Nebe, na němž nesvítily hvězdy

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Alija Bet je hebrejské kódové označení pro ilegálně organizované přistěhovalectví do britské mandátní oblasti Palestina. Pro Leah a Janneka svitla na obzoru naděje – oba jsou z rodiny jediní, kdo přežili koncentrační tábory, a nyní, v roce 1946, se stále ještě hluboce traumatizovaní potulují jako živé mrtvoly rozbombardovaným Mnichovem. Doslechli se o nebezpečné plavbě na přeplněných vracích parníků, o mnoha utopených nebo v britských sběrných táborech internovaných uprchlících, o neustálých bojích s arabskými obyvateli – ale nemají jinou možnost. A tak se oba vydávají jako ilegální běženci na cestu přes Středozemní moře s nadějí na novou vlast....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/330689/nebe-na-nemz-nesvitily-hvezdy-HaP-330689.jpg 4.2265
Žánr:
Literatura světová, Romány, Historické romány

Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

Himmel ohne Sterne, 2015


více info...
Nahrávám...

Komentáře (97)

Kniha Nebe, na němž nesvítily hvězdy

Blanka1964
23. června

Málokdy mě nějaká kniha donutí se veřejně projevit se svým názorem. Ale tahle mě neskutečně zasáhla. Jednak historicko - politicky, nevěřila jsem svým očím, že tohle se dělo po válce plné utrpení, jednak lidsky, že nejvíc zbídačený člověk, který sotva vyvázl životem byl nucen snášet další hrůzy. Vždycky mě hodně zajímaly dějiny 20.století,ale unikaly mi souvislosti nekonečné války v Izraeli a na Blízkém východě. Teď jsem spoustu věcí pochopila. Pochopila, nepochopila....je to příliš těžké a neuvěřitelné . No a ještě ke knize...jsem zvyklá si denně číst před spaním. V tomto případě jsem někdy nečetla, protože jsem se děsila, co bude dál...a dočítala s vědomím, že to stejně dopadne špatně...přesto doporučuju!

lukas5944
21. května

Úžasná knížka, psaná velmi čtivým stylem.
Nešlo odtrhnout oči a velmi na mě zapůsobila.Zajímavá tématika o které jsem toho doposud nic nevěděla a na její popud jsem se začal lehce vzdělávat.-)
Díky pane Schröder a za neméně skvělý překlad i Jiřímu Lexovi


Danago
26. dubna

V této knize jsem se dozvěděla mnoho nového a jsem překvapená a otřesená. Předpokládám, že příběh je napsaný na základě historických událostí. Popravdě ještě nikdy jsem se nesetkala s tématem, jak se žilo Židům po skončení války ať už v Německu nebo v Anglii, co se dělo v Polsku a Anglii rok a půl po válce. Jakou roli hrála Palestina. Knížka není asi přímo čtivý román, ale je to román který se mnou opravdu otřásl. O tom, co se dělo po válce, jak je to vlastně s Palestinou a Izraelem toho pořád vím hodně málo. Stále mám v sobě otázku Proč? Proč se židovskému národu po celá staletí dějí taková příkoří? Proč se o tom více nemluví, nepíše . Dost mě to zarazilo. Za téma musím dát 5*. I když to rozhodně není veselé čtení.

Během čtení jsem si nedokázala odpustit si některé informace vyhledat.
Kypr internační tábory - provozované britskou vládou pro internaci všech Židů , kteří se pokoušeli emigrovat do mandátem Palestiny v rozporu britské politiky, fungovaly od srpna 1946 do ledna 1949.Během aktivních táborů došlo k řadě pokusů o útěk. Nejvýznamnější byl v srpnu 1948, kdy odhadem 100 vězňů uniklo z věznice tajným tunelem, o kterém Britové věřili, že byl vykopán po dobu šesti měsíců.
Haifa - izraelský přístav. Počet Židů se průběžně zvyšoval díky imigraci (alija), a to zejména z Evropy.
Kibuc Bar Giora v Palestině ,v očích Palestinských Židů byli ti, co přežili koncentrační tábory zbabělci, těmi co selhali, špatný materiálem... Ač si dělali velké naděje nebyli v kibucu kladně přijímáni. Tyto informace jsem vůbec netušila.
Celkově jsem se dozvěděla hodně o fungování kibuců.

První arabsko-izraelská válka (v Izraeli uváděná jako válka za nezávislost), vypukla po odchodu britských vojsk z Palestiny a vyhlášení samostatného židovského státu 14. května 1948, když na území nově vzniklého státu vpadla vojska jeho arabských sousedů, kteří jasně deklarovali úmysl Izrael zlikvidovat.
Za vítěze války je většinou považován Izraelský stát, který uhájil svou existenci proti sousedním arabským státům.
Knížka určitě nebude pro každého, není to lehké čtení je zde hodně informací historických i politických.

Clairka
12. dubna

Knihu jsem asi po 150 stránkách odložila a myslím, že ji už nedočtu. Na mě moc postav, zbytečně zdlouhavé pasáže, kdy se nic neděje...

sgjoli
30. března

Kniha zněla podle anotace zajímavě a i ten začátek mne bavil. Ale pak jsem pomalu začínala mít dojem, že autor v některých místech jako by ztrácel dech. Navíc mi úplně neseděla milostná linka, na kterou jsem v době čtení neměla úplně náladu. A byť mi přišel námět zajímavý, zpracování mi nakonec nesedlo - s každou další stranou jsem měla pocit, že se nudím, což mne mrzí. Knihu jsem nakonec odložila nedočtenou...

Barbanka
25. března

Opravdu jsem se snažila knížku dočíst, ale ve třetí části jsem to vzdala. Na mě je v knize moc postav, v kterých jsem se ztrácela, nic moc se tam neděje a je zbytečně zdlouhavá. Za mě tedy 3 hvězdy, myšlenka dobrá, ale to je tak všechno.

Tereza457
17. února

Za mě byla kniha chvílemi složitá,ale i tak jsem četla jedním dechem. Příběh o hrůzné cestě do Palestiny, kde mají Židé najít místo pro svou budoucnost. Těžká doba sebou nesla spoustu ztracených životů, krveprolití, strach a všechny hrůzy. Nedokážu si to představit jak ta doba musela být těžká. Určitě to stojí za přečtení.

Makaja
10. února

No ano, o holokaustu už bylo napsáno mnohé, ale o tom, že i po válce měli přeživší a navrátivší se z koncentračních táborů velmi těžký život, o tom už se příliš nepíše. Neumím si vůbec představit, kde ti lidé, kteří přežili roky hrůz, brali sílu a vůli žít a jít dál a k tomu ještě čelit odmítání, posměškům a šikanování svého okolí. Aby se nakonec dostali znovu do víru další války........ Čtení to není lehké,nejen obsahem, ale ani stylem. Abych byla upřímná, docela mě zpočátku rušily i ty hvězdičky, protože mi přišly nadbytečné, mnohokrát autor vlastně i v textu vysvětlil a mnoho z toho člověk prostě tak nějak ví. Takže jsem je přestala číst a přečetla jsem si je pouze v případě, že jsem, jak se říká, totálně nevěděla, která bije. Po dočtení ve mně stále přetrvává pocit hořkosti, smutku a zmaru.

1