Janina2609 komentáře u knih

“Myslel jsem si, že bych mohl nějak spočítat, kdy udělají matka s otcem scénu. Že když budu dost přemýšlet, dokážu je jakoby předběhnout a vypočítat.
A potom?
Potom... to bude míň bolet , když o tom budu dopředu vědět."


Únikové cesty jak výstižný název pro trápení malých dospívajících i velkých dospělých. Vyzdvihla bych nevšední popis pocitů a krásnou češtinu. Knížka se mi moc líbila a určitě sáhnu po dalších z Vyšehradu z edice Tvář.

6 03.01.2024

“...od konce války na Švédských šancích rostly vždycky už jen kyselé třešně, nad kterými se lidem křivily obličeje."

Příběh na motivy skutečné události masakru v Lověšicích v roce 1945 je poměrně hezky zpracován, slušelo by mu však ještě lepší propracování místa i postav. Děj má spád, autorka má dobrou slovní zásobu, ale místy používá hovorová slovní spojení a výrazy, které, dle mého názoru, do literatury nepatří. Ubírám za ně jednu hvězdu v celkovém hodnocení.

9 01.01.2024

“Ten sajrajt ovlivní všechny vaše smysly."
Po přečtení knihy Jiné místo, která už byla na hraně naivity, ale celkem se mi líbila, jsem zkusila Odbočku v lesích. Tady už byla naivita a nesmyslnost zcela rozvinutá. Kniha se mi nelíbila ani formou ani obsahem. Přečetla jsem jen ze zásady.

8 18.12.2023

“Pamatujete jak jste zastřelil racka? Náhodou přišel člověk, spatřil ho a - nemaje nic jiného na práci - přivedl ho do záhuby."

Racka jsem viděla v Dejvicích a moc se mi líbilo zpracování, takže přečtením knihy jsem si vlastně jen připomněla jednotlivé postavy.
Moje srdcovka.

8 02.12.2023

“Dotkla se střepů, které v sobě mám..."

Líbí se mi jazyk knihy, kdy autorka používá originální metafory, neotřelá slovní spojení, náznaky, které ani moc neodhalují dějovou linku. Vůbec přitom nevadí, že nechává zmizet hranici mezi realitou a snem.
Čtenář, který od Katalpy očekává příběh ze současnosti, může být zklamán, naproti tomu pro čtenáře, jimž je blízký určitý psychologický ponor a experimentální přístup k textu, se kniha může stát příjemným překvapením.
Chápu, že s knihou má leckdo potíže. Nečte se zrovna jednoduše, není zábavná a morální ponaučení hodné zdviženého prstu v ní také nenajdete. Místo propracovaného děje je zaplněna spoustou snů, vzpomínek a útržků ledabyle rozházených po textu. Hledat mezi nimi vazby a příčinné souvislosti je zdlouhavé a čtenář nemá ani jistotu, že všemu správně porozumí.

Ani já jsem moc neporozuměla, ale od okamžiku, kdy jsem přestala v útržcích hledat souvislosti a všímala si hlavně slovních spojení jsem si čtení docela užila.

5 02.12.2023

“Mělo to zůstat navždy pohřbené."

Skvělý detektivní příběh z prostředí, které velmi dobře znám, což knize přidalo body. Autora jsem poznala především jako skladatele hudby a kytaristu a spisovatelsky příjemně překvapil. Kniha byla napínavá, příběh uvěřitelný a já se těším na jeho další knihy.

16 30.11.2023

"Drahý, starý, krásný sad!...Můj život, moje mládí, moje štěstí... Sbohem!"

Poslední Čechovova divadelní hra zachycuje období konce 19. a začátku 20. století na ruském venkově. Stojí na vnitřních monolozích a na životních filozofiích jednotlivců a na dialozích o smyslu života. Tyto dialogy umožňují hlouběji nahlédnout do nitra postav a zároveň vyjadřují jejich vnitřní osamělost.
Myšlenka pokácení sadu v závěru představovala Rusko na přelomu epoch (uvedení v roce 1905).

10 30.11.2023

“Můj život je, jako když flusneš do ohně: chvilku to začadí a pak je konec."

