Postel, hospoda, kostel

posloucháno jako audiokniha (a tam mi teda "vadili" či nesedli oba interpreti - František Kreuzmann , Dominika Býmová - na Františka jsem si ještě jakž takž zvykla, ale DOminika na mě působila neskutečně rušivě, nehodil se mi tam její hlas, její pasáže zněly velice knižně, "necivilně", strojeně...) a litovala jsem, že nebyla namluvená opravdu autory, i když hned v úvodu vysvětlují, proč tomu tak je...
P. Czendlika jsem vůbec neznala, jen registrovala (a to ještě z bulváru)...velice zajímavé, jednak jsem se ráda dozvěděla něco o jeho vyrůstání, dětství, škole..no a pak o jeho myšlenkách.. jeho pohledech na svět, církev, mezilidské vztahy. Neotřelé, možná někdy šokující a provokativní. Zpod všeho však opět vykukuje pobídka k lidskosti, lásce, soucitu..
Jak píšou někteří předemnou, ráda bych si poslechla jeho kázání, zažila live během mše...
Bylo by fajn knížku poslechnout/přečíst si ještě jednou (měla jsem z knihovny...)

Rozhovor přináší stručný životopis, hodně životních zážitků, úvah o Bohu, životě a lidských vztazích, zejména také o toleranci a hlavně myšlenek pro zamyšlení. Pro každého: o sobě samém a o životě obecně.

Životní příběh a názory populárního duchovního, jehož vzory jsou lidé velkorysí, štědří, laskaví, trpěliví, se srdcem otevřeným pro potřeby druhých. Velice zajímavé byly jeho názory na život a vztahy mezi lidmi. Prostřední část, ve které vypráví o Bohu, mě neoslovila a připadala mi moc fádní a zdlouhavá. Přesto řada jeho názorů mě přinutila přemýšlet o sobě a o životě.

Jsem sice podezíravý vůči všem černoprdelníkům a ateismus - či spíše nedůvěru náboženským institucím všeho druhu považuji za jeden z nejlepších rysů české povahy (sám asi věřím, ale nevím čemu), ale tenhle pán je mi svými názory a přístupem velmi sympatický. Třeba jeho rada život nepřežívat, neužívat, ale prožívat (žít pro něco, někoho) je super. Druhá třetina knihy je na můj vkus moc babrající se v bohu a církvi, což je dáno otázkami paní Zahradníkové, ale jako celek se to povedlo. Díky, pane Czendliku, za to, že jste tu s námi! Rád bych s vámi dal pivsona, a to skoro nepiju. Díky paní Zahradníková!

Ke knížce jsem se dostala náhodou, pana Czendlika jsem předtím vůbec neznala. Teprve při četbě mi došlo, že je to opravdová celebrita a potom chápu, že polovinu knížky všechny přesvědčuje, že je jen "obyčejný člověk" ačkoliv kněz :-) Měla jsem ale očekávání nějakého hlubokého rozhovoru o duchovním životě. Knížku nehodnotím, protože jsem ji četla opravdu na blind. Některé myšlenky jsou velmi hezké, srovnání situace církve v Polsku a v Česku mi přišlo na celé knížce možná nejzajímavější. Každopádně pan Czendlik je opravdu osobností, která k církvi může přivést i velmi svébytné sociální bubliny (stejně jako třeba Halík zase úplně jiné). Prostě jak říká Ježíš "v domě mého otce je hodně příbytků".

Výborné.

..." A hele, on ten farář je člověk...a docela normalni''.....
Kniha jako celek se mi líbila, měla tam spoustu pasáží se kterými jsem musel souhlasit i jako zapřísáhlý ateista, který má s církví problém. Mnohdy paní Zahradníková zbytečně moc "tlačila na pilu" a mnohdy sáhodlouhé popisy boha byly únavné, ale jako celek to fungovalo, dokonce jsem se i smál nahlas. Hodně myšlenek mi v hlavě zůstane a jednou jsem se přistihl, že se mi i oči orosily. Dobré. 87%
...co je vrchol pokrytectví??? Když ateista napíše knihu o bohu a pak se modlí, aby se dobře prodávala...

