Jsem ráda, že moje matka zemřela

Velmi otevřené, drsné čtení o tom, jaké škody může na dítěti napáchat přemotivovaný a současně psychicky nemocný rodič. Nejsmutnější mi na knize přišlo, že pro Jennette byla její tyranská matka až do jejího posledního dechu "maminka", milovaná, jediná, nenahraditelná... Jakkoliv je název (záměrně) provokativní, pocit, že je autorka ráda, že její matka zemřela, jsem po přečtení knihy nezískala. Ale i kdyby ano, asi bych jí to za zlé neměla.
I když je hlavní téma knihy, resp. Jennettina životního příběhu, neveselé, celkově to na mě vlastně depresivně ani tak nepůsobilo - asi že Jennette píše s nadhledem, vtipně a poutavě. Knihu jsem přečetla ze jediný den - budu doufat, že se jí splní její dětský sen a skutečně se bude živit psaním, protože jí to podle mě opravdu jde.

Bylo to velice zajimave cteni, syrove, bez prikras. Kniha me nalakala svym drsnym nazvem, obalkou a take tim, ze autorku Jennette McCurdy jsem znala, coby Sam ze serialu iCarly, aniz bych vedela o cem kniha bude. A ze to teda byla "jizda". Misty jsem cetla s otevrenou pusou a div, ze jsem si nevykroutila hlavu a nevypadly me oci z dulku.

Uf, to bylo šílené. Mě už tahle doba Nicklodeonu minula, takže jsem Jennette vůbec neznala, ale na video o ní jsem narazila na yt a nedalo mi si knihu nepořídit. Už samotné téma dětských hvězdiček je kontroverzní. A pokud se do toho projektuje ještě vlastní narcistická matka, je to jen a pouze k pláči. Je mi nesmírně líto, čím si Jennette musela projít jak za života matky, tak i potom. Moc ji fandím, že se tomu dokázala vzepřít a přeju ji, ať už má klidný život.

Sokujici, syrove, nepredvidatelne, pokud teda nepocitate smrt matky. Jennette jsem jako dite sledoval prave na stanici Nickelodeon a iCarly jsem zboznoval. Velmi se mi libil “character development” samotne Jennette a to, jak pomalu citite nechut k jeji matce, ktera ji i vas zacne postupne pozirat. Jeji pribeh mnou hluboce rezonuje a Jennette nesmirne obdivuji za to, ze se dokazala poprat s demony, ktere ji do hlavy nasazela jeji vlastni matka. Kniha je velmi svizna diky svym kratkym uryvkum, nicmene preklad z AJ do CJ je za me podprumerny, ale stale k precteni. Take bych uvital vic z Jennettiny cesty k uzdraveni.

Fuuuha, velmi intenzivní autobiografie. O Jennette jsem nic nevěděl, a tak jsem se s ní seznámil až prostřednictvím této knihy, která se v jeden čas nacházela snad všude na sociálních sítích. Cením si toho, že autorka byla tolik upřímná - věřím, že to pro ni mnohdy muselo být těžké. Vztah s její narcistickou matkou byl hotové peklo, kdokoliv, kdo má zkušenost s takovými lidmi, ví, jakou neplechu umí napáchat a kterou ze sebe nelze jen tak setřást. Jsem na ni moc pyšný, že se z toho zvládla dostat.

Kniha skvěle mapuje témata duševního zdraví a náročnosti odpoutávání se od toxických členů rodiny. Skvělý text se kterým jsem soucítila víc, než bych chtěla. Svižné kapitoly podpořily nejen čtivost, ale i údernost obsahu. Před Jennette se klaním za vše, co dokázala.

Jennette McCurdy jsem neznala. Knížka mi padla do oka v jednom knihkupectví v cizině, zaujal mě ten název a i ta růžová urna. Měla jsem jen mlhavou představu, o čem to je, a hodně jsem zvažovala, jestli si to přečíst nebo ne. Jennettin příběh mrazí. Myslela jsem, že je to prostě jen dcera matky, co si plní přes dítě své ambice, jako to tak u těch dětských hvězdiček bývá. Ale tohle je mnohem, mnohem horší. Dokud matka žila, přišlo mi, že s každou další stránkou přichází další a další jobovka a Jennette mi bylo tak líto...

