Hora mrtvých
Jeremy Bates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448899/bmid_hora-mrtvych-rp3-448899.jpg
4
149
47
Nejděsivější místa světa série
< 5. díl
Tragická smrt devíti ruských vysokoškoláků, která se odehrála roku 1959 na Sibiři na úpatí uralské hory Cholat Sjachyl přezdívané „Hora mrtvých“, se stala jednou z nejzajímavějších a nejděsivějších záhad, jež nebyla nikdy zcela objasněna. Existuje však nespočet teorií, které od té doby nedají mnoha lidem spát. Jedním z nich je i americký spisovatel Corey Smith, který se vydává po stopách expedice odhodlaný nalézt odpovědi a zjistit, kdo nebo co zavraždilo členy Djatlovovy výpravy.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , XYZ (ČR)Originální název:
Mountain of the Dead , 2018
více info...
Přidat komentář
Až na ten konec se mi to líbilo. Ale jak už tady někdo zmínil, Bates neumí konce. Ty jsou vždycky strašně překombinované.
Pokud nečekáme, že někdo přijde s ohromujícím zlomovým a hlavně fakty podloženým vysvětlením toho, co se tehdy Djatlovově skupině stalo, můžeme se jen dohadovat a přiklánět se k tomu, co se nám osobně zdá nejpřijatelnější. Nebo se bavit fantaziemi autorů, kteří si troufnou ten příběh nějak zpracovat. Schválně píšu "bavit fantaziemi", protože skutečnost je sama o sobě děsivá. To, že tam ti mladí lidé zahynuli, je neoddiskutovatelný fakt. Batesova kniha to hlavně v první části podtrhuje dobovými fotografiemi, které vám ty lidi jen víc přiblíží, aby se v druhé části knihy pořádně odvázal. Když není prokázáno, že se něco nestalo, proč by se to stát nemohlo, ne? Čekala jsem ledacos, od vojenských tajných základen až po zelené mužíčky a místy bojovala s chutí tu knihu odložit, ale když už jsem přežila Batesovy Katakomby, musím uznat, že toto se mi líbilo o něco víc. Na druhou stranu mám pořád před očima tváře těch lidí, o jejichž životě víme málo a o jejich smrti ještě míň
Tohoto autora jsem vůbec neznala a díky #bingovýzva jsem se k němu propracovala a docela se vlastně divím, že jsem na něj nenarazila dřív, protože zpracoval jednu z mých oblíbených záhad nebo například nechvalně proslulí les sebevrahů.
Kniha nám podává dva pohledy a to minulost z pohledu celé Djatlovy skupiny a současnost v pojetí spisovatele, který si dělá průzkum pro napsaní knihy ohledně záhady, která se rozprostírá kolem smrti zmíněné skupiny.
Ohromně se mi líbí dobové fotografie z foťáků, které si s sebou vzala skupina na výšlap. Dodává to celé knize takový punc opravdovosti, až z toho občas zamrazí. Knížka se mi četla vážně hodně rychle, až jsem se divila a čekala jsem, jak autor v tomhle případě vysvětlí co se vlastně toho dne skupině zkušených horolezců stalo.
Čím blíž jsem byla rozuzlení, tím větší napětí ve mně kniha vyvolávala, ale konec mě celkově dost zklamal. Asi jsem čekala nějaké míň fantasy zakončení a spíš vysvětlení nějakou logičtější cestou. Možná bych i zkousla mimozemšťany, ale tohle mi vyrazilo dech až jsem měla chuť knihu nedočíst a roztrhat jí.
Konec tedy oproti zbytku knihy dost pokulhávám, takže hodnotím celkově takovým průměrem.
Zajímavé téma a dobře se to četlo. Tím, ale klady končí.
V knize jde o dva samostatné příběhy. Jeden je podle skutečnosti a druhý smyšlený. Do dvou třetin kniha v podstatě a nezkresleně popisovala skutečnou výpravu Djatlovovy expedice. Ostatně vše se dá velmi pěkně přečíst na několika webových stránkách. Když už autor neměl k dispozici originální deníky z expedice, tak si vymyslel nějaký děj z dobových fotografií. Dobře. ale ten závěr po..... Udělal z toho fakticky sci-fi, čímž celou knihu zabil. Alespoň mě donutil si na internetu vyhledat fakta o této expedici. Škoda, knihy, kde se nedá rozpoznat, co je skutečnost a co fikce se mi zkrátka nelíbí. Buď píšu o skutečnosti a nevymýšlím blbosti nebo si to celé vymyslím, ale pak tam zase nebudu tahat dobové fotografie. A ještě mi to připadalo, že autor tu knihu píše doma z obýváku, kdy venku je krásných 30 stupňů a vůbec nemá páru, co s člověkem může udělat pár dní v -30 stupních. Vypadalo to chvílemi jakoby jeho hrdinové šli na výlet, jako třeba já na hrad Bouzov.
