KURACHJO2018
komentáře u knih
Obchod na korze
Ladislav Grosman
Četba-film a opět četba. Dvě různě podané díla, obě famózní a obě vypovídající stejnou žalobu a přesto dva různé závěrečné pohledy. Při první četbě jsem zapojil svou fantazii a měl před očima různé obrazy, které jsem si sám pro sebe vykreslil a určitě ne tak "naživo", jak jsem pak shlédl ve filmu. Z filmu jsem byl konsternován a později, s odstupem času jsem se znovu pustil do čtení knihy. Ač jsem věděl , do čeho se pouštím, film ve mě zanechal nesmazatelnou stopu, tragédie té doby ve mě zanechala mnohem hlubší rány, než prvně čtená kniha. Při četbě mi před očima běhaly obrazy z filmu a bylo mi o poznání tragičtěji, než při prvním čtení. Film můj pohled na knihu velice ovlivnil. Záběry kameramana do očí paní Kaminske - to nelze zapomenout.
Žert
Milan Kundera
Jen jsem do knihy nahlédl, pár knih od Kundery jsem četl a protože je nepochopil , nesnažil jsem se víc proniknout do jeho další tvorby. A jak jsem se panečku ale chytnul za nos. Tohle je naprosto něco jiného, nežli jsem čekal a četba mě oslovila natolik, že jsem s knihou strávil celou noc a byla to noc velice příjemná a zajímavá. Žádná nuda .
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Nejdříve jsem četl knihu, pak se jel podívat do Osvětimi. A mohu se přiznat k tomu, že být v prostorách Osvětimi a Birkenau- není nic, co bych ustál bez bolavé duše. Každopádně , otec hlavní postavu knihy v dětství tak moc poškodil, že nešlo asi jít jinou cestou nežli tou, aby týral a trápil bezmocné ... hrůza hrůz a pokud se někdy do Osvětimi podíváte, věřte, že na tuhle podívanou nikdy nezapomenete a u popraviště Rudolfa Hösse si budete přát jediné- aby to všechno byl jen divný sen a že člověk přeci takový být nemůže.... nesmí....
Zlodějka knih
Markus Zusak
S takovým nadšením, jak jsem se do čtení pustil, s takovým trochu víc znuděným a nevýrazným pocitem jsem ji silou vůle dočetl...
Aristokratka na koni
Evžen Boček
Prostě první díl byl nej- naprosto TOP, tady se sice také smějete, někdy dokonce i nahlas, protože to nejde se nesmát, napsáno je to relaxačno-odpočinkově, ale po doznění smíchu si uvědomíte, že vše již bylo vystříleno v předchozích dílech. Ovšem nezatracujme tuto knihu jen tak šmahem, opravdu na zpříjemnění šedivého , podzimního odpoledne je jediné doporučení- přečtěte si tuto knihu a zasmějete se, bude Vám určitě fajn.
Kytice
Karel Jaromír Erben
Jako malého kluka - mě v 4-5 třídě děsila Polednice, jako staršího mě už celá kniha naprosto fascinovala a do dnes ji rád čtu, přestože vím, jaký bude konec. Nedávno jsem kdesi , cestou z práce, v narvaném metru, četl přes rameno kolemstojícímu nejmenovaný bulvár a na titulcích bylo, že Svatební košile má " reálný základ". Tak to mě dostalo, ale na mých sympatiích ke KYTICI to naprosto nic nezměnilo. Je to moje oblíbená sbírka dodnes.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Nejen tato kniha rozděluje čtenáře na LÍBÍ-NELÍBÍ. Sám jsem se vrhl do čtení s jakousi publikovanou reklamou- tohle je bombastické čtení, lae zůstal jsem na té straně NELÍBÍ. Nebo jsem knihu možná nepochopil. Nebo- jak mi bylo doma dětmi sděleno, nemám patřičný nadhled a smysl pro humor na čtení tohoto druhu knih.
Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
Kruté, ale Bohu žel pravdivé. Jak snadno se dají zfanatizovat davy průměrně inteligentních lidí jedním chamtivým necitou. Jak snadno lze jít s davem, abychom nevyčnívali a nikdo na nás neukázal prstem- TY, ty půjdeš taky...
Jak snadno lze uvěřit, možná ne úplně uvěřit, ale ...prostě nevyčnívat a přežít, ať si klidně nevinní trpí, hlavně, když JÁ budu mít klid.....
Ze života hmyzu
Karel Čapek
Tady opět bratři Čapkové ukázali, co v jejich genialitě všechno český lid ztratil. Na velikosti brouka ukázat malost člověka. Naprosto nedostižné a naprosto fascinující pro nás, kdo o blbosti lidského myšlení , vedeného k válkám a nesmyslným zmarům lidskosti už snad jen budeme našim potomkům číst....
Mikeš
Josef Lada
Kdy jindy zavzpomínat na dětství než o Vánocích, jak jinak, než s knihou, která provázela mé rodiče, mě, mé děti a teď už i moje vnoučata. Výlet před 25 lety s dětmi do Hrusic, budu muset a rád, zopakovat s vnoučaty, aby viděli, kde pan Lada žil a odkud jsou ty krásné obrázky, co maloval. A na Mikeše budeme číhat a každý kocour, kterého potkáme bude pro nás Mikeš, nebo jeho kamarád.
