Odpusťte mi, váš Leonard

od:

Odpusťte mi, váš Leonard

Právě dnes má Leonard Peacock narozeniny. Dnes si do batohu k učebnicím přibalí P-38, pistoli nacistického důstojníka, kterou zdědil po svém otci, a zastřelí svého bývalého nejlepšího kamaráda a potom i sebe. Už se nemůže dočkat. Ještě předtím se však musí rozloučit se čtyřmi lidmi, na nichž mu záleží: sousedem Waltem, posedlém Humphreym Bogartem, houslovým virtuózem a spolužákem Babakem, Lauren, jež miluje Ježíše (a do níž byl trochu zamilovaný zase Leonard), a herr Silvermanem, který ho na střední učí o holokaustu......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/229925/odpustte-mi-vas-leonard-gRi-229925.jpg 4420
Originální název:

Forgive Me, Leonard Peacock (2013)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (104)

Přidat komentář
Vecerkova
11. července

Kdyby jedním z hlavních témat nebyla sexuální orientace a kdyby nebylo jemných zmínek o sexuálním životě a koncentračních táborech, tato kniha by se dala svou formou zařadit spíše ke knihám dětským; pro mě rozhodně obsahem nepřesahuje rámec cílové skupiny, pro kterou byla určená.
V průběhu děje autor nenápadně nakusuje spoustu těžších témat- kromě sebevraždy také rasismus, náboženství, atomové bomby, lidi bez domova, šikanu ve škole, autoerotiku, zanedbávání ze strany rodičů, homofobii, obezitu, holokaust, závislosti, znásilnění- což zaprvé působí poněkud uměle a neohrabaně, zadruhé se ani jednomu z těchto témat autor nevěnuje hlouběji, spíše o jejich důležitosti okrajově informuje, občas ne příliš zdařile. Například vykreslení křesťanské dívky jako naivní fanatičky jejímž jediným předmětem konverzace je Ježíš a celkové pojetí tohoto tématu včetně přístupu samotného Leonarda, který dává jasně najevo, že mu Lauren připadá se svou vírou naprosto mimo mi ani jako ateistce příliš nelahodí. Nyní dejte tento obraz do kontrastu se samozřejmostí, s jakou autor vykresluje homosexuální pár.
Kniha má číslované poznámky k textu, které mi nepřipadají na místě, nesdělují žádné informace, které by nemohly být do textu začleněny, spíše výrazně znesnadňují orientaci. Navíc mi větší část z nich připadá zbytečná. Trvalo mi chvíli, než jsem přivykla tomuto způsobu psaní, stejně jako vyjadřování autora.
Samotný příběh se odehrává v současnosti s retrospektivními kapitolami které krátce shrnují minulost hlavního hrdiny s ostatními postavami a dopisy z budoucnosti, které jsou bez předchozího objasnění poněkud matoucí. Se všemi důležitými postavami se seznamujeme už v anotaci. Walt je soused, jehož životem je sledování filmů, typický osamocený důchodce, který komunikuje ve filmových hláškách. Tento motiv se mimochodem později opakuje, čímž autor kopíruje sám sebe. Babak je spolužák, který je příkladem proměny v průběhu dospívání. K hlavnímu hrdinovi se ale chová jako idiot. Lauren je již zníměná křesťanská fanatička, jež mi ale byla svým způsobem sympatická. Jako jediná postava měla ujasněné, čeho chce v životě dosáhnout a vytrvale na tom pracovala. Pan učitel byl skvělý, ale čím více se zapojoval do děje, tím nereálněji na mě působil.
Samotný Leonard mě nebavil. Ve svých osmnácti letech se choval neskutečně natvrdle, v podstatě si jen stěžoval na to, co se mu kdy stalo, ale nikdy neudělal nic pro to, aby situaci zlepšil a pořád brečel a opakoval, jak se zabije. Celý svět je proti němu, na druhou stranu nepůsobil zase až tak na dně, byl spíše jako dítě které si ve svých dvanácti sbalí kufr aby odešlo z domova. Asi tak vážně lze chápat Leonarda a jeho motivy.
Knížku jsem měla přečtěnou za pár hodin a jestli ve mně něco zanechala, jsou to spíše rozpačité pocity. V prvních deseti kapitolách jsem měla chuť ji odložit, někde ve dvou třetinách jsem se dostala do děje a očekávala závěr. Ten mě ale ve všech ohledech zklamal- konec byl předvídatelný, nestalo se nic, co by situaci vyřešilo a z velkého tajemství nic moc nebylo. Položíme-li si na konci otázku, jestli se odstranil byť jen jeden z problémů, kvůli kterým se Leonard chtěl zabít, musíme přiznat, že nikoli.

