Jacinda komentáře u knih

Harry potter byl znásilněn. A bylo to provedeno činem tak ohavným, že by měli být autoři uvrženi do Azkabanu. Mám ráda Samanthu Carterovou a v dětství byla mým vzorem. Proto jsem se začala zabývat astronomií a proto znám Dědečkův paradox. Mám ráda Harryho Pottera. Kompletné sérii jsem přečetla osmkrát. Proto mohu tomuto paskvilu s čistým srdcem věnovat odpad. A ted konec cirátů a k věci. Je to příšerný. Kdyby najmuli nějakého fanouška ze světa, napsal mi lepší scénář. Veškeré charakterové rysy byly zničeny. Postava Severuse Snapea zprzněna. Charaktery jsou absolutně OOC. Ale absolutně. V žádném z hrdinů nevidím ani špetku jejich původních myslí. Snad jedině Hermiona. Zápletka vadná. Hlavní postava blbá. A Harry, nejlepší bystrozor, si nedovedl poradit s dvacetiletou blbkou. Bylo to tak špatné, že jsem to dočetla jen proto, abych měla splněno a přiznám se, abych mohla napsat tenhle komentář. Kdysi jsem si myslela, že má autor povinnost vůči svým fanouškům. nyní jako spisovatel razím myšlenku, že by si měl autor psát jen to, co sám chce číst. Proto bychom měli jeho rozhodnutí respektovat a říct si, tak to prostě chtěla. Ovšem nedokážu pochopit a v životě bych nedopustila, abych znesvětila své vlastní postavy, abych je zabila, roztrhala a pak sešila do paskvilu. A pod tohleto se Rowlingová podepsala. Nejenom, že neměla tu úctu a nesepsala to do knihy (nejspíš má příliš práce se svýma trapnýma detektivkama). Ale měla žaludek na to zabít vše co stvořila. naštěstí pro ni..ne...naštěstí pro HP....vymazávám sobě vzpomínky, protože HP miluju a protože si ho chci pamatovat takový, jaký byl a jaký je. Takže pane profesore Lockharte, jsem připravena.

Kdo chce ušetřit za antikoncepci, tato kniha je výhodnou jednorázovou koupí. Po přečtení zaručeně nebudete chtít manželství a zaručeně nebudete chtít ani děti. Třeštíková se zhostila své role chodící deprese s vervou a schopností jí vlastní. Defacto byly vybrány všichni zástupci ufňukaných, trpících, dementních a sobeckých lidí a smíchány do jednoho příběhu. Styl vyjadřování a úroven češtiny je zcela identická s Bábovkami. Minimální IQ potřebné k přečtení je 80. Opravdu se směju při vzpomínce na rozhovor, kdy si autorka stěžovala, že se někdy ve svých postavách ztratí natolik, že vůbec nevnímá okolí. Bodejť ne. Všechny jsou zcela identické a chovají se naprosto stejně. Nedivím se, že jí to pak dává zabrat. Přestože máme mezi postavami lékaře, luxusní dámu, ženskou posedlou míněním jiných, nebohou sociálně slabší osobu, fanatického stalkerského přítele a navrh ještě dva policajty, všichni do jednoho stejní. Jedinou výjimkou je Pavel, který svým vystupováním a mluvou konečně vybočil z řady. Nicméně je to vedlejší postava, takže smůla. Za celou dobu jsem si neoblíbila nikoho, jen se měnily stupnice nenávisti a protivnosti (michaela rulezz). Fanoušci detektivky rozhodně nečekejte nějaké extra investikativní jednání. Na druhou stranu je popularita této knihy a celkově třeštíkové zcela jasná. Kromě brutálního marketingu zde hraje roli hlavně fakt, že si v té snůžce tragédií a trápení opravdu každý najde něco, s čím se ztotožní.

