LiberX komentáře u knih

Komorní drama otce a syna na cestě spáleným a chladným světem. Minulost jako by neexistovala. Přítomnost je jen boj o každý další den, hlad, únava a zima. Budoucnost je hledání špetky naděj ve světě, ve kterém už moc lidskosti nezbylo.

Cesta je syrové postapo, které děsí tím, jak skutečné a přirozené dokáže být. Přesto na nejvyšší hodnocení nedosáhla. Může za to strohost vyprávění. Jako by neustále nejen mohlo, ale mělo být řečeno mnohem víc. To není výtka k dialogům. Jsou kusé, přesto nepostrádají hloubku a skvěle dotvářejí depresivní atmosféru knihy.

46 19.04.2021

Úskoky v úskocích jiných úskoků. Tahle citace skvěle vystihuje knihu, která je až po okraj nasycena intrikami, vztahy a nečekanými souvislostmi. Chtělo by se říct, že je to taková vesmírná Hra o trůny, ale to by nesměla Duna vyjít o více než třicet let dříve.

Franku Herberovi se podařilo stvořit neskutečně komplexní vesmír s hromadou silných postav a epických momentů. Duna, to není sci-fi s pouštními červi a vesmírnými loděmi, ve kterém vše tak nějak neurčitě funguje. Imperátor, gilda, velkorody, fremeni, koření, cestování vesmírem, a dokonce i náboženství a ekologie tvoří dohromady jasně fungující systém, ve kterém vše souvisí se vším.

Duna je mistrovské dílo, které neztratilo nic na svých kvalitách ani takřka dvacet let od doby, kdy jsem jej na střední škole četl poprvé.

44 31.05.2020

Neskutečně syrový a realistický survival vycházející ze skutečných událostí. Nevlídné ledové pustiny, dlouhé polární noci, nevypočitatelný nepřítel a skvěle napsané (ne nutně sympatické) postavy, u nichž každým dnem roste pocit nedůvěry, izolace a beznaděje. To vše se Simmonsovi podařilo natolik věrně přenést na papír, až je čtenáři pomalu větší zima, než posádce lodí HMS Terror a HMS Erebus.

Navíc kniha do jisté míry funguje i jako hraný dokument, který zcela přirozeně, krok po kroku, předkládá množství zajímavých informací o průběhu polárních expedicí, jejich vybavení i způsobu velení a organizace.

Přesto mám ke knize řadu výhrad. Zejména k závěru. Ten zcela proti očekávání zabředl do vod nadpřirozena, kterými jsem proplul takřka apaticky, s pocitem naprosto promrhaného potenciálu.

PS: Tušíte, jak velké byly zásoby alkoholu pro 129 člennou posádku na 3 roky trvající plavbu? Krásných 4.500 galonů (17.000 litrů) 70% rumu a 1.000 galonů (4.500 l) brandy. Konečně chápu, co znamená pít jako námořník.

23 06.05.2021

Nadčasové sci-fi. Sice nebudete ohromeni moderními technologiemi, které jednou změní náš život, ale třeba se dozvíte něco o nás samých, o lidské povaze. Budoucnost Země je možná úplně jiná, než bychom čekali.

Hvězdu navrch si román zaslouží za bezpočet filmových zpracování, které inspiroval. To platí dvojnásob ve vztahu k původní filmové adaptaci z roku 1968. Je až s podivem, jak se jejím autorům podařilo knižní předlohu téměř ve všem překonat. Návrat na Zemi, potopení vesmírné lodě, poraněný krk, jako důvod mlčení hlavní postavy. Díky těmto a dalším změnám působí příběh nejen přirozeněji, ale i děsivěji.

22 05.04.2021

Karanténa je ryze průměrná detektivka, která se snaží svézt na současné situaci. Dle předmluvy ležela autorovi v šuplíku již od roku 2005. S ohledem na množství nelogičností a neobjasněných okolností bych však hádal spíše na rychlokvašku. Jednotlivé prvky, které pracují s motivem pandemie, jsou využity na výbornou. Jako celek však kniha na mnoha místech vrže, je uspěchaná a působí nedomyšleně.

20 02.05.2021

Jack London mi chtěl vyprávět o nesmrtelnosti duše, o krutosti amerického vězeňského sytému. Jenže... Já jel autobusem. On letěl letadlem. Já neviděl za nejbližší kopec. On byl hlavou v oblacích a snažil se dotýkat hvězd... Zkrátka jsme se nepotkali.

20 02.04.2021

Zaklínač není klasické fantasy, na které jsou mnozí fanoušci zvyklí například z pera J.R.R. Tolkiena.

Svět zaklínače sice působí středověkým dojmem, ale do popředí staví mnoho moderních témat jako je rasová nesnášenlivost, integrace menšin, zneužívání náboženských symbolů, politické manipulace nebo ekologie.

