Vladař

Je zarážející nakolik je to moderní jak stylem, tak i informacemi či poznatky.

Nevím, zda jsem kdy otevřela knihu z rodinné knihovny, ale teď mi přišlo do ruky nejnovější vydání z LEDA a přišlo docela k chuti.
První půlka je ale hodně zeměpisná a dějepisná, pro (nás, povětšinou) malé znalce a milovníky historie (nejen Itálie) do autorovy doby je to poměrně oříšek orientovat se ve všech uváděných jménech/příkladech typu států, armád, vládnutí a vládců, lepších i horších, převážně mrtvých. Nicméně toto vydání má velmi podrobný užitečný rejstřík jmen, kde se dají znalosti pěkně doplnit (samozřejmě jména výhradně mužská, ženy jako vládkyně, političky, ministryně zřejmě M. neuznával, nebo je neuznal za hodna zmínky).
Druhá půle je trochu obecnější, a právě tam se najdou nesčetné pasáže (rady, resumé) k zamyšlení, rozporování či souhlasnému pokývání. Nic není černobílé, vše je, za určitých podmínek, v politice prostě povoleno, tak to bylo tehdy, tak je to i dnes. Ale mnohé úvahy se týkají i obecnějšího dnešního lidského nažívání, třeba vztahu principál (vedoucí) a podřízení.

Krátké klasické úvahy, jasné a uchopitelné, žádná abstrakce či filosofování, prostě škola v příkladech; útlá kniha jako dějiny světa (do začátku 16. století) a průvodce vládnutím, se v LEDA povedla - příjemná do ruky, velká písmena, žádné hustě vysázené hnidy, pěkný papír, a znova musím pochválit obsáhlý rejstřík a doslov o autorovi. Překlad je velmi moderní.

Upustila jsem od záměru si pár citátů sepsat, protože by toho bylo moc (kontext bývá hodně důležitý), ale naštěstí někteří to udělali za mě: velmi zajímavé myšlenky z knihy uvádí níže třeba freestyla.

Poměrně nadčasová knížka, která toho dokáže mnoho předat. I přes to, že je poměrně krátká, tak kvůli květnatému jazyku a zastaralým výrazům mi její četba trvala delší dobu. Znovu už bych se do ní asi nepustila, ale jsem ráda, že jsem si toto legendární dílo konečně přečetla.

Tuto knihu proslulého florentského státníka, kterého lze označit za renesančního politologa, mám v papírové podobě už dlouhou dobu a v minulosti jsem ji četla, ale není na škodu si ji připomenout i v audio podobě, což jsem učinila nyní. Machiavelliho názory na téma vládnutí mají zjevně značnou sílu, když Vladař jako dílo ze 16. století přetrval v obecném povědomí půl tisíciletí a dodnes je to čtivá a vyhledávaná kniha. To svědčí o tom, že jde o dílo nadčasové, v němž autor rozděluje státy na republiky a knížectví (autokracie), které pak ještě hlouběji rozebírá a přibližuje principy vládnutí. Kniha stojí určitě za četbu i za poslech, řadím ji k dílům, k nimž je dobré občas se vrátit.

Určitě se jedná o velice nadčasové dílo z 16. století, které rozebírá stručně základní principy vladaření. Od popisu samotných forem vládnutí, až po způsoby nabytí moci a její udržení, po vojsko až rady.
Avšak pro mě tolik přínosné nebylo.

A tak sa zrodila demokracia, kedy už nie je pri moci hŕstka urodzených alebo silný jedinec. A pretože každá nová vládna forma zo začiatku vzbudzuje nádeje a istú úctu, po určitý čas sa udržala. Nie však nadlho. Keď vymrela generácia, ktorá ju dostala do života, skoro zavládla bezuzdnosť, neviazanosť, nedisciplinovanosť a voľnosť mravov. Občania prestali rešpektovať jeden druhého, aj úrady. Každý si žil podľa svojho bez ohľadu na ostatných. A tak keď nastala chvíľa najvyššej núdze, navrátili sa ľudia na radu múdreho a kľudného muža zase späť k monarchii, pretože túžili skoncovať s neznesiteľnou anarchiou. Monarchia potom opäť doviedla spoločnosť zákonite k anarchii a v tomto začarovanom kruhu sa doposiaľ točia všetky štáty na svete.
(Machiavelli)

Zírám. Především proto, jak drobná kniha dokáže obsáhnout takové obšírné téma jako "vládnutí" - bez zbytečného žvanění, prostým stylem. Dále pak mě ohromuje svou nadčasovostí... Holt renesanční Itálie :) Top.

O slavném období Medicejů ve Florencii si vždycky ráda něco přečtu. V klasice Vladař ale nejde jen o ně, i když k příkladům využiti jsou. Autor v knize rozebírá různé způsoby vládnutí a spravování státu. A to velmi věcně, ale zároveň ne suše. Spis to není dlouhý, ale obsahuje všechno podstatné i všechny hlavní výhody a nevýhody jednotlivých způsobů. Autor využil vlastní zkušenosti z panovnického dvora a přehled o světové politice. Super, doporučuju velmi, i jako audioknihu načtenou Igorem Barešem.

