Lkova komentáře u knih

Jak často se stává, že jdete do knihy s jistým vysokým očekáváním a pak sice dostanete něco úplně jiného, ale mnohem lepšího?
Nečekejte, že poznáte tým outsiderů z lesa, kteří se nakonec probojují do hokejového finále a vyhrají první místo. O tom ta kniha není. Ale tým poznáte, stejně jako lidi z Medvědína. Některé si oblíbíte, jiné budete nesnášet, dalších se budete bát, a jednoho si zamilujete na začátku a postupně začnete nenávidět. A jednoho milujete - Benji, můj milovaný Benji, ten kluk se smutnýma očima a divokým srdcem, to bude moje láska až do konce života. Nevzpomínám si, že bych někdy četla knihu, ve které by byla tak perfektní postava. Ten kluk dělal v mých očích všechno správně. "Opravdu není jako on, ale ani jako lidé odsud. Benji se nepodobá vůbec nikomu. Jak se někdo takový dá nemilovat?" No nedá, prostě nedá.
Jen bych si přála, abychom nevěděli, co přesně se stalo mezi Kevinem a Mayou. Chtěla bych se sama dopracovat k tomu, jestli věřím jednomu nebo druhému. Zajímalo by mě, jestli bych byla tak tvrdohlavá jako zbytek města, a jak moc bych pak byl zklamaná sama ze sebe.
Bylo to perfektní, nemůžu se dočkat druhého dílu.

13 11.09.2018

(SPOILER) Počítala jsem s tím, že knihu budu milovat, stejně jako miluju Daisy Jones & The Six. A nakonec teda ne, Monique mi přijde jako hodně špatná novinářka, její dějová linka byla úplně k ničemu. Evelyn mi nevadila, spíš se mi líbilo, jak si šla za svým a na nikoho se neohlížela... ze začátku.
Ze sedmi manželů mi byli sympatičtí jen dva (Rex a Robert), ze sedmi důvodů ke svatbě se mi líbil jen jeden (s Harrym). Které manželství absolutně nechápu, to bylo to s Maxem. Evelyn byla sice vdaná a nic speciálního k Maxovi necítila, ale on přišel a řekl, že ji miluje! Že si chce vzít! Jaké možnosti tady Evelyn má... hm... jen jednu, rozvést se a vstoupit do šestého manželství, dobře ji tak.
Na konci má být taky zvrat, velké šokující odhalení. Mně to přišlo dost zvláštní a nedávalo to smysl.
V knize se taky dozvíme, kdo byla Evelyna největší láska, spřízněná duše... škoda, že ten vztah byl tak toxický.
Tiktok made me buy it a já to teda zařadím mezi knížky "nechala jsem napálit dobrým hodnocením".

10 11.02.2022

Pokud se řekne Mariana Zapata, vybaví se mi automaticky slow burn a vtipná hrdinka s nesnesitelným hrdinou, kterého si člověk postupně zamiluje. Nevím, čím to je, snad tím, že pokud se člověk začte, má to za chvíli za sebou, ale tady mi ani nepřišlo, že by se to táhlo. Rozhodně ne v porovnání třeba s Kultim. Tady si Jasmine prostě uvědomila, že je zamilovaná a bylo to. Žádné snahy to oddalovat nebo si nalhávat opak. A Ivan mi byl sympatický hned. Líbilo se mi jejich pošťuchování, "dětičky", obě rodiny a epilog taky, i když přišel moc brzo.

Knihy na sebe sice nenavazují, ale Mariana v roce 2017 vydala knihu Dear Aaron, která je o sestře Ruby a jejím manželovi Aaronovi.

7 14.06.2021

Tahle kniha je zklamání. Ne, moment, je O ZKLAMÁNÍ. O zklamání postav, které se nezachovaly správně. Zklamání postav, které se nezachovaly vůbec nijak. Zklamání moje, protože se zdálo, že si autor nedá pokoj a špatné zprávy snad neskončí.
Celou dobu jsem si říkala, že je to jako sledovat čtvrtfinále MS v hokeji, kde hraje ČR proti USA. Teda, aspoň já osobně, se na takové zápasy dívám s neskutečnou dávkou emocí, kdy se střídá napětí, radost, bezmoc, naděje, zklamání, smutek, letargie a nakonec přísaha, že už to znovu dělat nebudu. Protože jestli si můžete na něco vsadit, tak na to, že národní tým ČR prostě čtvrtfinálový zápas proti Americe prohraje. A stejně tak si můžete vsadit, že z vás při čtení Backman dostane všechny tyhle emoce.
- u Medvědína jsem psala, že je Benji moje láska, která v mých očích dělá všechno správně. Tady jsem na něm jednu chybu odhalila - je to příšerný kapitán týmu.
- Richard Theo? Nechybí na konci nějaké vysvětlení? Za celým jeho masterplánem stálo jen to, že chce vyhrát volby?
- Zacki byla skvělá a jsem proto ochotná zapomenout na budoucnost za deset let.
K celému tomu "kdyby spolu prožili celý život" se vyjádřím tak, že si půjčím slova Teema: "Nebrečím. Jděte do prdele."