Dojem mi trošku kazí jazyk. Nevím, jak je to psané v originále, asi to jazykový skvost nebude. Ale překlad mi úplně drhnul, ta angličtina z toho byla strašně cítit :-(

Silný příběh o šíleným světě amerického showbyznysu .Knihu jsem si při čtení doplňovala dostupnými videi .

Tahle knížka pro mě byla obrovské překvapení. Na poměrně úsporném prostoru vznikla syrová autobiografie. Přišlo mi, že se autorka nesnažila nic přibarvovat a vykreslovat v lepším nebo působivějším světle a o to mě to víc zasáhlo.

Tyhle crazy vztahy šílených matek a jejich dětí asi nikdy nepochopím. Mrzí mě, že někdo příjde o dětství, nemá doma pocit bezpečí a ten nejbližší člověk je schopný jej takhle prodávat.

Další kniha dětské hvězdičky, ale tentokrát přeci jen jiný příběh. Název knihy může napovědět o co v knize asi jde, ale i tak mě příběh překvapil. Matka Jennette mi byla děsně nesympatická, litovala jsem Jennette, co vše musela snášet. Chudák pak měla pocit, že to tak má být a dalo jí dost práce se postavit znovu pevně nohama na zem, ale nakonec to dokázala. Obdivuji její životní cestu a také znovu víru v sebe sama. Doporučuji přečíst.

Jennette neznám, žádný z jejích sitcomů nebo rolí, přesto jsem se knížce nevyhla a jsem ráda. První část - tu s šílenou matkou - jsem zhltla a tu dospělou dost prolistovala.

Pamatuju si, když tahle knížka otřásla mojí sociální bublinou v USA, psalo a mluvilo se o ní všude. Většinou nadšeně, ale hlavně šokovaně.
Když pak knížka vyšla v loni i v českém překladu, zaznamenala jsem jsem taky určité "pozdvižení", ale v mnohem menším měřítku.

Ta knížka je hodně přímá, evidentně psaná s cílem šokovat a vzbudit pozornost - jak na příběh autorky, tak na určité patologické vzorce ve výchově, psychické problémy a nebo zákulisí televizních show pro děti a náctileté.

Já jsem Jennette a její televizní tvorbu vůbec neznala, ale i tak jsem byla tím čtením tak pohlcená, že jsem dávala knihu z ruky jen velmi nerada a hltala jsem každou další stránku.

Autorka má opravdu talent, protože všechny ty těžké, bolestivé a někdy až nechutné zážitky, které se podle všeho opravdu staly, jsou napsány s překvapivou lehkostí, ironií a občas i suchým humorem.
Název je skvělý marketingový tah, který přitahuje i čtenáře , kteří obvykle podobnou literaturu nečtou, nebo lidi, kteří nečtou téměř vůbec. Ale troufám si, říci, že tohle není typ knihy, která by zůstala nedočtená.

Jsem moc ráda, že něco takového vzniklo a Jennette McCurdy svým příběhem inspiruje a dodává naději.

Wow. Já čekala, že to bude dobrý (obálka, název, recenze, anotace), ale že až tak? Nejenom, že má Jennette talent pro psaní (fakt se to moc hezky čte hned od začátku a věty plynou, dávají smysl), tak i ten její příběh stojí za přečtení.

Je to smutný, ano je. Mnohokrát jsem se zamýšlela nad tím, jak musela být její máma nešťastná sama v sobě, aby tohle dělala i vlastní dceři. Několikrát jsem si říkala, jak bych s ní chtěla zatřást a otevřít jí oči. Vždycky, když Jennette dostala od života ránu, přišlo něco dalšího, až jsem si pak říkala, jestli je to všechno pravda nebo si to pro knihu přikrášlila.

