Sochař smrti

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Detektivové Robert Hunter a Carlos Garcia stojí před dalším temným případem. Tentokrát jim chorá mysl sériového vraha předkládá s každou obětí hádanku: Jaký vzkaz se skrývá v obludném uměleckém díle, zanechaném na místě činu? Proč vložil pachatel tolik práce a fantazie do zprávy, kterou mohl sdělit mnohem snazším způsobem? A chce vůbec něco sdělit, nebo jen mate policii falešnou nápovědí, aby ji připravil o čas a svedl ze stopy? Jaká událost z dávné minulosti spustila jeho řádění – a proč až teď? Chris Carter, mistr svého oboru, nezklame ani tentokrát: řešení je opět šokující a překvapivé, a přesto má čtenář šanci dospět k němu současně s vyšetřovateli, neboť mu autor nic nezamlčuje....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204011/big_sochar-smrti-Wg1-204011.jpg 4.61815
Série:

Robert Hunter 4.


Žánr:
Literatura světová, Detektivky, krimi, Romány

Vydáno: , BB art
Originální název:

The Death Sculptor, 2012


více info...
Nahrávám...

Komentáře (434)

Kniha Sochař smrti

marketa1860
18. ledna

Parádní kniha, jak jinak od Cartera.
Jen mi malinko vadí neustále se opakující detaily z Hunterova života, insomnie, druhy whisky, popis jeho bytu..., ale to je asi úděl všech, kteří čtou celou sérii od začátku do konce.

PepaS409
16. ledna

Asi to nejbrutálnější, co jsem od tohoto autora četl. Chápu, že někomu vadí, že Robert Hunter si svou whisky vychutnává. Já dostanu chuť si dát také. Ale zpátky ke knize. Opravdu povedená. A hodně čtivá. Cris Carter umí.


dedecko
15. ledna

Jeden díl lepší a lepší, čte se to samo, ale jsou to krvaky, mě to nevadi

Anna479
13. ledna

Nakonec jsem dočetla i tento díl a to jsem si u předchozí knihy řekla, že je poslední. Jak mě první i druhý díl bavil, tak třetí a čtvrtý mě spíš nudil.
Jasně, je tam opět pořádná dávka napětí, litry (spíš asi hektolitry) krve, brutální násilí a fakt nechutný vraždy. To je zřejmě Carterovo podpis. Ale, to jak jsou všechny knihy stejné, začne po čase nudit.
U Sochaře jsem už přeskakovala slova, věty i celé odstavce, jen abych se dostala na konec. Vážně nepotřebuji po čtvrté v řadě číst, jak je Robert Hunter milovník skotské single malt whisky a narozdíl od jiných si ji vychutnává a neopíjí se jí.
Pak mě taky hrozně štve kapitánka Blakeová. U té zřejmě platí, že kdo neumí vůbec nic, ten šéfuje. Nechápu, proč si dal autor tolik práce s tím, aby vypadala jako totální blbka. Chová se, jakože neumí do pěti počítat. Asi je dobrá jen na debaty se starostou a okresním návladním.
Ale abych jen nekřivdila, když odfiltruju všechny ty nudné a rušivé části, tak by to mohl být dobrý detektivní thriller. Protože závěr opět překvapil. Trochu jsem tušila, ale vrah mě zaskočil. I když i k němu bych měla výtku....

Medunkavera
06. ledna

Na mě příliš brutální. Nedočetla jsem.
Tohle můj oblíbený spisovatel nebude. Knihu jsem zkusila jen proto,
že na to bylo tolik ohlasů.
(no..mohlo mě to napadnout, už když jsem viděla tu obálku)

KatarínaK.
05. ledna

Trochu mám problém, že se mi za poslední rok dostalo do rukou hned několik opravdu skvělých knih a teď mám problém s hodnocením jiných. Proto nemůžu Sochaři smrti dát více než 3,5*. Ale aby jsem byla férová v rámci žánrů detektivní thriller a "odpočinková"
kniha, to bylo dobré. Rozhodně čtivé, napínavé. Občas ráda sáhnu i po takové knize a k Robertovi Hunterovi se po nějaké době jistě vrátím.

Smiley96
05. ledna

Kniha od knihy pořád lepší a lepší. Napínavé od začátku do konce. Super.

Rihatama
05. ledna

Los Angeles jsem navštívila v roce 2007. Nejspíš už vypadá jinak. Některé věci, třeba jako Hollywood nebo zločin, asi ale zůstávají konstantní a detektivové Hunter a Garcia tak mají podnětné a zajímavé pracovní prostředí. Ani tentokrát Carter nezklamal, právě naopak, a na brutalitě (na jejímž popisu si dává obzvlášť záležet) snad ještě přidal... Zločiny sériového vraha jsou rovněž opět promyšlenější a morbidnější než v předchozích případech a rozhodně nejsou snadno odhalitelné. Stínová hra s lidskými "artefakty" představuje nejen hádanku a klíč k "řešení", ale i velmi zajímavou zápletku. Carter je nebývale nápaditý. Teď taky chápu nutnost Hunterova IQ přesahujícího měřitelné hodnoty :-). Každá jednotlivá postava je dokonale propracovaná, má svou historii, povahu a důvody ke svému konání. A že se jich tam objevuje nemálo. Slabší povahy nejspíš některé části Sochaře smrti s radostí přeskočí, sochaře však mohu jenom doporučit. Kdo ještě nečetl, neváhejte vstoupit do Carterova smrtícího pekla.

1 ...