Dávám tři hvězdičky protože kdybych byla o pár let mladší, možná bych tuto oddychovku ocenila o něco víc. Nicméně, kdybych byla mladší, nespadala bych už do cílové skupiny.

InaPražáková
19. května

Když si zrekapituluju děj, je to vlastně klišé - hloubavý kluk, kterému se nikoliv jeho vinou v životě pokazilo, co mohlo; učitel-ideál; sbírka v současnosti v pop-kultuře populárních traumat a sociálních odlišností (které jsou samozřejmě známkou vnitřní kvality člověka).
Jenže je to dobře napsané, lehkým perem, ironicky, bez většího patosu, ale jemně a s přesně odpozorovanou (nebo nastudovanou, viz obsáhlý seznam odborných konzultantů) psychologií adeptů sebevraždy. Brát Leonarda jen jako prevenci pro mladistvé deprivanty by byla škoda, i starší a snad vyrovnanější čtenář se pobaví a třeba se i pozná v některé z postav.

Kniha se podobá Bruntové Řekni vlkům, že jsem doma, ale výrazně méně hraje na city, je sevřenější, životnější a podle mě lépe napsaná.

asam
18. května

Upřímná zpověď dospívajícího Leonarda. V tomto věku se zdají i malé problémy nepřekonatelné. A Leonard jich měl plno, Ne vždy se najde takový chápavý pan učitel, který správně zareaguje. Všechny ty psychologické poradkyně na škole strčí do kapsy jedna podaná ruka v pravou chvíli.
Zpočátku mě trochu vadily poznámky pod čarou, ztrácela jsem souvislost textu . ale jak jsem si zvykla, přišlo mi to vtipné.
Doporučuji.

Enthu
10. května

Když jsem si brala tuhle knihu, říkala jsem si, že bude zajímavá, a že mě asi bude i bavit. Opak se stal pravdou, kniha mě moc nebavila. A dopisy z budoucnosti mi tam přišly divné, ano, i když jsem se dozvěděla, proč tam jsou, nebavily mě a vůbec by neuškodilo, kdyby tam nebyly. Tímto se mi začíná vyplňovat to, že ne všechny bestsellery jsou skvělé.

klar.tunklov01
26. dubna

Tato kniha mě nadchla. Původně jsem si podle obálky myslela, že jde o další dílo mého oblíbeného autora Johna Greena, ale i když jsem brzy zjistila svůj omyl, nechala jsem se ke čtení nalákat. Ostatně Leonard mně některé z hrdinů knih Johna Greena připomínal, taky byli trošku mimo a taky jim to bylo alespoň navenek jedno. I když byly některé pasáže složité na pochopení, zvlášť u dopisů do budoucnosti jsem dlouho tápala a hledala jejich smysl, přesto jsem se od knihy nemohla odtrhnout, dokud jsem ji nedočetla. Kniha je sice v knihkupectvích zařazována do sekce literatury pro mládež, ale jsem přesvědčená, že si ji s chutí přečtou (a možná i měli přečíst) také dospělí – knížku jsem stejně objevila v knihovně mojí mámy. Jediné, co mi na knize trochu vadilo, bylo příliš mnoho poznámek pod čarou. Sice byl autor v tomto směru originální, ale řadu poznámek mohl klidně zahrnout do textu, protože odváděly pozornost jinam a občas jsem se ztrácela.

