Kaik Kaik komentáře u knih

☰ menu

Krev na sněhu Krev na sněhu Jo Nesbø

Krátká gangsterka, kde tentokrát nejsme v roli policisty, ale zabijáka s dobrým srdcem. Opět musím ocenit, jak si Nesbo dokáže hrát se čtenářem. Při jeho kličkách jsem se musel až usmívat. Napsáno tak trochu ve starém stylu, ale četlo se příjemně a rychle.

05.11.2018 4 z 5


Útok na pekárnu Útok na pekárnu Haruki Murakami

Když člověk dostane opravdový hlad, nic s tím nenadělá! Krátká bizarní fraška zabalená v hezky provedené útlé knize se spoustou secesních obrázků. Neublížilo, ani nenadchlo.

30.10.2018 3 z 5


Marina Marina Carlos Ruiz Zafón

Původně jsem chtěl napsat něco jako - opět milá Zafónova barcelonská poetika, v porovnání se Stínem větru poněkud přímočařejší děj, ale o nic méně půvabné, místy až romantické čtení, laskavé vyprávění psané světlem a mlhou. To všechno vlastně sedí.
Ale tohle! Bylo! Strašidelné!
Děkuji, K. Ty víš za co.

29.10.2018 5 z 5


Trhlina Trhlina Jozef Karika

Vážně zajímavá mystifikace! Přečteno jedním dechem během pár dní. Přestože v otázce "mohlo se něco takového opravdu stát?" mám poměrně jasno, nechal jsem se strhnout gradujícím sledem událostí a užil si tajuplnou atmosféru i s pocity husí kůže a občasným prebíháním mrazu po zádech. Zakomponovat do vyprávění internetové odkazy na stránky podporující důvěryhodnost příběhu považuji za skvělý nápad. A do Tribeče bych se někdy hrozně rád vydal.

Že by třeba v zimě?

21.10.2018 4 z 5


Fantom Fantom Robert Holdstock

Je mi po přečtení trochu smutno - jako rodiči, i jako čtenáři. Michaelovi adoptivní rodiče to těžce nezvládali a jejich rozkolísanost mě bolela i za něho. Štěstí, že je to pouze fiktivní postava.

Horší je, že i po literární stránce to mohlo dopadnout lépe. Holdstock umí skvěle vytěžit své téma - práce s historickými mýty a jejich pronikání do našeho moderního světa, pohanské rituály z dávných dob, jejichž artefakty stále obsahují primitivní přírodní síly, oživlé bytosti, které lze spatřit na pokraji snění, nespoutanost divočiny a živlů, syrová magie čerpaná z hlubin země... To vše je autorovi blízké a spolehlivě to prokázal v sérii Les mytág, která je dodnes mojí srdeční záležitostí. Tak proč to tak úplně nevyšlo i zde?
Většina děje se odehrává na stále stejných místech (dům, lom), která si zasloužila být něčím oživena. Stejně tak střídavé chování rodičů (vzorní pěstouni vs. hysteričtí sobci) mi připadlo nevyvážené.

Celkově zajímavý námět, ze kterého šlo vytěžit o něco více. Z počátku výborná hutná atmosféra, později lehce stereotypní, závěr skvěle vygradovaný.

15.10.2018 4 z 5


Magie pro každého Magie pro každého Jiří Pavlovský

Zábavná odreagovávačka, která rychle odsejpá. Nebylo to zlé, s postavami byla legrace, hlášky povedené, pár situací originálních. Ale jinak nic, co by ve mě zůstalo delší dobu. Dalšího dílu bych se nebál, ale spíše až časem.

02.10.2018 3 z 5


Údolí mrtvých Údolí mrtvých Tim Weaver

Kdybych byl fantasta, řeknu: Fantastické.
Být věřící, prohlásím: Neuvěřitelné.
Jako fenomén napíšu: Fenomenální, a být puberťák, vykřiknu: Huuustý!

Ovšem jako omezený čtenář bez představivosti mohu pouze konstatovat: Parádní britská detektivka plná akce a napětí, která se navíc naprosto skvěle četla. Tahle kniha má všechno!
A jde to i bez Nesba.

27.09.2018 5 z 5


Hon na mrtvého Hon na mrtvého Tim Weaver

Napínavý thriller se sympatickými postavami plný nečekaných zvratů. Četlo se mi to opravdu příjemně, ani chvíli jsem se nenudil a už se moc těším na další autorovy knihy. Na prvotinu rozhodně výborné.

