Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64445/bmid_deti-z-bullerbynu-K7I-64445.jpg
5
4837
4837
Kniha vypráví o šesti dětech a jejich zážitcích v malé vesničce Bullerbynu. Sestry Anna a Britta, Olle, sourozenci Lisa, Bosse a Lasse společně chodí do školy do vzdálené vesnice, hrají si spolu na Indiány, tráví spolu Vánoce, chodí spolu bruslit. Prožívají společně různá dobrodružství jako například uvíznutí ve sněhové bouři cestou ze školy, hledání ztraceného pokladu, koupání na ostrově, hledání hastrmana u mlýna. Chodí často navštěvovat dědečka Anny a Britty, kterého i ostatní děti považují za dědečka vlastního.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1962 , Albatros (CZ)Originální název:
Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejmilejších knížek mého dětství – a i po letech má pořád svoje kouzlo. Jednoduché radosti, přátelství, dobrodružství a bezstarostnost, která už skoro neexistuje. Pokaždé, když se k ní vrátím, cítím tu samou pohodu a úsměv na tváři. Ideální čtení na léto, na nostalgii, nebo jen tak pro lepší den. Plných 5 hvězd a srdce navrch.
Kniha se mi hodila do čtenářské výzvy a jsem tomu moc ráda. Jak já jí jako dítě milovala! A pak jsem jí četla svým dětem a nyní jsem na chalupě našla staré vydání z mého dětství a zase jsem se smála nahlas a prožívala krásné dětství dětí z Bullerbynu.
Knížka zpodobňující doopravdy krásné dětství. Fascinuje mě, jak je v ní oddělený svět dětí a dospělých. K propojení dochází většinou tak, že děti vstoupí mezi dospělé a převezmou tam nějakou odpovědnost nebo povinnost. Ne tak, že by si dospělí šli zahrát s dětmi jejich hry, jako je tomu většinou dnes. Dnes se většina práce dospělých odehrává mimo domov a děti nemají tolik příležitosti ji pozorovat nebo do ní vstoupit.
Nespočítám, kolikrát jsem knihu četla. Jedna z mých nejoblíbenějších. Nedávno vyšla s ilustracemi Terezy Konupčíkové. Moc se mi líbila, tak jsem ji dceři koupila. A dala se do předčítání. Zpočátku to vypadalo, že budu víc vysvětlovat než číst, ale po několika kapitolách si to 'sedlo". A jsem ráda, že i dceři se Děti z Bullerbynu moc líbily. (Kniha v novém kabátku je velmi hezká, škoda těch překlepů. Na knihu z Albatrosu až trochu moc.)
Bullerbyn je švédská vesnička, kde se všichni mají rádi. V idylickém prostředí prožívá šest školáků normální, zábavné či lehce dobrodružné příhody. Velmi laskavé čtení. V dětství jsem ji milovala a v dospělosti ji mívala na nočním stolku pro těžké dny na uklidnění. Některé kapitoly mne opravdu baví i po 30 letech.
Ako dieťa ma táto knižka minula, ale teraz sme ju čítali pred spaním našej dcére a musím povedať, že som sa ako dieťa cítil aj ja.
Lise som celú dobu veľmi závidel (v dobrom) jej detstvo, úplne ma to vrátilo späť do bezstarostných čias, kedy bolo ústrednou časťou dňa vymýšľanie hier a fantazírovanie. :))
Myslím, že ju budeme čítať ešte veľakrát.
Nádherná klasika nejen pro děti. Sedmiletá i pětiletá dcerka příběhy Dětí z Bullerbynu zbožňují. Sotva jsme knihu dočetly, chtěla starší dcerka začít číst odznovu. :-) Společně jsme se zasmály i divily. Pro dnešní děti nepředstavitelný způsob žití dětí ze severu na počátku padesátých let minulého století. A přesto příběh vděčný, hladivý a nesmrtelný.
Jak hodnotit takovou klasiku? Knížka nás se synem provázela velmi dlouho. Postupně jsme se jí kapitolu po kapitole pročítali a během toho syn xkrát slyšel audioknihu, která je úžasně namluvená, ale velmi zkrácená.
To dětství malých dětí v severské vesničce kdysi dávno je tak… krásné, dobrodružné, doopravdy dětské. Pro děti to může být úžasný vhled do toho, jak to kdysi bylo, jak se dá bavit bez technologií nebo rodičů, jak je to fajn ty kamarády mít.