Nepředpokládala jsem, že by tahle kniha odpověděla na otázky a byla to zaručená pravda. Tu se bohužel asi jen tak nedozvíme, i když je spousta teorií. Rusko a jejich tutlání pravdy, tak to je a v dalších letech to asi nebude ani jinak. Dvě dějové linky, které byly velice čtivě napsány a doplněny mnoha fotografiemi, které přidávaly na autentičnosti. Po přečtení vyvstanou další a další nezodpovězené otázky a další teorie, i když v Rusku je možné asi všechno.
(SPOILER)
Zlákaná záhadným oparem vznášejícím se dodnes nad neobjasněnou smrtí Djatlovovy výpravy, sáhla jsem po této knize. Do poloviny knihy to bylo celkem dobře napsané (až na ty přeslazený flashbacky hlavního hrdiny). Čekala jsem do jisté míry fikci, ale že až takovou?
Popořadě: 1) Štval mě patos těch flashbacků z minulosti hlavního hrdiny Coreyho. Vůbec tam nemusely být. 2) O.K., dejme tomu, že existují yettiové, ale stalinistická pokusná laborka pro supervojáky-poloyetti, to už je moc. 3) Co tam dělal pterodaktyl?! 4) Hlavní hrdina (mamlas, Američan bez špetky znalosti o zbraních) na první dobrou trefí rozzuřeného yettiho mezi oči a usmrtí ho, přitom na yettiho v průběhu příběhu vystřelili několikrát (se zásahem) dva profíci záchranáři, jeden starší vědec a jedna dívka. Jestli mám věřit autorovi, že šlo o "happy accident", tak to mi spíš vyroste roh mezi očima.
Celkově mě závěr zklamal, byť byl dramatický. Asi jsem čekala něco uvěřitelnějšího.
Zdravíčko, já tu knihu dostal. Sám bych si jí asi nekoupil i když viděl nějaký dokumenty o Djatlovově výpravě a docela mě to zajímalo. Ale v tomhle jsem měl pocit, že tam bude trošku víc tý fantasmagorie, aby z toho byl ten pravej bestseller. Poslechni, ten námět je jasnej. Je to záhadná smrt bandy sovětskejch študáků v pořádný nehostinný ruský pustině. Já kdybych tam v tý době byl, tak chcípnu hned, v těch dobovejch bagančatech a rádiovkách. Je tam spousta otázek. Krom zkurvenýho uralskýho počasí je to UFO, sovětskej výzkum, akta X a Alsam. Člobrda velikosti domu, kterej nepotřebuje boty, ani bundu. Z toho vychází velký špatný i kdyby se jednalo jenom o výpravu k rybníku v seriálu chalupáři.
Tady je to tak, že spisovatel, rejža, starej blázen a artistka, která je ve skutečnosti agentka skalyová se vydaj na Ural řešit, jak to všechno bylo. Byl to super styl současnosti mixlej tím, co se dělo před šedesáti lety. Zatím to odsejpá docela nádherně, ale jak se to blíží ke konci výpravy, tak se z toho stane trošku přestřelená krávovina, která kombinuje muže v černém, tajnej sovětskej program, počasí horší, než samotný Rusko a cestu do pravěku s reality šou survivor. Ten konec vypadal tak, že současný Rusko tam řeší všechno stejně, jako SSSR.
Nevím, co si o tom mám myslet. Většinu knihy jsem byl napjatej jak struna a k tomu si chtěl přečíst něco víc o tom, co bylo všechno mezi pisálkem a akrobatkou, ale konec mi to úplně zkazil.
(SPOILER) Presne toto som aj očakával od tejto knižky. Niečo podobné som si chcel prečítať dlho a som rád že to bol Hora mrtvých. Len jedno ma mrzí, to čo sa stalo so psíkami, inak super kniha vrelo doporučujem. Viac krát som čítal o Djatlovej expedícií a vždy ma zaujímolo čo sa im asi tak mohla stať?
Dostala som presne to, čo som očakávala, takže som spokojná :) Vrele doporučujem, aj keď dve 'hviezdičky' strhávam za psiu svorku :(
„Když jste vyloučili nemožné, pak to, co vám zůstane, ať už je to jakkoli nepravděpodobné, musí být pravda.“
Zatím jsem od Batese četla tři knihy. První Paříž Katakomby, ta si mi neskutečně líbila. Druhá byla Les sebevrahů, to už mi trochu drhlo, ale pořád dobrý. Teď jsem dočetla Hora mrtvých a doufám, že tohle byl od autora pouze nějaký úlet.
