kalinkacz komentáře u knih

S láskou z Londýna je letošní romantická novinka Jules Wake (Julie Caplinové) a taky moje další vánoční romantika, se kterou jsem strávila část adventu.
Opět jsme měla pocit, stejně jako při čtení Notting Hilli pod sněhem, že čtu romantickou zimní komedii z Netflixu.
Bavilo mě prostředí Londýna i hlavní hrdinka a taky zápletka se zavirovaným emailem, která celý příběh odstartovala, protože jsem sama zažila něco podobného.
Zároveň je hlavní hrdinka na začátku knihy zasnoubená a přiznám se, že určitý zvrat na konci, který měl vyřešit to, s kým hlavní hrdinka zůstane, se mi prostě do příběhu neohodil a díky tomu jsem nebyla z knihy tak nadšená, jak jsem doufala...
Nebylo to špatné, oddechovka je to fajn, ale Notting Hill pod sněhem doporučuji určitě víc.

Čtyři ženy a jeden pohřeb je novinka autorky oblíbeného románu Čtyři jablka spadlá z nebe, kterou si po přečtení této novinky... rozhodně nenechám ujít!
Tento útlý, ale velmi originální román vypráví příběhy obyčejných žen, které se staly milenkami stejného muže... Dozvíte se, jaký byl jejich život než poznaly hlavního hrdinu románu, jaká byla jejich rozhodnutí, ale i důsledky, které jejich rozhodnutí přinesly...
Popravdě mě bavily všechny čtyři příběhy, všechny byly reálné, se všemi jsem se dokázala ztotožnit. Příjemné bylo i prostředí, kde se děj odehrával a líbilo se mi i tempo, kterým celá kniha plynula.
Styl psaní je velmi přístupný a celkově mi příběh utekl jako nic.
Za sebe mohu Čtyři ženy a jeden pohřeb určitě doporučit.

4 20.12.2023

Letos jsem si řekla, že čas adventu chci strávit ve společnosti vánočních příběhů, protože mi to posledních x let moc nevyšlo...
První z nich byl Notting Hill pod sněhem od Jules Wake (autorku známe taky jako Julii Caplinovou), ta nová obálka mě jednoduše okouzlila.
Při čtení i po dočtení jsem si pořád říkala, jaký je můj pocit ze čtení této knihy a přišla jsem na to! Je to jako když se na Netflixu díváte na nějakou fajn romantickou vánoční záležitost, tohle je prostě to stejné.
Notting Hill pod sněhem je čtivá, jednoduchá romantika, kterou bych si běžně přes rok přečetla naprosto výjimečně, ale na ty Vánoce je to prostě jiné...
Navíc mám moc ráda, když ve vánočních příbězích vystupují děti a tady to bylo jednoduše kouzelné.
Takže pokud hledáte oddechovou romantiku na Vánoce, tak můžete zkusit.

8 16.12.2023

Láska mezi řádky byla prostě boží!
Ze zahraničí jsem věděla, že je kniha, resp. celá série, nesmírně populární až doslova virální.
Pro mě je Lauren Asher objev letošního roku asi jako Lucy Score! Knihy obou těchto autorek mě bavily stejně moc!
Láska mezi řádky má parádní hlavní hrdiny, miluju to prostředí zábavného parku a postupně budovanou chemii...
Celá kniha stojí na dialozích a díky tomu se čte prakticky sama.
Za mě parádní new adult romantiky a po dočtení mě napadá pouze jediné - "Kde je sakra druhý díl?!"
Pokud to není jasné, tak DOPORUČUJU!

5 16.12.2023

Mozaika duše byla super!
Tomáše Kvapilíka dlouho sleduju, baví mě i Chill Out podcast! Proto jsem byla hodně zvědavá na Tomášův knižní debut...
Mozaika duše se věnuje jednotlivým částem naší duše, co nás tvoří a formuje a jak jednotlivé části můžeme ovlivňovat a k čemu nám mohou být dobré. Kniha se zaměřuje například na oblast vztahů, stresu, deprese, úzkostí...
Sama jsem byla nejvíce zvědavá na část o úzkostech a depresích, ale i ostatní byly nesmírně zajímavé.
Tomášovi se totiž podařilo každou část knihy originálně rozdělit, vždy v ní bylo něco odbornějšího, ukázky z praxe, osobní příběh, odkaz na youtube video i praktické úkoly.
Za mě je Mozaika duše ideálním pomocníkem pro někoho, kdo toho o lidské duši zatím moc neví a rád by o ní něco zjistil nebo třeba lépe pochopil osoby ve svém okolí, které si něčím prošly nebo procházejí, jelikož v knize jsou i praktické rady, jak člověku v určitých situacích pomoci. Sama bych ve svém okolí našla hned několik lidí, u kterých bych si přála, aby si knihu přečetli...
Pro mě sice některé věci v knize nebyly úplně nové, ale zároveň oceňuji zajímavé informace, grafické zpracování a osobní přístup autora.
Mozaiku duše tedy rozhodně, rozhodně doporučuji!

