JerryDexter
komentáře u knih
Clona
Samuel Bjørk (p)
Sérii jsem dočetl, protože jsem chtěl vědět, jak to dopadne. Opět naprosto neschopný ,,elitní,, tým vyšetřovatelů, plný psychicky labilnich jedinců a alkoholiků. Děj a především závěr byl tak přitažený za vlasy, že jsem nestíhal valit oči. Absolutně jsem nepochopil motivaci pachatele.
Kremelská kandidátka
Jason Matthews
Co na to říct? Uzavřel se jeden neskutečný příběh velké lásky a nesmiřitelného boje mezi dvěma světovými velmocemi. Konec je... je to život.
Zelená míle
Stephen King
Nemám rád, když někdo o něčem říká, že je to nejlepší. Ale kdybych si měl vybrat nejlepší knihu, kterou jsem kdy četl, bude to Zelená míle. Děj netřeba popisovat, známe skvělé filmové zpracování. Tohle je naprostý strop literárního řemesla.
Armada
Ernest Cline
Úrovně Ready player one Armada nedosahuje, ale to vůbec nevadí. Je to malinko naivní, ale stále solidní military sci-fi. Konec otevřený, ale netuším, jestli strejda Ernest chystá druhý díl.
Běžecký klub na konci světa
Adrian J. Walker
Příběh, který ve mě na dlouho zanechal těžce popsatelné pocity. Příběh o tom, co všechno je člověk ochotný udělat pro to, aby našel sebe sama. Příběh o dlouhém běhu, který by si možná někdy měl prožít každý z nás.
Pět
Ursula Poznanski
K autorce jsem se dostal přes román Saeculum, který mě naprosto pohltil. A tahle detektivní série je skvělá.
Jurský park
Michael Crichton
Knihy Michaela Crichtota naprosto zbožňuju. Kombinace fascinujících příběhů a vědy je skvělá. Jurský park netřeba víc představovat, legendární filmové zpracování snad všichni známe. Škoda, že knižní pokračování neudrželo vysoko nastavenou laťku.
Saeculum
Ursula Poznanski
Parta lidí se vypraví do odlehlé části lesa, kde se snaží žít jako ve středověku. A pak se začnou dít věci! Pořád přemýšlím, jestli by mě jako fanouška středověku lákalo zkusit něco podobného. Kniha se četla sama, a má pěknou obálku.
Dva proti Říši
Jiří Šulc
Silné příběhy se vypráví samy, a tenhle má navíc skvělého vypravěče. Tahle kniha by měla patřit do povinné četby, pak by si možná mladí víc vážili svobody.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Tahle serie rozhodně není pro slabší povahy. Ale když se v kuchyni říznete, taky z vás nepoteče duha. Robert Hunter je sympaťák, tomuhle chlapíkovi prostě fandíte a prožíváte s ním každou bolístku.
Sestry
Bernard Minier
Ano, Servaz je občas takový superhrdina a celé je to trochu (hodně) přitažené za vlasy. Ale co na tom, atmosféra, prostředí a příběh to celé táhnou kupředu. Moje oblíbená série.
Palác zrady
Jason Matthews
Bezpochyby jedna z nejlepších špionážních sérií. Aby taky ne, když Jason Matthews čerpá z vlastní zkušenosti agenta CIA. Sám sloužil v Rusku a ,,Najt,, a ,,Domi,, jsou vlastně on a jeho žena a většina akcí popisovaných v knize je autentická. A že je kniha černobílá? A jaká by měla být, když ji napsal někdo, kdo tyhle věci zažil? Kdyby příběh vyprávěl Ruský špion, neočekával bych jiný přístup. Jason Matthews nás už bohužel opustil, ale věřím, že teď sedí někde v baru na lepším místě a s přáteli, kteří se tehdy konce svojí služby nedožili, popíjí vodku a smějí se na celé kolo. Vzhůru na třetí, závěrečný díl.
