kiki11
komentáře u knih
Zimní lidé
Jennifer McMahon
Zajímavé, napínavé od začátku do konce a tématicky hodně podobné Řbitovu zvířátek, což mi ale vůbec nevadilo, protože to je moje oblíbená Kingovka. Další knížka z řady duchařských klišé, s mnoha stokrát použitými motivy (deník, fotky, mapa, atd.), které mě ale asi nikdy nepřestanou bavit. Očekávala jsem, že budou Zimní lidé patřit mezi fakt děsivé knížky, díky kterým se budu bát jít v noci na záchod, ale nakonec tam nic tak extra strašidelného nebylo.
Jo, užila jsem si to.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Už dlouho jsem si chtěla tolik vychvalovanou Dívku v ledu přečíst a jsem ráda, že se mi konečně dostala do ruky. Díky tak pozitivním ohlasům jsem čekala nějakou bombu a té se mi dostalo. Už po prvních pár stránkách jsem věděla, že si přečtu i další autorovu tvorbu a že ho zařadím mezi své oblíbence. Od začátku má příběh spád, je napínavý, ani jediná stránka mě nenudila a ke konci jsem si nervozitou div neokousala nehty. :D Vraha jsem uhodla někde ve třech čtvrtinách, ale nevadilo mi, že jsem nebyla tak úplně překvapená, protože až do konce bylo stále co odhalovat. Moje první detektivka od Roberta Bryndzy mě moc bavila a ráda si přečtu jeho další tvorbu.
Dneska už se tomu směju
Adina Mandlová
Po biografii Adiny Mandlové jsem sáhla jen díky čtenářské výzvě, nebýt jí, asi bych se k této knížce vůbec nedostala. Určitě jsem ale ráda, že jsem se o životě této významné české herečky dozvěděla víc. Adina mi sice nebyla moc sympatická, myslím, že kdybych ji znala osobně, určitě bychom kamarádky nebyly, ale na jednoho člověka toho prožila strašně moc, vytrpěla si své a její život byl opravdu jako jízda na horské dráze. Až jsem se divila, jak dobře si pamatovala všechny detaily. Sympatičtější mi začala být až na samém konci, kde se se vším už tak nějak smířila.
Rozhodně to ale bylo zajímavé čtení.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
Ani nevím, proč jsem si tuhle knížku nepřečetla už dřív, měla jsem ji doma už před několika lety, ale pak jsem ji nějak odsunula do pozadí a řada na ni přišla až teď. Vždycky jsem si myslela, že to bude nějaká romantická slaďárna a ono ne - je to příběh plný nenávisti a pomsty. Postavy mi byly nesympatické, Heathcliffa jsem doslova nenáviděla a absolutně jsem s ním nedokázala soucítit (ano, život k němu byl krutý, jeho životní láska dala přednost penězům před ním, ale i tak v něm prostě vidím hajzla). Ostatní postavy mi taky lezly na nervy, jen Nelly měla zdravý rozum. To ale knize vůbec neubírá na kráse, postavy vždy nemusí být jen hodné, ani v životě nepotkáme jen hodné lidi. Právě negativní charaktery postav dělají knihu takovou jaká je, a proto je tolik oblíbená. Mně se líbila.
Já jsem smrt
Chris Carter
Opět skvělé jako vždy. Autor si pro nás znovu připravil nečekané rozuzlení případu, mohu říct, že jsem byla překvapená, tohle mě tedy nenapadlo. Provedení vražd bylo sice brutální, jak už lze od této série očekávat, ale zase o něco méně než v některých předešlých dílech. Čtení jsem si užila a už se těším na další knihu.