7 15.09.2018

Hodně mě překvapuje, že se jedná o první a zatím jedinou knihu od Amy Harmon, která se přeložila do češtiny. V mém případě je to její pátá kniha, a zas je to něco jiného. Podle mého názoru přesně to z ní dělá Paní spisovatelku, protože má takový styl psaní, kterým si vás získá a je jedno, jestli píše historický příběh, nebo fantasy.
Začátek knihy je mírný, kdy postavy čelí hlavně novým Italským zákonům proti Židům a to se nic moc dělat nedalo. Akorát se přizpůsobit. "Jak se můžu dohodnout na kompromisu s lidmi, kteří nechtějí, abych existoval? Oni chtějí, abychom všichni zmizeli. Nemůžu se přece přizpůsobit smrti!... Rok 1938 byl pro židy velmi zlý. Rok 1939 byl ještě horší." A pak už čtete se zatajeným dechem.
Je to o náboženství, je to o přežití, je to o odvaze... je to o lásce, prostě Angelo a Eva, k tomu nemám co dodat. Pokud na knihu narazíte, tak neváhejte.

7 28.12.2017

Když člověk přečte první knihu několikadílné série a zamiluje si ji, je to vždycky trochu problém, protože do druhého dílu už jde s vysokým očekáváním. A pokud to teda nemůže být lepší, ať je to alespoň stejně dobré...
Tak tady se toho nemusíte vůbec bát. Jestli v prvním díle byla Vasja odvážná, tak v tohle je - podle slov Mrazíka - šílená. Tím myslí starší, chytřejší, odvážnější a ještě lepší.
Jsem kousek od toho, abych si přečetla ten třetí díl v angličtině, protože se mi hrozně nechce opouštět tenhle svět plný kouzel. A chci, aby Vasja, Slavík, Mrazík a jeho bílá klisna žili spokojeně v jedlovém háji.

"Pokaždé, když si zvolíš jednu cestu, musíš žít se vzpomínkou na tu druhou, na život, kterého ses vzdala. Rozhodni se pro to, co ti připadá lepší. Ať zvolíš kteroukoli cestu, každá má své hořké i své sladké stránky."

5 21.04.2019

Kniha začíná tím, že si Mia oddychne, protože umřel její otec (tyran). Což by bylo skvělé, konečně bude moct žít normálně, i když asi dá trochu práce se z toho psychicky dostat, ale představa nového života jí určitě pomůže a... ŠPATNĚ! Hned v další kapitole už má totiž Mia přítele... a náhodou je to zase tyran! Na přečtení těch pár stránek, kde se hlavní hrdinka nechá beze slova mlátit - i když si uvědomuje, že je to špatně - jsem musela vynaložit velké úsilí. A když je smířená s tím, že se svým přítelem stejně zůstane až do smrti (což může být klidně další den), už jsem jednou rukou zavírala knížku.
Ale nakonec se díkybohu opravdu vzchopí a odejde. Žít nový život. Zase. A tam... potká dalšího borce, a i když má s chlapama jen ty nejhorší zkušenosti, stačí jeden jediný pohled na to, aby se znova zamilovala!
Vzdala jsem to, hlavní hrdinka je mi protivná jak ještě nikdo.

Na tuhle knihu jsem si brousila zuby už od té doby, co vyšla v angličtině. Ale četbu jsem neustále odkládala v naději, že se dočkám českého překladu. A potom... jednou večer... když jsem projížděla autorčiny ostatní knihy, jsem otevřela přesně tuhle stránku a když jsem uviděla anotaci, zastavilo se mi srdce a já věděla, že jsem se KONEČNĚ dočkala a knihu si budu moct přečíst. I když ta obálka mě zpočátku mrzela hodně, to je pravda.
Ale ten příběh a způsob, jakým je kniha napsaná... není možné si knihu nezamilovat. Od začátku jsem moc dobře věděla, do čeho jdu a byla jsem připravená na to, že to bez slz neustojím. Ale nečekala jsem, že to bude napsáno tak poutavě, že nebudu schopná knihu odložit. A ty dialogy! Po dlouhé době jsem si v knize opravdu užívala dialogy.
Ze všeho nejvíc jsem si oblíbila Vianne, hlavně jsem si užívala tu změnu, kterou prošla. Ale ani Isabelle nezůstávala pozadu. Silný příběh o silných ženách.
Hodnotím velmi pozitivně, kdybych měla k dispozici více hvězdiček, dám víc. Rozhodně si knihu ještě přečtu, ale nejdřív jí pošlu dál. Je to literární skvost, o který své blízké nehodlám připravit.

