kob komentáře u knih
Příjemné a zábavné čtení, které přináší spoustu zajímavých informací
Lehce ulítlé, ale četla jsem se zájmem. Bavily mě hlavně Jaakkovi myšlenky. Podle komentářů je jasné, že to není kniha pro každého, ale já si autora určitě ještě vyhledám.
Napsáno tak skvěle, že nešlo přestat číst. Pak mně bylo líto, že už je konec, že jsem si to trochu nešetřila :)
Audioknihu jsem vydržela poslouchat asi do třetiny. Přišlo mi to zdlouhavé a nudné, těžko se mi udržovala pozornost. Pokračovat v poslechu jsem vyhodnotila jako zbytečnou ztrátu času. Navíc mě velmi rušilo, že se Zuzana Slavíková snažila o striktní dodržování italské výslovnosti a přízvuku u všech jmen a míst, což působilo obklopené češtinou až komicky. A že to bylo skoro v každé větě :)
Střípky z minulosti, ze kterých se skládá příběh propletených vztahů v jedné vesnici. Hezky napsané, ale kdo čeká napětí a zvraty, ten se nedočká. Je to takové šťouráníčko ve starých křivdách.
Mám ráda autorův absurdní humor - pokaždé mě jeho knihy skvěle pobaví i poučí. Tahle se mi líbila snad ze všech nejvíce.
Komplikovaný, ale skvěle propracovaný příběh. Napínavý, bez hluchých míst - skvělé čtení!
Pěkné vzpomínání, ale jen takové opatrné, aby se někdo nezlobil ;)
V každém případě je pro mě Standa Hložek celoživotní sympaťák. Právě v těch osmdesátkách jsem se s ním setkala pracovně při natáčení zábavného pořadu brněnské televize s názvem Pět přání. Měli jsme čas si popovídat a pamatuji si, jak to bylo přirozené, jako bychom byli staří známí. Byl moc fajn. Po letech jsem zjistila, že se moje maminka přátelí se Standovou sestrou Radkou, takže se občas aspoň poptám, jak se má a doufám, že nám i sobě bude písničkami dlouho dělat radost.
Taková příručka se spoustou fotek.
Nic objevného, ale pár rad si zapamatuji. Možná :)
Pro mě fajn čtení, protože právě procházím stejnou životní etapou a řeším až neuvěřitelně podobné věci. Jen tu chalupu nemám...
Nechala jsem se nalákat vysokými hodnoceními, ale za mě to byl divný domotanec. Poslouchala jsem jako audioknihu a Regina Řandová, kterou mám jinak docela ráda, tomu dala korunu. Byla tak přehnaně dramatická, že mi z toho "volejzala" hlava, jak pořád řvala. Snad na ten zážitek rychle zapomenu
Postava babičky na mě působila jako ta od Boženy Němcové, jen zmodernizovaná.
To je hrozná představa, kdyby to tak opravdu bylo. Hlavně by si měli knížku přečíst ti, kteří jsou pořád se vším nespokojení.
Poslouchala jsem na ČR2, ale přišlo mi to celé jakési divné. Rozhodně mě příběh nevtáhl a postrádala jsem napětí.
Obdivuhodná žena. Myslela jsem, že knihu jen tak prolistuji, ale nedalo se vynechat ani písmenko.
Napínavé, ale možná už trochu překombinované. Pro příště bych se přimlouvala aspoň za jednu sympatickou postavu, které by čtenář mohl fandit ;)
Tak přemýšlím, jak by asi vypadaly jeho filmy, kdyby nebyl při natáčení věčně mimo...
Seriál Přátelé jsou moje srdcovka - člověk se cítí až podvedeně, když zjistí, že jeho oblíbená postava je až takový zoufalec. Je to smutné zjištění.
Postrádala jsem příběh, ale i tak se mi tahle knížka plná vzpomínek na mládí, přátele, sousedy, zvláštní místa, zvyky i rituály, dost líbila. A o šeptuchách jsem nikdy neslyšela.