2 14.12.2023

Ráj je jedna z posledních novinek nakladatelství Prostor. Je to útlý příběh s nádhernou obálkou od držitele Nobelovy ceny za literatury.
Prostředí, ve kterém se odehrává celý příběh je velmi exotické a pro mě neobvyklé. O to víc jsem na celý zážitek ze čtení byla natěšená...
Děj se točí okolo hlavního hrdiny, který je ve 12 letech prodán svým vlastním otcem, který díky němu splatí svůj dluh. Už z toho mě mrazilo...
Hlavnímu hrdinovi jsem nesmírně držela palce a přála mu jen to nejlepší.
Zároveň se přiznám, že jsem se úplně nepotkala s autorovým stylem psaním, jelikož se mi kniha četla poměrně obtížně. Dávkovala jsem si ji, občas jsem se i vracela.
To ale nic nemění na tom, že se jedná o velmi silný, nevšední a dojemný příběh jednoho nelehkého dospívání...
Jsem moc ráda, že jsem se do knihy pustila a pokud vyhledáváte trošku těžší příběhy, tak zkuste na Ráj mrknout.

3 11.12.2023

Kniha, kterou posypal hvězdný prach jsem si zatoužila přečíst po všech těch kladných recenzích...
Pak jsem si přečetla anotaci a bylo mi jasné, že tento příběh potřebuje každý knihomol. Od autorky už jsem četla před 5 lety její předchozí knihy Sen letící želvy, tato novinka je za mě ale na úplně jiné úrovni.
Tohle je tak originální příběh...
Ve zkratce - Jedinečný Feel Good román od českého autora.
19. století, 2 majitelé nakladatelství a jedna sázka o prodávanější rukopis.
Prostě knihomolský příběh se vším všudy, nechybí zajímavé postavy, super prostředí a kouzelné knižní příběhy.
Pokud hledáte fajn čtení pro každého milovníka knih, tak Kniha, kterou posypal hvězdný prach je prostě parádní!

12 11.12.2023

Jodi Picoultová je moje nesmírně oblíbená spisovatelka.
Kéž bys tu byl je její druhá letošní novinka a již desátý román, který jsme od ní četla.
Její první letošní novinka Kniha dvou cest mě celkem zklamala, kdybych byla velká fanynka pyramid atp., tak bych byla nejspíš spokojená, ale pro mě to bylo dost zdlouhavé čtení.
Proto jsem se její novinky Kéž bys tu byl obávala... Ale zbytečně! Tohle bylo skvělé!
Jako takhle, než s do čtení člověk pustí, tak musí vědět, že bude číst příběh z období covidu a pandemie a karanténa v něm hraje velkou roli. Kdybych příběh četla těsně po lockdownu, tak by mi to asi vadilo, ale nyní, s odstupem času a navíc, když se jedná o Jodi Picoultovou, tak jsem neváhala a pustila se do čtení.
Příběh jako celek mě bavil, hlavní hrdinka byla zajímavá a parádní bylo exotické prostředí, ve kterém byla hlavní hrdinka na dovolené. Ani jsem nevěděla jak a byla jsme najednou v polovině knihy, tak dobře se mi četla. Co mě ale naproto šokovalo, byl jeden zvrat (víc neprozradím), díky kterému jsem zůstala v šoku sedět s otevřenou pusou! Jodi mě nikdy takto nešokovala! Skvělý!
Kéž bys tu byl ale i přesto má pár chybek na kráse, ale ve výsledku to byl super společenský román.
Od autorky ale stále nejvíc doporučuju Velké maličkosti a Je to i můj život.