Jako rodič jsem byla upřímně dost často v nervu z těch jejich dobrodružství. :D Ale například předposlední kapitola, kdy Lisa a Anna hlídaly malou Kerstin, byla prostě k popukání.
Knížka je psaná opravdu jednoduše. Sloh odpovídá tomu, že to vypráví malá holka, takže jsem to tak i trochu četla. :D
Určitě moc doporučuji.
...při předčítání mým dětem jsme opakovaně propadali záchvatům smíchu...
Jednou, sotva jsme začali, řekl Lasse Ollovi:
"Petruska saldo bumbum."
A Olle mu odpověděl:
"Kolifink, kolifink."
A Bosse řekl:
"Mojsi dojsi filibom ararat."
Zeptaly jsme se, co tím myslili, a Lasse řekl, že je to taková zvláštní řeč, které rozumějí jenom kluci. Řekl, že pro holky je to příliš těžké.
Neuvěřitelně boží příběh, který nám s 6letým synem zajistil měsíc večerního čtení a krásné společné chvíle.
Teď čteme děti z Bullerbinu s mými dětmi a úplně jsem zapomněla jak je to geniální. Sama jsem se u některých příběhů musela smát.
Byla jsem překvapená, že obě dět (2 a 4,5 roku) zvládly celou knihu a že je to tolik bavilo. Některé kapitoly na ně byly dlouhé, ale celkově si příběh užili.
Nádherná kniha. Milovala jsem ji jako dítě a při hodinách čtení v druhé třídě jsem byla velmi frustrovaná, jak předčítají spolužáci pomalu. Chtěla jsem číst více a více :) A to platí vlastně i teď, v dospělosti. Nádherné pohlazení po duši. Líbila se i dceři, ale ta propast životního stylu, aktivit, vazeb a světa bez elektroniky je obrovská. Bylo třeba hodně vysvětlovat, upřesňovat. I proto má toto dílo nevyčíslitelnou hodnotu. Sonda do minulosti. Do Švédska. Do dětství. Do doby kdy kluk byl kluk a holka byla holka. Sousedovic děti byly kamarádi a jejich rodiče strýc a teta.
Předčítal jsem ji asi potisícáte ... nejprve dětem ... a pak vvnoučatům. A pro všechny generace to je jedna z nejoblíbenějších knížek (vedle Ronji pochopitelně :). Někdo tu psal, že dnešní děti nebudou chápat souvislosti. Moje vnoučata je chápala a myslím, že knížky jsou právě od toho aby rozšiřovaly chápání nových souvislostí ...
Moc hezký návrat do dětství, i pro moje malé děti to bylo milé, veselé a dobrodružné čtení na dobrou noc. Líbily se jim popisy švédských tradic (Vánoce, Velikonoce) a hodně se doptávaly, takže kniha splnila svůj edukační účel. Pro dcerku bylo velmi atraktivní vyprávění v ich-formě z pohledu o něco starší holčičky, školačky Lisy.
Dětem (2017 a 2020) se líbí a před spaním čteme nejčastěji tuto.
Také film natočený volně podle knihy se jim líbí.
Jedna z knih našeho dětství. Vtipně, napínavě a dobrodružně napsaná. Mladším generacím však zřejmě nebudou docházet dobové souvislosti.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětíAutorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Příběhy v této knize mám moc ráda - objevila jsem ji až s našimi malými dětmi. Nejdřív jsme se u ní na mnoha místech pořádně nasmáli, později u nás zdomácněla tak, že jsme kousky citovali při nejrůznějších příležitostech - a to trvá až do dneška. Je v ní tolik smysluplné vynalézavosti, s jakou se děti navzájem umějí bavit a hrát si nebo si pomáhat navzájem, či se jen z legrace škádlit. A občas pomáhají i dospělým, někdy s úsměvným výsledkem. Dědečkovu odpověď na to, co se mu z celého dne nejvíc líbilo, když ho holky - "Anna a já" vzaly ten den na procházku, citujeme do dneška s láskou a pochopením: "Nejpříjemnější z celého dne? No, rozhodně to, že jsem si mohl zase vlézt do své milé postele." Příběh patří do kapitoly s názvem "Anna a já působíme lidem radost", a tenhle jemný humor se prolíná celou knihou.