Ze života hmyzu
Josef Čapek , Karel Čapek
Ve hře Ze života hmyzu Čapkové formou volně na sebe navazujících obrazů rozvíjejí výjevy, v nichž vystupují jednotlivé hmyzí druhy, personifikující takové mravní pojmy jako lakota, ctnost, sobectví... Jednotlivými obrazy prochází postava Tuláka, člověka s velkou životní zkušeností a zralostí, který od pasivního pozorování postupně začíná do hmyzího života aktivně zasahovat. Je protikladem onomu světu kořistníků a zároveň nese význam přirozenosti koloběhu života jako volání po lidskostí naplněném životě tváří v tvář smrti.... celý text
Přidat komentář
Nejde o příběh, ale jakousi alegorii dobových reálií. Bohužel, platnou dodnes (hamižnost, mocichtivost, ...).
Nemůžu rozhodně říci, že to byl velký zážitek. Ta hra je příliš modelová a tezovitá a zároveň nadsazená, než aby se v ní zjevil nějaký přilnavý příběh. I když na divadle by to mohlo silně působit díky efektně vystavěným scénám (mravenčí válka např.) a expresionistické obraznosti. Útoky na jednotlivé nešvary lidské společnosti a charakteru jsou tu rozhodně vtipné a přesné. Motýlí srkači života se mi zdají nejšťavnatější. Je na tom vidět, že Čapkové byli génii v rozpoznávání toho, co je skutečný život a co jen vybledlá jeho nápodoba. Proto má ostatně cenu oba číst. Výjimečnost autorů dokazuje už to, že drama, které bylo napsané jako ryze dobová glosa, může promlouvat i dnes. Tak to asi dopadá, když spisovatel vydobívá na světě univerzální hodnoty a ne jen laciné instantní postřehy.
Vcelku ale zůstává hra trochu rozpadlá, mozaikovitá, nikam pořádně nesměřující. Je to sice asi záměr autorů, ale je to škoda.
Četlo se to dobře, ale na 100% mě to neuchvátilo.