3 10.12.2023

I dnes si živě pamatuju, jak jsem loni prohlásila, že už nic od Mariany Zapaty nepřečtu... Že mi její knihy vlastně moc nesedí... A hele, dnes mám od ní přečteno vše, co v češtině vyšlo a její letošní 2 novinky se mi ze všech líbily úplně nejvíce a tak teď prohlásím, že si od ní určitě přečtu i cokoli dalšího, co u nás vyjde.
Dvojitý zásah mi sedl! Baví mě zápletka, kdy se k sobě dávní přátelé snaží najít cestu a nakonec se mezi nimi stane něco víc.
Hrozně moc mi sedla hlavní hrdinka Bianca, protože byla trošku jako já, takže jsem chápala, jak se cítí, proč něco řeší víc, než by měla a jak vše prožívala.
Drahý Aarone, autorčina první letošní novinka, mě bavila ještě o něco víc, ale i Dvojitý zásah za sebe mohu rozhodně doporučit.
Paradox je, že 2 autorčiny knihy, které letos vyšly a které mi od ní přijdou nejlepší, mají na Databázi knih nejnižší hodnocení...
Ať je to jakkoli, tvorba Mariany Zapaty mě baví, jsou to super oddechovky a těším se na její novinky příští rok!

5 09.12.2023

Spřízněné duše jsou young adult contemporary novinkou, která mě okouzlila svou obálku.
A čtení jsem si rozhodně užila!
Jasně, ne vše je v ní úplně originální, ale je to milý příběh o přátelství, které se začne po letech obnovovat.
Na rozdíl od jiných youngadultovek mi přišlo, že tady se nic neuspěchalo, postupné vytváření vztahu dávalo smysl a za to jsem byla moc ráda. Líbilo se mi, jak autorka pracovala s tématem rodiny a rodinného zázemí, což je za mě něco, co je v YA knihách potřeba.
Zároveň to není žádný hluboký příběh, ve kterém je třeba hledat nějaké složitosti. Je to prostě dobře napsaná YA oddechovka, která mě bavila, ale za x měsíců si už ze čtení nejspíš moc pamatovat nebudu...

2 02.12.2023

Jako... Co jsem to četla?
No nic, hezky postupně...
Riley Sager patří mezi mé vůbec nejoblíbenější autory thrillerů! Jeho Poslední, kdo zůstal a Zamkni poslední dveře neměly chybu! Topka!
Loňská novinka Poslední noc už sice nebyla bůh ví jak originální, ale čtivostí mě pořád dost bavila, proto jsem taky jeho letošní novinku Poslední oběť považovala za jednu z mých nejočekávanějších knih.
O to brutálnější moje zklamání bylo potom, co jsem knihu dočetla...
Já ze zahraničí věděla, že tento thriller buď čtenáři doporučují nebo naprosto nenávidí, ale říkala jsem si, že to ani není možný, že Riley Sager vždycky ví, co dělá, má vše promyšlené a dokáže šokovat tím nejlepším způsobem.
Poslední oběť je za mě ale nejhorší autorova kniha a zároveň jeden z "nejhloupějších" thrillerů, co jsem kdy četla...
První polovina knihy je vykradačka na Dívku ve vlaku a Ženu v okně, to bez debat. Hlavní hrdinka alkoholička taky není něco, na co by pravidelní čtenáři thrillerů byli po všech těch podobných thrillerech zvědaví.
Já ale četla dál a věděla, že autor tohle klišé rozbije a přijde s něčím wow.
A toho momentu jsem se dočkala! Jen nebyl úplně wow... Za polovinou přišel totiž zvrat, který když jsem přečetla, tak jsem si ho přečetla ještě jednou, jestli jsem ho pochopila správně, jestli mi něco neuteklo, jestli je to vážně TOHLE?! A bylo!
Nic moc víc říct nemůžu, spoilerovala bych, ale tohle za mě bylo tak trapný, nelogický vysvětlení toho všeho, že jsem se ke konci těm nesmyslům už musela smát...
Teď se mi až klepou prsty z toho, že jsem musela Poslední oběť takto zhodnotit, ale nedá se jinak...
Jediným pozitivem knihy je (samozřejmě) její čtivost.
Pokud se další autorova kniha ponese ve stejném duchu, tak se budeme muset (já a Riley Sager) rozloučit... A to bych fakt nerada!
Pokud autora chcete zkusit, prosím přečtěte si ty dvě jeho nej knihy, nebudete litovat!