Kniha se mi zdála sympatická ohledně tématu. Záhadná smrt Djatlovy skupiny. Jak to asi autor pojme, zvlášť, když se jedná o autora, který inklinuje k hororové tématice. A obzvláště v první knize mnou zmíněné, tedy Katakomby, dokázal neskutečně živé popsat atmosféru podzemích chodeb, strach, stísněnost a frustraci.
Jenže to, co že začátku vypadalo zajímavě, se ve druhé polovině zvrtlo v naprostou frašku. Bylo to přitažené za vlasy, ztratilo to svůj už tak vrávorající půvab a zapadlo to do kategorie levná literatura.
Snad to byl autorův krok vedle a v dalších knihách se můžeme opět těšit na jeho napínavé a poutavé vyprávění.
Prvá časť knihy ma veľmi bavila, pri začiatku druhej som si hovorila, že to nemôže autor myslieť vážne a totálne mu preplo :), ale nakoniec ma to celkom bavilo keď som sa zbavila nejakých svojich predsudkov.
Pustila jsem se do další knihy na téma záhadné smrti Djatlovovců a no páni, to teda bylo tzv přitažený za vlasy. Kniha to byla čtivá - to musím uznat, střídají se dvě dějové linky. Jedna před 60 lety s reálnýma fotkama , ta druhá současná kterou nás provází populární americký spisovatel, jenž by rád napsal další bestseller a přitom vyřešil dávnou záhadu. První půlka knihy super, pak se to zvrtne a vyřešení už spadá do oblasti fantasmagorie.
No kniha měla parádní rozjezd, ale ta druhá část? No myslím, že spisovatel hodně ujel na vlně fantazie. A to je velká škoda.
(SPOILER)
Ježíši Kriste, co to bylo?!
Knihu jsem si zvolila do čtenářské výzvy, protože co může být lepší, než se zase trošku prorýpat Djatlovovou výpravou. Přiznám se bez mučení, že než jsem si knížku donesla z knihovny domů, vůbec jsem netušila, že se jedná o beletristický příběh. Ale tak neva, proč se trošku neponořit do konspiračních teorií a fakt upravených pro potřeby spisovatele? Ale to, co mi předložil autor, mě donutilo pochybovat o jeho duševním zdraví. Ale popořádku.
Přiznejme si, první polovina knihy vlastně vůbec nebyla špatná. Byla čtivá, ale především právě díky Igoru Djatlovovi a jeho věrným přátelům, jejichž příběh se v této části knihy autorovi celkem podařil. Oceňuji i fotky. Příběh ze současnosti už taková sláva nebyl. Postavy podivné, nepochopitelně se chovající, tupě blekotající a hlavně dost nesympaticky působící. A do toho soukromé love story s Denise, které mě bavilo asi jako čekání ve frontě u pokladny v supermarketu. Nicméně i tato linka ale nepostrádala jistou dávku napětí, jakmile se skupina začala brodit sněhem na Uralu. V polovině se ale děj láme a autor rozjíždí události, které ze všech teorií o tom, co se stalo Djatlovovcům, byly asi nejvíc nepravděpodobné, a aby toho nebylo málo, ještě to pěkně zmastil všechno dohromady. Poslední třetina či čtvrtina už pro mě byla vyloženě utrpením a já jenom počítala stránky do spásného konce. A onen spásný konec? Ten tuto absurdní cypárnu jenom korunoval. Spousta věcí absolutně nelogických nebo stupidně vyřešených, popř. naopak nedořešených či nevyřešených vůbec. Navíc hodně krvavé - podle mě trochu zbytečně. Osud Djatlovovy výpravy mě v této části příběhu taky nijak zvlášť neuspokojil, byť to pořád bylo asi to nejzajímavější a já se k němu v tom kýblu hnoje upínala až do posledních stran.
No suma sumárum, cypárnu takového formátu jsem v knižní podobě už hodně dlouho nepotkala a doufám, že zase nějakou dobu nepotkám. Igor Djatlov a parta jeho osmi zemřelých kamarádů se teď pravděpodobně trochu v hrobě protáčí.
Tohle byla, jedním slovem, bejkárna. Což o to, já mám bejkárny někdy dost ráda a umím si je užít, ale všecko má svý meze a tohle byla... ultrabejkárna. Pořídila jsem si to jen proto, že se snažím udělat si sbírku knih, kde se zmiňuje Djatlovova výprava.