31 15.06.2017

tato kniha je ukázkou síly marketingu a propagace. Protože jak jinak si vysvětlit tento výtvor na příčkách bestsellerů? Alois Jirásek napsal "Proti všem", Radka Třeštíková napsala "Proti mužům". Krom iritujícího obalu a vyloženě napasovaných bábovek do každého příběhu se jako více čtenářů zde potýkám s tím samým: 1) postavy jsou ploché a absolutně identické. Není poznat kdo mluví. Snad jediný rozdíl je u paní Dobrovolné a Nikoly. Tam se lehounce dá odlišit, že mluví jiná postava. 2) v postavách je neuvěřitelný bordel. Protože jsem na to byla podle komentářů připravená, již od první kapitoly jsem si jména opakovala jako když nás profesor přídovědy učil nazpamět mastek, sůl kamenná, kalcit, fluorit, apatit, živec, křemen, topaz, korund, diamant...no panečku furt to jedu jako když bičem mrská... 3) autorčin styl je pěkný a zajímavý jen chvíli. V té další mám už pocit, jako by na mě někdo tlampačem řval proud vět a slov, z nichž některé jsou nudné a nedůležité. ~~~~ vychází mi z toho tedy otázka. Co stojí za úspěchem této, při nejlepším průměrnosti? Mám se znepokojovat, že a) je marketing natolik silný, že prodá i slepému brýle na čtení? b) že stačí českým čtenářkám opravdu hodně hodně málo? nebo c) že se v tom čtenářky shlédly, protože stejné životy žijí? s áčkem se asi dokážu smířit. S béčkem nic neudělám. Céčko mě upřímně děsí. Stupidita a sobeckost žen, které vystupují v bábovkách je tak nehorázná, že marně do ted přemýšlím, co tím chtěl autor říct. Opravdu jsme těm chudáčkům měli jejich chudáčkovství uvěřit? Až na výjimky (Miluška) si každá postava může za svůj osud sama a ani k jednomu muži jsem necítila nenávist, nebo potřebu říct tytyty. Např. magor Karolína... s takovou osobou nemůže nikdo soudný žít, natož spát. Z té fanatičnosti po dítěti se mi akorát chtělo zvracet. Nemůžu uvěřit, že takový magoři opravdu existují. Klišojdní a černobílá trápení postav mě akorát nutily říkat... můžeš si za to sama... kyš kyš kyš... tak... má úcta

26 11.09.2016

Vynikající. Franze jsem si přes to všechno zamilovala. Úžasný nečernobílý příběh, který pro mě byl často zkouškou, zda vydržím číst. Výborně napsané. Strašně se mi líbil (pro mě neobvyklý) způsob vyprávění. Kniha mě svírala, příběhu jsem podlehla. Dva lidi, kteří nalezli lásku tam, kde měla panovat smrt.

17 17.10.2020

Kniha je krásná a poetická, má zajímavý nádech a atmosféru. Můj problém s ní je, že jsem prostě neměla ráda Kyu. Čím byla starší, tím mi byla protivnější. A nemohu se zbavit některých logických problémů. Často jsem balancovala na hraně představit si někoho totálně samotného v chatrči mimo a zároveň si o pár let zavede elektřinu a je v poho. Že některé věci vůbec dospěly tam, kam dospěly. Proč ji třeba někdo neadoptoval (Mořan...). Věk mi neodpovídal chování. Chování mi neodpovídalo okolnostem. Toť k příběhu. Druhá stránka věci je pak stylistická a literární, která je naopak velmi pěkná. (občas ale těch popisů a obratů bylo na mě až moc). Překlad pak fenomenální, obálka krásná a výstižná.

16 25.11.2020

Geniální nadčasové dílo, které platí do puntíku i dnes. Stačí malinko zapřemýšlet nad aplikací jeho tezí. Nerozumím tomu, kde se vzali negativní ohlasy vůči jeho jménu, v celé knize jsem nenašla nic špatného. Právě naopak. V knize jsem si jednotlivé pasáže zabarvovala zvýraznovačkou a mám pocit, že tak skončila nakonec třetina knihy. Ohromující rozsah pravdy. Vynikající, výborné, čtivé. Pravdivé!

15 05.06.2018

Ten konec mě neuvěřitelně nas*al. Celá kniha je neuvěřitelná deprese a skončí to snad tím nejhorším způsobem. Avšak pojetí celého světa je vynikající a rozhodně mě nutí k zamyšlení, kolik se toho děje již ted a co je ještě přijde....obzvlášt po tom, co můj tatka, který je lajckým expertem na druhou světovou válku, oznámil, že jsou ve wikipedii lži a nepravdy co se týče válečných událostí. takže už to vlastně začalo...

