Ze života hmyzu
od: Karel Čapek, Josef Čapek
Ve hře Ze života hmyzu Čapkové formou volně na sebe navazujících obrazů rozvíjejí výjevy, v nichž vystupují jednotlivé hmyzí druhy, personifikující takové mravní pojmy jako lakota, ctnost, sobectví... Jednotlivými obrazy prochází postava Tuláka, člověka s velkou životní zkušeností a zralostí, který od pasivního pozorování postupně začíná do hmyzího života aktivně zasahovat. Je protikladem onomu světu kořistníků a zároveň nese význam přirozenosti koloběhu života jako volání po lidskostí naplněném životě tváří v tvář smrti....celý text
https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30541/ze-zivota-hmyzu-30541.jpg 3.9342| Žánr: | Divadelní hry, Literatura česká |
| Vydáno: | 2004, Artur |
| více informací... |
Komentáře (25)
Knihu přítel koupil do knihovničky poté, co jsme shlédli film Hmyz od pana Švankmajera. Ke knize bych se ale dostala i tak, snažím se načíst díla bratří Čapků a kniha Ze života hmyzu se mi líbila, je velmi důvtipná. U každého hmyzu, nebo její skupinky, je čtenáři jasné na co doopravdy naráží: neustálý boj mezi pohlavým, láska, péče o rodinu, touha něco vlastnit a mít toho víc a víc, nesmyslné války - ta mravenčí část byla opravu zajímavá.
Láska, společenskost, péče o rodinu, poctivá práce, budování domova, vzlety ducha, vlastenectví, oběť jedince pro skupinu. Samá krásná slova, samé krásné ideály. I ten hmyz to zná a půvabně svým životem k našemu poučení zobrazuje. Slovy autorů, "je cosi ošklivého, ukrutného a nicotného i tam, kde není zvykem to hledat".
Tentokrát se nemůžu vejít do hodnocení, takže 3,5 hvězdy.
Na divadle působivá, na papíře ještě více. Proč nezobrazit chatrnost lidství právě na životě hmyzu? Proč neudělat složité jednoduše? Proč se vůbec nenamáhat s propojením dějových linií? Vždyť hra funguje tak, jak byla míněná. Je roztěkaná, podivná, směšná, trpká, ironická, trefná a obludně prozíravá. A kdy vám naposledy dala kniha možnost volby vybrat si, jaký konec si zaslouží(te)?
Když jsem si tuto divadelní hru kupovala v LK, byla jsem zvědavá, ale taky jsem se bála, jak se mi bude líbit. Matně si pamatuji na to, že jsem na tomto představení byla ještě na základní škole a chtěla jsem zkusit, zda se mi něco nevybaví.
Hra se mi nakonec zalíbila, nemohla jsem se od ní odtrhnout a za chvíli jsem byla na konci. Byla jsem napjatá jak to všechno bude pokračovat. Myslím, že není toho moc, co bych chtěla vytknout. Doporučuji. :)
Příběh jsem znala jen obsahově ze školy. Ke čtení mě přimělo až zhlédnutí filmu Hmyz v režii Jana Švankmajera a jsem za to ráda. Propůjčit lidské vlastnosti obyvatelům hmyzí říše byl velice zajímavý nápad. Důležitou roli měla i postava tuláka. Závěr trochu narušily dva konce, přečetla jsem si oba, ale přednost jsem dala tomu původnímu, který se mi zdál přirozenější.
Musím říct, že jsem pouze četl scénář, hru jsem neviděl, tudíž můj zážitek není umocněný divadelním provedením, každopádně i tak se jedná o poměrně zdařilé dílko, které bych sice nezařadil mezi nejlepší kusy pánů Čapků, ale i tak se jedná o výbornou knihu. Sžíravě přesné jinotaje vypovídají o mnohém.
Z té nadčasovosti a geniality až mrazí. Nic moc jsem od této hry nečekal a ona mě zatím dostala do kolen.
Když se spojí dva geniální mozky, umělci tělem a hlavně duší, tak z toho nemůže vzniknout nic jiného než veliké dílo. Pravdivá hra s přitažlivými metaforami z hmyzí říše, která mě vtáhla od začátku až do konce. Teď už jen najít možnost vidět hru v nějakém tradičním krásném provedení s dobrými herci a můj pocit z této knihy to ještě umocní.
Když něco a někoho milujete, tak zklamaní být nemůžete. Ale i čistě objektivně je tato hra výborná a hravá.
Brilantní myšlenka, vypíchnout rovnítka mezi světem lidským a hmyzím. Brilantní myšlenka, a to je asi tak všecko, co ta hra nabídne. Nedýchalo z toho čapkovské kouzlo, na které jsem zhýčkaně zvyklá, ba ani pořádný příběh to nemělo, jak autoři sami pokorně doznávají v doslovu. Ze života hmyzu - toť série fotografií, vydařených momentek zachycujících ve své strnulosti jen zlomek hýřivé krásy a síly, kterou možná nabízí divadelní představení. Koneckonců na hmyzu je nejodpornější to jeho hemžení, a to je třeba vidět na vlastní oči.
Skvěle napsaná divadelní hra - kritika lidského jednání, které je přiřazené různým hmyzím druhům. Čapkové nezklamou ani za sto let.
Určité části mi vyrazily dech a znechutily mne. Na druhou stranu, konec nebyl nijak skvělý, převratný; zkrátka tolik nenadchnul.
