Vladař

od:


KoupitKoupit eknihu

Klasický renesanční spis, jenž je považován za jedno z prvních a zároveň jedno z nejvýznamnějších politologických pojednání o moderním způsobu vládnutí. Čtivé dílo vzniklo v období restaurace vlády Medicejských na florentském dvoře r. 1513. Autorem, bývalým sekretářem ministerstva zahraničních věcí, je adresováno však již zesnulému Lorenzu Medicejskému. Hlavní osou dvaceti šesti kapitol jsou příklady z antických a římských dějin, pomocí nichž je postupně eklekticky obhajován osvícený vladař, řídící se zásadami logiky a zdravého rozumu. Spiskem rovněž prosvítají zárodky nacionalistických tendencí. V tomto překladu 4. vydání, v nakl. XYZ 1. vydání....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/29_/2946/vladar.jpg 4.2519

Orig. název:

Il Principe (1513)

Žánr:
Literatura naučná, Filozofie, Historie
Vydáno:, XYZ, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (82)

Přidat komentář
pindo
30. října

Morálne dekadentné dielo? Nemyslím si. Machiavelli postavil základné piliere politickej vedy v dobe, kedy neostal svet Apeninského polostrova pohoršený na dlhší čas ani po udalostiach akými boli Pazziovská svadba, Savonarola vo Florencii, Sixtus IV alebo Alexander VI na Petrovom stolci, neustále boje medzi znepriatelenými mestskými štátmi a v neposlednej rade občasné exkurzie poznávacieho charakteru zo strany Osmanov. V tejto na biedu plodnej epoche vidí Machiavelli šancu na "lepší" život v Lorenzovi Medici a rozhodol sa napísať dielo (pôvodne nemá názov - vladár je dodatočné pomenovanie), ktoré by malo prispieť k tomu, aby neostala táto šanca nevyužitá. Myšlienkové koncepcie, ktoré autor v tomto diele predkladá sú teda nevyhnutne nasiaknuté dobovým étosom, čo je však, ako som už uviedol vyššie, len logickým dôsledkom.

"Ľudia väčšmi posudzujú očami ako ušami: vidieť môže každý, ale počuť len málokto. Každý vidí, akým sa zdáš, ale málokto počuje, akým si."

"Ak zvíťazíš, nikto Ťa nechváli, ak chybíš, každý Ťa preklína. Tvoja strana Ťa prenasleduje zo závisti, nepriatelia z nenávisti."

"Najlepšie môžeme posúdiť človeka a jeho rozum podľa ľudí, ktorých má okolo seba; ak sú schopní a verní, vždy ho možno považovať za múdreho, lebo spoznal ich schopnosť a udržal si ich."

janulka1310
02. října

Upřímně jsem dle hodnocení čekala od knihy více, ale asi je to tím, že se moc v historii nevyznám, tudíž to pro mě bylo celkem čtení za trest. Jediná kapitolka, která byla pro mě srozumitelná, byla ta o osudu :)

BernardBlack
06. září

Kujme pikle, kujme pikle, obvyklé i neobvyklé.

Kujme pikle, pikle kujme, snad se pikle s piklí ujme,

Nejen historie se stále opakuje aneb genitální příručka pro všechny začínající "vladaře", takže dosad si svého oblíbeného diktátora-politika sám:)

Andráse de la
28. srpna

@onRock

Četls to vůbec?

A Stalin se tím fakt neřídil... -_-

onRock
11. srpna

Podľa môjho názoru systematický, mimoriadne pragmatický a miestami značne cynický, "návod" ako vládnuť. Účel = ovládnutie a udržanie moci; prostriedky = rozumnosť, miernosť, násilie, deštrukcia, intrigy. Zrejme napríklad najznámejšie dielo, ktoré povzbudzuje k dlhodobému ovládnutiu územia presídlením obyvateľstva dobyvateľov na novozískané územia, alebo kompletnú deštrukciu miest. "Geniálne" niektoré myšlienky v praxi aplikoval napríklad Stalin a mnohí iní surovci, aj napriek tomu, že autor by podobné vládnutie zrejme neschvaľoval.

Hobo
04. srpna

Autor, jemuž je vyčítán pragmatismus a opomíjení morálky. Podle mého naprosto zcestný názor. Jde o první moderní politologii, která překonává mnohé dnešní bláboly.

Dovahkiin
18. července

Nadčasové dielo, myšlienky o demokratickej republike sú dokonca lepšie koncipované ako v dnešnej dobe. Určite dobové rozdiely nájdete, ale garantujem, že len minimálne. Bravúrne myslenie tohoto filozofa.