Další z řady knih, které míří rovnou do srdce. Paní Hanišová opět nezklamala, styl psaní i téma jednoznačně skvělé. Děj je místy až napínavý, nenechá vás v klidu a knihu lze jen těžko odložit. “

“Každá rodina má svoji neděli odpoledne"

15 25.11.2023

“Když vám někdo ubližuje rozumem, když naplánuje zradu, co se k vám roky plazí, aby vás nakonec úplně zardousila, bolest se prohlubuje."

Tuhle knihu jsem vůbec neznala a všimla jsem si její doporučení v komentáři @martineden (děkuji). Od první do poslední stránky skvělé, téma tíživé, musela jsem si dávat pauzy, abych vstřebala přečtené. Autor vhodně použil náhled všech aktérů, rozbor jejich pocitů je dokonalý. Perfektní je také autorova práce se slovy i atmosféra prostředí, ve kterém se odehrává.

14 23.11.2023

Těla. Své, ta cizí, dceřino, novorozené vnučky nebo třeba myší-hrají nezanedbatelnou roli v této
knize plné pravdivých myšlenek a postřehů stárnoucí ženy jdoucí přímo z nitra samotného bytí.
Myslím, že knihu nejvíce ocení ročníky čtenářek mající už dospělé děti. Spolu s autorkou nahlížíme do myšlení stárnoucí ženy, která nám přiblíží vztah se svojí dcerou i vztah ke starým lidem o které pečuje, zamýšlí se nad lidskými potřebami v pokročilém věku. Zajímavé pojetí, ale nemyslím si, že si najde moc čtenářů. Mne si tato kniha našla a líbila se mi.

“Myšlenka stárnutí a s ním spojeného moudření a zklidňování je beztak zvláštní. Všeobecně se předpokládá, že se člověk posouvá a zraje, jenže Marie má občas pocit, že nic z toho neumí. Většinu času napodobuje ostatní a doufá, že si nikdo nevšimne, že ona mezi dospělé nepatří.
Je jako malá holka v příliš dlouhém kabátě o který zakopává."

7 20.11.2023

“Blair Witch z Luhačovic “

Kniha mě zaujala obálkou a nalákala anotací. Od první stránky byla napínavá, i když dost povrchní propracováním, tak celkem čtivá. Hvězdu ubírám pro nepříjemné hovorové až vulgární výrazy, autorka zřejmě chtěla navodit čtivost, ale zbytečně, protože text je celkem květnatý se slušnou slovní zásobou.

6 12.11.2023

“Břízy neroztávají, ani nepadají do mdlob jako hysterické dámy."

Mám ráda Čechovovu prózu a Turgeněv je jeho předchůdcem. Miluju románovou nudu na ruském venkově, rozlehlý dům, v něm spoustu postav řešící stav duše své nebo cizí, zahrada k procházení, venku parno
Měsíc na venkově-komedie o pěti dějstvích, kterou bych ráda zhlédla i v divadle- přesně toto splňuje. Půvabný náhled do rozechvělé ženské duše, který přečtete během večera.

3 11.11.2023

“Avšak stejně jako Mojžíš musel jsem na zemi zaslíbenou jen zdáli pohlížet...Země zaslíbená, kde ta se nachází? Sníme o ní, ale je to jen klam, jméno, které dáváme našim iluzím, nikdo ji nikdy nenajde. “

Stejně jako první díl moc pěkné čtení. Sledujeme prolínající se příběh dvou bratrů - jednoho v izraelské Haifě a druhého (nejen)v Alžíru. Jejich cesty ovlivňuje hledání a nalézání žen spojených s jejich minulostí.
V druhém díle prožijeme pokračování osudů známých i nových postav kolem hlavního hrdiny Michela v rozsahu 40 let (1965-2007). Shodou okolností čtení o Izraeli, Židech emigrujících z východu a zakládání kibuců u Galilejského jezera poblíž Golanské výšiny je dnes víc než aktuální.

A čtyřlístek

“Nikoho by ani nenapadlo předpokládat, že mají ty čtyřlístky jakoukoli ochrannou moc ale naše čarovná mysl nás ponouká ke snění. Takže když už ho člověk má, radši si ho nechá, protože jeden nikdy neví. Důležité je doufat, chtít věřit, a když se pak na nás usměje štěstí, myslíme si, že nám osud přece jen maličko píchnul."