Důležitou roli hrají i realistické postavy a frakce. Stejně jako ve skutečném životě je lze jen stěží rozdělit na černé a bílé (záporné a kladné). Každá má svůj příběh, své pohnutky a způsob, jakým se prodírá drsným světem, ve kterém největší nebezpečí nepředstavují draci, upíři nebo ghúlové, ale lidé.

Portrét ruské společnosti poloviny 19. století? Možná.

Okno do duše zchudlého studenta, který prožívá existenciální krizi? Snad.

Zločin? Určitě! Zločin, který spáchal každý učitel, který tuto knihu zařadil mezi povinnou (doporučenou) četbu. Skutečnost, že je i v roce 2021 možné ji nalézt na seznamech povinné četby, vypovídá o stavu našeho školství. Povinná četba nemá studenty nutit číst staré, dnes již značně zkostnatělé knihy, které označujeme za klasiku. Povinná četa by se měla snažit studenty povzbudit ke čtení a probudit v nich lásku k literatuře.

Nakonec jsem knihu dočetl, ale musel jsem se k tomu opravdu hodně dlouho nutit.

18 10.02.2021

Kdybychom tak mohli slyšet co si štěňata myslí. Vděčné téma, u kterého bychom se určitě nasmáli. Chyba žánru, tohle není komedie, ale doják. Občas potěší, sem tam rozesměje, ale víc než co jiného se snaží ždímat slzy. To by nevadilo, kdyby to laskavé vyprávění o psech a lidech psíma očima nebylo tak zbytečně uspěchané, plytké a prvoplánové. Autor si s vyprávěním příběhu nedal příliš práci, přeskakuje od jedné události k druhé, takže nic a nikdo nemá prostor vyniknout. Jako kdyby to jediné, na čem záleželo, bylo dostat co nejvíce srdceryvných okamžiků na co nejmenší počet stránek.

18 08.02.2021

U podobného typu knih si obvykle podtrhávám hodnotné a zajímavé pasáže. Tady jsem to po pár kapitolách vzdal. Sapiens by měli být tesáni do kamene.

Jako nepopsaný list papíru jsem se chtěl něco dozvědět o jednom z kandidátů na prezidenta ČR, jenže...

Rozkaz zněl jasně. Napsat co nejvíc akurátní biografii, která nikoho neurazí a nenáročné nadchne. Výsledkem je učebnicový příklad toho, jak toho říct hodně a přitom neříct vůbec nic. Čekat jakýkoliv byť nepatrně kontroverzní výrok či skutek by byla chyba. Kromě vztahu k rodině se o hodnotách a názorech Petra Pavla dovíme jen pramálo.

Nic se nedozvíme o jeho studiích na komunistického agenturního zpravodaje (rozvědčíka), působení v komunistické straně ani vztazích a vazbách, které Petru Pavlovi pomohly do funkce předsedy vojenského výboru NATO. Totéž platí o "zákulisních" jednáních nebo rozhodnutích, která muselo NATO učinit za jeho působení. Místo toho je závěr věnován stručnému popisu organizace NATO.

17 21.03.2022

Bylo to rande naslepo. Neměl jsem žádná očekávání, přesto jsem byl zvědavý. Prý je to druhý Kulhánek, říkali. Z počátku to vypadalo na další snadno zapomenutelné setkání s hromadou otřepaných frází a vtipy, kterým se smějete jen ze slušnosti. Pak jsme opustili Prahu a vydali se na cestu. Nejen postavy nabraly na čerstvém vzduchu dech. Svět bez naděje, ve kterém lidé žijí díky odkazu minulosti, tenhle svět bez zákonů postupně získal tu správnou patinu a já čím dal častěji začal uvažovat o vyšším než tříhvězdičkovém hodnocení.

17 04.02.2021

Odlehlá vesmírná kolonie a četa mariňáků, která má zjistit, proč došlo k přerušení komunikace. Zní to povědomě?

První polovina knihy je poctou filmovým Vetřelcům od Jamese Camerona. Je z toho cítit pot a krev sebevědomých mariňáků, kteří jsou vycvičení tak, aby překonali každou překážku. Tedy alespoň do chvíle, kdy... začne atmosféra tuhnout jak rychleschnoucí beton. Zlom přichází v polovině knihy. Z hororu se stává tvrdá military a my dostáváme pořádnou nálož akce.

Překvapily zejména skvěle napsané dialogy a množství nápadů, které potěší především fanoušky Vetřelců. Příběh sice po Vetřelcích neustále pomrkává, nakonec však vždy překvapí, jakým způsobem posouvá a ohýbá svůj vzor.

