KatarínaK. komentáře u knih

A mně se to líbilo. :-) Ano, nenáročné, ano, vysloveně oddechové a ano, až příliš předvídatelné čtení. Ale tentokrát jsem dostala chuť na opravdovou "slaďárnu" a tu jsem dostala, i s čokoládou jako bonus. Navíc je mi teď jasné, že do Švýcarska se musím jistě někdy vypravit. Pravda, ten konec byl tedy odfláknutý. Když už sladce, tak ta pomyslná třešnička na dortu mi chyběla. 70%

8 13.01.2022

(SPOILER) Magický realismus a mé první setkání s ním. To magické pojetí mi v této knize moc nesedělo. Ne,že by jsem měla problém se světem duchů, spritualismem,telekinézou. Naopak, já patřím k těm,kteří sami věří v posmrtný život a šestý smysl některých lidí vnímat to neviditelné kolem nás. Ale v knize si tímto autorka zadělala na mnoho nelogičností, aspoň pro mě. Např. Clara za celou dobu netuší, že Blanca miluje Pedra a čeká s ním dítě? Občas to bylo zakomponované příliš násilně. ("Pokoušela se najít systém přímého spojení s Blancou,aby se vyhnula zpoždění zaviněného poštou, ale telepatie vždycky nefungovala....S těžkým srdcem musela Clara používat běžných způsobů komunikace.") . Po první kapitole jsem si říkala, no, jejda, to bude sentimentální melodrama. Poté se začala rozjíždět rodinná sága rodiny Estebana Trueby. Ze všech postav mě nejvíce bavilo číst právě o Estebanovi, i když jeho postava je nesympatická až odporná, přesto pro mě nejzajímavější.Společně s postavou Alby, která byla téměř opakem svého dědečka.Postava Clary mi byla také nesympatická. Jasnozřivá, ale roztržitá, nepraktická, spíše povrchní. Tak na mě působila.
Chyběli mi aspoň přibližné časové údaje, ale i místopisné. Pokud bych si nepřečetla jako první anotaci knihy, vůbec bych netušila, kdeže se tento příběh odehrává. Až vojenský puč napoví.
Občas jsem narazila na podivnou větnou skladbu, takže jsem některé věty musela číst opakovaně, aby jsem pochopila význam. Možná to je jen překladem, nevím.
Samotnému vyprávění občas chybí spád, některé věci mě iritovaly tolik, že jsem si myslela, že knihu ani nedočtu ( např. zrzavý blondýn, vzhled nastrojené myši, slepý a hluchý stařec podle zvuků vnímá, co se děje kolem něj, atd.)
Na konec jsem ale ráda, jsem četla dál. Protože poslední 1/3 knihy,jak mávnutím proutku, začala nabírat úplně jiný styl psaní a mě se moc líbil. Také myšlenky v samotném závěru.
Kniha ve mně probudila zájem zjistit si něco o dějinách Chile více do hloubky. Tedy i mně něco dala, ale asi jistě nepatřím mezi obdivovatele tohoto díla. 65%

2 10.01.2022

Od prvních řádků tohoto heřmánkového příběhu jsem se nemohla od knihy odtrhnout. V dnešní době,v naší společnosti, si asi nikdo neumí představit,že by lidská bytost mohla takový životní úděl zvládnout a na konec být i šťastná. Je to dobou, v které si pohodlně žijeme a nadbytek všeho nám vlastně škodí. Našemu charakteru i vnitřní síle. Asi jen ten, kdo opravdu zažil opravdovou nepřízeň osudu, hrůzy války a nedostatek s ním spojený, může zvládnout to, co si my vůbec neumíme představit. Není to o vzdělání, není to o penězích, aby člověk mohl být šťastný. Někdy je opravdu méně více. Autorčin příběh bych v ničem nespochybnila. Moje babička si také prošla podobně neskutečně těžkým životem, přesto na ni vzpomínám jenom jako na milou usměvavou ženu. Vše to zvládla. Paní Körnerová má skvělý vypravěčský talent. Děkuji za tento příběh.

