Postel, hospoda, kostel

04. března

Občas se vyskytne někdo, koho i přesto, že jeho pracovním oděvem je kněžské roucho, rád poslouchám, nebo čtu. Pan Czendlik k nim urřitě patří. Ne vždy se s ním shodnu, na něco mám třeba jiný názor, ale o tom už život je. I přes výhrady jej považuji za velmi rozumného a přemýšlivého člověka s osobitým, ale o to sympatičtějším postojem k otázce náboženství a víry. Vím, že ortodoxní katolíci jej považují za zlo, ale těch je mi pouze líto.

51 28. ledna

Všechny mé komentáře jsou spíš výpovědí o mně samé než o knížce. Tady se odkopu ještě víc: tohle je dobrá alternativa pro neznabohy. Neřeším autora jako mediální hvězdu. Vzala jsem ho jako zprostředkovatele pohledu na katolickou víru, která poskytuje dobro, lásku a schopnost odpouštět, prostě jen tak, z podstaty věci. Já chápu, že ta zkratka a způsob prezentace může věřící dráždit. Tahle knížka nikoho na víru neobrátí, ale nepřijde mi vykalkulovaná. Dokonce i zatvrzelý neznaboh :-) může přijmout některé náhledy, třeba na partnerství, pokoru, úsměv. A to se cení.

1 28. ledna

Místy více, jindy méně zajímavé názory mediálně známého polského duchovního, který ,,zachraňuje,, sekularizací poničenou českou katolickou církev. Rozhovory místy civilně sympatické, místy bigotně podřízené, místy rozporuplné a hlavně ,,osobně,, zbožné.
Jeden Czendlik v katolické církvi, v České republice stačí, umí se hezky usmívat a jeho roztomilá čeština je také sympatická a jaký je křestan ať posoudí jednou Bůh.

4 26.12.2022

Bojím se skoro začít.....Knihu jsem ( s odporem) dočetla celou.

Vím, že tento duchovní je často v sekulárním prostředí našeho showbusinessu dobře přijímán....
Ale vždyť je to narcis jak vyšitý!
Mám mnoho přátel mezi kněžími a mnichy a vím jaká s nimi dokáže být sranda, legrace na zbožnosti neubírá ...ale toto zde, není to chvílemi nevkusné až slizké?

Přála bych si, aby naši církev ateistům a agnostikům raději představovali moudří, skromní a opravdu zábavní lidé, kterých máme hromadu, ne tento polský seladon.

51 22.12.2022

Zbigniew Czendlik je velmi pravděpodobně nejznámější římskokatolický kněz u nás. V této knize poutavě vypráví o svém dětství na tradičním polském venkově, popisuje svoji cestu ke kněžství, co způsobilo, že je mediálně známý a také své názory na církev, celibát, současnou společnost a mnohé další.
Na kněze má celou řadu svérázných názorů, ovšem většinou jsou sympatické, často vtipné. Správné kázání by podle něj mělo být jako minisukně "krátké, přiléhavé a něco krásného by mělo skrývat". Na dveřích ložnice prý má napsáno: "Budit jen v případě požáru nebo zrušení celibátu."
Poslechem této knihy jsem si zpříjemnila předvánoční domácí práce. Jsou věci kolem církve i některé jiné, na kterých se s panem farářem neshodnu, také mi připadal v pár pasážích docela dost kritický vůči ženám, byť je jinak má rád, a ne vždy má pravdu. Nebudu to zde však pitvat a vypisovat své výhrady.
On sám na mě udělal svým povídáním dojem velmi empatického a citlivého člověka se srdcem otevřeným pro potřeby druhých. Také s ním souhlasím v tom, že osobnost symbolizují takové věci jako laskavost, trpělivost a velkorysost.
Rozhovor přináší podnětné povídání, občas vtipné, občas i pohlazení po duši, doporučuji.

08.11.2022

Názory pana Czendlika jsem vždy měla ráda a nelituju, že jsem si knihu pořídila. Rozhodně mě nezklamala a budu se k ní vracet.

36 24.10.2022

Knížka o jednom všedním nevšedním životě, o praktikování víry velmi sympatickým civilním způsobem proložená anekdotami, podobenstvími a citáty. Příjemné čtení.