13 26.08.2015

Samantha Carterová tomu myslím říkala "entropický kaskádový efekt". Čili zvýšená entropie vede... to je jedno, prostě se podívejte na ten díl Hvězdné brány... Kniha je čtivá, má spád, přináší mnoho závažných a nepříjemných otázek - morálních a filozofických. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že byl prostě Jason otravnou osobou. Posedlost jeho rodinou a hlavně Danielou mě místy znechucovala, v klíčových chvílích ji musel neustále píchat, a podruhé se nemohu zbavit dojmu, že se mnohokrát zachoval jako nezodpovědný magor.

Spoiler alert. Přišel-li do reality, kde rodina umřela na ohavnou nemoc, přišlo tam nejspíš i víc jeho variant a některá znich se nakazila. A tahle varianta pak zapříčinila smrt celých světů? Protože nenakazila lidi napříč planetou ale napříš multivesmírem? Ta scéna byla debilní už od začátku. A kostka v některých světech stála jen tak uprostřed pustiny nebo lesa nebo hangáru nebo třeba náměstí a nikdo o ní nevěděl, nepoužíval ji, nevšímal si ji? I kdyby ji nikdo neuměl použít, protože se teoreticky objevila v realitě, kde ji Jason nevytvořil ale musela tam být, protože spojila jinou realitu,někdo by na ni musel reagovat minimálně snahou ji zničit, zkoumat nebo ji schovat. Nebo se tam objevila jen když ji on použil? A proč pak zase nezmizela, když droga vypršela? WTF. Myšlenka dobrá, ale logika těžce nedotažená a to na sci-fi nesnáším. Na závěr si dovolím malou citaci Teal´ca "Pro nás platí jen naše realita"

11 25.07.2019

Mno. Teenageři konečně našli knihu, nad kterou se mohou ukájet. Tak pořád lepší, než brát drogy...Řekla bych nuda v Brně, ale i když jsem pražák, pořád nevím, proč se nuda v Brně říká a navíc bych tím mé oblíbené město urazila. Ovšem opravdu nechápu přehnané hodnocení této méně než průměrnosti. Po slušně našlápnuté trojce autorka vytvořila tlustou a nudnou pitomost, kde se ve 3/4 VŮBEC NIC NEDĚJE. Dějové linie s Chaolem přeskočeny. Dějové linie s Dorianem přeskočeny. Popis bojových scén, ve kterých Aelin neustále ukazuje svoji přezíravost a namyšlenost, které se skutečný bojovník a profesionál straní, přeskočeny. Opravdu je zábavné sledovat, jak se má největší sobec na světě stát vládcem světa a největší bojovníci za ní slintají jako pejsánci. Z Jeřába, mé milované postavy, se stala odporná domácí puťka, která napouští vany, nosí kakaa a zřejmě se stala fanouškem anime (to ty táááák stráááášně dlouuuuuhéééé nohy). Muhahaha. copak nikdo nevidí, jak je to pitomý? Desítky stran omílající co má Aelin na sobě, jak je křehká a pak zas jak je silná, co si myslí, co si nemyslí. bla bla bla. Hádka mezi Aeilin a Chaolem je zcela nesmyslně vykonstruovaná. Navíc postavy se celou dobu chovají, jako by byli někde na výlěte. Kempují si v klidu ve skladu, když jsou nejhledanějšími osobami ve městě a každý lepší nájemný vrah nebo strážce ví, že "Aelin strávila celou noc na hlídce na střeše domu". Tak hlavně že se to nedozví král... "Nenápadně" si to zcela zakrytí kápí a v černém vykračují (zcela prázdným?) městem, kde patrolují hlídky a nikdo si jich nevšimne. Lezou po střechách a nikdo si jich z toho vysokého Hradu nevšimne. To město je nejspíš velký jako Tokio. Takže to, co je na tomto díle snesitelné, je pouze dějovka Manon. Tam se totiž něco děje a přiúchylnělej fanklub Aelin je omezený pouze na tu služebnickou únavnou chudinku, co si neustále spřádá svůj naivní plán. (ovšem abraxos ji žere, jak jinak...). Konec nekonec....nejsem povinna mít ráda knihu jen pro pár dobrých stránek. At se autorka naučí psát dobrou knihu.

