Kéž bys tu byl
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494764/bmid_kez-bys-tu-byl-SbA-494764.jpg
4
250
250
Diana O'Tooleová má plán. Ve třiceti se vdá, do pěti let se jí narodí děti, odstěhuje se na předměstí New Yorku a zároveň bude stoupat po kariérním žebříčku v nelítostném světě uměleckých aukcí. Ještě není zasnoubená, ale ví, že její přítel, lékař Finn, se chystá požádat ji o ruku na jejich romantické cestě na Galapágy – několik dní před jejími třicátinami. Naprosto skvělé načasování! Jenže pak se ve městě objeví neznámý virus a v předvečer odjezdu jí Finn oznámí, že musí zůstat. Přesvědčí však Dianu, aby na jejich vysněnou dovolenou odjela alespoň ona... Ta to neochotně udělá, ale vzápětí se vše pokazí. Celý ostrov je v karanténě, kde Diana uvízne. Zcela izolovaná se musí vydat za hranice své komfortní zóny. Pomalu si vytváří vztah ke zdejší rodině, jejich potomkovi, který skrývá tajemství... Diana se tak ocitá v situaci, kdy přehodnocuje své vztahy, svá rozhodnutí i sebe samou – a přemýšlí, zda po návratu domů nebude někým úplně jiným.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
Wish You Were Here , 2021
více info...
Přidat komentář
Další pozoruhodná kniha oblíbené autorky, která tentokrát zkoumá cestu hrdinky k sobě samé, k věcem, které jsou v jejím životě důležité na pozadí epidemie neznáměho víru, který prověří nejen naše zdraví ,ale především naši lidskost..
Do poloviny knihy jsem pochybovala, zda čtu knihu od Jodi Picoult, ale v zhruba v půlce najednou střih a byla to ona. Nápad velmi dobrý, ale trochu nedotažený, proto jen 3 hvězdy.
Kniha mě trochu zklamala. Žádný hlavní hrdina ani hrdinka mi nepřirostli k srdci. Nejvíce mě zaujal asi Gabriel - jeho osud bych chtěla poznat více.
No.. začala jsme ji číst v únoru, dočetla koncem června. Nějak mě to nebavilo, nutila sem se do čtení a stejně měla velké pauzy. Za mě nejslabší kniha autorky...
Moje první přečtená kniha s covidovou tématikou a musím říct, že to bylo zajímavé. A to ze všech úhlů pohledu :-) Upřímně řečeno, jestli je alespoň polovina toho, co vypráví postava Dianina snoubence Finna za zážitky z nemocnice a z pokusů o léčbu Covidu, tak teda potěš koště a vlastně díkybohu, že to celé v mém okolí proběhlo tak hladce. U čtení jsem si zavzpomínala a porovnávala opatření v naší zemi a to, jak jsem já sama prožívala období lockdownu apod. Ale hezká byla i část s Dianiným pobytem na Galapágách. Zkrátka dobrá kniha, byť občas malinko depresivní (jak už to tak Jodi Picoultová umí), ale rozhodně stála za přečtení a poslední třetina byla hodně překvapivá :-)
Knihy Jodi Picoult mám moc ráda. Tahle byla trochu jiná. Ale dobrá. Dobu covidu si všichni pamatujeme, víme, co nám vzala.
Zase další skvělá kniha, která se čte moc dobře. Musím se přiznat, že když jsem zjistila, o čem celý příběh je, chtěla jsem knihu zaklapnout a nedočíst. Cosi mě ale nutilo číst dál. Jsem moc ráda, že jsem to nevzdala.
Kniha se mi moc líbila. Bavila mě, všichni jsme prožili dobu covidovou, nádherná příroda Galapág a potom ten zvrat, to jsem opravdu nečekala. Bylo to hodně zajímavé.