15 13.01.2021

Žádné šokující odhalení se nekoná, nikdo není terčem opravdové kritiky. 3x vypraná a 2x vyžehlená. Přesně taková je tato biografie, která nemá za cíl nic jiného, než upevnit piedestal, který pro sebe Arnold celý život stavěl.

To ale není nezbytně na škodu. Výsledkem je ta nezajímavější, nejvýpravnější a taky nejdelší motivační literatura, jakou jsem zatím četl.

Bonusem navíc je možnost nahlédnout do zákulisí kulturistiky a Hollywoodu.

15 29.12.2020

Utrpení. Jako bych si spletl nejen autora, ale snad i žánr. Třetí díl rve metro ze základů. Původní útěsná atmosféra metra s prvky sci-fi a mystiky je pryč. Až na několik výjimek zbyla jen bída a zmar coby odraz ruské společnosti.

Změnil se i Arťom. Naivní, chaotický...neschopný se vyjádřit a dát dohromady souvislou větu. Na protivnější hlavní postavu jsem už dlouho nenarazil.

Že má kniha silný závěr, který se snaží být výhružně vztyčeným ukazováčkem a varovat? Kvůli němu se ji nevyplatí číst.

14 22.02.2021

Téma se již začíná vyčerpávat. Jedenáctý díl si i přesto drží vysokou úroveň a Bernard Cornwell opět dokazuje, že je jako autor historických románu stále ve skvělé formě. Jen už to nejsou bitvy, co čtenáře táhne. Více než kdy dřív se do popředí dostávají intriky a záště, které dokáží změnit osud celé země.

14 07.02.2021

Mysteriózní duchařina, kterou jsem nedokázal brát vážně. Většinu času jen mlátí prázdnou slámu, nudí a snaží se budovat napětí doslova z ničeho. Do poslední stránky jsem doufal v nějaký zvrat, něco, co celý příběh osudově slepí. Marně.

14 06.02.2021

Severské mýty převyprávěné moderním jazykem. Zní to skvělé. Na papíře to však už tak skvělé není.

Většina toho, co jsem doposud věděl o severské mytologii, byly jen střípky. Bohužel se ukázalo, že filmy, hry i knihy o vikinzích ze severské mytologie vyzobaly opravdu všechny dobroty. Zbyly báchorky, v nichž se bohové chovají jak děti, které dostaly ty nejlepší hračky a kromě nich samotných už je nic nezajímá. Víte jak nejlépe rozesmát bohy? To vezmete provázek, jeden konec uvážete divokému kozlovi za bradku a druhý k Lokiho...zbytek si domyslíte.

Za náplň severských legend Neil Gaiman samozřejmě nemůže. Jenže se nepředvedl ani jako nápaditý vypravěč. Děj, postavy i jejich motivace jsou ploché a postrádají jakoukoliv hloubku. Možná to byl záměr, zachovat věrnost původnímu znění, ale na mě to zkrátka bylo stručné až moc. Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky tak vedle Severské mytologie působí doslova velkolepě.

13 11.04.2021

Zdánlivě prázdné vesmírné plavidlo z hlubin vesmíru rozpoutá sled nečekaných událostí, které se odehrají nejen v jeho útrobách, ale i na poli mezinárodní diplomacie.

Ne, nečekejte hlučné sci-fi plné konfliktů. Moc se toho neděje a i když se něco děje, nedaří se budovat napětí. Chybí složitější zápletka, nebudeme svědky meziplanetárních tahanic ani náboženského fanatismu.

Setkání s Rámou je nečekaně poklidné Verneovské dobrodružství ve vesmíru. Víc než na své hrdiny dbá A. C. Clarke na technickou preciznost své vize, kterou se notnými popisy snaží ukotvit v mezích vědeckého poznání, rozumu a logiky.

12 05.02.2023

Lehce obstarožní sci-fi, není ze severu a hrdina není rozerván životem. Přesto je to až nečekaně povedená detektivka.

Vražda jednoho z Vesmířanů, která může vést ke konfliktu mezi Zemí a společenstvím vesmírných kolonií. Nastupující robotizace. Přelidnění. Námět není vůbec špatný a jednotlivé konspirační teorie Elijáše Baleyho mi vysloveně dělaly radost, až jsem litoval, že nejsou s příběhem více propleteny.

Přesto jsem opakovaně četl na autopilota a představoval si německého turistu, který se opile potácí Prahou, drže turistickou mapu nohama vzhůru. Tak nějak mi totiž připadalo počínání hlavní postavy, její přešlapy a způsob, jakým celé vyšetřování probíhalo. To však byla jen hra se čtenářem a vše vynahrazuje závěr, díky kterému do sebe jednotlivá kolečka skvěle zapadnou.

12 15.04.2021