Andráse de la
15. července

Jekalman
(odpověď na komentář z 25. 03. 2017)

Kniha byla darována Lorenzu II Medicejskému (1492 - 1519), ne Lorenzu I. Nádhernému... :P
Dopsal a věnoval ji roku 1513 Lorenzu II. a celé rodině Medicejských. Nakonec byla vydána posmrtně roku 1532 i pro veřejnost...

Jessica007
09. června

Knížku jsem si přečetla vyloženě z čistého zájmu - ne kvůli škole. Kniha vůbec ale nepozbyla na aktuálnosti, což spíše bohužel. V knize je hodně informací a je určitě zajímavá.

Jacinda
05. června

Geniální nadčasové dílo, které platí do puntíku i dnes. Stačí malinko zapřemýšlet nad aplikací jeho tezí. Nerozumím tomu, kde se vzali negativní ohlasy vůči jeho jménu, v celé knize jsem nenašla nic špatného. Právě naopak. V knize jsem si jednotlivé pasáže zabarvovala zvýraznovačkou a mám pocit, že tak skončila nakonec třetina knihy. Ohromující rozsah pravdy. Vynikající, výborné, čtivé. Pravdivé!

Chesterton
21. května

Klasika, která potěší zejména v laskavé audiopodobě. Nepřinutila mne škola, ale asi motivovala protože nám kdosi celkem osvícený o knize vyprávěl.
Nepřehlédnutelná nejen do politického života :)

martin9134
15. dubna

Jsem rád že mě naše školství „přinutilo" si tuto knížku přečíst. Nelituji a klidně bych si ji přečetl znova. Líbí se mi její stručnost, zároveň ale obsáhlost podložených faktů, které jsou doložené příklady. Jak zde již zaznělo, nechápu proč se všude tak uvádí, že se Machiavellim řídili Hitler a Stalin, vždyť v té knize zaznívá pravda, ač je morální nebo ne. Prostě se z toho může inspirovat kdokoliv – od prezidenta po manažera menší firmy.

speciale88
06. dubna

Čtivá kniha, zajímavé postřehy na tu dobu. Nadčasová.

Kuža007
03. dubna

První velký politický spis. Machiavelli je můj oblíbený filosof renesance. Účel světí prostředky. Pořád, ale nepochopím to, že Cesare Borgiu viděl jako inspiraci pro dokonalého vladaře.

michal999
08. března

Jasně, některé věci jsou dnes již překonané a zastaralé, ale i tak si myslím, že spousta jiných názorů je zde velice aktualních a bohužel se jimi dnes politici příliš neřídí...

Nazli
06. března

Jedno z nejlepších klasických děl, co jsem četla.

Dexter94
19. ledna

Kniha na svou dobu velmi zajimava, nicmene reprezentujici pouze svou dobu a jeji zakonitosti. Mam dojem ze politici prvni svetove valky se nekterymi temito zasadami ridili ke sve vlastni zahube a zahube mnoha milionu. Jsem rad ze jsem si ji precetl jelikoz tato kniha byva hodne zminovana.

hellhouse
08. ledna

Vladaře jsem četl dost dlouho. I když je to kniha, která by se dala přečíst svým počtem stran a formátem za jedno odpoledne, nějak jsem se od ní neustále odtrhával. Možná je to mnohými odkazy na různé dobové události a nespočetnými jmény různých měst, lidí a válek. Kniha nabízí u každé události, o které se píše, vždy poznámku. Ta se nachází v zadní části knihy pod konkrétním číslem. Objasní tak i neznalým o co vlastně šlo nebo kdo daná osoba je a co způsobila. Možná právě tenhle prvek mě od knihy stále odrazoval, že jsem ji nedokázal číst v kuse. Nebo to také mohla být má lenost. Každopádně pro znalce dějepisu půjde o knihu, kterou slupne jako malinu. Já si z knihy odnesl nějaké poznatky, které srovnávám s dnešní dobou a to pokládám za velice zajímavé.

Memphis333
20.12.2017

Fajn kniha a postrehy autora. Čakal som viac podľa počutia od ostatných. Tak medzi 3-4 *

alef
01.11.2017

"Lidé totiž rádi mění vládu v domění, že si tím polepší, a teprve zkušenost je poučí, že si vlastně pohoršili ...“

I Machiavelli měl sen ... týkající se svobody jeho země ... a jeho Vladař měl pomoci Itálii ve sjednocení ... pocházel z Florencie, která zažila téměř nepřeberné množství vlád, od "lidumilných" v podobě Lorenza de Medici I., až po např. diktaturu kněze Savonaroly, nebo samozvanou vládu Medicejských dosazených za pomoci výbojného papeže Julia II. ...