Přiznám se, že jsem z knihy trochu rozčarovaná... příběh se mi líbil, i když to byla tak trochu jiná Picoult, zavánělo to prvoplanovou romantikou... ale bylo mi jasné, že tam bude nějaké ALE... tady jsem si přečetla, že nastane nějaký zásadní zvrat, tak jsem si řekla, hurá... Ale toto jsem nečekala, což je sice fajn a to samozřejmě měl být účel, ale tento zvrat mě zklamal... pro mě je to těžko uvěřitelné a je to moc o covidu... myslela jsem, že to bude na pozadí pandemie, ale .... zkrátka úplně mě to nepřesvědčilo. Od Jodi znám lepší knihy...
Zvláštní kniha, která nám prostřednictvím příběhu hlavní hrdinky Diany a jejího přítele Finna připomíná covidovou dobu a vše, co jsme si zažili a na co bychom raději zapomněli. Mě více zaujala první část knihy, ikdyž pro knihy Jodi Picoult neobvyklá. Krásný popis přírody Galapág, zajímavé informace z oblasti umění i medicíny, pohled na covid ze strany lékařů a lidí vážně nemocných, kteří covid přežili. První knížka s touto tématikou.
Velmi zajímavá a čtivá kniha. Nejdříve se rozjíždí lehce romantický příběh a vy si myslíte, že víte jak to bude dál. A najednou šok a velká změna. Příběh o nelehkém covidovém období, které mnohým změnilo životy.
(SPOILER)
Čtete, čtete a myslíte si, že je jasné, jaký bude další vývoj a k čemu děj knihy spěje. Spíš jen romantický příběh, což je pro autorku celkem netypické, i když proložené pasážemi o covidu. A najednou zvrat a vše je jinak. Rázem je tu autorka, jak ji známe, jde o závažné téma a nepříliš probádané zákoutí lidské mysli.
Na knize oceňuji mj. to, že vznikala přímo v době pandemie, kterou popisuje a ne až ex post.
Kdo jiný by mě měl dostat ze čtenářské krize než jedinečná Picoultová?
KÉŽ BYS TU BYL je kniha nepředvídatelná a téma i motivy jsou pro tuto autorku značně netypické.
První polovinu knihy se ptáte, co se z tohoto příběhu asi tak může vyklubat... A že se teda něco vyklube! Mé první pocity po dočtení první části byly rozhořčení, šok, nevěřícnost a naštvání. Picoultová mě dokázala naštvat tak, že jsem dokonce uvažovala, že už nebudu číst dál. Cítila jsem se spisovatelkou zcela oklamána. Podvedena. Zrazena. Až okradena.
Jenže jsem prostě potřebovala vědět, jak to dopadne s Dianou a Finnem, a tak jsem vytrvala.
Příběh mě nutil hodně polemizovat, obracet se do sebe a klást sama sobě až nepříjemné otázky, na které jsem se spolu s hrdinkou snažila upřímně odpovídat.
Kniha skýtá krásy Galapág, které popisuje tak nesmírně poutavě, že Vás donutí se tam vydat dřív, než by to dokázal kdejaký cestopis. Tedy pokud máte odvahu čelit všudypřítomným leguánům.
Také vzdělává - a to v dějové lince věnované malířskému umění, která mně osobně učarovala a dodává knize na ještě větší jedinečnosti a bohatosti.
Je to Picoultová taková, jakou ji nejsme zvyklí znát, ale jedno zůstává stejné: je mistrná.
Děkuji, že díky Vám zase čtu, moje nesmrtelná Jodi.
JP je láska. Ale do zvratu v ději, jsem byla zklamaná z romantiky a klasického románu pro ženy, nemluvě o tom, že jsem hlavní postavu nechápala a už vůbec jsem se s ní nedokázala ztotožnit. Zvrat v polovině mě uklidnil a konečně jsem poznala, že jde opravdu o práci Jodi P., zaujala mě spíše sekundární témata než covid, a Dianu jsem asi nedokázala bohužel v jejích rozhodnutích pochopit až do konce příběhu. Závěrem, četla jsem od Jodi větší pecky, ale nelituji, že jsem si přečetla i Kéž bys tu byl.
