jako, alespoň pro mě, nepříliš sympatickou a emočně plochou osobu. K samotné knize, nečetlo se mi to moc dobře, něco mi vadilo....sama nevím, jak to definovat, jestli to bylo členěním knihy nebo těmi skoky v čase, které mě občas rušily a mátly, ale zkrátka jsem si to neužila.