Nedlouhá kniha plná zajímavých a užitečných rad, které mají velký přesah do života. Sice je to dílo pro panovníka (jak již název samotný napovídá), nicméně tyto rady může využít každý člověk. Jedná se tedy o geniální a nadčasové dílo. Samozřejmě, je třeba přistupovat kriticky, se všemi radami souhlasit nelze, ovšem zároveň nelze popírat velkou myšlenkovou hodnotu této knihy. Machiavelli do ní vložil maximum svých zkušeností, což je znát z každé stránky. A velice mne překvapilo, jak je zároveň kniha čtivá. Neměl jsem problém přečíst ji v krátkém čase. Vřele doporučuji k přečtení!

Je to starý text, který se nečte snadno. Je to málo textu, který je ale hutný, takže ho čte člověk dlouho.

Nad każdym řádkem, větou či odstavcem, se musí zastavit a popřemýšlet nad ním, aby. čtenáři neunikl jeho smysl.

Nicméně je to dílo, které i po letech pomáhá nejen mě, vyrovnávat se s některými pracovními úkoly a nastavováním nebo nenastavováním hierarchie.

Opravdu nadčasové dílo, za mne plný počet hvězd.

Nadčasové dílko plné hlubokých myšlenek a pravd. Doporučuji každému k přečtení, společně s geniální knihou Umění války.

Bude platit v jakékoliv době. Mazec.

Pár zajímavých myšlenek z knihy:
"Neboť křivdy mají být učiněny najednou, aby je bylo cítiti méně dlouho, a aby proto nadělaly méně škod. Dobrodiní mají naopak býti udělována pozvolna, aby je bylo cítiti déle. Neboť mýlí se, kdo myslí, že vynikající lidé zapomínají pro nová dobrodiní na staré křivdy."

"Neboť lidé škodí buď ze strachu, nebo z nenávisti."

"Všichni ozbrojení proroci zvítězili a neozbrojení byli zničeni."

"A kdo se stane pánem země zvyklé žíti svobodně a nezničí ji, ten musí čekat, že ona zničí jeho."

"Ten, kdo jinému pomáhá k moci, sám sobě kopá hrob; neboť pomáhá mu k moci buď důmyslem, nebo vojenskou silou, a to obé je podezřelé tomu, komu bylo pomoženo k moci."

"Nemalý význam má pro vladaře volba ministrů. Jsou - podle toho, jak moudrý je vladař - dobří, nebo špatní. A nejlepší úsudek o vladaři a jeho rozumu si uděláme, když se podíváme, jaké lidi má kolem sebe."

"Jsou tři druhy lidských mozků: jeden chápe sám, druhý chápe jenom to, co mu jiní ukazují, a třetí nechápe ani sám, ani na cizí upozornění - ten první je znamenitý, ten druhý dobrý a třetí nemá ceny."

Neuvěřitelně nadčasové. Plný počet hvězd.

Zajímavé, pragmatické a dodnes pravdivé dílko, které i po tolika staletích vystihuje velmi přesně povahu lidí, moci, praktiky a typy vládnutí a ovládání lidí, druhy vojsk atd. Autor popisuje přirozené podmínky pro to, jak dosáhnout vlády a udržet si ji, dokresluje svá tvrzení mnoha příklady z historie.
V té době to chtělo odvahu napsat, co panovníci dělají špatně a radit jim.
Knihu jsem znal, k přečtení mě přivedly zmínky o ní v knize Ve stínu mafie od Kariky.

Určite zaujímavá a nadčasová kniha, doporučujem! Ak chceš vládnuť, tak táto kniha môže byť kľudne Tvojim "Svätým písmom"... :)

Úžasná a v mnoha ohledech nestárnoucí kniha. Poučná, oproštěná od citů a někdo by mohl říct až amorální, nicméně je nutné zohlednit, že je to psáno k onomu Vladaři jako rada, jak se udržet u moci. Za mě druhé největší pozitivní překvapení letošní čtenářské výzvy.

" Musí proto míti povahu schopnou obraceti se kam vítr, tam plášť, podle toho, jak mu to přikazuje vrtkavost osudu, a nemá se, jak již bylo řečeno, uchylovati od cesty ctnosti, pokud je to možné, jakmile však je to nutné, musí uměti kráčeti i po cestách zlých."


"Nemůže tedy prozíravý panovník – ani nesmí – plniti dané slovo,
když by mu to škodilo a když pominuly příčiny, pro něž se tím slibem zavázal. Kdyby všichni lidé byli dobří, toto pravidlo by nebylo dobré, protože však jsou zlí a neplnili by slib daný tobě, nesmíš ani ty plniti slovo dané jim. Panovník vždycky bude míti dosti vhodných záminek na přikrášlení toho, že neplní slovo."

Mnoho zajímavých myšlenek, ale velice náročné čtení.

Renesanční škola pragmatismu. Jak získat a udržet si moc. Letem světem, přesto do hloubky o předpokladech a vlastnostech hlav států (drobných městských i rozsáhlých říší). Mnoho příkladů z historie a soudobé společnosti, takže vlastně i učebnice historie - respektive způsobu, jak o historii přemýšlet. Četla jsem kdysi na škole, návrat se odehrál kvůli čtenářské výzvě - a byl to návrat inspirativní.