vendy6619
14. dubna

Kniha mě jednoduše zaujala... bylo to hodně dobré čtení, které mi přišlo moc poutavé. Vtáhlo mě to do děje, že jsem ani netušila jak moc... a najednou jsem knihu zavírala a přemýšlela o tom jak některé události mohou člověka dovést do situace, kterou měl Leonard.
Moc hezká kniha, rozhodně stojí za přečtení!

rode
25. února

"Lidé platí za svoje činy, a ještě víc za to, kým se stali a co ze sebe udělali. A platí velmi jednoduše: tím, jaký vedou život."
Mám rozporuplné pocity, které se ztotožňují s většinou komentářů, které zde už někdo napsal. Knihu doporučuji.
A Leonarde, doufám, že jsi všem odpustil, protože ty nejsi ten, kterému by mělo být odpuštěno, protože jsi nic neprovedl, což se o ostatních říct nedá.

Analady
19. února

Kniha mě na první pohled zaujala svou obálkou a námětem. I když jsem čekala malinko něco jiného, kniha mě nezklamala. Je napsána čtivě, poznámky pod čarou se mi líbily (i když klidně mohly být součástí textu). Je v ní spousta myšlenek, které jsou napsané jen tak jakoby mimochodem, ale přitom mají velkou hloubku a nutí člověk přemýšlet.

anna246
16. února

Při čtení jsem si říkala, jestli jsem náhodou z Young adult knih už nevyrostla.. Ale ne, nevyrostla.. Byla jsem prostě a jednoduše zklamaná, a to se moc často nestává..
Za mě má tato kniha téma, které je velmi citlivé, a spisovatel ho dle mého nepojal nejlíp, a bohužel se mi nelíbily ani dopisy z budoucnosti, které jsem četla opravdu s nechutí.
Leonard mi byl od začátku nesympatický, a chtěla jsem mu dát několikrát ránu do obličeje..
Ale pár posledních kapitol si to u mě kniha vylepšila.. Aspoň o tu jednu hvězdičku..

anisek989
03. února

Moc nechápu tak dobrý hodnocení. Za mě je tohle jedna z nejnadhodnocenějších knih, co jsem četla.
Leonard mi byl už od začátku strašně nesympatickej a působil celou dobu hrozně otravně a ufňukaně. Čekala jsem vážně nějakej příběh s hlubším smyslem a ne-happyendem.

Angel411
14. ledna

Odpusťte mi, váš Leonard je vážně skvělá kniha. Ja jsem ji přečetla během půl dne a potom jsem se na tím musela vážně zamyslet. Prostě BOMBA!

Šmoulinka1980
09. ledna

Narazila jsem na tuto knihu náhodou a víceméně si ji půjčila pro téma do Čtenářské výzvy. Ale určitě to nebylo marné čtení, kterého bych litovala! Stojí za přečtení a donutí člověka přemýšlet... o lidech jako je Leonard, kteří jsou mezi námi, o dobrých duších jako je Herr Silverman, o tom, jak moc důležití jsou rodiče v našich životech, o tom, jak je dospívání a hledání sama sebe náročné atd. Nadchly mě i dopisy z budoucnosti, krásný nápad. Jen jednu hvězdičku jsem strhla za poznámky pod čarou, které mě spíše rušily a odváděly pozornost od děje a bylo by lépe je zasadit do příběhu.

makki.xoxo
04.12.2017

Kolik lidí si po přečtení této knihy začne psát dopisy z budoucnosti?

EvaT86
03.12.2017

Tato kniha nemá chybu - přečetla jsem ji za jeden den, nešla prostě pustit z ruky. Neustále jsem se ptala: proč? Co se ti to stalo? Hlavní hrdina mi byl už od první stránky hodně sympatický a jaksi blízký. Opravdu doporučuji!