Údolí
Bernard Minier
Série o Martinu Servazovi je mojí srdeční záležitostí. Co na tom, že Servaze v nebi nechtějí a v pekle se ho bojí? (Jak jinak si vysvětlit jeho nesmrtelnost?) Co na tom, že některé zvraty v příběhu nedávají žádný smysl? Pokud tohle odfiltrujete, dostanete napínavou detektivku v krásném prostředí francouzských Pyrenejí s detektivem, u kterého si nikdy nebudete stoprocentně jisti, jestli mu vlastně fandíte. Už tohle samo o sobě stojí za to.
Spasitel
Andy Weir
Pokud nejste fanoušci vědy, a to doslova, knihy Andyho Weira vás asi moc nezaujmou. Pokud ale vědu milujete, budete se rochnit v písmenkách a výpočtech a budete chrochtat blahem. Aspoň já to tak mám. A ten konec? Aaaaaaa
Popravčí
Chris Carter
Nejsem velký fanoušek do detailů popisovaných nechutností a extrémního násilí (obojího je tu přehršel), ale Chris Carter umí vytvořit atmosféru strachu a napětí, která vám nedovolí knihu odložit, dokud na vás nekouká poslední stránka.
Sova
Samuel Bjørk (p)
První díl jsem ještě dal, ale teď už nemůžu jinak. Postavy se chovají neskutečně stupidně. Pořád má někdo depresi, je pod vlivem alkoholu nebo nejrůznějších prášků a chová se naprosto nepředvídatelně. V příběhu je nám prezentována elitní jednotka Norské policie, ale spíš se jedná o bandu psychicky labilních amatérů. Někdo neustále někomu nezvedá telefony, jiný chlastá, další je na prášcích a všichni se chovají tak hloupě, až si říkám, jestli to autor myslí vážně. Další díl zkusím, ale bojím se, že se to ponese ve stejném duchu.
Nikdy se nepřestala usmívat
Martin Štefko
Svůj komentář jsem musel o pár dní odložit. Po tom, co jsem knihu dočetl jsem byl plný emocí a můj názor by nebyl objektivní. To vlastně asi nebude ani teď, protože to ze mě stále ještě úplně nevyprchalo. Dostal jsem to, co jsem podle anotace očekával, a ještě něco navíc. Inspirace mistrem Kingem je v příběhu přímo hmatatelná, kdyby Frank Darabont dostal tuhle knihu do ruky, vytřískal by z toho další kultovní biják. Alexandra je asi nejlépe napsaná postava, co jsem za posledních pár let v knižním světě potkal. Tenhle příběh je doslova kulervoucí! Díky za něj, Martine. A mír v duši, Alexandro...
Počítání hvězd
Mary Robinette Kowal
Jsem velký fanoušek dobývání vesmíru a start každé rakety sleduju s nadšením. Příběh knihy jde cestou fiktivních událostí na pozadí těch skutečných. Kniha se věnuje i otázce rasové segregace a rovnoprávnosti pohlaví. Nicméně nic zde není na sílu, autorka pracuje s reálnými historickými fakty. Jsem nadšený a pevně doufám, že se dočkáme i dalších dílů o Lady astronautce.
V prázdnotě
Filip Kurečka
Příjemné počtení. Je sice dost vidět, že jde o prvotinu a části příběhu působí nedotaženě, ale já se bavil, a to tak, že hodně. Konec příjemně nalákal na druhý díl. Doufám, že na něho nebudeme čekat moc dlouho.
Země v troskách
Kristýna Sněgoňová
Přiznám se, že jsem Kristýně dlouho nemohl přijít na chuť. Tím největším důvodem bylo její protežování ze strany Františka Kotlety, který ji cpal kudy mohl. Že vyhrávala jednu soutěž za druhou, mě nijak zvlášť nedojímá, takových autorů jsou u nás hromady, a nemají slavnějšího autora, který je ukáže světu. Nutno však dodat, že Kristýna si to zaslouží. Tahle holka do nás valí jednu pecku za druhou, a její díly série Legie, Františka Kotletu dle mého názoru o třídu převyšují. Série o městech v oblacích, je asi to nejlepší, co jsem za dlouhé roky na domácí scéně četl. Děsivě temný, a především uvěřitelný svět mě naprosto pohltil. Přistihl jsem se, že po dočtení Země v troskách jsem pocítil, jakoby ve mně něco umřelo. Potřebuji další díl, a to dost nutně.