Kočičáci komentáře u knih

Jsou to krátké příběhy ze života veterinářky Florence, která pokračuje v rodinné tradici veterinářství. Narozdíl od svých předchůdců neošetřuje pouze domácí zvířata, ale věnuje se zvířátkům divokým a exotickým. Práci zasvětila celý svůj život a přispěla k rozvoji ošetřovatelských metod. Jednotlivé příhody jsou pro běžného člověka zajímavé a nevšední. Milá kniha, která se dá přečíst za víkend.

3 22.06.2015

Líbila se mi. Příběh byl více uvěřitelný než ve Staříkovi. A i přes to, že těch "řechtacích" hlášek tam nebylo tolik, tak jsem se bavila. Nombeko s Holgerem 2 mi byli moc sympatičtí, obdivovala jsem jejich trpělivost s Holgerem 1 a Celestine - já už bych seděla za dvojnásobnou vraždu :-D
Doporučuji Staříka i Analfabetku číst s určitým časovým odstupem, aby jste nebyli přesyceni a zklamáni "podobností" obou knih. Jako relax na dovolenou ideální kniha!

19 14.06.2015

Napínavý, dynamický, jednoduše parádní příběh, který měl vše co od thrilleru očekávám.
I přes to, že má bezmála pět set stran, čte se snadno a rychle, chytne vás a nepustí, nejsou v něm žádná nudná místa. Pachatel není snadno odhalitelný, o to je celý thriller napínavější. Trošku mi vadil inspektor Drury, na hlavního vyšetřovatele neměl dost otevřenou mysl. Ale ostatní postavy byly bez chybičky.
Jednoznačně doporučuji, jdu přečíst i Podezřelého a těším se na podzim na další knihu!

19 06.06.2015

Další díl z vesničky Three Pines opět nezklamal!
Já jsem ten typ, co má rád věci "na pokračování", takže se ráda budu potkávat se "starou známou gardou" i nadále. Oceňuji, jak autorka umí krásně popsat prostředí, atmosféru a dobrůtky z Gabrio kavárničky... Těším se, až se postupně budeme víc a víc seznamovat i s osobními příběhy jednotlivých hrdinů. Jen aby to vydávání českých dílů netrvalo moc dlouho...

25 24.05.2015

Jo, jo, jo... tři zdánlivě nezávislé příběhy, které se spojí v jeden, a i když to je moc "náhodiček" najednou, tak je to napínavý, krásně vystavěný a vygradovaný román, který stojí za to přečíst!
Kdybych byla:
- Cecilia, taky bych nevydržela a otevřela ho...protože jsme prostě ženské zvědavé, a to za každou cenu!
- Tess, taky bych utíkala...co čekali, že jo?
- Rachel, taky bych byla nešťastná, za dceru i vnuka...jak jde o děti, sdce bolí a ztrácíme soudnost.
No a závěr a epilog byly prostě úžasné!

26 24.05.2015

Parádní knížka, nenudila jsem se ani vteřinu a hltala jsem každou další stránku. Oceňuji vyprávění ze třech různých pohledů, čtenáře to nenechá vydechnout a udržuje ho v napětí.
I já jsem se s Alice ztotožnila a představila jsem si sebe sama v podobné situaci... uf, snad jsem se tolik nezměnila, musím se zeptat manžela :-D
Doporučuji komentáře Ankavi, Neri a JanaDor níže... lépe to snad napsat nejde!

15 24.05.2015

Knihu jsem dočetla před týdnem a pořád na ni musím myslet... je mi po ní normálně smutno.
Je to velmi originální příběh, který mě chytil za srdce. Rozvíjí se netradiční milostný čtyřúhelník mezi Wandou, Ianem, Jaredem a Melanií, který prostě nemůže nikdy dobře fungovat. Bilo se to ve mě, fandila jsem bez rozdílu oběma párům a přesně v tento konec jsem stále podvědomě doufala.
Jsem ráda že ji mám a určitě se k ní vrátím :-)

PS: Kdo chce kritizovat a rozebírat nedokonalosti, vždy si ve většině knih něco najde. Já musím Meyerovou pochválit za čtivost příběhu a doufat, že bude brzy další...