planet129
27.11.2017

Nelze popsat slovy

kristyna7552
11.11.2017

"Jsi jiný. Já jsem taky jiný. Být jiný je dobrá věc. I když je to těžké. Já to vím, věř mi. "

gan112
17.10.2017

Young adult high level. V podstate ma štve že sa mi táto knižka moc páči. Je totižto skvelo napísaná, ale vzhľadom na vek hlavného hrdinu (rozprávača) sa pričasto striedajú hlbokomyseľné pasáže s tými nevyzretejšími. Druhá vec ktorá podľa mňa v literatúre nie vždy funguje, je gradácia prezradenia motivácie postavy, a jej prezradenie až v závere, kde sme už z náznakov pripravený na vše možnú hrôzu a nezasiahne nás naplno. Quick ale k odhaleniu pristúpi veľmi "nekonkrétne" aby zbytočne nešokoval no mam pocit že čitateľ si zaslúži po toľkých prísľuboch čosi hmatateľnejšie. Najväčším plusom tak rozhodne zostáva Quickov rozprávačský talent a množstvo úvah s priestorom na zamyslenie.

Helimadoe
22.08.2017

Zajímavé. Z počátku čtení jsem uvažoval o dvou hvězdách (navíc mě rozčilovaly ty poznámky pod čarou, jakoby se nedaly zapracovat rovnou do hlavního textu), pak jsem se přehoupl do tří, a když jsme se dostali s autorem k Laurine, tak už byl zařazen čtvrtý rychlostní stupeň, na tohle já rozhodně slyším. Bohužel ke konci mi tam chybělo zase trochu lákavé chuti. Nakonec tedy za tři, což v mém žebříčku hodnocení znamená určitě dobrou knihu.

Sunday
10.08.2017

Přečteno po dvou letech znovu a potvrdilo se mi (po kolikáté už?), že je dobré tzv. druhé čtení (jako ve sněmovně). I za dva roky prožije člověk tolik a tolik se poučí (snad), že v knize už jednou přečtené najde něco nového, něco, co předtím nepochopil, nezaregistroval, i když to tam bylo. Závěr : je dobré dávat knihám "druhou šanci". Mně to tak funguje, většinu knih čtu opakovaně (ne jen 2x) a stále nacházím něco nového a většinou i "zásadního" pro svůj život.

Andy0892
25.06.2017

Zda byla pro mě kniha nějak přínosná? Asi ne, až na některá životní moudra, ale rozhodně je dobře, že se tématu sebevražd, sebepoškozování a týrání (různými způsoby) někdo zaobírá a je schopen o nich psát. Tyto knihy nemají za úkol způsobit wau efekt, ale mají informovat. Kéž by se to dostávalo k lidem, kteří informace potřebují.

Příběh ničím neohromí, není v něm zakletý princ, očarovaná princezna, sexy kluk od sousedů, ani neohrožená bojovnice zastupující feministky. Přesto se můžete vžít do postavy utrápeného chlapce, který se cítí sám - a přiznejme si, kdo z nás se někdy necítil sám? Když k tomu přičteme svět dospívajících, všechny jeho problémy a jeho "MATKU", pak se ptám: Jak bych se asi zachovala já na jeho místě?

misssicccka
23.06.2017

Mne tato kniha nijak neuchvatila, ani nezasahla, misty jsem upadala do mikrospanku. Byly tam krasne pasaze a krasne myslenky, skvely napad byly dopisy, ale co me silene rozcilovalo, byly poznamky pod carou, kterych bylo pomalu stejne jako textu a nevidim duvod, proc nebyly jeho soucasti. A cele to na mne pusobilo tak nejak zacatecnicky. Skoda.

AndyK
18.06.2017

Dlouho jsem se nedokázala do knížky začíst, ale pak jsem Leonardovi rozuměla víc a víc. Ne každý z nás má na růžích ustláno, ale člověk to proto přece nesmí vzdát. Naopak. Musí bojovat a o to víc si všeho pak vážit. Zvítězí tím, že se nenechá zlomit...

Gracian1964
15.06.2017

Aj mne kniha pripomínala Kto chytá v žite...podobný štýl písania, ale nič proti tomu....Jednoducho a dobre napísané. Skvele sa to číta a dáva podnet k premýšľaniu. A proti koncu nemám vôbec žiadne výhrady. Dúfal som, že sa to tak skončí a ono sa to tak fakt skončilo, hm... Aká náhoda...