10 11.12.2016

opět se podivuju, jak málo stačí českým čtenářům. nebo jsou dnešní teenageři nak nesečtělí? Také si lámu hlavu nad touto hádankou....Pokud Dvůr napsala Maas, pak kdo napsal Trůn? A nebo naopak. Pokud Trůn napsala Maas, pak kdo napsal Dvůr? Úroven psaní poklesla na skill slohové práce pokročilého kvintána. Začátek knížky doslova šílený. Kromě nudy bije do očí hlavně vykonstruovanost zápletek. Hlavní hrdinka je tupá, slepá, zabedněná a ke všemu jí chybí charisma Cealene. Nedokážu ani popsat, jak mě nesnesitelně štvalo to neustálé omílání, jak je Tamlin nebezpečná zrůda, když i idiotovi by po chvíli došlo, že jsou víly úplně normální. Nebo jak neustále vyzdvihuje svou rodinu, která je příšerná a většina lidí by radši dobrovolně osiřela. Důvody a jednání postav jsou slaboduché, pochybné a předemvším ne-uvěřitelné. jak již více lidí psalo, zachranuje to konec. Ale pardon, kniha má být dobrá celá, nebo má aspon tvořit dobrý komplex a ne abych se nutila do čtení jen proto, že mi kámoška prozradila, co se bude dít? pokud ovšem nejsem YA, kteří evidentně zkonzumují všechno, kde je vzdorovitost, milostný trojúhelník a špičaté uši. A navíc, jak už někdo dobře napsal v komentu - hrdinka plní úkoly proto, že nedokáže uhodnout hádanku, na kterou všichni okamžitě víme odpověd. Hned po přečtení jsem měla tip. Pak jsem si řekla, že je to moc obvious a v duchu si tipla něco jiného. A po tom všem, to opravdu byla ta nejtrapnější odpověd na tu nejtrapnější hádanku. Fakt jsme si to mohli všechno ušetřit. nezbavím se ani zklamání, že Feyre splnila všechny úkoly prakticky jen díky něčí pomoci. ke knize mě vázala jen má naivní neuspokojená touha po pohádkovém dobrodružství - tamlin a rhys byli popsáni fakt rajcovně. jinak je to bohužel prázdné a slabé

10 13.09.2016

chápu, proč je to určeno teenagerům. styl vyjadřování a popisnost tomu plně odpovídá. ovšem já už nejsem teenager....takže...Po celý první díl jsem Celaene nebrala jako zabijáka. k náctiletým zabijákům/agentům/profesionálům a panovníkům bývám lehce skeptická. At už jde o skill, nebo mentální vyzrálost. Celaene má tak nějak ode všeho trochu...její milostné pletky jsou z pohledu někoho, kdo už si zažil pár vztahů, úsměvné. Stejně tak nesmyslná vzpupnost a měnění nálad rychleji než ponožky. o jejím zabijáctví mě mohl přesvědčit leda tak neutuchající proud slova "zabiják". Taktéž mě doslova rozesmálo, když nejlepší ochránce a kapitán stráží ještě nikoh nezabil. Zajímavé, jak snadno dávají dětem do rukou zbraně a pasují je do rolí klíčových osob. Ale knížka je čtivá, má příjemnou atmosféru a líbí se mi aura kolem krále. A hlavně jsem si zamilovala Chaola. taktéž scény v katakombách mají hezkou auru napětí. I když mě knížka nijak výrazně nepřekvapila a nenašla jsem v ní žádný zvrat, celkově je to pěkné dílo.

10 06.07.2016

Varovani pred spoilery... mno tak tohle byl epicky srackojdni konec. Ze je anastaria pica na entou jsem vedela od prvnihu dilu. Ze to nabere az takove obratky by me ani ve snu nenapadlo. Jak to dopadlo s oblibencem plintem netusim.. no dobre ze jsem to precetla dva dny pred vydanim dalsiho dilu... uz dlouho ve me kniha nevyvolala takove emoce, ze jsem lezela v posteli vzteky bez sebe a nemohla usnout (varovani - nedocitat pred spanim)

