Jiné místo

Tak ale co ten konec? Potřebovala bych akutně pokračování. Vím, že je to konec, že má člověk použít svou představivost, ale já mám radši uzavřené konce. Každopádně příběh se mi líbil. Knihu jsem přečetla za dva dny. Více se mi sice líbila kniha Odbočka v lesích, ale toto nebylo taky špatné. Opět chválím krátké kapitoly. Už se těším na další knihy autorky.

Dobrá oddychovka. Autorka je zdatná vypravěčka a dokáže čtenáře vtáhnout do příběhu, i když ten příliš nepřekypuje akčností.
QR kód s odkazem na výlet do Luhačovic na konci knihy je velkou výzvou v tomto podzimním mlhavém počasí...

(SPOILER) Knihu jsem přečetla za jeden den a moc mě bavila ale najednou jsem byla na konci a říkala jsem si to je všechno ? Trosku mi chybí spojitosti kdo byl Josef a Helena? Aspoň male náznaky ze někdy nebo někde žili ci žiji , a proste mi chyběl konec. Ano podoba se to trhlině pana Kariky ale opravdu vzdáleně, nedá se to za me srovnávat. Jeho příběh dával nějaký smysl i když byl závěr takový ze to v člověku zanechalo silné dojmy ktere si mohl jen domyslet , skoncil pro me “uzavřenější “ nez jine místo. Tady jsem říkala svému příteli “to jako vážně, to je jako vsechno “?

Když se za tím ohlédnu zpětně, Jiné místo je vlastně autorčina nejlepší kniha. Minimálně zápletkou a finálním rozuzlením. Tak nějak mi dává mezi těmi ostatními největší smysl. Ale knížka jako by se nemohla rozhodnout, jaký příběh má vyprávět.
Asi to mělo být mysteriózní? Mohlo by být, kdyby to vypravěčka nepojala jako Bridget Jonesová, kdy i v momentech, při kterých by se měla do čtenáře plížit úzkost, to neshazovala neustálým odlehčeným humorem. Chtěl jsem se bát a být napjatý, ale nešlo to. Ale vtip to má, to bezpochyby.
No a pak ta popisná rozvláčnost. Kapitola balíme se. Kapitola vyjíždíme. Kapitola jsme ve vlaku. Kapitola vystupujeme. Kapitola jdeme na ubytování. Kapitola prohlížíme si ubytování. Kapitola jedeme na kole po rovině. Kapitola jedeme na kole do kopce. Kapitola jedeme na kole lesem. Navzdory tomu, že jsou to kapitoly krátké, by se to všechno dalo šikovně shrnout do jedné či dvou. Příliš mnoho papíru, příliš málo děje.
Ale jak říkám, téma je hodně zajímavé a rád bych si to přečetl znovu, lépe. Chtělo by to remix 2028.

V podstatě nevím, jak hodnotit. Líbilo se mi to, jelikož to bylo že současné doby, ale silně mi to připomíná Kariku. Kdybych nevěděl, řekl bych že to napsal on. Každopádně když se zamysíte po konci, vše dostává smysl... Oliver....mlha... fikce... dobré, napínavé, s klidným svědomím za 75%

(SPOILER) Musí být smutné, když vám nikdo nevěří i když říkáte pravdu. Věřím, že nakonec svého přítele našla. Mě kniha bavila napínavé až do konce.

Skvělá kniha, člověk se nemůže odtrhnout.
Jen tedy pár takovejch nepravděpodobností. Jako proč policie nezaměřila mobily a nedohledali, že si Monika psala sms s Oliverem každý jinde. Nebo ani žádný technik nezvládl zachránit fotky z mobilu, to byl úplně kaput?

Jiné místo... za svou dlouhou čtenářskou kariéru jsem zjistila, že knihy, které nemají ani jednoho sympatického hrdinu a ani jeden vášnivý vztah, jsou nudné. Proč číst dál, když je vám lhostejné, kdo tu nesympatickou oběť zabil? A co se vztahů týče, je jedno, zda je to láska, nenávist, přátelství či cokoliv jiného. Jen to musí být na život a na smrt. Obé knize chybí.
Druhý problém je forma. Autorka nedokáže ich-formu udržet v jedné jazykové vrstvě, chvílemi zapadá skoro až do slangu, chvílemi hrdinka hovoří květnatým jazykem. Apropos, co znamená "podklesnout v ramenou"? Naprosto netuším.

Po Odbočce jsem sáhla po Jiném místě v audioverzi a možná to nebyl dobrý nápad. Přednes Kláry Jandové zůstával takový rozverný, vůbec nenavozoval nějaké napětí, ale za to ona opravdu nemůže, protože děj jí nějak zvlášť nepomáhal. Kdo mě zná, ví, že mi rozvláčné příběhy vůbec nevadí, pokud ovšem jsou alespoň jazykově, nebo popisně zajímavé. Přitom každý, kdo se někdy ztratil v neznámém lese v mlze ví, jaké pocity paniky to s sebou nese. Já ji z té knihy bohužel necítila a nějaké napětí už vůbec ne. Jestli se mi něco opravdu líbilo, tak právě posledních pár kapitol knihy a konec, který alespoň probouzel fantazii.

