Klub nenapravitelných optimistů

Ta kniha je, jako by se nějaký stárnoucí muž rozhodl sepsat své vzpomínky a vměstnat do nich názory na tehdejší politiku, osobnosti, včetně filozofů, přátelství a Francii. Jenže chyba je, že to nazval románem. Románovost v tom nevidím a dost to nudí.

Začátek se táhnul, vzpomínky chlapa na dětství, probírání politiky té doby a tak, ale nakonec se to docela rozjelo a stal se z toho čtivý román.

Líbilo. První polovina knihy se mi zdála trochu moc ukecaná, ale to seznamování s postavami stálo za to a bylo nezbytné pro parádní druhou část. Postavy mi přišly realistické. Mám ráda propojení příběhu s historickými událostmi. Koloniální Francie, SSSR masakr jako v minulosti vždy a (bohužel) asi ani v budoucnosti nikdy jinak.
Velmi komplexní kniha, každý si tam najde svoje.

Paříž na počátku 60. let 20. století z pohledu dvanáctiletého Michela Mariniho, jeho rozvětvené rodiny a také starších přátel z Klubu nenapravitelných optimistů, kam nejprve chodí hrát fotbálek a posléze šachy. Objemná kniha obsáhne zhruba pět let Michelova života, během nichž vyrůstá z chlapce v mladého muže, objevuje lásku k dívce i vášeň pro fotografování a učí se vnímat svět kolem sebe už bez dětských iluzí.

Děj se neodehrává pouze v Paříži. Výraznou roli hraje i válka v Alžírsku a její dopad na francouzskou společnost, stejně jako imigrační vlna z Východního bloku, která do Klubu přivádí muže se strhujícími, často tragickými a občas až absurdními osudy. V Michelově rodině se mezitím rozpadá manželství rodičů, komplikují se sourozenecké vztahy a s dospíváním přichází střet s realitou, jež se nedá obejít.

Chvíli mi trvalo, než mě kniha opravdu upoutala, ale pak jsem jí propadla. Je to román, který dokáže být nostalgický, hořký i něžný a jeho postavy zůstávají v paměti dlouho po dočtení. Těším se na druhý díl.

(SPOILER) Francouzský bratránek Páru trotlů obohacený o „emigrantské povídky“. Na škodu je jedině závěr, kdy dojde uzavření pouze linie kolem Klubu, jelikož Michelovo dospívání a osudy jeho rodiny jsou (bez dílčí) pointy. Což je sice pochopitelné, protože se jedná pouze o první část, ale přeci jen to zamrzí, ne že ne; a ostatně právě i tím se to řadí bok po boku vedle výše uvedené knihy.

S francúzskou literatúrou nemám bohvieaké skúsenosti, pokiaľ teda nepočítam povinné čítanie, vďaka ktorému sa mi nadmieru nudný Balzac znechutil na roky.

Klub je veľmi silná a vrstevnatá kniha, v ktorej sa pomaly a postupne odkrývajú bolestivé a často zaujímavé osudy ľudí, s ktorými sa život nemaznal. Uprostred toho sa odvíja príbeh hlavného hrdinu vyrastajúceho v dysfunkčnej rodine s psychicky labilnou matkou a dvomi znepriatelenými rodmi. Sám príde o niekoľkých dôležitých ľudí, ktorí buď zmiznú bez udania dôvodu alebo v tom zohrá úlohu až fanatické náboženské myslenie.

K autorovi sa určite vrátim.

Velký komplexní román, ve kterém je všechno. Doporučuju vřele.

První společná četba v našem 3K - Klubu klatovských knihomolů. Paráda. Překlad! Vášeň.

Tohle mě vtáhlo, ač to normálně asi úplně není můj šálek čaje. Pravda, je to hodně výpravné, místy až ukecané a zdlouhavé k zbláznění, ale rozhodně ne nezajímavé, takže mě to ani ve zdlouhavějších pasážích nenutilo přeskakovat, což se mi u ukecanějších knih občas stává. Je to krásný příběh, vlastně spousta příběhů, a všechny čtenáře drapnou a nepustí. A co si opravdu neodpustím - jaká krása, že někdo dokáže vydat knihu s naprostým minimem chyb a překlepů. Vida, ono to jde! Druhý díl mě rozhodně nemine.

Výjimečná kniha. Příběhy imigrantů z východní Evropy propojené s moderní historií, mizející lidé s nedovysvětlenými osudy, prázdná místa po kusech reality, někdy pečlivě vyřezaná skalpelem. Zaujalo mě rozvažování nad nejednoznačností lidského konání, nikdo v knize není pouze ten dobrý nebo pouze ten zlý. A i milý pan Lognon v západních kavárnách poslouchá cizí hovory... Velmi čtivě napsáno, nechtěla jsem, aby kniha skončila.

Něco jako seriál na Netflixu. Je tam hlavní dějová linie, příběh malého Michela a kolem se větví další osudy protagonistů, jeho rodiny, jeho přátel, kteří jsou většinou imigranti z východního bloku. Francie v této době bojuje o zachování Alžírska jako kolonie, takže je tu opravdu dost prostoru vyprávět.
Dobře se to poslouchalo, ale do druhého pokračování bych asi už nešel.

Velmi povedené dílo. Škoda, že to skončilo, řekl jsem si po dočtení. Inspirace k dohledávání historických souvislostí.