21.09.2018 4 z 5


Leviatan se probouzí Leviatan se probouzí James S. A. Corey

Dostal jsem chuť si po čase přečíst nějakou hardcore vesmírnou sci-fi. A tu jsem vpravdě dostal.
Ačkoliv hlavní zápletka je mírně ohraná, Leviatan obsahuje komplexní realisticky popsaný svět, ve kterém právě vypuká válka mezi Marsem a obydleným pásem asteroidů. Prožíváme meziplanetární plavby, průzkumy opuštěných lodí, kriminální vyšetřování i epické vesmírné bitvy - zkrátka space opera se vším co k ní patří. Formálně vše v pořádku.
Co mi však úplně nesedlo, byl styl psaní. Zpočátku jsem měl opravdu problém se začíst. Ke konci se kniha naštěstí výrazně spravila a chytla ten správný spád. Z postav mi asi nejvíce k srdci přirostla pragmatická osoba detektiva Millera a jeho virtuální Julie. Ostatní byli trochu do počtu, přičemž klaďas - astronaut Holden - mě vyloženě iritoval.
Do dalšího dílu se v nejbližší době nejspíš nepustím, a hlavně si dám na čas pohov od americké literatury. Protože, při vší úctě, říkat nadřízeným ženám "pane" mi přijde jako totální úlet.

14.09.2018 4 z 5


Pěšky mezi buddhisty a komunisty Pěšky mezi buddhisty a komunisty Ladislav Zibura

Mírně lehkomyslné pěší cestování po Asii má jistě něco do sebe. Zdánlivě jednotvárnou pouť dokázal Ladislav protkat úžasným množstvím vtipů a hlášek, kterými překonával nehostinné situace a bavil mě jako čtenáře. Obdivuji jeho minimalismus, se kterým po celou cestu vyžil. Snažil jsem se s knihou konfrontovat své vlastní cestovatelské zkušenosti, ale Asie je natolik pestrá a mnohdy nepochopitelná, že se mi to úplně nepodařilo. Pochválit musím moc hezkou češtinu a dojemný konec.
A Tobě, K, děkuji za zajímavý čtenářský tip. :)

23.08.2018 4 z 5


Meč osudu Meč osudu Andrzej Sapkowski

Před osudem nelze utéct. Lze s ním pouze bojovat.
Tato druhá kniha zaklínačových příběhů je ještě o chlup lepší než předchozí. Většina povídek má vedle slovanské poetiky i hlubokou myšlenku, kterou, řekl bych, člověk ocení až spíše časem. A opět nejde pouze o skvělé souboje s příšerami - mnohem zásadnější jsou správná rozhodnutí a kompromisy, které musí Geralt citlivě volit ve složitém, neklidném světě. Avšak osud... ten si vždy najde cestu.
Nakonec famózní epilog - mejdan jak má být!

20.08.2018 5 z 5


Vyhlídka na věčnost Vyhlídka na věčnost Jiří Kulhánek

Kulhánkův styl mám rád. Je přímočarý a dobře se čte. V kombinaci s jeho představivostí a bláznivými nápady se vždy jedná o odpočinkovou a zábavnou četbu. Občas trochu zaskřípe logika, ale komu to vadí, že?
Vyhlídce musím sebrat body za první třetinu, která byla opravdu nepřehledná. Počínaje výpravou do pekla však začíná parádní akční jízda, u které jsem se skvěle bavil. A to stanování s Karolínou...! Jako doplněk mezi náročnější díla ideální.

12.08.2018 4 z 5


Házím ti laso, kamaráde Házím ti laso, kamaráde Josef Pecinovský

Titulní příběh jsem kdysi četl v časopisu Ikarie a teď dospěla doba na dohání celé knihy. Povídky mají různou úroveň, je na nich už znát i lehký zub času, ale projev pana Pecinovského mi sedí a dobře se čte. Kromě "lasa" se mi asi nejvíce líbila závěrečná "Duše vylétla z údů" (skvěle napsána psychologie hlavní postavy) a mírně depresivní "Kupte si svět". Další restík tímto splněn.

29.07.2018 4 z 5


Černé znamení Černé znamení Sebastien de Castell

Ó, předkové, stejně jsem druhému dílu neunikl! Bylo to jen o chlup lepší než předchozí kniha, ale pro mě stejná nuda. Zjevně nejsem cílová skupina. Potěšilo mne méně magicky pohmožděných vnitřností. Kočkoveverčákův potenciál hrubě nevyužit, pouze sem tam opakující se hlášky ("Už mu můžu vyškrábat oči?"). Domácím puberťákům se to, u pekla, při společném čtení opět celkem líbilo, takže se zdá, že mě před dalším pokračováním chrání pouze to, že dosud nevyšlo v češtině.