14 24.05.2015

Pro mě je fakt hrozné i jenom číst o těchto situacích, když je člověk sám, nemá rodinu, matku, které by se mohl vypovídat, kdy se dějí věci, se kterými se neumí vypořádat dospělí, nechtíc děti nebo mladiství. Ten pocit, že na vás nikomu nezáleží...prostě život na prd...
Ale jsou kolem nás i tací, kteří mají srdce na dlani a myslí to s námi opravdově, není jich málo, ale je potřeba je najít...
Na příběhu se mi líbila ta naděje z budoucna ve formě dopisů, ta vidina toho, že bude líp.
Chválím povedenou obálku! Za mě 3 a půl hvězdy.

4 20.05.2015

Mám ráda krásné příběhy.
Tohle byl moc krásný, jemný, poetický příběh a já jsem si ho užila. Autorka krásně popisuje sílu lásky - mateřské, milenecké i sourozenecké - jak nám láska dokáže oči zavřít, ale i otevřít...
Ava je neobyčejná dívka s andělskými křídly, která by chtěla být prostě "jen dívkou" a žít běžný život, na který bouhužel není připravená. Naštěstí i celá její rodina je tak trochu výjimečná a neobyčená a tak v tom Ava není sama.
Doporučuji si ke čtení upéct nějakou sladkou voňavou dobrotu :-)

7 09.05.2015

Já prostě k Harrymu neumím být kritická, odpouštím mu všechny malé nedokonalosti :-)
Přízrak opět přečtem jedním dechem....utíkám si pro Policii.

PS: JO jen tak dál!!!

13 05.05.2015

Poutavě zachycené téma na které se nesmí zapomenout.
I přes to, že jsem už četla o něco lepší knihy s obdobným námětem, musím uznat, že Vypravěčka se četla výborně. Bohužel se u mě tentokrát neprojevily naplno emoce, proto hvězda dolů...
Přesto díky autorce za toto více románové zpracování, protože pro některé čternáře to může být právě jejich první zážitek a otevře jim cestu k dalším podobným...
Konec byl opravdu překvapivý, doporučuji :-)

26 19.04.2015

Jsem velmi rozčarovaná a zklamaná. Ani nevím odkud začít...
Možná jak se už píše níže, anotace odpovídá realitě jen z části a lákání na typický britský humor je taky mimo mísu (už vůbec ne s gradovaným napětím blízkým thrilleru!!!)
Dvě třetiny knihy jsou prostě nuda, dlouhosáhlé popisy a myšlenky nesympatického hlavního hrdiny se hrozně vlečou a "děj" nemá vůbec žádný spád.
Celá "situace s kočkou" ve které jsem marně hledala alespoň špetku britského humoru je pro mě největším zklamáním a shodila u mě knihu na samé dno (jako milovník zvířat takovýto pokus o humor odsuzuji).
V poslední třetině knihy se konečně začalo něco dít, pár úsměvných situací by se našlo, proto alespoň ty dvě hvězdy...

4 19.04.2015

Přečtení nelituji, protože jsem si chtěla udělat vlastní obrázek, ale já jsem si z toho prostě na zadek nesedla...
Nemůžu knize upřít čtivost a spád, ale spíše mi to přijde, že to autor od začátku pojal jako předlohu k americkému akčnímu filmu. Pokud jsem o Joonovi Linnovi z Keplerovek někdy napsala, že někdy jak akční hrdina, tak v porovnání s ním je Poutník "super hero."
Přijde mi to překombinované a přeplácané, což vede k nevěrohodnosti. Mám raději uvěřitelnější thrillery.

Zapamatuji si snad jen radu budhistického mnicha:
"Chceš-li být svobodný, stačí jen vzdát se toho, na čem lpíš."

18 10.04.2015

Další Greenovu knihu jsem opravdu musela přečíst, protože jeho styl psaní mi je vážně moc sympatický. Bohužel tentokrát jsem to chtěla mít rychle za sebou...
Téma "papírových měst" je nápadité, ale to samotné nestačí. Příběh sám o sobě mi nepřijde poutavý a chybí mu "to něco", co čtěnáře musí chytit a nepustit. Nehledě na to, že rámec byl hódně podobný Aljašce - studenti, problémová holka, hledání...
Příště Johne napiš i něco pro větší holky!