Petula19
30.05.2017

Líbil se mi Leonardův pohled na svět. To, jak se nebojí ptát na otázky, kterým se jiní vyhýbají, aby nevyčnívali z davu. To, že nevidí důvod dospět, protože dospělí evidentně nejsou šťastní. To se autorovi podařilo vystihnout dokonale.
Knihu určitě stojí za to přečíst a trochu se zamyslet nad způsobem našich životů, nicméně mě ale lehce zklamal závěr, který mi přišel dost podobný knize Kdo chytá v žitě.

hanča34
13.04.2017

Kniha se mi moc líbila a dopadla tak, jak jsem doufala, že dopadne. Svět dospívajících není vůbec jednoduchý, zvláště když máte takovou rodinu jako Leonardo.

sofmysl
09.04.2017

Kniha jako taková sice nebyla tak špatná - moc pěkně napsáno, ale ten závěr a rozzuzlení? To mě naprosto zklamalo a pro mě se tak z příběhu vyklubala až téměř naprostá nesmyslnost. - je to škoda, závěrem to prostě autor dost pokazil.

Nicol13
21.03.2017

Nevím, co si mám o téhle knize myslet. Je určitě lepší než Terapie.. to jo.
Titulky pod čarou mě tak neuvěřitelně štvaly a rozptylovaly.. Totálně zbytečná věc. Jako proč?
To rozdělování vět a divné smrskávání (nebo jak to mám napsat) v jakože napínavých částech a tak.. to taky nebylo nic moc a u mě se to minulo účinkem.
Nechápu, co má tahle kniha předat dál... když většina mamin a otců si to stejně nikdy nepřečte.. a mladýmu to nic nedá.. žádnou naději.. 1 nebo 2 lidi toho fakt moc nezachráněj.
Něco si z toho vzít, by mohli učitelé. Přesně takoví máte být. Trávíte s námi velkou část života, něco nám předáváte, tak byste občas nemuseli být toliko upnutí.
No.. když to všechno sečtu, tak mi z toho vyjde zase nic moc.. Jenže v téhle knize mi alespoň ten hlavní hrdina sedl a i ten učitel. Pro mě Leonard nebyl vůbec divnej a působil na mě jako trochu modernější Holden z knihy Kdo chytá v žitě. A toho já mám ráda. Takže jo. Za mě asi dobrý (až na některý ty zbytečnosti).

Lucik87
11.03.2017

Krásný a citlivý příběh. O jednom klukovi, který to nemá jednoduché. I když si zdánlivě třeba řekneme, že zas tak nic strašného se mu neděje. Jenže dospívání je někdy hrozně komplikované a křehké období. A i když se tváříme, že je nám všechno jedno, mámu a tátu prostě hrozně potřebujeme. I jen proto, aby ti jeden z nich občas seknul pohlavek - nebo si prostě jeden z nich s tebou dal ty blbý lívance. Každý rodič by si alespoň kousek této knížky měl přečíst, aby věděl, JAK SE TO NEDĚLÁ. Osamělost a nechuť žít je hrozná věc.

Klára2216
23.02.2017

Do knihy tohoto autora se mi moc nechtělo z předchozího zklamání z jeho knihy Terapie láskou, která byla přímo příšerná. Nicméně Leonard mi vězel v knihovně a já nemám ráda když tam mám nepřečtené knihy. Takže ke knize: horší než první kniga rozhodně není, ale už na začátku byl konec jasný. Poznámky pod čarou byly zbytečné - lepší by byly zkrátka v textu. Styl psaní příliš jednoduchý. Dvě hvězdy dávám za námět a za svižné čtení.

niknikita
11.02.2017

Zavřela jsem dočtenou knihu a nemohla ji odložit z rukou. Jenom jsem tak seděla a zírala a po tváři mi tekly slzy, a nechala jsem vyplavit ten smutek, že kolem nás je spousta Leonardů, kterým neumíme porozumět.
Silný příběh a Matthew Quick má můj obdiv.