24 07.01.2022

Trochu mám problém, že se mi za poslední rok dostalo do rukou hned několik opravdu skvělých knih a teď mám problém s hodnocením jiných. Proto nemůžu Sochaři smrti dát více než 3,5*. Ale aby jsem byla férová v rámci žánrů detektivní thriller a "odpočinková"
kniha, to bylo dobré. Rozhodně čtivé, napínavé. Občas ráda sáhnu i po takové knize a k Robertovi Hunterovi se po nějaké době jistě vrátím.

4 05.01.2022

Čtu řádek po řádku této knihy a najednou jsem dojatá, rozněžněná, směju se, pak pláču, jsem zděšená, chvěji se. Tolik emocí ve mně vyvolala. Dala mi zase mnoho nového vědění. Tato kniha si zaslouží oběť každého jednoho stromu, aby mohla přijít na světlo světa. Víc k ní neřeknu, je tady už mnoho skvělých komentářů, které ji hezky vystihují. Ale i já musím ještě jednou vyzvednout skvělý překlad pana Janiše a neuvěřitelný vypravěčský talent Louise de Berniéres a jeho ohromující znalosti historie. Více takových knih!

11 03.01.2022

Klasický román se všemi prvky romantismu. V té době jistě odvážné a možná i trochu hororové dílo, o to více zajímavé, že bylo napsané mladou ženou. Pro dnešního čtenáře to není úplně lehce čtivý styl psaní - vznešená, kudrnatá a sladká slova ( opravdu takhle lidé mezi sebou mluvili? ), důraz na citové rozpoložení postavy, často podané na několika stranách. Přesto myšlenky,které autorka do příběhu vložila jsou velmi silné, hluboké a jistě nadčasové. Kromě roviny, co se stane z tvora ( nejen uměle vytvořeného) pokud se mu nedostane lásky,pochopení , se zde nabízí i myšlenka, kdy příliš mnoho vědění a ctižádosti může přinést lidstvu spíše zlo, ne jenom užitek. Lidé by měli být zodpovědní za své činy a čelit následkům svých špatných rozhodnutí statečně, ne od nich utíkat. Zejména lidé, kteří měli to štěstí a dostalo se jim vzdělání, by měli být velice zodpovědní ve svém jednání. Pro začátek 19.st. muselo být jistě odvážné přijít s myšlenkou, že ne Bůh, ale i člověk-vědec může stvořit život. Za co já ubírám počet hvězdiček je skutečnost, že mnohé pasáže byly jako přes kopírovací papír a nebyl objasněn důvod, proč Viktor ihned zavrhnul stvoření, které oživil po dlouhé a vyčerpávající práci. To mi přišlo velmi nelogické. Snad Frankenstein viděl, že jeho výtvor vypadá fyzicky nelidsky a hrůzně. Syn v 8.tř. ZŠ má tuto knihu v povinné četbě.No, myslím, že můj puberťák se tímto vzletným stylem psaní asi neprokouše. Možná tak za 5 let.

7 28.12.2021

Příběh Charlieho Gordona, velkého dítěte, musí chytnout za srdce. Jednomu je tak smutno, když si opět připomene, jak lidská společnost umí být krutá. Hlavně nevybočovat z řady. Nikdo nesnese, aby někdo vynikal více než on sám. Příliš chytrý - špatně, příliš jednoduchý - špatně. Jak by to bylo hezké, kdyby lidé uměli brát druhé prostě takové jací jsou a nesoudili. To je ovšem čistá utopie. To dokážou jenom malé děti. Ano, vrána k vráně sedá a lidé si budou hledat sobě rovné. Tak to bude vždy. Jen ta "lidskost" lidem stále chybí.
Pan Keyes nám podal zajímavou sondu do lidské společnosti a lidské duše a přiměl nás zamyslet se nad mnohými věcmi, i nad naším svědomím.