24.10.2024

Velmi zajímavý rozhovor s velmi zajímavým farářem. Čekala jsem trochu něco jiného, ale s tímto člověkem bych si na to pivo do hospody kldině sedla. Pobavil mě výrok, že i my ateisté jsme věřící, protože věříme, že Bůh neexistuje :o) Bylo to milé a vtipné poslouchání.

Kniha se mi líbila více, než stejnojmenná beseda/talkshow se kterou pan Czendlik objíždí republiku. I když se jedná spíše o odlehčené čtení, občas se v knize najdou i hlubší myšlenky, které stojí za zamyšlení.

Na první pohled pouze rozhovor napsaný s Polákem, katolickým knězem, který se řízením osudu stal katolickým knězem v českém Lanškrouně. Je to však obdivuhodné odhalení soukromého života, jeho životní cesta, ale podaná vtipně, lidsky a s životní moudrostí. Dovolí i nahlédnout do každodenního života kněze, což jsem si dosud neuměla představit a je to kniha, která vás dokáže zastavit a donutit k zamyšlení.

Je to rozhovor plný skvělých myšlenek, lidskosti i vtipu.

Děkuji pane Czendlik za rozšíření obzorů

Příjemný, nevtíravý, nenásilný rozhovor o víře, o lidech, o lásce, o práci faráře okořeněný humorem ukazuje na život jako takový a že hodně záleží na přístupu každého z nás, jak se postavíme k různým situacím, které nás potkají -
s úsměvem a poučením nebo s pláčem a vztekem.

Znám jednoho takového "lidového" faráře i osobně a jsem ráda, že takoví jsou. Jsou to také "jen" lidé, a je dobře, že se za to Zbygniew Czendlik nestydí a otevřeně říká co si myslí, i když se za to vyššího postu v církvi asi nedočká. Dobrá knížka.

Mně je otce Czendlika upřímně líto. Ztrácí svoji kněžskou identitu pro pozlátko.. V Polsku by s jeho chováním a vystupováním (v rozhovorech např. V talk show OMG), kdy sedí v tričku, rozvalen ležérně na kanapi a společně s režisérem Strachem tlachají o tom, kdo je úspěšnější a známější, daleko nedošel.. Jakože všechno je sranda, ha ha... Do toho nemístné vtipy.. Myslím, že být, řekněme ... nekonvenční, je možné i jinak... Absolutně to není můj šálek kávy.

Byla to dřina, ale dočetla jsem to :-) Knížku jsem dostala od kamarádky , jako dárek. Zajímavé a neobvyklé čtení. Asi jsem ještě neměla knížku, která by byla psána formou rozhovoru. Hezká, nenáročná knížka o životě jednoho známého a u někoho jistě i oblíbené kněze. Můj šálek kávy to ale není.

O knize jsem samozřejmě, věděla a obloukem se jí vyhýbala. V mládí bych ji studovala a podtrhávala si zajímavé myšlenky, ale jako starší dáma už tohle nedělám. Už jsem zažila dost na myšlenky vlastní.
Přesto si na mě počíhala vyřazená k rozebrání v knihovně. No tak se do ní podívám, když to jinak nejde. Alespoň se mi potvrdí, jaký je tenhle mediálně profláknutý farář povrchní a sebelibý člověk.
Tak to mi tedy nevyšlo! Já musím přiznat, že rozhovor na mne působí jako velmi upřímný. Názory páně Czendlikova mne nejen nepohoršují, ale vřele s nimi souhlasím. Myslím, že je dost normální (psychicky v pořádku), aby si nemusel hrát na svatého před lidmi a bůhví, co by pak bylo za zavřenými dveřmi. Navíc, kdo se přizpůsobuje představám druhých, ztrácí sebe.
Taková opotřebovaná kniha, poslepovaná... Ale tak nemusím mít ve své knihovně jen samé dokonalé skvosty, že? Tuhle si musím nechat, protože se do ní ještě budu chtít podívat.

Kniha o životě a názorech mého milovaného kněze.

Kniha se četla lehce, autora si moc vážím.