karaliene komentáře u knih

Až příliš mnoho mrtvol, až příliš mnoho explicitního násilí, přestože autorka umí dokonale chytlavý příběh napsat i bez této postradatelné omáčky.
Poslední dvě knihy z autorčina pera mě vyloženě zklamaly.

4 06.01.2024

Když si občas nejsem jistá, zda můj bezprostřední úsudek není ovlivněný zjitřenými emocemi, nechám mezi dočtením a komentářem uplynout nějaký čas (po němž někdy zjistím, že komentář už knize ani věnovat nechci - což ovšem není případ této knihy).
Tato kniha si komentář zaslouží: Jde o úžasně strhující, dokonale propracované, milé překvapení!!!
V hodinách literatury bychom se jistě zamýšleli nad důvodem přejmenování hrdinů v názvech kapitol, a se vzpomínkou na paní profesorku musím konstatovat, že mi interpretací naskočilo víc a že tento autorčin úmysl považuju za promyšlený a výborný (a nejen proto,že si dnes vybavuji hrdinky právě jen pod jejich přezdívkami, přičemž jména už jsem dávno zapomněla).

4 02.01.2024

Hodně dobré! Oceňuji, že kniha vzešla z vlastních horolezeckých zkušeností autorky (což ostatně nešlo přehlédnout, promítlo se to znalostí termínů, reálií a modu operandi, tak do dokonale výstižného popisu s horou a stoupáním souvisejících prožitků hlavní hrdinky).

4 12.01.2023

Jak příběh plynul, stále víc jsem myslela na mladé psychiatrické pacienty, kteří se ztrácí pod povrchem sebe samých, kde se stírá rozdíl mezi strachem, přáním a realitou...a pro něž je únik do vlastního nesrozumitelna přijatelnější než tíživost života a samoty.
Výborně napsáno.

4 17.11.2022

Oceňuji lapidární názvy kapitol. S nimi si dá práci dnes už málokdo...
Osobně mě trochu mrzí nevysvětlený posun k horšímu v interakci Sloan a Solara, ale v kontextu kvality příběhu i jeho zpracování je to vpravdě maličkost.

4 25.10.2022

Neotřelé a příjemně osvěžující mezi všemi těmi bestsellery, které člověku po pár dnech začnou splývat v jeden.

4 12.10.2022

Promyšlené tak dobře, že mám chuť po poslední větě skočit opět na začátek.

4 14.09.2022

Syrová Francie dnešních dní. Jsem ráda, že ještě existují autoři, kteří se nebojí nahlas psát o tom, co je veřejnou šuškandou.
Příběh přiměřeně napínavý, přiměřeně ordinérní, přiměřeně k zamyšlení.

4 02.06.2022

Styl psaní na 5 hvězd, bod dolů za alogičnosti.

4 13.01.2022

Upřímně říkám, že nic podobného jsem v životě nečetla. Upřímně přiznávám, že to leckdy nebylo snadné čtení. Ba dokonce iritující občas bylo (někdy mě drásá, když se jazykový um neschází s narativním aspektem příběhu)...Ale ten závěr! TEN ZÁVĚR!!! Dokonalé.

4 22.06.2021

Za mě ve velmi zdařilé dílo. Po delší době jsem ke svému potěšení četla knihu, která má vyspělý literární jazyk, prošpekulovaný (ale nepřekombinovaný) děj a autenticitu.

4 01.05.2021

Kniha mi připadá výborně promyšlená a nadprůměrně napsaná, linek a odboček je mnoho, ale jsou nenásilně, logicky provázané, napínavé a emocemi nabité. Jako celek je kniha komplexní a koherentní, navzdory šíři témat, kterým se věnuje.

4 15.03.2021

Jako blog jistě nadprůměrné, jako kniha spíš průměr...Ale ano, bylo to milé...