Mlha za mnou, mlha přede mnou, mlha ve mně. A nebo se celý svět spiknul? Jedna křižovatka, jedna odbočka do lesa a domeček. Malá perníková chaloupka v bílobíle mléčné tmě. Výborná kniha, skvělé metafory, obracení se na čtenáře vtahuje do děje. Otevřený konec není ke škodě, slévá se v nekonečnou mlhu.

Napínavé, podivné a temné. Čtení mě moc bavilo, stejně jako prokládání příběhu novinovými články a lékařskými záznamy.

(SPOILER) S autorkou jsem se poprvé setkala s knihou Postranní ulička, která se mi líbila, na přečtení mi stačila chvilka. Mám ráda, když má kniha krátké kapitoly, což tady přesně je. Líbila se mi část s domem, zbytek mě ale bavit přestal, uvědomila jsem si, jak předvídatelné to je. Ale co, četlo se mi to dobře, tušila jsem, co můžu čekat… Já jsem spokojená, dostala jsem to, co jsem čekala.

Autorka bezpochyby umí zaujmout - především anotacemi, které slibují víc, než samotný příběh nakonec nabídne. Knihy však často postrádají výraznější atmosféru i pointu, a postavy působí spíše jako figurky do děje než skuteční lidé z masa a kostí. Kadeřnice, která je asociální?

Časté oslovování čtenáře působí rušivě - obzvlášť ve chvílích, kdy se autorka snaží vybudovat napětí. Atmosféru často rozbije nevhodným přirovnáním, které celý dojem shodí.

Už předchozí knihy mě zaujaly krásnými obálkami a poutavou anotací (možná dílem redaktora?), ale výsledek byl pokaždé zklamáním. Autorka píše velmi plodně, ale její tvorba na mě stále působí spíše jako série prvotin - rychle napsaná, málo promyšlená.

Líbilo se mi to. Kniha je napsaná dobře, čte se sama, svižně ubíhá. Konec mi přišel fajn, hodil se tam.

21.01.2025

Myslím si, že jsem při tomto hodnocení hodně ovlivněná narátorkou Klárou Jandovou, která tuto audioknihu načetla. Vůbec se totiž její hlas do tohoto příběhu nehodil. Mám chuť napsat, že příběh neměl vůbec žádnou atmosféru. Ale když se nad tím zamyslím, tak jí nemá audiokniha a já teď hodnotím audioknihu. Příběh si zasloužil detailnější zpracování. Oceňuji otevřený a značně nejasný konec.

Měla to být příjemná vyjížďka na kole, která se rázem změnila v husté mlze. Monika s Oliverem si naplánují dovolenou v Luhačovicích. Vyjedou si na průzkum okolí. Co se stane a jak to dopadne? Autorka nás udržuje celou dobu v napětí a v pátrání po skutečnosti co se stalo. Opět otevřený konec kdy se můžeme domýšlet.

Odbočka v lesích se mi líbila, tak mě zlákala autorčina novější kniha.. No, musím říct, že Jiné místo už mě bohužel tolik nebavilo..

První kniha od této autorky-no,je taková zvláštní)))

Po několika měsících čtení v angličtině jsem se pustila do této thrillerové rychlovky od české autorky. Na začátku roku jsem už od paní Karolové četla Odbočku v lesích, kterou bohužel považuji za nejhorší knihu tohoto roku. V tomto předvánočním čase jsem tedy zkusila další její knížku s ne příliš vysokým očekáváním. A jaké jsou mé pocity po dočtení?
Jiné místo bylo určitě lepší než odbočka. V té mi nesedlo vlastně vůbec nic od postav k příběhu samotnému. Po přečtení této knihy ale mohu s jistotou konstatovat, že mi zkrátka nevyhovují autorčin styl psaní a atmosféra, kterou svým příběhům dodává. Prostě je mi tento typ popisu českého života nějakým způsobem proti srsti. A i postavy jsou mi takové nesympatické, i když tady už jsem je měla mnohem raději než v Odbočce (kde mi hlavní hrdinka vyloženě vadila).
Přestože je můj celkový dojem ze stylu vyprávění velice negativní, příběh se paní Karolové vážně povedl. První půlku knížky jsem jen a jen se nudila, dumala jsem, proč se tak krátké kapitoly čtou tak pomalu. Když ale přišel "zlom" v příběhu, četla jsem jako o závod a druhou půlku přečetla za jediný den. :)
I když jsem hlavní "plot twist" téměř celý uhodla, ve výsledku jsem byla stejně překvapená a ani teď nemůžu přestat přemýšlet nad koncem knihy. Nevím nic. A vy taky nebudete.
Přesto to stále nebyla příliš speciální kniha. Takové pěkné počtění na chmurná, deštivá odpoledne. Nic, co by donutilo všechno uvnitř vás křičet úžasem, ale donutí vás to trochu myslet a po dočtení nebudete vědět, jak se svými myšlenkami naložit.