22.07.2018 3 z 5


Mlýn na mumie Mlýn na mumie Petr Stančík

Jazykový koncert! Takovou slovní pestrost jsem už dlouho v knize nepotkal. Vyprávění je spíše popisné, ale popis křivolakých uliček, hospod a tajů staré Prahy je brilantní. Děj, řekl bych, je spíše druhotný, nicméně jedná se o kriminálku se sériovým vrahem. Neskutečně mě bavila jména osob, např. takový baron Sulz-Rossoll d’Aspiq mě totálně rozsekal. A ty popisované kulinářské výtvory - úplně se mi sbíhaly sliny. Pochválit musím historickou zdatnost autora i jeho leckdy až zvrhlou fantazii. Velmi osvěžující dílo plné humorné nadsázky, které bych rozhodně nechtěl překládat. Zasloužená Magnesia Litera, tohle byla dobrá volba!

21.07.2018 5 z 5


Ta přede mnou Ta přede mnou J. P. Delaney (p)

Obdivuji autory, kteří dokáží dějové ingredience dávkovat tak citlivě, že nenaruší uvěřitelnost příběhu a čtenář se zároveň nenudí. Delaney tuto schopnost vynásobil dvakrát. Moc mě bavil paralelní příběh obou dívek, který se v krátkých kapitolách jakoby proplétal a opakoval, ačkoliv v jiném čase. A moc jsem přál "té druhé", aby se vymanila ze svého předurčení.

Přečteno během pár dní systémem "už jen jednu kapitolu a pak končím... dobrá, tak ještě jednu zvládnu... ale ta další už bude opravdu poslední...", znáte to. :)

Příběh nakonec nebyl tak strašidelný jak bych si přál, ale pár mind twistů mi sebevědomím pocuchalo. Skvěle napsáno a skvěle se to četlo. Za mě plný počet.

15.07.2018 5 z 5


Směšné lásky (tři melancholické anekdoty) Směšné lásky (tři melancholické anekdoty) Milan Kundera

Můj první Kundera a... dobrý! Přečteno během jednoho dne - příběhy mě docela bavily a text jakoby mi hovořil z duše. Nadčasové myšlenky, humorně podány. A ta úžasná čeština! Díky čtenářské výzvě jsem si opět rozšířil obzory. Prima!

11.07.2018 4 z 5


Divotvůrce Divotvůrce Sebastien de Castell

Přečteno s dětmi během několika večerů na dovolené. Hlavní hrdina mi trochu připomínal Eragona, nebo i trochu Hloupého Honzu, který ke štěstí přišel. Puberťáci se bavili, ale já moc ne. Hlášek kočkoveverčáka bylo málo a dost mi vadila popsaná krutost a počet mrtvých. V knize pro děti to, myslím, není nezbytné. Pokud nebudu donucen, po dalšímu dílu dobrovolně nesáhnu.

09.07.2018 3 z 5


Syn Syn Jo Nesbø

Nesbo zkrátka detektivky umí. Syn opět potvrzuje, že v jeho románech si člověk nemůže být vůbec ničím jistý. Příběh pomsty mladého muže je zasazen do známého prostředí Osla a mohl by klidně fungovat jako další díl Harryho Holea. Vím, že bych neměl srovnávat a být vděčný za zpestření v podobě nových tváří, ale na Harryho už jsem si zvykl a chyběl mi. Závěr knihy byl řádně divoký (napadl mě i výraz 'překombinovaný', ale takový byl asi záměr - zmlsaného čtenáře je třeba stále překvapovat), ale celkový konec se mi líbil. A opět se mi stalo, že zhruba od půlky děj nabral takové otáčky, že jsem se od knihy nemohl odtrhnout. A to není málo.

05.07.2018 4 z 5


Dveře do léta Dveře do léta Robert A. Heinlein

Pohled první:
Americká sci-fi z roku 1957. Spousta technických věcí překonána. Cestování časem by narušilo kauzalitu a způsobilo mnohé časové paradoxy. První třetinu knihy jsem netušil, která bije a nudil se.

Pohled druhý:
Na to, že se jedná o americkou sci-fi z roku 1957 to nebylo tak zlé. Spousta technických věcí skutečně funguje dodnes. Proč by nemohl někdo cestovat časem, když je to taková zábava? Druhá půlka knihy dostala slušný spád. Závěr vyzněl krásně optimisticky a kocour Pete nalezl svoje dveře do léta.

Tak si vyberte. :)

20.06.2018 3 z 5