Dvojitý zásah
Bianca Brannenová ví, že čas zahojí skoro všechny rány. Včetně těch, které vám kdysi nechtěně způsobili vaši nejbližší. Když jí po deseti letech znovu vstoupí do života její někdejší kamarád Zac, má pocit, jako by se jejich cesty rozešly teprve včera. Jenže něco je přece jinak: už to není ten hubený kluk odvedle. Teď je slavným hráčem Ligy amerického fotbalu a šílí po něm davy fanynek. Dokáže Bianca odpustit staré křivdy a dá šanci citům, které se mezi ní a Zacem pomalu rozhořívají?... celý text
Originální název: Hands Down, 2020
více info...
Komentáře knihy Dvojitý zásah
Přidat komentář
Tato kniha byla asi nejslabší, co jsem od autorky četla. Děj byl hodně vleklý, i když se mi líbil všudypřítomný humor, nějak mi vadilo, že ačkoli si hlavní postavy pořád povídali, vlastně spolu nemluvili, většinou v té spoustě slov nebylo nic řečeno. Jinak mi byli sympatičtí, ale cítila jsem z toho spoustu patosu. Jestli budu někdy v budoucnu Zapatiny knihy číst znovu, tato mezi nimi nebude. Jednalo se ale opět o únik z reality, který jsem si docela užila.
Kniha se mi líbila, byla to velká romantika. Třetí nejlepší knížka autorky po Kulti a S láskou, Lukov.
Tato kniha mi neuvěřitelně sedla, zatím nejlepší, co jsem od autorky četla.
Hlavní postavy jsou skvělé, Bianca je správně ztřeštěná a Zac je prostě chlap, kterého bychom chtěly jako kamaráda (i něco víc) všechny.
Knihu rozhodně doporučuji, je to velmi příjemné oddechové čtení, žádné drama, sama mám nutkání se do ní hned pustit znovu.
První půlka se mi líbila. Zac byl takový milý hromotluk/ňouma, Bibi sympatická, líbil se mi nápad Youtube pořadu o vaření a i různé nezdary a vtípky. Ale jak se příběh blížil ke konci, přišlo mi to nekonečné. Strašně natahované, měla jsem pocit, že čtu hodně vaty a stejně jsme věděli, jak to skončí. :) Téměř 500 stran mi na romanťárnu přijde dost. :)
Neměla jsem v poslední době moc času na čtení, no jo, mimino dá člověku zabrat. Takže jsem sáhla po lehčím čtení a chybu jsem neudělala. Autorka píše velmi čtivě.
Hlavní hrdinka mi nicméně lezla celkem na nervy, stále se opakovala a přitom stačilo poslouchat a byla by ruka v rukávě, haha.
Zac byl sympaťák, ten mě bavil moc, stejně tak jeho manažer, i když to zase tak velký sympaťák nebyl. :))
Nemohla jsem se začíst. Příběh rozhodně není špatný, ale určitě mě nechytl jako Srdcem proti zdi a Stačí si počkat. Nikdo z postav mi nevadil. Bylo fajn sledovat Trevora, jak umí být i docela dobrej chlap :) Zac je miláček, i když bych ho občas nakopala a Bianca není špatná, jen je někdy dost nedospělá. Celkově příběh dobrý, ale nepatří k mým oblíbeným.
Zapata mě zatím nikdy nezklamala. Ani touto knihou, ale nutno přiznat, že patří mezi ty horší. Slowburn je ale prostě moje srdcovka. Jen to tady tak nějak málo jiskřilo....
Marianu Zapatu jsem četla už několikrát, takže jsem věděla, co od ní očekávat. Je proslulá svými "slow burn" příběhy, a právě to mě na ní vždycky bavilo. Musím ale přiznat, že tento příběh je jiný.
Biancy a Zacka vztah se rozvíjí pozvolna, ale někdy to působí až příliš pomalu. Ráda bych v příběhu viděla více dynamiky, i když samozřejmě chápu, že je to typické pro Zapaty knihy. Možná je to jen můj dojem, ale tento příběh mi prostě nepřipadal tak silný, jak jsem u jejích knih zvyklá.
Obvykle mi knihy krásně utíkají a čtou se rychle, ale tento příběh se mi četl pomaleji, než bych si přála. Možná je to tím, že jsem se od doby, kdy jsem Zapatu začala číst, změnila – byla jsem tehdy mladší, trpělivější a styl jejího psaní mi vyhovoval víc. Tento příběh mě bohužel tolik nenadchl.
To ale neznamená, že od ní už nikdy nic nepřečtu. Určitě se k jejím knihám zase vrátím, jen si mezi tím dám delší pauzu. Každopádně nikoho nechci odradit – pokud jste fanoušci jejího stylu, zkuste přečíst sami a uvidite.
Na můj vkus byla Bianca až příliš upovídaná. Místy mluvila tolik, až jsem ztratila chuť pokračovat ve čtení. Takže to bylo zbytečně dlouhé, ale špatné to určitě nebylo.