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Další skvělá kniha od Shari Lapeny. Stejně jako předchozí knihy, které jsem od ní četla, byla i tato pěkně zamotaná a až do úplného konce nebylo jasné jak to vlastně celé je, což mám ráda. Napsané jednoduchým stylem, což mi ale vůbec nevadí, takové knihy jsou čtivé a rychle ubíhají. Za mě tedy opět krásných 5* a už se těším na další detektivku.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Vypravěčku jsem si chtěla přečíst už před několika lety a ani nevím, proč jsem se k ní dostala až teď. Každopádně je to neskutečně silný příběh a je téměř nemožné dát knihu z ruky. Nejvíc mě asi bavilo vyprávění Minky, u toho jsem ani nedýchala. Konec mě doslova posadil na zadek, vůbec jsem to nečekala. Jodi Picoult je výborná spisovatelka a s každou další přečtenou knihou se v tom jen utvrzuji. Vždycky mě u jejích knih děsí ta délka, ale příběh potom plyne tak hladce a stránky rychle ubývají, že než se člověk naděje, je u konce. Škoda, že nejde dát víc než pět hvězd.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Nemám slov. Takhle geniálně vymyšlenou knihu jsem ještě nečetla. Do poslední chvíle jsem marně přemýšlela kdo je vrah a rozuzlení mě víc než překvapilo. Vřele doporučuji! Agatha Christie = genialita. Kdyby šlo dát deset hvězd, bez přemýšlení bych je dala.
Zapomenutá zahrada
Kate Morton
Úžasná knížka. Přiznám se, že zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, byla jsem trochu zmatená ze všech postav z různých časových období, ale postupně jsem se zorientovala, naplno se ponořila do příběhu a najednou nešlo přestat číst. Záhada, kterou se Cassandra a Nell snaží rozluštit, mě úplně pohltila a nemohla jsem se dočkat, až jí přijdou na kloub. Kate Morton je skvělá vypravěčka a úžasně si hraje se slovy. Moc jsem si čtení užila a ráda sáhnu po dalším románu této autorky.
Hora mrtvých
Jeremy Bates
Opět jsem se utvrdila v tom, že se nemám nechat odradit ne úplně pozitivními komentáři, protože i tak může být knížka skvělá. A tato byla. Příběh je poutavý od začátku do konce, v první části knihy autor buduje napětí a popisuje i skutečné osudy Djatlovovy výpravy tak, jak se to opravdu odehrálo. Ve druhé části dostává prostor autorova fantazie, kde jsem měla chvílemi pocit, že čtu Cestu do středu země, ale i tak se knížka četla úplně sama a já se nemohla dočkat, až obrátím další stránku. Je jasné, že nikdo asi nikdy neobjasní, co se Djatlovově expedici skutečně stalo, řešení, které autor nabízí, je až moc fantaskní, ale proč ne. Mě tedy příběh bavil hodně, takže dávám plný počet a ráda se podívám na autorovu další tvorbu.
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Mám ráda knížky popisující život v jiné zemi, kde je úplně odlišná kultura, zvyklosti, lidé. Bylo velmi zajímavé nahlédnout do života v Teheránu, ač to tam vůbec nebylo jednoduché. Betty a Mahtob mi bylo po celou dobu velice líto a doufala jsem, že se jim podaří odjet zpátky do Ameriky. Rozhodně je to zajímavá a poučná knížka, kde je popsána velmi nepříjemná zkušenost. Některé pasáže ale pro mě byly docela zlouhavé a celkově jsem měla knihu rozečtenou velmi dlouho, takže jsem nakonec ráda, že jsem ji dočetla.
Sítě
Petra Dvořáková
Další skvělá kniha od Petry Dvořákové. Obdivuji u ní to, jak umí úžasně popsat charaktery postav, jak jde do hloubky a také to, že píše neuvěřitelně čtivě. Všechny tři povídky mě bavily, ta první se trochu táhla, ale zbylé dvě jsem zhltla na jeden zátah. Hlavně poslední povídka mě dostala asi nejvíc. Opravdu síla. Ráda si přečtu další knížku od této autorky.
Agnes
Hannah Kent
Ponurý a mrazivý příběh ze studeného Islandu - ideální čtení v těchto horkých dnech. Nejdřív mi kniha přišla trochu zdlouhavě napsaná, pak jsem se ale začetla a nakonec jsem zvládla skoro celý příběh na jeden zátah. Autorce se podařilo výborně vystihnout charaktery postav a natolik přiblížit atmosféru Islandu, že mě celou dobu mrazilo v zádech a opravdu jsem měla pocit, že tam jsem, že celý příběh prožívám s hlavní hrdinkou. Knížka se nečte úplně lehce, ale přesto mě moc a moc bavila a nedokázala jsem se odtrhnout tak dlouho, než jsem ji celou přečetla. Určitě doporučuji.