Ať je to jak chce, knížku bych doporučila hodně široké cílovce. Témata v knize jsou - a budou - aktuální a týkají se spousty mladých / dospívajících (nejenom dívek). Tohle by mohlo být takové varování, na co si dát pozor a zároveň naděje, že když jeden chce, může se vymanit i z toho nejsilnějšího sevření.

V dětství jsem na iCarly koukala a nedávno jsem si z nostalgie pouštěla dva díly. Teď bych na ně koukala úplně jinak.

(SPOILER) Ze začátku jsem si říkala, že je to velmi plytké čtení a zavání to i ztrátou mého času, avšak čím víc jsem se začítala, tím víc jsem začala chápat, že opak je pravdou.

Janette celé její dětství výrazně ovlivnila narcistická matka, která dceru dotlačila do Hollywoodu, podporovala jí v anorexii a zakazovala jí spoustu věcí.
Nedivím se holce, že když nemocná matka umřela, ulevilo se jí, bůhví totiž ,kam až by tu chudinku dohnala,kdyby žila dál.
Smutný příběh o splněném snu matky,ale velkému traumatu dcery, ze kterého se bude jistě léčit celý život.

Uf, kto by to povedal, že táto mladá žena má za sebou už takýto ťažký život. Svetlá reflektorov a aj tie najväščie úsmevy častokrát zakrývajú nepeknú realitu filmového priemyslu. V prípade Jennette to však nebol len tento televízny svet, ktorý ju doviedol až na dno, ale žiaľ jej vlastná mama. Nemala som žiadne očakávania od tejto knihy, zaujal ma jej provokatívny názov, ale oplatí sa prečítať si jej príbeh. Verím, že už našla vo svojom živote pokoj a inšpiruje ľudí, ktorí možno prezívajú niečo podobné, aby požiadali o pomoc a zmenili svoj život k lepšiemu. AJ

Příběh dětské herečky, na kterém oceňuju upřímnost a otevřenost. Autobiografické vyprávění je na mnoha místech trochu přehnané – její chování a představy v šesti letech, nepořádek v bytě, sprchování i v šestnácti letech pouze s matkou, v osmnácti letech ještě neví, co je to sperma - ale vztah k mamince a popisy natáčení seriálů jsou velmi zajímavé. Důsledky takového dětství se samozřejmě odráží v její dospělosti, kdy už určitě není sympatická, ba pro mě je přímo odporná.

Nebýt Letní záložkové soutěže v Městské knihovně Praha – pobočka Lužiny, nikdy by mě nenapadlo si tuto knihu půjčit. Díky svým šikovným kolegyním jsem rozklíčovala šifru, která mě k této knize přivedla a šifře vděčím, že jsem knihu objevila. Momentálně si teprve hledám cestu k americkým autorům, a musím přiznat, že to jde velmi ztuha.

První, co bych chtěla zdůraznit, je, že literárně se nejedná o žádný poklad. Asi nebudu mít potřebu se k této knize vracet, ale obsahově a lidsky je to velmi smutný a hodnotný příběh.

U takového příběhu se nedá říct, že by se kniha četla lehce a příjemně. Pro mě je velmi těžké a smutné číst příběh o tom, jak ambiciózní matka dokázala své dceři zničit život. V tuto chvíli jsem vlastně pochopila název knihy a myšlenky, které mi v hlavě víří, se bojím vyslovit nahlas.

Mě to hrozně dostalo. Při čtení se mi občas dělalo až fyzicky zle. Je hrozné, jak někdo, komu věříme a kdo je pro nás vším, může dělat takové věci. A ještě horší je pocit, kdy si to po těch letech uvědomíte. Věřím, že pro autorku to muselo být velmi bolestivé. Ta představa, že dívka, která nás prováděla dětstvím, za zavřenými dveřmi prožívala takové věci, je šílená. Doufám, že teď se jí daří a je šťastná.