9 11.06.2019

V zásadě jeden z nejtěžších komentářů vůbec... Nevím, kde začít, v hlavě se mi honí spousta myšlenek. Jednu hvězdu jsem vzala za pár nudnějších, zbytečných pasáží a trošku ukvapený konec. Co te týče příběhu, je to něco opravdu děsivého. První slzy strana 236 na čtečce a tak to nakonec i zůstalo. Možná proto, že jsem si děj raději nepouštěla blízko k tělu a četla na etapy. (pozor na spoilery). všichni víme, že kluci na konci umřou. Všichni doufáme, že je to jen marketingový blábol. Je to jejich příběh, tak to přeci bude jinak. Jenomže ono není a když to nakonec přijde, je to takový ten příšerný pocit: ne, proč to udělal! Je to stejná scéna jako v hororu, kdy každý ví že odejít je špatné a pak přesto jde někdo na záchod. Je to příšerný nápor na kdyby. Kdyby Mateo nenapsal a rufus se neozval, žil by R? Kdyby R nejel do nemocnině kvůli poslední vzpomínce na M žil by? Asi všichni čtenáři tuší, kdo zabil R, což je vlastně závěr mocného zacyklení. A to zacyklení je tak trošku kamenem úrazu, protože občas bylo až přespříliš. Kdyby, kdyby, kdyby. Přesně jako v životě. Proč jen musel jet dnes ráno autem. Proč se nerozhlédl? Proč šel sám plavat. Proč se nepřipoutal. Proč zrovna on? Proč zrovna ona? Proč zrovna JÁ? Kniha se snaží přenést poselství a já se díky ní také s něčím asi smířila, proto byla pro mě velmi přínosná. Je to něco jiného, něco krutého a přesto normálního. Ještě to musím nechat uležet. Buďme ale rádi lidi, že o našem osudu nakonec vědí jenom bohové...

9 08.10.2018

Příručká základů pro "modré povahy" a kniha, kterou by si v deváté třídě měli všichni povině přečíst v rodinné výchově. Jak už psalo mnoho uživatelů, je to dobrý základ, ale jde málo do hloubky. Za mě největší přínos byla kapitola o toleranci a poté zamyšlení (připomenutí) jak stejné situace vnímáme odlišně a vždy musíme počítat s tím, že druhý "neví". Bohužel se obávám že, stejně jako mnoho dalších knih, bez povinnosti číst (ve škole/v práci) se tato kniha dostane znovu jen k lidem, co vztahy a psychologii aktivně řeší (byť jen na laické úrovni) a k pařezům, kterých se to týká, nikdy nedojde. Ať by byla napsaná jakkoli, znám mnoho lidí, co nad ní stejně mávnou rukou. Právě tihle by to měli číst.

8 30.06.2020

Od knihy jsem očekávala něco úplně jiného. Představovala jsem si, že jsou všichni kompletně odříznutí, zcela sami, vypadají divně. Někteří z nich jsou vlastně jen hodně na samotě. Protože jsem poslouchala audioknihu, vždy jsem si nejdřív poslechla příběh a pak se podívala, jak dotyčný vypadá. To bylo překvapení. Hodnotila bych dějově 4, ale půl hvězdy navíc za literární přínos a půl hvězdy za vynikající audioknižní zpracování (pozor, v audioknize chybí dvě povídky).

8 30.01.2020

Nikdo nedokáže nenávidet tak jako člověk.Udělej kámen člověkem a ukamenuje tě.

8 28.01.2020

Paní jezera pro mě byla bohužel z velké části úlet. Celá kniha je mimořádně rozvleklá a mnoho pasáží mě vůbec nezajímalo. Především Nimue a vše kolem ní. Stejně tak putování Ciri mi občas přišlo zbytečně popisované. Ve výsledku mám k této postavě stejné pocity, jako na začátku ságy. Leze mi na nervy. Spoiler alert. Za běžných okolností bych hodnotila 3 hvězdami, co však nemohu odpustit a neodpustím, je autorův masokombinát, ve kterém popravil všechny, které jsem měla ráda. Především Regisův epický konec v pěti větách byl skutečně epickým výsměchem všemu. Jak může Geralt v jedné scéně říct, že by s Regisem nidky nebojoval, protože by ho možná ani neporazil a Vilgeforts si ním vytře zadek, aby vzápětí Gelart rozmetal Vilgefortse? Jako really? Očekávala jsem alespon megalomanský bojn kdy nám Regis konečně ukáže, čeho je schopný (osudy postav už jsem totiž věděla) a místo toho jsem byla jen znechucená. Místo sračkojdních popisů hovadin mohl autor věnovat stránku této skvělé postavě a dopřát jí alespon velkolepý konec. To i ten Cahir dostal větší prostor. Přesto nedokážu potlačit pachuť marnosti. Jakoby autor skutečně potřeboval věci bleskově (rozuměj odflákle) vyřešit a dodat příběhu ještě trochu té krve navíc, přece aby to bylo "to pravé epické fantasy". Zklamání. Velké zklamání.