4 14.02.2021

Autor se nenechal zlákat atraktivním potenciálem tématu a nešel jen po efektech. Do vyprávění zahrnuje zdánlivě podružné, ale stěžejní téma dokonale doplňující větší či menší detaily, včetně příběhů a vnitřních bojů postav probíhajících na pozadí, ale určujících emoční nádech příběhu.
Překvapil mě obratným zacházením s odbornými termíny a přesnými informacemi z oblasti teologie a psychiatrie (až mě zaskočilo, že za těch 50 let nedostály velkých změn ani přístup církve k exorcismu, ani poznatky psychopatologie k symptomatice posedlosti).
Skvělá kniha, která rozhodně není jen hororem.

4 03.02.2021

Dokonale propracovaný a dokonale podaný příběh. Reálný, s prvkem tajemna, které nerušilo, postavy se svými strachy, slabostmi, sobeckostí též odrážely složitou povahu lidského pokolení...
Po předchozích autorčiných knihách, které jsem hodnotila jako lepší průměr, jsem velmi příjemně překvapená a ráda dávám 5*.

4 29.12.2020

Námět vynikající, zpracování průměrné. Autorka umí čtenáře napnout a v napětí držet od začátku do konce, ale za mě má být dobrý příběh nejen napínavý, ale i rozvinutější a hlubší. Tento šel po jedné jediné linii, která navíc byla dost předvídatelná.

A ano, štítek "pro ženy" sedí, chvíli jsem si říkala, zda nečtu červenou knihovnu.

4 22.12.2020

Výpověď pěstounské maminky přelouskaná za jednu noc...Nejednou mě napadlo, že spíš než poselství ostastním byla psaná z vnitřní potřeby historii srhnout, ukotvit, dát jí rámec...už jen proto, že příběh sám o sobě je divoký a těžko korigovatelný (pro kohokoliv z aktérů).
Z titulu mé profese by mě zajímalo ještě plno nevyřčeného a dovedu si představit propojení a popis toho, co se čtenář dozvídá mezi řádky, toho, co se vyskytuje o úroveň níž: kořeny skutečné motivace pomáhat, resp. cítit se být užitečnou; neschopnost uhlídat si své vlastní hranice včetně překračování hranic ostatním (nešlo věc nejprve řešit méně radikálně než de facto okamžitým převzetím rodičovské zodpovědnosti, obstaráváním domácnosti naproti?); souvisí s vlastní deprivací, že jakmile Barča manifestovala svou dezinhibovanou povrchní příchylnost, autorka se chytila a svůj život totálně překopala, aby svou potřebu být milována naplnila?...atd. atd.

S čím souzním a co je patrné, je to, že zrají a učí se všechny zúčastněné.

4 17.11.2020

V knize toho bylo hodně a de facto nic nového. Shrnuji pověstným: neurazí, nenadchne (průměrný námět, průměrný způsob zpracování, průměrné zacházení s jazykem).

4 17.10.2020

Tento typ příběhů mě vede k vděčnosti za to, co mám,a k uvědomění si, že to není samozřejmost. Nutí mě vzpomínat na mou zesnulou babičku a živí obdiv k její síle a statečnosti.
Bez tohoto osobního uchopení by se mě kniha emočně nedotkla. Možná je to stylem psaní, který se mi zdá rozvláčný, možná příliš jednoduchou, černobílou charakteristikou postav a účelovým pesimismem příběhu.
Také mě mrzí nevyvážený poměr prostoru věnovaného hlavním hrdinkám.
Oceňuji intermezza s vlčicí, která knihu činí alespoň trochu originální.

4 28.08.2020

(SPOILER) Přiznávám, že kdybych věděla, že v knize jde o roboty, nepouštěla bych se do ní. O to víc a o to mileji jsem překvapená, že jsem ji nemohla odložit. Způsob, jakým autor pojal tematiku robotů, mě vedl k přemýšlení o podstatě lidství, otvíral související etické otázky... Příběh byl mnohem více o člověčím než kybernetickém, až mě mrazilo.
Když jsem dočetla poslední řádku, pár minut jsem jen seděla a nechávala doznívat emoce. A to už se mi dlouho nestalo.

4 24.06.2020