Spartakus: Před námi boj
Jarmila Loukotková
Na knihu jsem natrefil na DK a nějak si nemohl dát do roviny : paní Loukotková a Spartakus. Výsledek četby? Naprosto unesen prvním dílem chvátám do knihovny pro díl druhý a souhlasím s názorem - tak jak paní Loukotková, to nedokáže nikdo.
Myslím, že tenhle román by se líbil i zarytým "nečtenářům historických děl" a proto je veliká škoda, že jim takhle krásné knihy, které přečtete na jeden nádech utíkají mezi prsty .-))))
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Ke knize jsem se dostal- jak jinak- v rámci přípravy na maturitu a v zamiloval jsem se do ni. Borovský se stal nedílnou součástí vybavení mé knihovny a nedám na něj a na jeho dílo dopustit. Tak jak on dokázal ironicky a vlastně asi i pravdivě vykreslit absolutismus , to neuměl nikdy nikdo.
O to víc mě dokáže rozhněvat komentáře, nerad, ale cituji níže uvedený kus komentáře, rádoby českého, inteligentního čtenáře : "Proto je tohle rádoby dílo úplná sračka a katastrofa, která by měla být vyřazená z povinné četby."
Borovského, jehož cit pro český jazyk a naprostý talent nám záviděl celý zbytek Rakouska-Uherska a paní Němcová mu na rakev dala trnovou korunu , by tento analfabet- hňup chtěl vyřadit z povinné četby .
No nic, většina našich , českých čtenářů jeho dílo chápe a kdyby byl sám Borovský na živu, pravděpodobně by se před tímto analfabetem obhájil - a bravurně - sám.
Dílenské tabulky
Bohumil Janyš
Spíše profesní záležitost, ale člověk ze strojírenství je čte vlastně celý život.
Zpracováním, uspořádáním i tiskem se jim žádné jiné tabulky nemohou rovnat.
I když časem ztrácejí na obsahovosti a chybí jim novější údaje, základy jsou neměnné a pokud by se nějakým tabulkám dalo říkat Bible, tak jsou to právě tyto.
Petr a Lucie
Romain Rolland
Tato kniha patřívala k povinné četbě a tak, jak mladý studentík jsem se k ní dostal. A otráveně jsem začal číst. Ano jedná se o zamilovaný románek, ale tak úchvatně napsaný, takže studenti-chlapci, nebojte se čtení a běžte do toho, kniha stojí za to.
Šibeničník
François Villon
..."Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad..."
Co jiného dopsat jako komentář k Villonovi? Básník, který poznal život v přebytku i v bídě, v lásce i v nenávisti, v radosti i smutku.....a psal. Psal tak, až se srdce svírá, zorničky očí zužují, až z nich vyplave slza, která zachytí vaše emoce a odplave s další básní, u které se vám chce smát ....
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Knihu, kterou jsem v dětství přečetl i pozpátku a moje děti taktéž. Teď ji čtou u mě při návštěvách vnoučata a já se při jejich předčítání vracím do krajiny dětství, paní Lingrenová, moc krásná práce se Vám povedla, miliony dětí jsou k vaší knize provázány celý svůj život.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Toto je první kniha, kterou jsem v mládí odložil a díky technice, která za mého mládí nebyla až tak dokonalá, jsem se ke knize v audio podání vrátil a byl jsem přikurtován ke křeslu a poslouchal a poslouchal a byl knihou nadšen. Rozhodně , pokud vás knižní podoba nenadchne, zkuste audio, nevzdávejte to, kniha za to stojí. Přeci jen intonace dělá divy a možná to autor i tak myslel.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Já se bavil, kniha se četla sama a smál jsem se nahlas, což se mi u knih často nestává. Oddychovka, svižně ubíhal děj, nezbývá než doporučit, pokud si chcete odpočinout a pobavit.
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Mám tu čest, že jsem se s panem Czendlikem osobně setkal- je to člověk , který má smysl pro život- kontroverzní jen pro ty , co si svoje hříchy chodí prosedět na nedělní mši a jen co dostanou odpustek, zas jdou po svých a bližní-nebližní, žijí si tak, že by jim člověk dal facku . I pro tyto lidi má pan Czendlik pochopení a nezatracuje je. Jeho mše jsou naplněné dynamikou, pravdou a pozitivním myšlením. A jsou daleky těch ubrečených mší a bohoslužeb, kterých jsem byl od dětství přítomen a velice se u nich nudil.
Bylo nás pět
Karel Poláček
Milé čtení, pokud si ovšem člověk nepřipustí, v jaké době a kdy knihu Poláček psal. Četl jsem knihu jako malý kluk, jako spoustě dalších čtenářů jsem čtení o cestě na Východ přečetl s tím, že mě to nijak moc neoslovilo, vyloženě rozčilovalo. Až věkem jsem pochopil, že možná zrovna touto částí chtěl Poláček utéct z reality života a pomohlo mu to se v jeho kruté době zasnít nad tím, jak by bylo, kdyby bylo všechno jinak...