5 07.12.2016

Je to ta kniha, do které se zamilujete a ona se vám odvděčí tím, že vám to srdce zlomí. Ale budete vděční, alespoň já jsem.

5 13.10.2016

Ve škole jsem o díle Stařec a moře slyšela tolikrát, že jsem se těšila, až si knihu přečtu, když jsem dostala povinnou četbu k maturitě. Pořád si pamatuju, jak jsem si tu knihu s radostí nesla z knihovny, nadšeně ji otevřela už ve vlaku...
Ano, ta kniha ve vás něco nechá. Konkrétně ve mně nechala zklamání, už je to několik let a když ten název slyším, zase si vybavím tu frustraci. Celá ta vyjížďka na moře byla k ničemu a dodnes mě to štve!

4 14.06.2021

Námět byl skvělý, autorka píše čtivě, dobrý nápad s Přítomností a Minulostí... ale. Vždycky je tam ale. Takhle kniha měla ohromný potenciál.
Jenže já chtěla knížku, od které se nebudu moct odtrhnout, která mě bude držet v napětí a ani si nevšimnu, že jsem otočila stránku. A vzhledem k tomu, že tady jsme se každou chvíli vraceli do minulosti, chtěla jsem číst náznaky toho, jaký je Jack doopravdy. Malé přešlapy, které postupně gradují do velkého odhalení, že je magor. Ale ne. Tady je Jack prostě tak dokonalý, že musíte protáčet oči a pak BUM, nakonec už není. Teda asi. Jack ani sám neví, jak se vlastně chovat. Chvilku je v pohodě a pak přepne na úplného psychopata.
A Grace, to je kapitola sama o sobě. Ta holka je tak dutá. Té se nepovedlo absolutně nic. Celý rok se snažila utéct tomu tyranovi. Výsledek? Naučila se perfektně vařit. Za celý rok se jí nepodařilo vymyslet plán, tak musela na scénu přijít její sestra, která má sice svoje nedostatky, ale podá jí pomocnou ruku a Grace na to: "Co to je? K čemu to je? Co s tím mám dělat? Nechápu. Aha... To nejde. To se nedělá. To nemůžeš." Ale ještě že Millie věděla přesně, kdy Grace ujistit, že není na Jackově straně.
A ten konec? Opět Grace nezvládla a kdyby nebylo Ester, tak můžeme číst druhý díl Za zamčenými mřížemi.

4 13.11.2018

Mám pocit, že jsem se právě vrátila z New Orleans a hrozně mě mrzí, že jsem se po jednom dnu pročetla až k posledním větám tohoto díla. Brečela jsem, smála jsem se a taky se samozřejmě zamilovala. Jak do postav, tak do knihy samotné.
Pokud vás k přečtení nenaláká anotace ani recenze, tak si jí přečtu znovu i za vás.

4 11.10.2016

Proti předchozím dílům nemůžu říct křivého slova a hodnotím všemi dostupnými hvězdičkami.
Tenhle díl... aby bylo jasno, tak já si moc užívám to dopadnutí vraha a následné vysvětlení proč tenhle, proč tímhle způsobem, proč vůbec. Ale tady mi *spoiler alert* moc neseděl vrah. Celou dobu vše sedí na podezřelého - tím myslím opravu VŠE - a nakonec, z ničeho nic, to udělal někdo jiný? Přišlo mi, že Carter si na posledních pár stránkách řekl, že pozmění vraha. Hotovo. Většina knihy je napsaná, ta se měnit nebude, jen vrah. A tak já v tom případě teda nechápu, kdo byl mechanik na lodi? Kdo měl tolik síly, aby jednou ranou někomu zlomil čelist a vyrazil několik zubů?!

3 13.01.2020

Já si neumím dost jasně vysvětlit, jak jsem k téhle knize přišla, protože z nějakého důvodu nerada čtu české spisovatelky, ale tady to asi zachránila obálka, zasazení příběhu do New Yorku, mafie a ty jména, který nejsou český.
Možná to podle anotace vypadá jako něco, u čeho si budete nervozitou okusovat nehty, ale právě naopak. Budete se smát, budete se rozplývat nad Michaelem, budete s nedočkavostí otáčet stránky. A budete se k ní rádi vracet - jako já, tenhle komentář píšu po třetím dočtení.
Vtipná, romantická, oddechová kniha.