Černooká
Anna Musilová
Divím se, že tahle kniha nemá moc dobré hodnocení, protože podle mě je úplně skvělá. Málokdy přečtu knížku během dvou dnů, ale tady jsem udělala výjimku, protože jsem nedokázala přestat číst. Překvapilo mě, že je to autorčina prvotina, píše úžasně, nejen velmi čtivě, ale naprosto bravurně se jí podařilo popsat vnitřní pochody a vyjádřit všechny pocity duševně nemocného člověka. Zajímavé a ke konci i hodně napínavé, nešlo se odtrhnout. Moc ráda si od Anny Musilové přečtu něco dalšího.
O myších a lidech
John Steinbeck
Zajímavá knížka, nicméně po přečtení komentářů jsem očekávala nějakou větší pecku. Celou dobu jsem byla zvědavá, co se stane tak závratného a nějakého zlomu v ději jsem se dočkala skoro až na konci. Na můj vkus až moc přeceňované dílo. Jinak se ale čte dobře a jako povinná četba k maturitě je určitě fajn. 3,5*
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Tahle kniha není jen zamilované klišé, je to něco víc. A právě to "víc" mi po celou dobu čtení nedovolilo odtrhnout oči. Není moc knih, které se mi zapsaly do srdce. Tuhle ale rozhodně řadím mezi ně.
Zlomení andělé
Gemma Liviero
Nádherná a smutná knížka, na kterou jen tak nezapomenu. Začátek byl trochu pomalý, chvíli trvalo, než se příběh rozjel, ale někdy od druhé třetiny jsem se začetla a nemohla přestat až do konce. Je to příběh nešťastných lidí, kteří zažili spoustu hrozných věcí, ale přesto ukázali nezdolnou sílu a odvahu. I přesto, co se jim stalo, se dokázali zvednout a jít dál. Slzám se při čtení nedalo ubránit. Mohu tuto knížku jedině doporučit.
Karanténa
Peter May
Když jste doma v karanténě s nákazou koronaviru jako já, není příhodnější čtení než tato knížka. Autor popisuje situaci ve městě velice autenticky na to, že před tím tu nic takového nebylo a nikdo si vlastně neuměl představit (a ani to nikoho nenapadlo), že by k tomu mohlo dojít. Některá opatření jsou opravdu stejná jako ve skutečnosti, takže knize nelze upřít značnou realističnost. Kriminální zápletka byla fajn, hezky to do sebe zapadlo, jen to s Pinkiem bylo přehnané a jak ze sci-fi filmu.
Andělská tvář I.
Hana Marie Körnerová (p)
Trochu mě mrzelo, že jsem jako první viděla film (který se mi mimochodem moc líbil a popravdě nechápu, proč je tak zatracovaný - asi díky předpojatosti vůči Troškovi), protože jsem znala děj a díky tomu jsem neměla ze čtení tak dobrý zážitek. Překvapilo mě, že je ústřední dvojice v knize vykreslená úplně jinak než ve filmu, takže mi v hlavě neustále vyskakoval obraz Kuklové a Pomejeho, kteří se mi tam moc nehodili. Kniha ale byla úžasná, Körnerová opět brilantně využila svůj spisovatelský um a dokázala mě ke knize připoutat na dlouhé hodiny. Mám ráda historické romány i romantické příběhy protkané tajemnem a nějakou tou kriminální zápletkou, takže jsem dostala přesně to, co jsem očekávala a strávila jsem nad knížkou velmi příjemný čas. O existenci druhého dílu jsem neměla ponětí, ale když jsem ho objevila, měla jsem velkou radost a už se nemůžu dočkat až zjistím, jak bude příběh pokračovat.
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
No, popravdě jsem ráda, že je to za mnou, protože místy pro mě bylo čtení této knihy opravdu utrpení. Hrozně zdlouhavé pasáže, kdy se neustále omílá dokola to samé, nejsou nic pro mě. Nebýt čtenářské výzvy, nikdy jsem se k této knize nedostala. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem si přečetla další klasické dílo, na druhou stranu vím, že už to znova číst nikdy nebudu.