Jediná dvě pozitiva tohoto veledíla jsou: 1) je to extrémně čtivý. Na to, jaká je to bichle a jaká je to blbost, jsem to celkem s chutí zblajzla za tři večery. 2) Celkem přijatelně to kreslí možné nálady a průběh samotné Djatlovovy výpravy (tedy než se setkali s problémem, co odstartoval jejich konec) i některé možné reakce během kritické noci.
Jinak je to bída. Protivné postavy v současném ději, které ve mně za celou dobu nevyvolaly žádný sympatie, bylo mi celkem jedno, co se s nimi stane. Divné motivace jejich chování - všecko působí tak jaksi povrchně, hurá, hrrr. Vycmrndlej nesympatickej Disco - to má být někým obdivovaná hvězda? Nesmyslný chování hlavního hrdiny a Olivie. Nesmyslný pitvání se v osobních historiích a ptaní se na vysoce osobní věci lidí, který znáte pár hodin. Extrémně stupidní dialogy. Jedeme dál v ději... dobře, pak teda akceptuju existenci určitých tvorů, to ke sci-fi patří. Ale fakt bylo nutné na ně nabalit ještě sovětský gulagový experimenty, hledání uprchlíků a tajný zbraně? Auuuu. Nic se nesmí přehánět.
Dlouho jsem dumala, zda přece jen nedám tři hvězdy, ale pak jsem dohltala ten závěr... a usoudila, že ten konec s vršením nechutností, kde chvíli vidíte záblesk logiky a soudržnosti, aby se pak zase rozmetal na cucky, si to nezaslouží. Spousta věcí není dořešená. Není vysvětleno, proč se různí *** chovali tak různě, to se v divočině křížili? Proč *** neodklidili těla mrtvých a nechali je ležet jako upozornění, že se tam stalo něco divného? A ještě tristnější je závěr současné linie, zejména to "objednání" bojového vrtulníku mě odbouralo. Tohle si prostě lepší hodnocení nezaslouží. Škoda, téma Djatlovovy výpravy se dá zpracovat čistým, důstojným a logickým sci-fi pojetím, jak to udělala třeba Stehlíková. Ale tohle je povrchní sprsk.
PS: O pár měsíců později čtu TERROR od Dana Simmonse. Taky záhada zániku výpravy do mrazivejch odlehlejch končin. Taky si autor do historickejch kulis dostavěl vlastní vysvětlení a nadpřirozený rozuzlení (teda zatím - v polovině knihy - to vypadá, že je to nadpřirozený). Ale je to uvěřitelný, nepřekombinovaný, postavy jsou propracovaný, chovají se pochopitelně, logicky... takhle to má vypadat. Modlím se, abych si jednou mohla přečíst beletrii na téma Djatlovovy výpravy, zpracovanou podobně kvalitně.
(SPOILER)
Kniha byla rozhodne ctiva, paradne napinava.
Co se stalo s Djatlovovou výpravou doopravdy se asi nedozvíme (vím, ze oficiální verze byla lavina, nicméně jako milovníka tajemna a záhad mě to nepřesvědčilo).
Každopádně vyprávění výpravy, doplněné autentickým fotografiemi se mi líbilo, možná bych si i dokázala představit tento konec, sovětské pokusy na lidech, které se zvrhly..
Vyprávění ze současnosti z pohledu spisovatele Coreyho mě také bavilo, nicméně jednu hvězdu dolu dávám za zdlouhavé vyprávění o pobytu v jeskyni a setkání s Yettim.
Trochu jsem se obávala, po čtení komentářů, nicméně za mě to bylo dobre, určitě (rozhodne za tu atmosféru) stojí za precteni!
O Djatlovově výpravě jsem už něco přečetl a zhlédl i nějaké dokumenty, hodně mě zajímá, jak to opravdu bylo. Knihy Jeremyho Batese mám též hodně rád, tak jsem se pustil do čtení Hory mrtvých, a nakonec jsem celkem spokojen. Musím přiznat ,že čtení dvou předchozích knih mě zaujalo o něco více. Autor si s příběhem pohrál opravdu dobře, chvílemi až hororová atmosféra.
Už se těším s jakou lokalitou nebo záhadou přijde v další knize.
Štítky knihy
záhady tragédie Ural (pohoří) Djatlovova expedice
Autorovy další knížky
| 2017 |  Les sebevrahů |
| 2020 | Hora mrtvých |
| 2017 | Paříž: Katakomby |
| 2023 | Ostrov panenek |
Kniha Hora mrtvých je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 177x |
| Čtenářské výzvě | 29x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 147x |
| Chystám se číst | 126x |
| Chci si koupit | 29x |
| dalších seznamech | 7x |
Až na ten konec dobrý. Na mě hodně překombinované:)