4 02.12.2023

Ali Hazelwood se díky Hypotéze lásky stala jednou z nejpopulárnějších autorek romantických komedií.
I mě samotnou její první kniha dost bavila, takže jsem neváhala a jakmile vyšla její novinka Hlava plná láska, tak jsem se dala do čtení.
Ze zahraničních recenzí jsem věděla, že se jedná o romantickou komedii, která jede podle prakticky stejného vzorce jako Hypotéza lásky... Tedy vědecké prostředí a 2 postavy, které se na začátku příběhu moc nemusí. Jednoduše se autorka držela toho, co jí zafungovalo napoprvé... Je to ale dobře?
Na jednu stranu samozřejmě ano, jako čtenář víte, do čeho jdete a že vás to bude nejspíš bavit. Na stranu druhou dostáváte něco, u čeho máte prostě pocit, že už znáte.
Hlava plná lásky se mi četla dobře, chemie mezi postavami mě bavila a vědecké prostředí je za mě prostě super volba! Zároveň ale po dočtení prostě musím říct, že Hypotéza je jen jedna.
Trošku se bojím autorčiny třetí romantické komedie, která je sice podle recenzí nej autorčinou knihou, ale opět se drží stejného mustru. Na jaře vyjde v češtině první YA kniha autorky, tak uvidíme.
Závěrem už jen řeknu jediné, Ali Hazelwood mě baví, budu ji dál číst a píše za mě parádní oddechovky, u kterých se vždy pobavím.

7 02.12.2023

Tak jsem zase po delší době sáhla po čistokrevné detektivce a vystoupila tak ze své komfortní čtenářské zóny. Když už se ke mně dostala nečekaně reading copy...
Až najdu klíč od Alex Ahndoril je 1. díl detektivní série z pera manželského dua, které můžeme znát také jako Lars Kepler.
Musím říct, že se mi kniha četla vlastně moc dobře, neměla hluchá místa a líbilo se mi, že na to, že v detektivkách je vždy spousta postav, tak zde jsou představovány postupně a navíc je na začátku knihy rodokmen, za to palec nahoru.
Líbila se mi i ústřední dvojice vyšetřovatelů, kteří se tak fajn popichovali a díky tomu byl příběh zajímavější.
Zároveň se ale podle mě jedná jen o průměrnou detektivku ve stylu Agathy Christie, prostě ji přečtete, přijde vám fajn a za pár měsíců si na ni nevzpomenete...
Za mě to byla fajn oddechovka, jsem ráda, že jsem ji zkusila, ale ničím speciálním se mi nevryla do paměti.

8 30.11.2023

Dýchej za mě bylo skvělé čtení!
Přiznám se, že jsem po knize sáhla z toho důvodu, že mapuje osudy malířky (Augusty Nekolové), o které jsem nikdy neslyšela, na kterou se tak trochu zapomnělo a já se chtěla dozvědět něco nového.
Pak mě ale při prolistování skoro až odradil počet stran... Naštěstí jsem se do čtení pustila a stálo to opravdu za to!
Příběh se čte totiž úplně sám, je napsán s neuvěřitelnou lehkostí, ale podle mě největší kouzlo knihy (kromě zajímavé hlavní hrdinky) je vypravěčka, kterou je sestra oné malířky, takže sledujeme jak příběh její sestry, tak i jí samotné na pozadí první světové války.
Vážně strašně moc doporučuju, super to bylo!

7 29.11.2023

4 roky čekání a je tu nová Liane Moriarty!
Tuto velmi populární australskou autorku zná skoro každý knihomol, její psychologické romány jsou hojně čtené po celém světě a kdo by taky neznal Sedmilhářky a stejnojmennou seriálovou adaptaci.
Já autorku sice komplet načtenou nemám (aktuálně je mou nejoblíbenější autorčinou knihou Manželovo tajemství), ale byla jsem zvědavá, jaká novinka bude.
Jablka ze stromu nepadají mají skoro 500 stran a jsou klasickou ukázkou psychologického dramatu - manželský pár, 4 dospělé děti a cizí žena. Pak někdo zmizí a podezření padne skoro na každého a vy víte, že v té rodině bude nejedno tajemství.
Jako takhle autorka tyto příběhy umí psát vážně dobře a s lehkostí. Ale... To množství postav! Já vím, v takto spletitých příbězích (detektivkách apod.) je třeba mít více postav, aby se nedalo vše hned odhadnout, ale za mě je rozdíl je dávkovat postupně a ne najednou.
V případě této knihy je čtenáři během prvních 70 stran představeno 21 postav a to na mě bylo moc. Musela jsem si nakreslit rodokmen a dopisovat všechna jména a při čtení jsem se do svých poznámek musela pořád koukat a to mi trošku kazilo celkový dojem ze čtení.
Rozhodně ale nechci, aby vše vyznělo jen negativně... Co mě moc potěšilo byl ten konec, ten jsem vůbec nečekala a povedl se!
Čtivost, námět, konec super, jen ty postavy... Ale samozřejmě je to jen můj subjektivní pohled a věřím, že mnoha lidem tohle problém dělat nebude.
Ve výsledku hodnotím Jablka ze stromu nepadají jako fajn nadprůměrné čtení.