14 26.12.2021

Agáta! Královna! Její detektivky nelze hodnotit jinak než superlativy. Bravurně geniální !

21 23.11.2021

Ráda si přečtu romantický příběh, ale tento se mé duše romantika příliš nedotkl. Jsem málo sentimentální? Davey a Sue prožívají své přátelství, které přeroste v lásku v jednom z nejtěžších období lidských dějin, 1.sv.války. Jaksi jsem nemohla uvěřit, že tomu opravdu tak bylo. S doručováním pošty asi nebyl problém. I dnes,když pošlu pohled z dovolené,přijde na doručovací adresu nejdříve za 2 týdny. Pro Daveyho je válka jen dobrodružstvím, možnost si něco dokázat? Vůbec nebylo z knihy znát, jak opravdu těžká doba to byla. Milostná linka byla tolik předvídatelná a konec přesladký. Opravdu i po více jak 20 letech stále čekám na jedinou opravdovou lásku a nic pro to neudělám? Tedy ano, až po těch 20 letech. Mnoho věcí jsem prostě v tomto příběhu nevěřila. Za námět a první 1/3 knihy, která nebyla špatná, dávám 3 hvězdy.

2 21.11.2021

Co mám v paměti od té doby, kdy jsem knihu četla poprvé na střední škole, je nádherný citát na začátku, který vystihuje poselství tohoto příběhu. Téma španělské občanské války, boje proti fašismu a partyzánského hnutí je velmi zajímavé a o těchto věcech je třeba mluvit. Přesto mně styl psaní pana Hemingwaye přijde v první půli knihy utahaný až k zoufání. Naštěstí se v druhé části hodné polepší a čtení je konečně potěšením. Knihy, které byly napsány téměř před 100 lety vždy dají trochu zabrat. Sloh a styl byl přeci jiný a o závažných věcech psát poutavě je jistě těžké. Jméno Hemingway je pojem, ale tato kniha jako celek pro mně za 3,5*.

7 26.09.2021

Příběh zasazený do zajímavého prostředí Faerských ostrovů se ze začátku pěkně rozjíždí. Zaujme a navnadí. Bohužel, jeho potenciál se v druhé polovině knihy postupně vytrácí. Jan Reyna se snaží zjistit co se kdysi odehrálo mezi jeho otcem a matkou,ale poté vše přebije jeho účast ve vyšetřování vraždy. Fajn, ale toto vyšetřování je časem utahanější a utahanější. No a závěr? Ten celkový dojem ještě více pošramotí. Vlastně nic se nedotáhne do konce. Škoda, protože první polovina knihy se mi opravdu líbila. 3,5*

5 26.09.2021

Něžný a zároveň surový poetický příběh. Přenesla jsem se jako mávnutím kouzelného proutku do krásné, drsné beskydské krajiny. Zase se někdy vrátím! Sloh paní Legátové je čistý, malebný, prostý, ale tak výstižný. Někdy je méně opravdu více. Není třeba mnoha slov, ale stačí několik těch správných, které se dotknou vaší duše. 4,5*

13 16.04.2021

Milé pohlazení po duši. Klasika, která se i dnes čte lehce a předčí mnohé současné autory. Ráda se ke knize někdy vrátím. 4,5*

6 03.04.2021

Nevím, nevím. Utrpení člověka pohne city každého. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že autorka zasadila příběh do tak pohnutého období lidských dějin jen z toho důvodu, aby ve čtenáři dokázala vzbudit alespoň nějaké emoce. Styl psaní se mi nelíbí. Samé krátké, jednoduché věty bez dialogů. Nebýt popsáno fyzické utrpení postav, tak to se mnou nehne. Jakoby jsem četla jen osnovu,podle které se má kniha psát. Některé věci, byli přistřižené příliš okatě. Jako odchod Jana, který nepochopitelně uteče do zámoří, přestože do té doby se statečně zapojuje do skrytého odboje, a doma také zanechá jediného příbuzného. Moje očekávání podle recenzí bylo zřejmě příliš velké, možná proto je zklamání o to větší.