3 21.09.2018

Za mě teda velké ne. Hlavní postava Ruth mi byla nesympatická velmi a už mi to asi mělo dojít z té anotace, ale naivně jsem si myslela, že nebudu muset její stížnosti na "barevnost" číst na Úplně. Každé. Stránce. Začalo mě to otravovat celkem brzo, ale pak už to byl extrém a skoro celý střed knihy jsem přeskočila, abych se mohla dostat k tomu soudu.
Jediná postava, kterou si tady může člověk oblíbit, je asi Davis. No dobře, a taky Kennedy, její manžel Micah a syn Ruth Edison. Hodnocení je jednoduché, jedna hvězdička za začátek, člověk se snadno začte. Další hvězdička za ten soud, ten se mi taky líbil.
A proboha, ten konec. Matka Brit? To bylo stejně zbytečné, jako ten "epilog" z pohledu Turka.

3 05.07.2018

Během čtení jsem si říkala, že to vlastně žádná pecka není, protože jsem dokázala knihu odložit a vrátit se k ní třeba i po týdnu. Ale ve skutečnosti jsem jí odkládala a vracela se k ní po takové době, protože jsem se v ní ztrácela. Až tak dobře je napsaná. Prostě se ztratíte v příběhu a až pak si uvědomíte, že nemáte tátu pekaře, že nezuří válka, že nejste v Osvětimi... Když jsem dočetla, byla jsem zklamaná z toho konce, přišlo mi to jako nejhorší možná varianta... ale víte co? Když nad tím teď přemýšlím, tak jsem vlastně moc spokojená. Nadmíru.

3 23.08.2017

Čteno před lety v angličtině, tady pár otázek:
Pro mě neznámá autorka? - ✓
Šílené téma? - ✓
Nezapomenutelná kniha? - ✓
Vybrečela jsem si na konci oči? - ✓
Je to jedna z mých oblíbených knih? - ✓ ABSOLUTNĚ BEZ POCHYB ✓
Nějaký zapamatovatelný citát? - ✓ Ha, kdyby jeden! "At what point do you decide that enough is enough?"
A to nejdůležitější: v češtině čekají na vydání s čím???????? Už léta čekám, až si budu moct s někým promluvit o tom, jaká ta kniha je. Jednou jsem se to snažila vysvětlit kamarádce, ale je to těžké; "Hele, naprosto boží kniha. Je to o Maye a Lochanovi, jsou to sourozenci a milují se...No co? Ono je to sice zvláštní téma... nech toho! Je to super kniha! Tak je tam incest... ne, nedívej se na mě tak!" Lásku k téhle knize prostě nevysvětlíte někomu, kdo jí nečetl.

3 12.07.2017

Možná proto, že kniha začala tak slibně, že jsem začala mít vysoké očekávání.
Možná proto, že byla psychicky nemocná snad každá druhá postava.
Možná proto, že schizofrenní hrdinka je zápletka sama o sobě a není nutné k tomu přidávat komunisty, nácky ani žádné další detektivní zápletky.
Dávám 3, protože 2,5 dát nejde. Posledních pár kapitol byla zbytečnost, ale obálka je krásná, to se musí nechat.

3 21.06.2017

"Váš čtyřletý syn má vzpomínky na věci, které nezažil, a chce zpátky k mámě... jiné, než jste vy." Nepodívala jsem se na anotaci, nehledala jsem recenze, prostě mi stačila tahle jedna věta, a měla jsem jasno. Očekávala jsem zajímavou a neobvyklou knihu. To jsem taky dostala a k tomu ještě něco navíc. Takže jsem spokojená, doporučuji.

3 27.03.2017

Všechny romantické knihy mají v podstatě stejné schéma. Na začátku pochopitelně proběhne setkání hrdinů. Do poloviny knihy se dají dohromady a všechno jde skvěle. Ve třičtvrtině knihy zpravidla přijde problém, který většinou zapříčiní rozchod. Ale končí to samozřejmě šťastným koncem. Někdy mě to už unavuje, takže i když je začátek perfektní, nakonec knihu odložím, protože je snadno předvídatelná. To se mi stalo u předchozích dvou dílu Stage Dive.
Ale tady mi to nevadilo! To kvůli toho příběhu, protože jestli něco můžu, tak zkrocení zlého muže. Jimmy je totiž uzavřený tvrďák, který se s ničím a nikým nepáře. A Lena si nenechá nic líbit, takže je pro něj dokonalá. Výborně hodnotím dialogy těch dvou, protože to konečně nebylo zbytečné tlachání k vyplnění ticha. A protože byl Jimmy vykreslenej jako kretén bez emocí, nakonec vás dojmou úplné maličkosti, jako třeba když nechá Lenu, aby mu držela ruku! :D Příjemná oddechová kniha, která vás s velkou pravděpodobností rozesměje :)

3 19.02.2017