5 10.11.2023

Kniha mě zklamala. Působí na mě amatérsky, připadalo mi, že čtu slohovou práci k maturitě. První polovina příběhu unavuje neustálou negací (snaha vyvolat depresi) opakováním stále stejného a absencí jakéhokoli posunu děje.
Druhá polovina výrazně lepší, jen některé pasáže nepřirozené.
Závažná témata v knihách vyhledávám, předchozí knihy autorky mám přečtené, ale tohle na mě moc nezapůsobilo.

13 24.10.2023

“Muži umírají v obrovských počtech a všemožnými způsoby. Umírají na choleru, umírají na úplavici. Umírají zimou, umírají hlady. Někteří možná umírají zoufalstvím. Tu a tam, velmi zřídka, umírají v důsledku nepřátelských akcí. “
Zajímavým způsobem uchopená fakta zabalená do poutavého příběhu nejen o Krymské válce. Takto napsanou knihu jsem četla poprvé a líbilo se mi to.

9 15.10.2023

“Jestli je na světě tolik lidí, kteří zapalují svíčky nebo věčná světélka, člověk musí věřit, že to k něčemu je a že čas od času jeden z toho množství blikajících plamínků upoutá Boží pozornost, nebo možná ta světélka zapalujeme jen proto, abychom si v naší lidské temnotě dodali jistoty. “

Francie, Paříž, 1956-1964. V tomto období se na pozadí války v Alžírsku odehrává děj velice čtivého románu čítající 567 stran. Trochu mě tloušťka knihy vyděsila, ale po přečtení několika stránek bylo jasno: “To bude pěkný. “

A bylo.

Ať už to byl příběh dvanáctiletého Michela a jeho bratra Francka, dívky Cecile a jejího bratra Pierra nebo různých postav pocházejících z východních zemí a setkávajících se v šachovém Klubu. Všichni si zvolili svobodu, někteří opustili ženu, děti, rodinu i přátele a usídlili se v Paříži.
Vystupuje tu maďarský herec Tibor Balázs a jeho manažer a partner Imre,
protinacisticky smýšlející němec Werner,
chirurg Igor z Ruska, nyní taxikář;
válečný hrdina SSSR, pilot, komunista Leonid Michajlovič Krivošejin nebo
záhadný a neoblíbený Saša.
Doporučuji k přečtení a těším se na Zaslíbené země.

12 09.10.2023

“A i když nikdo jiný by se mnou soucit neměl, já jediný ho sám se sebou měl. A v tom okamžiku pochopím, že to je to nejvíc, co může být.”

Velmi těžké intimní téma moc krásně zpracované Petrou Dvořákovou. Nejsilnější emocí, kterou ve mně příběh vyvolal, byla bezmoc. Bezmoc spojená se zoufalstvím a samotou. Tak se podle mne cítil hrdina, jehož zákonitě většina společnosti snadno odsoudí, aniž by znala všechny skutečnosti a okolnosti. Mistrný náhled do duše nešťastného člověka.

28 28.09.2023

"Střetnu se s tebou v boji, v němž jeden z nás přemůže druhého."

Těšila jsem se na hororový příběh, dostala jsem ho, nicméně za mě málo strašidelný a spíš duchařina. Ale docela dobré

8 19.09.2023

"Nesmím ovšem zamlčet, že k tomuto pocitu štěstí velmi podstatně přispěla okolnost, že jsem v kapse kalhot našel láhev Žitné, která se při pranici nerozbila ani nevytekla."

Poměrně vystihující věta všech alkoholiků podobným Ervínovi Sommerovi. Líbil se mi popis vězení, nalákalo autobiografické zpracování, ale jako celek průměrná kniha.

3 19.09.2023

"Víš, je to jako na divadle: z hlediště se díváš na krásnou pohádku, přepychovou scénu, skvělý herce, magický světlo, ale jakmile se dostaneš za kulisy, hned za oponou najdeš úlomky některých desek, hadry, nedomalovaná a odhozená plátna, vypité lahve od vodky, zbytky jídla...pohádka je fuč, všude tma a špína.
A mě vzali za ty kulisy, chápeš?"

Naprosto souhlasím s většinou zde uvedených příspěvků a hodnocení. Není co dodat.

6 29.08.2023