Babička přehled

Babička
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472356/bmid_babicka-RcU-472356.jpg 4 100 100

Knížka o stárnutí, mládnutí a sexu. Nová Irenina kniha je jejím návratem k „původní Obermannové“, autorce bestseleru Deník šílené manželky, který byl také zfilmován. Ve svém novém románu se tak navrací k tomu, v čem je nejsilnější – ke sdílení silných ženských emocí, tabuizované pocity nevyjímaje a hlásí se i k odkazu Boženy Němcové, jak dává tušit už sám název. Xénie se stala babičkou. S tímto novým stavem se vypořádává po svém. Podobně jako se vztahem ke své vitální matce, aniž by si uvědomovala, že i energická maminka jednou umře. Stane se a Xénie má hluboký žal. Jako by toho nebylo málo, kdosi jí ukradne urnu s matčiným popelem. Při svém pátrání po urně se Xénie postupně dozvídá o své matce stále překvapivější věci. A také o sobě. Narazí na rodinné tajemství, o kterém neměla ani ponětí a když se má rozjet do světa, aby našla své předky, vypukne celosvětová pandemie. Xénie se místo do ciziny přesune na venkov do polorozbořeného domu, pěstuje byliny, zpívá a navzdory karanténě poznává muže, který jí je tak blízký, že nedodržují dvoumetrové rozestupy. A Xénie zhulena diviznou se nepřestává divit, když probudí své skutečné já. Nakonec i tu urnu najde, i když úplně jinde, než by ji kdy napadlo.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Babička. Přihlašte se a napište ho.


Komentáře (35)

kob
31.03.2023 4 z 5

Pro mě fajn čtení, protože právě procházím stejnou životní etapou a řeším až neuvěřitelně podobné věci. Jen tu chalupu nemám...

OlgaU.
05.02.2023 4 z 5

Podle mě autorčina nejlepší kniha.


alef
30.12.2022 4 z 5

„Jak se máte¬?“
„No nic moc.“
„Vaše máma se měla zásadně dobře. Naučila jsem se to od ní. A víte, jak to dokázala? Uměla žít ze snu.“

Že nevíte, jak na to? V téhle knížce zjistíte, že Aňutin recept není nijak složitý, je vlastně úplně prostý, zjisti, co tě činí šťastným a sni o tom … a pak si jdi za svým snem!

Po hodně dlouhé době jsem se vrátila k paní Obermannové, abych zjistila, že se (KONEČNĚ) vrátila k tomu, v čem je dobrá, zase (KONEČNĚ) píše tak, jak si ji pamatuji z Deníku šílené manželky a Divnovlásek, (KONEČNĚ) zdá se, opustila tu zvláštní osobní sebeprezentaci, která mě od ní na dlouhou dobu odradila. Až se objevila Babička, která mě zaujala na první pohled i na ten druhý, když jsem knížku otevřela, a tak jsem se pustila do čtení. A dobře jsem udělala!

„Tak při látání
Všech svých běsů
Klaním se, klaním
Všemu, co neunesu.“

Zdá se, že autorka šla do sebe, každopádně, začetla jsem se rychle, do s laskavostí a jakousi noblesou pojatého (hodně autobiograficky laděného) příběhu Xénie (kdo zná předchozí knížky, tak dobře známého autorčina alter-ega).

Xénie už je babička!
A tak už ví … že se celý svůj život potácí mezi dvěma protipóly.
A taky už dobře ví … že si stále stejně nemůže pomoct – a dělá to znovu a znovu – zkouší šlápnout bosou nohou do toho vosího hnízda!

Její obranou je dost hořký a pořádně černý humor,
jenže ho dost často obrací právě proti sobě!

Naštěstí, ve své podstatě v dost banálním textu, jakoby mimochodem, občas najdete skryté poklady – vloudí se do něj myšlenky, které stojí za to, abyste o nich přemýšleli, objeví se postřehy, které stojí za to, abyste si jich všimli.
Navíc, Xénie je opravdu docela vtipná, spíš sebeironická, ale taky se /skoro jakoby záměrně/ staví do role sebelitující se naivky, kterou nikdo nechápe, každý s ní manipuluje, a tak jí vlastně všichni dost ubližují … škoda, že to zní víc ufňukaně než ironicky.
To ale není všechno, co se dá o Xénii říct, ona je totiž taky, a především …
Otevřená!
Opravdová!
Chytrá!
Cynická až jízlivá!
Je děsná!
Je zajímavá!
Ale určitě ne sympatická!

„Zatoulaný andělíčku,
Kde vězíš?“

Těžko se v ní vyznat, v těch překvapivých reakcích, když zajímavě (a to mě nejvíc bavilo) vypráví a hledá, střípky z matčina života, a pak bác, a přijde ufňukaná sebeobhajoba.
Autorka několikrát v rozhovorech popřela, že by její knižní příběhy byly něco, jako terapeutické psaní, jenže já jí to tak úplně nevěřím, z těchto řádků prostě na mě křičí … touha … zjistit, co jí dělá šťastnou!
Jak žít, i když už nečekáte zázraky, jak žít v tom našem, pěkně tlusťoučkém, blahobytném světě, který je poslední dobou pěkně nahranej, protože nějak přestávají platit známé vzorce.
A tak Xénie povídá a povídá, přemýšlí a přitom se na všechny kolem stále usmívá – jako přijatý obranný a ochranný mechanismus, který zdá se, dost často funguje – a babičky o tom ví své …
„založila bych tu babiččinu zahrádku, taková zahrádka má svoji filozofii, myslím, že se vám v ní bude líbit, myslím, že s vámi bude ladit …“

„je to totiž takové místo, co je celé zdánlivě zarostlé a zanedbané, co nejvíc kytek a bylin, které všechny rostou přes sebe bez ladu a skladu, ale přitom útulně a mile“

… a víte co, z takové zahrádky vyzařuje jen dobrá energie  …
… vidím tu meduňku, pažitku, oregano, … a taky mátu, rozmarýn, cibuli, petržel, mateřídoušku a levanduli, a taky jahody, rajčata a kopretiny … a tady v rohu, růže …
„pro ten čas, který své růži věnuješ, je ta tvá růže tak důležitá“ !

PS: dala jsem původně 3*, ale při psaní komentáře jsem ještě jednu přidala ... za ten návrat ... a tu babičkovskou, skvěle zvládnutou roli :-).

všechny komentáře

Související novinky (1)

Knižní novinky (20. týden)

16.05.2021


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Babička v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených138x
ve Čtenářské výzvě13x
v Doporučených12x
v Knihotéce14x
v Chystám se číst51x
v Chci si koupit10x
v dalších seznamech1x