Další z povedených pomalých romancí známé autorky. Pěkný příběh, mohl by klidně být i kratší, ale jako oddechovka ideální. A setkání s některými hrdiny z jiných knih bylo příjemným zpestřením.
Další krásná oddechovka ze sportovního prostředí, tohle prostě Mariana Zapata umí. Klidně bych hodnotila plným počtem hvězd, ale občas mi přišlo, že se hlavní hrdinka opakuje, a příběh tak ztrácel na tempu. Romantika jako taková je skvěle napsaná, stránky mi utíkaly pod rukama a já se při čtení musela neustále culit. Oceňuji i to, jak autorka do děje zapracovala postavy z minulých knih, to jsem si moc užila.
Krásný příběh, vlastně je to pokračování knihy Srdcem proti zdi.Na můj vkus byla kniha moc dlouhá, místy mi Bianca lezla na nervy,jak pořád opakovala, že nepotřebuje,aby jí Zac pomáhal.Kniha prostě měla místa,kde se nic moc nedělo a hodně se to táhlo.Ne,že by se mi kniha nelíbila,ale mohla být kratší a vypustit ta hluchá místa,byla by dokonalá.Na druhou stranu to tak autorka má,není to poprvé,co je její kniha moc dlouhá a má hluchá místa.Snad jediná kniha, která je dokonalá je Stačí si počkat
Nyní, navzdory tomu, jak jsem byla frustrovaná všemi těmi přezdívkami, zvláště tou „dětskou“, která mě přiváděla k šílenství, musím říct, že kniha byla roztomilá. Příjemné čtení, jen ne tak skvělé, jak jsem doufala, že bude. Ale prostě na Kulti a All Rhodes Lead Here to nemá.
Líbilo se mi, že jsme v knize viděli i postavy ze Srdce proti zdi.
„Tys mě neslyšela? Starat se o tebe je jako... mít rád, když mi svítí do obličeje sluníčko, mrně. Je to jako dejchání. Nikdy s tím nemůžu přestat."
Jo klasika od Zapaty..pomalý příběh jak se dalo čekat. Milý a pohodový žádné velké drama. Líbil se mi. Zac ji miloval o tom žádná i ona ho i když pro něj to asi po znovu shledání nebyla taká láska jako pro ni. Epilog byl pěkný..
Tak tohle bylo velké zklamání...
Autorčiny knihy miluji,ale tohle a Malychina ne ( i když Malychin byl o něco horší).
Ze začátku mě to bavilo,ale čím dál jsem pokračovala tím více mi přišlo,že pořád na něco čekám a nic se neděje. (Zapata píše skvěle, takže čtivost to neztratilo.)
Chemie mezi hlavními postavami moc nefungovala, tu lásku jsem jim zrovna dvakrát nevěřila.
Ke konci knihy jsem se do čtení musela nutit. Těšila jsem se až to konečně dočtu.
Potěšilo mě, že se tu objevily postavy z knihy Srdcem proti zdi.
Slabé 3/5*
S knihami od Mariany Zapaty je to jako na horské dráze. Jednou je to bomba a podruhé si přeju, aby už byl konec. A bohužel tady se jednalo o druhý případ. Na příběh Zaca jsem se moc těšila, ale bohužel mě kniha velmi nudila. Nelíbilo se mi neustálé zmiňování těch stejných skuteční dokola viz. "já na tebe nezapomněl, Bianco" a celkově byl pro mě Dvojitý zásah velkým zklamáním.
Nasledne po tejto knihe som precitala Vsetky cesty vedu sem. A nechapem, preco ma Dvojity zasah take nizke hodnotenie. Podla mna je ovela vydarenejsia, sviznejsia, vtipnejsia. Mna bavila a pacila da mi.
Mě se prostě knihy od Zapaty moc líbí, a tato nebyla výjimkou. Děj se sice odehrává z pohledu Biancy a ne Zaca, ale i tak to bylo vážně velmi pěkné. Už jen to, že knihy mají většinou kolem 500 stran, je pro mě čirá radost. A tak se těším, až vyjdou další skvělé příběhy této mnou nedávno objevené autorky.
Mariana Zapata také napsal(a)
| 2019 |  Kulti |
| 2021 | S láskou, Lukov |
| 2022 | Srdcem proti zdi |
| 2020 | Rytmus, já & Malychin |
| 2023 |  Drahý Aarone |
Po dočtení Srdcem proti zdi jsem věděla, že musím přečíst i příběh Zaca. Bohužel byla kniha stále vypůjčená, ale dočkala jsem se :D Dějově se to malinko táhne a to, co čtenáři cítí, už dávno si postavy uvědomí, až skoro ke konci. Asi bych ráda víc viděla vztah Biancy a Zaca, ale i tak jsem spokojená. Zac i Bianca měli skvělou chemii a díky tomu se i celkem pomalý děj (i na slow burn romantiku) četl rychle. Zapata je taková sázka na jistotu prostě. :)