Jeremy Bates

kanadská, 1978

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Nová kniha

Ostrov panenek

Ostrov panenek - Jeremy Bates

Příběh z nejděsivějšího místa světa. Měl to být pohodový výlet. Na mexický ostrov Isla de las Munecas ověšený nekonečným množstvím dnes už dost zchátralých ... detail knihy

Populární knihy

Hora mrtvých
Hora mrtvých
Les sebevrahů
Les sebevrahů
Ostrov panenek
Ostrov panenek
Paříž: Katakomby
Paříž: Katakomby

Nové komentáře u autorových knih

Aokigahara - Les sebevrahů Aokigahara - Les sebevrahů

„Čtení jsem si užila, bylo to napínavé a byla jsem zvědavá, jak se autor popere s rozuzlením. Hlavní postavy byly mladší než já a tak řešily "ty svoje" problémy - to šlo trochu mimo mě. Ale na druhou stranu jejich pocity byly dobře popsané. Závěr knihy byl překvapením. Čekala jsem nádech nadpřirozena ...“... celý text
— evickakyticka

Ostrov panenek Ostrov panenek

„Na tohohle autora jsem narazila zcela náhodou. Jeho knihy mě obecně baví a po každé se těším, až vyjde další. Obzvláště to, že se jedná o skutečná místa s fiktivním příběhem. Vždy se snaží vymyslet v místě nějaké logické vysvětlení a nejinak tomu bylo i tomto případě. Sice se jedná kolikrát až o naprostou absurditu, která je spíš k smíchu nez k báni se, ale to je ten důvod, proč se mi jeho knihy líbí.“... celý text
— Margarett_Lindd

Paříž: Katakomby Paříž: Katakomby

„Paříž: Katakomby' bol najslabší diel série 'Nejděsivější místa světa'. Nedostavil sa ani najmenší okamih strachu, len veľké znechutenie a ani jedna postava z tejto tlupy nebola sympatická... Ale určite by som si rada v českom vydaní prečítala aj 'Pekelné mesto' či 'Hotel Chelsea' alebo sériu 'Najstrašidelnejšie legendy sveta' od tohto autora.“... celý text
— Majuš333

Ostrov panenek Ostrov panenek

„'Panenky jsou neživé předměty, není v nich ani špetka života, ale protože vypadají jako my, působí jako živé-a působí-li něco neživého až příliš živě, důvěrnost se změní v nedůvěru, náš mozek to odmítne jako nepřirozené a my vůči tomu začneme pociťovat odpor.' Za 'Ostrov panenek' má u mňa Jeremy Bates plné hodnotenie, nemám čo vytknúť a vrele doporučujem :) 'Panenky byly ze své podstaty děsivé. Ty jejich bezvýrazné oči a vševědoucí úsměvy, končetiny bez života a natažené ruce, které jako by člověka někam vábily. Nejvíc ale dělalo to, že byly v dezolátním stavu. I v tom šeru působily hrozivě. Slunce zkrabatilo a rozrylo jejich „kůži“, déšť navíc smyl většinu barvy a zanechal po sobě voskovité obličeje v odstínu masokostní moučky podobné lebkám.'“... celý text
— Majuš333

Ostrov panenek Ostrov panenek

„Od Jeremyho Batese jsem četla již dvě knihy, které byly docela fajn, a tak mne zajímalo, s čím dalším přijde - takže když vyšel Ostrov panenek, chtěla jsem si ho určitě přečíst. Nakonec se z toho vyklubalo průměrné čtivo. Pokud máte od autora už něco přečteného (Les sebevrahů, Paříž: Katakomby), tak už zhruba tušíte, co můžete očekávat. Autor totiž používá docela podobné schéma. Spolu s postavami se ocitáte na místě, které je opředeno nějakou temnou historií, a na to autor naváže s nějakým smyšleným příběhem, který se opírá o ty legendy či události, které jsou s tím místem nějak spjaté. A stejně tak tomu bylo i tady. O Ostrově panenek, nacházejícího se nedaleko mexického města Xochimilko, jsem slyšela už dřív. Myslím, že se autorovi celkem slušně podařilo navodit tu tajemnou, divnou a poněkud pokřivenou atmosféru, kterou jsem z těch povídaček kolem Ostrova panenek vždycky cítila. A to jsem ocenila. Zápletka, s níž autor přišel, byla zajímavá, bavilo mne to a chtěla jsem vědět, co se teda děje a kdo za co může. Děj je tu rozštěpen do dvou linií (minulost a přítomnost), které spolu ale nějak souvisí, jak už čtenáře napadne hned na začátku. Přiznám se, že ta linie z minulosti mne bavila víc - přišla mi napínavější, temnější a přinesla mi víc takového toho pocitu mrazení, jaké člověk u hororů očekává. Dějová linka z přítomnosti, ta hlavní, byla zpočátku hodně pomalá, nezáživná a moc ukecaná - osobně bych ji radši viděla proškrtanou a tím pádem nahuštěnější. Celkově to hodnotím průměrně - 3 hvězdy z 5. Nebylo to vysloveně špatné, ale pár výhrad mám, no...“... celý text
— sgjoli

Přejít na knížky autora