Kytiii komentáře u knih
Knížka je napsaná snad ještě lépe než Příběh služebnice... na obálce má motto: Ať už je Grace nevinná oběť nebo vražedkyně, vždy je to příjemná společnice. (Nebo tak nějak.) A musím říct, že to je přesné. Po přečtení jsem zjistila, že je i v databázi Netflixu (bohužel ne pro ČR), takže jsem si ji na dovolené nastahovala do telefonu a shlédla v angličtině. Víc takových příběhů...
Musím zakřičet: "Konečně!" Konečně se mi zase po strašně dlouhé době dostala do ruky knížka, kterou byl problém odložit...
Den 1. - neděle - Jedu se synem na kolo - pro mě to znamená, že po 15 kilometrech jízdy budu hodiny sledovat mlaďocha, jak řádí v bikeparku. Což je podnětné jednou, dvakrát, ne po pěti letech každovíkendové zábavy. Takže hážu novou knihu do batohu, abych měla co dělat. No, nechtělo se mi ani domů. Šlapala jsem jak o život, že jsem si pořídila cestou parádní svalovku. V horké vaně jsem po knížce znovu sáhla jen, co jsem se ponořila pod vodu - a ta tam zvládla vychladnout. Četla jsem a četla a mezi půlnocí a jednou ráno jsem se asi 10x přistihla, že si říkám, že už bych fakt měla jít spát, když v 6 vstáváme, ale: "Ještě jednu kapitolu a kašlu na to."
Resumé 269 stran za neděli.
Den 2. - cesta do práce, a z práce a chvíle po večeři... zbytek jsem slupla jak malinu...
Bože, proč už musel být konec... :D
Kdyby mi knihu nedal můj 12 letý syn k Vánocům, přiznám, že bych ji nedočetla. Do čtení se mi vůbec nechtělo, musela jsem se nutit. Druhá polovina knihy byla čtivější, přehlednější, ale ten hon za senzací za každou cenu byl snad až k smíchu...
Co dodat? Snad jen, že mi právě přišel druhý díl a nemůžu se dočkat.
Strhující, silné a velmi poutavě napsané. Z příběhu nutně mrazí. Doufám, že se Taře podaří brzy své kostlivce pohřbít.
Dlouho jsem se tak nenasmála. Lucie vás dokáže vtáhnout na PCT tak rychle, že vás občas stejně jako ji bolí nohy, blázníte z komárů, jste rozlámaní ze šutrů, na kterých si ustlala. Vše s humorem a nadhledem, který bych u tak mladé holky nečekala. V knize se stanete svědky přerodu princezny v královnu (česky pipinky v umanutou a pokorou sršící hrdinku). Je to neuvěřitelné tento vývoj sledovat a na konci je vám líto, že je konec...
Tak jsem to vdechla! Smekám. Výborně vystavěný příběh. Syrová atmosféra. Bezútěšnost a zoufalství. Čtivé. Chytré. Napínavé. A ten boj s úředním šimlem, vůči kterému jsi úplně bezbranná... S klidným svědomím doporučuji všem.
Přečteno doslova na dva nádechy... za dva večery. Skvěle čtivé, napínavé, neotřelé. Odebrala bych jen půl hvězdy za konec - ale věřím, že spousta čtenářů ho ocení... mě to příliš přišlo, jako předloha scénáře akčního filmu... :D
díky za skvělou knihu!
Když hledáte oddechovku na dovolenou nebo nenáročné čtení do metra, je ideální. Určitě mě ale ničím neobohatila. Čte se dobře, děj utíká a hlavní hrdinka je vcelku sympatická. Čtu druhý díl a vypadá to, že je opravdu lepší než tento...
Dostala jsem knihu darem od bratra. Normálně bych o ni asi ani nezavadila, neb mi je tento druh moderní architektury poněkud protivný. Ale protože se darovanému koni na zuby nekouká, začala jsem se prokousávat i touto vilou.
Neobvykle dlouho jsem se do knihy začítala. Vlastně jsem se až musela do čtení nutit. V jednu chvíli jsem ji i odložila a musela si spravit chuť na 3 úplně jiných knihách. Nakonec jsem se vrátila. A nakonec hle - od poloviny jsem už byla zaháčkovaná a všechny osudy mě zajímaly.
Jen úplně poslední kapitola mi přišla zbytečná.
Ale hvězdu dolů za ten úvod.
Nářečí super, postavy skvěle vykreslené... každá mince má dvě strany... co ubírá v mém hodnocení je absence nějakého toho vyššího účelu, propojení, nitě, která by se táhla příběhy... která by někam směřovala...
Ocení především zoufalí rodiče... a jen ti pochopí moje hodnocení...
Hrdinové se mi zaryli hluboko pod kůži... těším se na další díl...
Kniha s barvitým jazykem, napětím a reáliemi tak realisticky popsanými, že se propadnete o 400 let nazpátek a dobu si prožijete...
Kniha vám dost rozbouří emoce... u mě dokonce i pár slz vyždímala... rychle přečteno, hezky a svižně psáno. I když dost jednostranně.
Nejdřív jsem chtěla dát plných pět... ale konec mě rozladil... Spousta myšlenek, které nakonec vyšuměly do ztracena... Na můj vkus příliš sociálně vyhrocené a emočně černo-bílé.
Kniha stojí za přečtení i zamyšlení a byla zdrojem několika pěkných debat.
Nadčasová kniha, kterou nelze dávkovat najednou, neb by se jeden utopil v jejích černých vodách úzkostí a šílenství... A uvědomění, že každá doba je víceméně stejná, že záleží na tom, koho a kdy potkáte...
Líbí se mi autorčin velmi střízlivý a rozumný pohled na zdraví jedince. Jednoduše souzním s názorem, že každý z nás by měl převzít zodpovědnost za své zdraví a potažmo celý život do svých rukou a nehrát si na oběť...
Přečteno během pár dní... a jsem rozpolcená. Proč?
1) Kniha se četla lehce, nemusela jsem se do čtení nutit... +
2) Některé pasáže byly velmi napínavé až strašidelné... +
3) A pak tam byly některé dialogy tak podivně našroubované, tak zvláštně až neuvěřitelně vedené, že to podstatně sráželo celkový dojem z knihy... -
4) Je opravdu nutné používat zdrobněliny v osloveních? Románku? Vážně? :D -