Jančislava komentáře u knih
Kniha se mi líbila moc. Osudy, které se prolínají napříč režimem i časem až se kruh uzavře. O řeholních řádech v době komunismu jsem nevěděla nic, vlastně. Za mě to byl výlet do neznáma a jsem za to ráda. Děkuji paní Tuckove, za to, že si dala takovou práci to vše sepsat a ještě příjemnou formou na čtení. Postava Evaristy je moje představa hrdiny.
Jedna z nejmilejsich. Čtu synovi a vzpomínám, jak jsem milovala ty obrázky. A u malyho má úspěch.
Moje druhá kniha této autorky. Je to takový průměr, vcelku předvídatelné a jednoduše napsané. Na oddech byla dobrá.
Kniha byla spíše průměrná, už jsem od p. Třeštíkové četla lepší, ale i horší. Hlavní postava nebyla úplně sympatická. Líbilo se mi, jak se postupně odkryval příběh postav. Znovu bych ji asi číst nechtěla, ale nebyla špatná.
Konečně se dostávám i k prvním dílům. Je to sice trochu matoucí, ale dá se to. Tento díl byl pěkný, měl zajímavou zápletku, ač motiv byl už trochu vyšeptalý a už asi zbytečný. Popisy soukromých situací a chování dětí v popisu mi přišlo trochu moc nadnesene a zbytečně to rušilo hlavní děj. Celkově jsem spokojená.
Se synem pět let, jsme přečetli oba díly a byl nadšen a to tak, že jsme je četli hned znovu. Mě se to také vcelku líbilo.
U syna pět let měla úspěch i s druhým dílem, četli jsme asi 2x za sebou. Mě se celkem taky líbila.
Tahle kniha u nás moc úspěch neměla. Syn pět let si ji nechal přečíst, ale znovu už nechtěl. Musím říci, že mě také moc neoslovila. Nápad to byl pěkný, těšila jsem se, ale zpracování nic moc, spousta řeči kolem a o hlavním tématu pár řádek.
Pěkné příběhy, které by místy mohly být kratší, ale jinak se nám oboum líbila. Asi největší úspěch malá pohádka U Tří pštrosů.
Pěkně čtení, kapitoly tak akorát. Mohu doporučit, syn 5 let a byl spokojený a já také. Děkuji.
Člověk tak dlouho čeká na další díl a pak je hned pryč. Já jsem spokojená, sice by mě zajímalo jak to bylo s tím velbloudim stádem a oslem dál, ale jinak moc pěkné. Obešla bych se bez případu kolem Carla, raději mám klasické staré případy a ne tyhle zamotanice. No a teď zase čekat na další díl.
Mám sice raději její knihy z dnešní doby jako Hermankove údolí, Co neodval ani čas, Hlas kukacky, Prosím vás sestricko a Děkuji sestricko.. Ale občas sáhnu i po její romantické knize, protože jsou pěkně napsané. Tato kniha není výjimkou, čte se pěkně, jen Alžběta mi lezla trochu na nervy. Celkově jsem spokojená. Je to taková oddechova kniha.
Další kniha za mnou. Nějak se mi předchozí knihy líbily více (Bábovky, Veselí, Osm). Celkově je kniha dobře napsaná a vlastně i nápad nebo pointa je zajímavá. Jen mě to úplně nechytlo. Konec je zajímavý a líbily se mi celkové výhledy do myšlení a přemýšlení hlavní postavy.
Už jsem četla několik knih za série Erika a Patrik a konečně se dostala i k prvnímu dílu. Tento díl se mi líbil, zápletka pěkná, dalo se tušit jak to bylo, ale i tak to bylo pěkné. V tomto díle mě Erika ani tolik nerozcilovala.
Knihu jsem si brala jako oddychovku a opravdu taková byla. Příběh hezky napsaný, příjemně se čte. Nehodnotila jsem, zápletku a náhody, jen ten konec mě trochu mrzel, nějak jsem nebyla spokojená i když se to dalo tušit. Celkově jsem s knihou spokojená.
Z knihy jsem trochu zklamaná. Četla jsem od paní Třeštíková 3 knihy a byla moc spokojená, ale tahle mi nesedla. Nemám moc ráda tyhle zmatené knihy, které jsou jen o myšlenkách dané postavy a dlouho trvá než se dozvím souvislosti. Hlavní postava mi taky moc nesedela. No tak snad další kniha bude zajímavější.
Noo tak to je silná kniha. Moc jsem nevěděla do čeho jdu, ale tohle jsem nečekala. Hodně silný příběh a napsaný tak jak ho snad dokáže napsat jen život. Klobouk dolů před ti, jak autorka vystihla pocity dítěte i matky. Při čtení jsem si vzpomněla, jak jsem jako malá také kolikrát raději mlčela, protože jsem si styděla a přitom šlo o maličkosti a jak to asi na druhé působilo. Děkuji za připomenutí.
Tolik neporozumeni v jedné rodině... matka, co chce jen dokonalost a otec slaboch a (sprosté slovo).... Do těchto dvou se mi špatně vcitovalo a chapalo proč se tak chovají.
Knihu jsem si půjčila, že si přečtu pár kapitol. V půli knihy jsem si řekla, že už je to jedno jestli půjdu spát teď nebo to doctu. Knihu jsem přečetla na jeden zátah a přesto, že je po půlnoci nemůžu usnout. Příběh se mi pořád honí v hlavě. Opravdu výborně napsané.
Tato kniha je opravdu spíše červená knihovna, ale jednou za čas proč ne. Paní Kornerova píše moc zajímavě a tak jsem si s chutí přečetla i tuto knihu. Není špatné si jednou za čas dopřát příběh jako tento.
U nás je to velmi oblíbená kniha, možná více než první díl. Celkově jsou obě knihy moc pěkné a čteme je už přes dva roky.
Flandila máme doma rádi. Je to ukázka toho, že se dají situace řešit i jinak. Tento díl může dětem připomínat situace, které zažily nebo třeba zažijí. To že Flandil řeší věci hlavně s maminkou mi přijde normální, když je doma a tatínek v práci. U nás jsou oba díly hodně oblíbené a často čtené.