6 29.03.2021

Ve tvých očích se nečetla špatně. Sladký začátek, který byl po chvíli až přesladký. Klasika - slušná dívka a problémový hoch. Trochu klišé. Druhá polovina rádoby thriller, který ovšem postrádal tu správnou dávku napětí. Závěr měl spád, ale úplně můj celkový dojem nespravil. Cílovou skupinou pana Sparkse jistě nejsou muži. Těm doporučuji do knihy se vůbec nepouštět. Kdo má chuť na nenáročnou oddechovku, ať po knize klidně sáhne. Za mě 3,5 *.

4 28.03.2021

Teda! Myslím, že paní Lednická a její tvorba se časem dostane do hodin literatury, a naši potomkové se o ní budou učit jako o skvělé autorce 21.století. Jsem velmi ráda, že se v dnešní době dostávají ke slovu i silná témata. Nejen, že je dobré připomenout si naši historii, ale také jak spokojené životy si vlastně žijeme a často si toho málo vážíme. Šikmý kostel 2 je smutný, emotivní, barvitý a hlavně skvěle napsaný. Vůbec bych se nedivila, kdyby se dočkal filmového zpracování.

24 23.03.2021

Tak jako mě dvě předchozí knihy autorky zklamaly a podle mého byla škoda papíru k jejich tisku, tak mě Nevítaný host mile překvapil. Povedená detektivka. Dost možná díky inspiraci u Aghaty? A ta psát rozhodně uměla.

3 19.03.2021

Od autorky jsem jako dárek dostala všechny 3 její knihy. Manželé od vedle mě nijak zvlášť nenadchla. Někdo cizí v domě mi přišla o fous lepší. Styl vyprávění mi úplně nesedí. Není to nic náročného a tak se to čte velmi rychle. Celkově, opravdu mi autorčin styl nepřijde ničím výjimečný. Průměr, na který rychle zapomenete. Za mě 2,5☆.

3 19.03.2021

(SPOILER) Knihu jsem našla pod vánočním stromečkem. Hodnotím jako průměrný thriller. Četla se snadno, místy nabrala spád. Závěr byl hodně zvláštní, tak trochu odfláklý. Tento styl psaní nemám moc ráda. Chvíli se píše v 3.os., pak hned v 1.os. Postava Marca mi byla nesympatická.Neúspěšný slaboch, kterému na konec vše projde? A jeho žena Anne? Celou dobu se snaží nezhroutit a být opět se svým dítětem. Když se jí to konečně splní, tak se z ní stane vrah? Hm, to si dcerku moc neužije. A detektiv Rasbach toho moc nevypátral. Kniha mě spíše štvala než bavila.

8 19.03.2021

Tento historický román mě zasáhl. Možná o to více, že jsem rodačka z Karviné, i když jsem tam strávila pouze 6 let svého života. Vzhledem k tomu, že tato kniha je autorčinou prvotinou, smekám před paní Lednickou. Nejen že nám všem přiblížila dokonale historii tohoto kraje, ale zároveň dala nahlédnout do těžkého života prostých lidí s ním svázaných. V dnešní době mnozí z nás jednoduše neumí pochopit, proč se zachovali tak či onak. Určitě bych nezpochybňovala způsob jednání postav v knize. Lidé v té době mysleli jinak, jejich životní priority byly jiné než jaké máme dnes. Byli věřící. Velmi se mi líbilo vyprávění v starém stylu, mluva místních. Vždyť stejným dialektem se na karvinsku mluví i dnes. Chtěla jsem historický román a dostala jsem ho. K tomu závdavkem mnoho mě do teď neznámých historických faktů.

30 15.03.2021