25.05.2025

Poslouchala jsem jako audioknihu a nevím, jestli to byl, vzhledem k rozsahu namluvených hodin, ten nejlepší nápad, protože mám pocit, že jsem nepochytila všechny důležité momenty děje. Přesto to byl úžasný zážitek, velmi zdařilé dílo, ráda sáhnu po dalším dílu. Líbilo se mi časové umístění děje, francouzské reálie a samozřejmě osudy jednotlivých postav, pocházejících ze střední Evropy a Ruska, resp. Sovětského svazu. Hlavní hrdina prochází vývojem od dítěte po mladého muže, který se sám i s pomocí přátel utkává se životem...

Fascinující kniha! Smutný a zároveň veselý příběh.

Knihu čtu podruhé, protože jsem až teď zjistila, že existuje pokračování. Opět pro mě silný zážitek plný emocí a podnětů k přemýšlení.
Jedna z knih, která mě oslovila a bude doznívat dlouho.

Od autora jsem již četla jeho knihu "O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky", což mne převelice bavilo, tak jsem si z knihovny půjčila dalšího dílo tohoto autora. A i tady jsem dost spokojená.
Tahle cihla nás zavádí do cca poloviny 20. století v Paříži, kdy na příběhu hlavního hrdiny a jeho rodiny poznáváme jednak dobovou Paříž, ale také se tu seznamujeme s osudy emigrantů žijících v Paříži (s čím se potýkají, jaké byly motivy jejich emigrace) a jak se jejich ostrůvkem klidu v rušné Paříži stává klub, který si založili. Zajímavé propojení se slavnými jmény, které byly s klubem v této knize propojené (Sartre, Kessel), tomu dává zajímavý šmrnc.
Jedná se o skvostně vykreslený příběh tragických osudů jednotlivých postav, které člověka nenechají chladným. Osudy jednotlivých postav se tu navzájem proplétají, tak to z knihy dělá docela dost napínavé intenzivní čtení, které mne k sobě připoutalo a nutilo mne to číst dál a dál. Na pozadí tu sledujeme určité politické a filozofické otázky, ale není to nijak složitě popsané, takže pokud se v tom čtenář obecně moc neorientuje, nemusí se bát, že se v knize ztratí.
Za sebe moc doporučuju. 1 hvězdu jsem ubrala -přiznám se, že výše zmíněná kniha "O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky" mne přeci jen oslovila o něco více. Ale i tak tato kniha rozhodně stojí za pozornost.

Kniha je dalším dílem, kdy se hluboké lidské příběhy odehrávají na pozadí skutečných událostí a musí být zážitkem pro každého, kdo má rád košaté, náročné romány. Dostala mě dokonalým propojením dějových linek, psychologií postav, hlubokými myšlenkami, atmosférou doby a města. Kniha je sentimentální a přitom odlehčená milým a laskavým humorem, dojímá a nutí přemýšlet, přičemž autorovo vyprávění je tak přirozené, že vtáhne do děje a text se v hlavě mění na film. Ohromný čtenářský zážitek, moc jsem si četbu užila a v myšlenkách se k dílu budu ještě dobu vracet.
Oceňuji překlad Heleny Beguivinové.

Knížku jsem četla už hodně dávno, přesto mi na ni matné vzpomínky zůstaly, což bývá většinou zárukou kvality. Mírný nadprůměr.

(SPOILER) Klub nenapravitelných optimistů je literární mistrovské dílo, které psal autor více než 6 let.

Nebyla to láska na první pohled, ale láska postupná. A i když celý příběh protkává smutek, je nádherně napsaný (a přeložený).

V knize sledujeme rozmezí let 1959-1964 a vypráví 12-ti až 17-ti letý Michel Marini, student jednoho pařížského lycea, který se spřátelí s několika emigranty z východu a stane se členem jejich šachového Klubu.

Igor, Leonid, Imre, Tomasz či Pavel (a další) pocházejí všichni z komunistických režimů a nesou si v sobě bolestnou minulost. V Klubu se scházejí, aby společně popili a zahráli šachy. Je to místo, kde se všichni cítí dobře. Až na Sašu - emigranta, kterého všichni vyhánějí, obestírá ho velké tajemství, to ale Michelovi nechce nikdo prozradit.

Michel sám má plnou hlavu starostí, kromě toho, že mu nejde matika, se jeho starší bratr rozhodl odejít do války v Alžírsku, mezi rodiči jsou velké sváry, jejichž kořenem je odlišný sociální původ otce a matky a odlišný politický názor jejich rodin.

Michel najde nejdříve spřízněnou duši v Cécile, dívce svého bratra, která je mu skvělou kamarádkou, ale věci s bratrem se velmi komplikují.

Michel miluje knížky a filmy, pořád čte, fotí snímky a jednou se chce stát fotografem. Jednoho dne potká i lásku svého života, ale je to opět všechno zamotané, radí se se členy Klubu, kteří za sebou mají neuvěřitelné věci a hodně se radí i se Sašou, jehož příběh nenávisti proti němu je na konci rozmotán.

Moc se mi líbilo použití šachů, jakožto pojítka mezi postavami. Jak dokázal autor do jedné knihy odvyprávět Michelův život a k tomu životy několika emigrantů na útěku před vězením či smrtí v zemi jejich původu. Poslední příběh - Igora a Saši mě naprosto dostal.

Klub nenapravitelných optimistů je kniha velmi obsáhlá a její přečtení vám moc doporučuju (a taky má krásnou obálku ).

"Raději budu žít jako optimista a mýlit se než žít jako pesimista a mít vždycky pravdu." Anonym