Problém té knihy asi je, že kdo trochu zná tvorbu bří Čapků, toho ničím nepřekvapí a dá mu přesně to, co od ní (nich) bude očekávat. Ono to není vůbec špatné, naopak, některé úseky jsou vystiženy až grandiózně, ale docela se mi stávalo, že jsem duší, v mysli, byl o pár slov dříve, než oči stíhaly text a málokdy se tyto dvě věci rozcházely. Ale jinak paráda, silně zploštělá a ode všech cimprliček oproštěná čistota zla. Ať už hmyzího nebo lidského. Vadily mi na tom jen dvě věci: naprosto zbytečná předmluva (která je reakcí na nepochopení a špatné přijetí hry, ze strany autorů mi to přijde jako v podstatě srabáctví, nemám moc rád, když autor své dílo vysvětluje nebo obhajuje, případně takřka omlouvá - dílo má mluvit samo za sebe). Taky mi vadilo použití němčiny (tedy jednoho, ale mnohovýmluvného, slova) u mravenců. ono to asi bylo poplatné době, ale ztrácí to tím svou nadčasovost a univerzálnost. Z dnešního pohledu to už až příliš odkazuje k jednomu historickému úseku, byť je předkládaná věc z ohledu člověka časově neukotvitelná (a napadlo by mě hned několik současně aktuálních příměrů).
Kniha, opět u mě zařazená do povinné četby, má mnoho stránek, jak na ní můžeme pohlížet, těžko se mi proto hodnotí jako celek.
Začal bych u námětu. Stejně jako mě později uhranula Farma zvířat, i zde se dostáváme k porovnání zvířecího druhu s lidmi. Nutno podotknout, že srovnání vskutku povedené.
Kniha má 3 dějství a epilog. Prvním problémem bylo podle mě špatně zvolené pořadí oněch dějství. Proč? - první předčilo široko daleko dvě další. Tak trochu čekáte, kdy se hra navrátí na prvně nasazenou laťku a ono ne a ne to přijít. Sice se mravenci snaží sekundovat skvělým motýlům. a občas se jim to i zadaří, jenže prostřední dějství s hovnivály mě nijak extra nenadchlo, a to pro mne sráží hodnocení dolů.
Kdybych dějství hodnotil samostatně, dal bych Motýlům 5 hvězd, Mravencům 4* a Hovniválům 2*. ;)
Drama, kde se Čapek zaměřil na život námi většinou neviděný a opomíjený. Autor si vybral pár živočišných druhů z hmyzí říše a jejich životní projevy a zvyky velmi úspěšně přirovnal k různým typům lidského chování. Že se hra většině diváků spíše nelíbila? To věřím a nejvíc ve chvíli, kdy se poznali v tak nelichotivém druhu jako jsou hovniválové či jepice. Pro mě to je skvěle promyšlená satira a kritika společnosti (i současné) řemeslně našroubovaná na hmyzí říši.
Nebylo to vyloženě špatné čtení. Dost paralel z života obyčejné lidské bytosti z jednotlivých stránek přímo křičí, takže není vůbec těžké najít ono podobenství. Kdyby tak ale děj postupně navazoval na sebe a neskákal z jednotlivých pasáží do druhé, jednalo by se o daleko lepší knihu. Nejtěžší by ovšem bylo najít tu návaznost a vytvořit jeden jednolitý příběh..myslim si ale, že bratři Čapků by na to měli.
Toto dílo se mi velice líbilo. Vtipné, svižné, výstižné. Vtip dodával celému dílu šťávu, díky dialogům tato divadelní hra téměř protékala mezi prsty a výstižné proto, že to i v dnešní době platí na společnost. Doporučuji :)
Nejde o příběh, ale jakousi alegorii dobových reálií. Bohužel, platnou dodnes (hamižnost, mocichtivost, ...).
Nemůžu rozhodně říci, že to byl velký zážitek. Ta hra je příliš modelová a tezovitá a zároveň nadsazená, než aby se v ní zjevil nějaký přilnavý příběh. I když na divadle by to mohlo silně působit díky efektně vystavěným scénám (mravenčí válka např.) a expresionistické obraznosti. Útoky na jednotlivé nešvary lidské společnosti a charakteru jsou tu rozhodně vtipné a přesné. Motýlí srkači života se mi zdají nejšťavnatější. Je na tom vidět, že Čapkové byli génii v rozpoznávání toho, co je skutečný život a co jen vybledlá jeho nápodoba. Proto má ostatně cenu oba číst. Výjimečnost autorů dokazuje už to, že drama, které bylo napsané jako ryze dobová glosa, může promlouvat i dnes. Tak to asi dopadá, když spisovatel vydobívá na světě univerzální hodnoty a ne jen laciné instantní postřehy.
Vcelku ale zůstává hra trochu rozpadlá, mozaikovitá, nikam pořádně nesměřující. Je to sice asi záměr autorů, ale je to škoda.
Štítky
Autoři knihy
Karel Čapek
česká, 1890 - 1938
Josef Čapek
česká, 1887 - 1945
Uživatelé mají knihu
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 586x |
| v Čtenářské výzvě | 38x |
| v Doporučených | 18x |
| v Knihotéce | 72x |
| v Chystám se číst | 60x |
| v Chci si koupit | 8x |
| v dalších seznamech | 4x |