Na pandemii bych raději zapomněla než si ji připomínala. Ale musím uznat, že Jodi popsala pocity zdravotníků přesně. Dalším bonusem knihy je pro mě neznámé prostředí umění. A také neprobádané zákoutí mozkových aktivit.
Na knihách Jodi Picoult se mi líbí silná společenská témata a to, jak se autorka ve svých příbězích dokáže podívat na problém ze všech stran a přinutit čtenáře k zamyšlení. Tady jsem se však při čtení první části knihy lekla, že Jodi tentokrát sepsala jednoduchý romantický příběh. Naštěstí přijde zlom a dojde na hlavní námět knihy, kterým je pandemie koronaviru.
Covid v určité době změnil život nám všem, tento příběh ukazuje, že některým změnil život naprosto zásadně. Někdo přišel o práci, někdo dokonce o blízké, nejvíce však covid změnil ty, kteří málem zemřeli.
Prostřednictvím hlavní hrdinky Diany a jejího přítele lékaře Finna autorka vypráví, jaké to bylo se s virem doslova porvat o život jako pacient na JIP a ukazuje i pohled lékaře v první linii - jeho neskutečné vyčerpání fyzické i psychické, přesto neutuchající odhodlání bojovat o každý život a radovat se z každého vítězství.
Mimo hlavního námětu je tu ještě pár dalších vedlejších, které také stojí za zamyšlení.
Výborně napsáno, skvěle vykreslená atmosféra, emoce i myšlenky. Má jediná výtka patří k začátku - úvodní část na Galapágách mohla být o něco kratší, tohle není kniha o dovolené. Jinak skvělé.
Moc oceňuji, že Jodi PIcoult prostřednictvím příběhu připomíná, že ne všichni měli v době pandemie takové štěstí, že jejich jediným nepříjemným zážitkem bylo nošení roušek nebo třeba zavřená kina. Někteří si to ani neuvědomují, ale u knih o španělské chřipce nikdo nezpochybňuje silný námět a nepíše hloupé komentáře. U covidu je tomu jinak, důvody jsou ale zřejmé, takže malé doporučení - pokud si tuhle dobu nechcete připomínat ať už kvůli bolestným zážitkům nebo protože to naopak považujete za zbytečné, otravné a obtěžuje vás to, nečtěte, prosím, tuto knihu.
Přečetla jsem všechny knihy od autorky. Některé jsou skvělé, některé zase míň. Tahle byla zajímavá, i když covid už všem asi leze na nervy. První část na Galapágách byla skvělá. V polovině nečekaný zvrat, ale vlastně pak už nuda.
Diana - obchodnice s uměním si svůj život nalajnovala a dle toho jej šťastně a úspěšně žije se svým stejně vyladěným přítelem. Na jejich vysněnou dovolenou však odlétá sama, neb její doktor Finn uvízl v práci v boji se šířícím se corona virem. Když se však Di z výletu na Galapágy vrátí, nic není dřív, zejména ona sama není jako dřív.... Připomínka doby nedávné, kterou já osobně mám hodně vytěsněnou, z mnoha úhlů pohledu. A formou velmi zajímavou.
Štítky knihy
Galapágy pro ženy karanténa koronavirus, covid-19
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Moje první kniha od autorky a věřím, že nebyla poslední. Kniha byla čtivá a je to holt zdravotníkům v první linii a pacientům, kteří přežili covid. Je to o uvědomění si, že život nelze naplánovat, ale musí se žít. Ne všichni si však můžeme tento luxus dovolit. Byla to děsivá doba a hodně toho nenávratně změnila. Po první části jsem si sice říkala „to nemůže myslet vážně“, ale druhá část skvěle navazovala. Jen to chtělo ještě trochu víc dotáhnout do větší osobitosti.