19 14.03.2015

Forma byla opravdu originální, ale obsah mě bohužel zasáhl jen velmi vlažně. Naštěstí se to celkem lehce četlo, ale i tak těch čtyři sta stran bylo až až.... Moje očekávání zůstalo nenaplněno, hodnotím jako slabší průměr.

5 09.03.2015

Tento díl podle mě patřil k těm lepším ze série. I když mi osud Sawyera připadal celkem okopírovaný z 50 odstínů šedi - Christiana Greye, ale co pořád vymýšlet, že?
Tentokrát jsem ji četla s větším odstupem od ostatních dílů - doporučuji dát si pauzu mezi jednotlivými knihami, nebudete tak naštvaní, že je to pořád na jedno brdo.

5 07.03.2015

Opravdu hezká kniha ze života. Věřím tomu, že každá žena tam najde situaci, se kterou se ztotožní sama, nebo ji alespoň bude znát ze svého okolí. Já můžu říct snad jen zaplaťpánbůh, že jsem se ještě v podobných situací neocitla. Za to si po přečtení ještě více cením svého muže :-D

Řadím se k zástupu pozitivních hodnocení. Tuto knihu by měl povinně přečíst každý. Když ne kvůli samotnému příběhu Gerty, tak určitě proto, aby každý z nás poznal minulost, která nebyla vždy a ke všem férová, a hlavě proto, aby si více vážil toho, co dnes všechno může a už nikdy nedopustil nic podobného.

Líbilo se mi, že celý příběh je zachycen z několika pohledů – Čechů, Němců, lidí srdečných i zvrácených, očima matky, dcery i vnučky – tím pádem je krásně ucelený. Bohužel Gerta měla životní smůlu – na jednoho člověka až moc – nedokázala se životu postavit a smířila se osudem. Proto v životě nenacházela žádné radosti (až na pár výjimek) a o to byl její konec ještě smutnější.

„…neměla vůbec nic z celého života… Bez muže, bez citu, zamrzlá v nenávisti vůči téhle společnosti a babrající se nakonec jenom v té své touze po omluvě. …kromě těch dvou tří let se strýcem Karlem máma žila úplně nenaplněný a zbytečný život.“

Což je na závěr velmi drsné Barbořino zhodnocení matčina života. Jen to ukazuje, jak na události nahlížejí různé generace a jak ten, kdo nezažil, nikdy nemůže zcela pochopit…

46 15.02.2015

Kniha nebyla nijak extra strhující či napínavá, ale byla netradiční a zajímavá. Čtenář se dozví spoustu zajímavostí ze života z keňského hlavního města Nairobi. Mě nejvíce zaujalo kmenové uspořádání mezi Kikuji, Luoyi, Masaji - to že jedinec k jedinci se dokáže chovat slušně, ale jak je to kmen proti kmenu, tak jde lidskost stranou. Popis slumu Kibery byl opravdu drsný. A to, že je svět o politice, moci, vlivu a penězích, je tady zřetelnější než jinde.
Moc se mi líbil tradiční masajský příběh o Medozvěstce - krásný a poučný.

9 15.02.2015

Pěkně napsaná kniha s velmi zajímavým námětem.
Život českoněmecké rodiny Vilhulmových v průběhu druhé světové války i po ní, není vůbec jednoduchý. Matka Gréta, která by měla rodinu držet v těžkých časech pohromadě, bohužel svoji úlohu neplní. Svůj život si představovala úplně jinak. Za muže si z "nutnosti" vezme Čecha, kterým většinu života pohrdá. K jejich čtyřem společným dětem, které jsou pro ni jen trpěné, se nechová vůbec hezky, natož mateřsky. Gréta mi byla opravdu nesympatická, protože svou zahořklostí k životu trápila všechny okolo. Nejvíce mi bylo líto jejího syna Norberta, který nikdy nepoznal mateřskou lásku. Manželovi Jáchymovi jsem vyčítala, že kvůli jeho posedlosti a zaslepenosti Grétou nedokázal dětem nahradit chybějící rodičovský cit.
Norbertovi jsem fandila a byla jsem ráda, že v životě nakonec našel štěstí. Všechny příběhy se dějem hezky prolínaly a i ten Helenin a Fredyho měl svoje kouzlo.

5 03.02.2015