8 10.01.2020

Naproti Trudošovi mě návrat ke starému uchvátil. Slyšet stará známá jména jako TenSoon, mě naplnilo podivnou nostalgií a přestože jsem si myslela, že mě Mistborn lehce opustil, má láska k němu trvá. Opravdu tahle čarodějná věda je ohromující. Velkým nedostatkem je u mě dlouhá pauza mezi trilogií, prvním dílem nové série a pak další dvojicí. Druhým nedostatkem, že série údajně není ani v polovině!!!omfg. kde na to bere mysl, ještě dodělat Jordana a psát si Archiv? Ten člověk je ultimátní génius.

8 14.09.2018

Oceňuji Kotletův komentář v magazínu Neoluxoru. Ta šťavnatá ironická poznámka byla určitě mířená na Kalfaře a já mu za ni děkuji. Mediální svět dostal amok a ČT1, Alza a jiní zoufale touží urvat trochu pozornosti, byť by opět měli udělat z braku zlatý prase. Tentokrát jsem kritická, protože mě vyloženě s*re mediální masáž. Fajn. At si kniha zaslouží pozornost. A ať si ji taky obhájí! První co zjištuju, je potvrzení několika výborných komentářů zde. (téměř všechny s hodnocením odpad nebo 1*). Druhé, co si potvrzuju, je nepřítomnost jakékoli scifi zápletky. Toto není scifi. Toto je nějaké filozofování člověka, který se příliš díval na Pelíšky. Třetí, co okamžitě zjišťuji, je vědomí, že mě kniha nebaví snad od první věty. Nemohu si pomoct, ale příběh na mě působí jako nějaká příšerná reklama na Českou republiku, po které budeme mít ve světě ještě horší reputaci, než už máme. Popis, vyjadřování, obsah...to vše jakoby opravdu ustrnulo v roce 1989. Světový bestseller. A chudáček emigrant se ted vrací s velkou pompou domů a česko mu prostírá červený kobereček. K lidem co "utíkají" ze své země mám až na výjimky celkem vyhraněný názor.

zklamání, zklamání... strašné zklamání. Ze začátku mě kniha nesmírně chytla. Těžké a zajímavé téma ukázáné z několika stran. Jenomže posléze se kniha začíná rozmělňovat. Koho zajímá osobní život právníka? Mě fakt ne. Není to pro tento příběh vůbec důležité. Přeskočit. Následuje hromada dalších vzpomínek a flashbacků a nezáživných nedůležitých rozhovorů, které mají jen prodloužit knihu. Přeskočit. Do toho skoro až bizardní přelíčení, ve kterém si matka hraje na právničku. Nějak mi na začátku uniklo, že jí vůbec byla. Ale pochybuju, že by se v soudní síni tento vývoj událostí povolil. Sice je všechna ta nerozhodnost autentická, ale mě začala spíš štvát. Postava Anny nesympatická. Postava matky Sáry na zabití. Neumím si představit řešit takový problém, nechci to nikdy zažít... ale myslím si, že se mají dospělí, starci i děti nechat odejít... některý život prostě není život. Pro všechny. Příroda bere jen silné a zdravé. Lidé si hrají na boha a podporují degeneraci... A ta se valí dál a dál a dál. Až překročí hranice knihy. SPOILER souhlasím, že kniha měla končit po soudu. Dementní konec a trapný happyend zazdily zbytek úrovně knihy. Ačkoli si to autorka možná ani neuvědomila, udělala z tý matky definitivní krávu...na to, jak celý život fanaticky držela Kate naživu se s Annou rozloučila zatraceně rychle...Kdyby Kate umřela, dala bych o hvězdu víc. Tohle je klišé jak prase.

8 10.06.2017