5 25.11.2023

Knihy C. J. Tudor čtu pravidelně, nečetla jsem jen její povídkovou sbírku Škvíra.
Na novinku Závěj jsem byla hodně zvědavá, protože v zahraničí ji všichni chválili, navíc ta zimní obálka, no kdy jindy ji číst, než nyní!
A ano, Závěj byla skvělá! Za mě hned po Jámě druhá nejlepší autorčina kniha.
Jedná se dystopický thriller/horor, ve kterém sledujeme 3 různé dějové linky, 3 hlavní hrdiny a mnoho lidských životů v ohrožení díky sněhové bouři a smrtícímu viru.
Každý z nich si něco nepamatuje, něco nechápe a tuší, že NĚCO prostě nehraje.
To, jak autorka zvládla dějové linky proplést a celý příběh vyřešit, wow! Dost dobrý!
Všechny linky byly napínavé, za mě vede ta z havarovaného autobusu, ale každá měla něco do sebe.
Mám jen jednu výtku - prostřední třetina mě nebavila tolik jako ta první a poslední.
Za mě se jedná o čtivé, mrazivé a napínavé čtení, které je originální a ideální, pokud hledáte super čtení na chladné zimní večery!

3 25.11.2023

Janu Poncarovou jsem objevila díky knize Alžběta a Nina, od té doby čtu všechny novinky, které jí vyjdou.
Nultá hodina za mě překvapivě (dle anotace jsem si nebyla jistá, jak moc mě příběh chytne) patří mezi to nejlepší, co jsem od autorky doposud četla!
Bavila mě hlavní hrdinka, která byla jiná, zajímavá a autorce se podařilo skvěle vykreslit její pocity, které jsem jako čtenářka naplno s ní prožívala.
Děj se odehrává v období historie, které v současné české literatuře vídávám velmi často, ale tady byl příběh konečně něčím jiný a mě prostě chytl.
Nultá hodina za mě byla super čtením, které mohu jedině doporučit, stejně jakou celou tvorbu autorky.

3 23.11.2023

Jsem ráda, že má matka zemřela byl naprosto neskutečný a nezapomenutelný memoár z pera americké herečky.
Autorka/herečka u nás moc známá není, já po knize sáhla kvůli jejímu názvu (který je tedy opravdu drsný, zvlášť když víme, že se jedná o životopis) a bezchybným recenzím na Goodreads (mrkněte na to hodnocení sami).
Loni v srpnu byla v zahraničí kniha všude! Nikdo jí nedal méně než 5*!
To čekání na překlad stálo za to! Autorka v knize popisuje svůj vztah s matkou, který byl toxický Upozorňuji, že v knize jsou snad všechna citlivá témata - fyzické i psychické násilí, anorexie, bulimie, závislost, manipulace atp.
Pokud se ale do knihy pustíte, nebudete litovat! Sama mám doteď žije v paměti vše, co v knize bylo a co mě donutilo si připomenout, jak mají jiní lidé šílené a traumatizující rodinné vazby
Hypu se nedivím a hrdě se k obdivovatelům knihy i autorky přidávám!
Jedná z nejlepších knih tohoto roku!

5 19.11.2023

Námi to začíná je pokračováním Námi to končí (It Ends With Us) od Colleen Hoover.
Těšila jsem! Colleen čtu v originále, její poslední novinky byly skvělé a Námi to končí bylo wow!
Já jsem ale bohužel zklamaná.
Námi to začíná je pouhým happy endem pro ty čtenáře, kterým chyběl v první knize Děj byl jednoduchý, odhadnete ho na začátku a já si celou dobu při čtení říkala, že autorka má na víc
Mrzí mě to, ale nedá se nic dělat

3 19.11.2023

Lucii Macháčkovou, skvělou stand-up komičku, znám díky její loňské novince Historky z Tinderu! U těch jsem se nasmála neskutečně (a spolu se mnou i lidé v metru).
Když jsem letos zjistila, že autorce vyjde novinka Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala, zajásala jsem! Díky reading copy jsem si mohla knihu přečíst ještě před vydáním a řeknu vám, bavila jsem se stejně dobře!
Autorka do knihy zahrula historky ze svateb, které navštívila, z rozluček, které organizovala, ale i zábavné seznamy, kde si odškrtáváte svatební bingo nebo návod pro muže, jak vůbec ženu o ruku žádat.
Pokud se chcete u knihy zasmát, četli jste autorčinu předchozí knihu nebo hledáte dárek pro někoho, koho čeká svatba – pak budou Svatební historky super volbou!

5 19.11.2023