Co Vám tedy běží hlavou, když čtete Machiavelliho Vladaře? Může to být třeba otázka jestli měl Machiavelli pravdu? ... v tom, že principy jednání a chování těch, kteří se chopili moci, nebo třeba i jen měli štěstí, že se k moci na čas dostali, ... zůstávají stále stejné ... od starověku, přes renesanci, až po aktuální přítomnost ...

Jeho vize politiky je o konfliktu ... na jedné straně jsou ti, co vládnou, na té druhé ti, kteří nechtějí být ovládáni ... Machiavelli ale nenabízí řešení, jako třeba Thomas Hobbes nebo J.J. Rousseau v podobě společenské smlouvy, jen ukazuje na možná řešení či návody ...

... jako třeba, že vládcové musí být od počátku výborní znalci chování lidu (Machiavelli jako jeden z prvních zavádí do politiky psychologii davu) ... a taky, že musí být dobří vojevůdci ... protože jedině tak můžou svá území dobře spravovat a nebát se jejich ztráty ... vždyť v historii najdeme hodně těch, kteří přišli k velkému majetku i moci, jen schopnost moc si udržet, jim chyběla ... a z nich pak těch, kteří se k moci dostali vlastně jen díky náhodě ... ono totiž na cestě vzhůru nebývá tolik překážek, ony většinou největší potíže nastanou až v momentě, kdy se moci chopíte a máte si ji udržet :-)...

... klíčem k pochopení jsou třeba neobyčejné Cesarovy úspěchy, ... on dost předběhl svou dobu, když si uvědomil, že jen málo vůdců se hodí k tomu, aby se v boji postavili bok po boku svým vojákům, a že existují i vojevůdci, kteří fungují jen pomocí intrik, prostě mistři šachové hry :-), kteří raději pohybují figurkami, než aby se sami postavili na šachovnici ...
„Římané vždycky včas věděli o hrozících nepokojích a neváhali nikdy okamžitě zakročit. Nedopustili, aby se rozrostly, protože dobře věděli, že střetnutí je stejně nevyhnutelné a odkládá-li se, pak z toho může mít prospěch jedině nepřítel. ... proto se pustili do války, aby ji později nemuseli vést na svém území, nikdy nedali na zásadu dnes do omrzení opakovanou ... že čas hraje pro nás ...moc dobře věděli, jak vratká je to berlička. Ten opěvovaný čas totiž může přinést jak zlo, tak dobro, jak výhodu, tak zkázu. Raději vždycky spoléhali jen na vlastní síly a na svou prozíravost...“

... ono totiž stále platí, že .... „uhýbat před nepříznivými okolnostmi nelze, ani v zájmu momentálního zachování klidu ... konflikt se tím nezažehná, jen se k vlastní škodě oddálí ...“

PS: ... a nezapomeňte na jedno obecné pravidlo, které asi nikdy nezklame: „kdo jinému dopomáhá k uchopení moci, sám sobě podřezává větev, na níž sedí. Ať mu pomůže lstí nebo zbraní, obojí je novopečenému panovníkovi nakonec stejně nepohodlné.“

... a pak ještě, jednu hodně aktuální záležitost ... až budete o Vladařovi přemýšlet a porovnávat s horkou současností, nezapomeňte, co říká Machiavelli, že „jedině s prohnaností dosáhneme svých úspěchů a že pro dobro není v politice místo, jde v ní pouze o úspěch“ ...

Artos
19.09.2017

Když se podíváte na rok kdy bylo toto dílo sepsáno, tak si pak uvědomíte jak moc Machiavelli předběhl svou dobu. Některé jeho názory a způsoby jsou opravdu nadčasové a spousta lidí na vysokách místech, by si tuto knihu měla přečíst. A to dost možná i povinně.

niki-chan
18.07.2017

Velmi přínosná četba, která donutí se zamyslet nad uspořádáním společnosti i postavením nejen vladaře. Zmíněné postupy by se i dnes měli uplatnit a být určitým návodem, jak postupovat při vedení. Asi nejzajímavějším tématem, pro mě, byl popis vojsk.

Eigis
08.06.2017

Skutečně velice zajímavé dílo, které donutí člověka přemýšlet a plně se soustředit na to co čte, řada myšlenek je navíc v principu platná dodnes. Kniha je navíc velice zajímavým pohledem na způsob dřívějšího myšlení. Téma je navíc zpracováno velice komplexně, vyzdvihuje základní principy bez hlubokého zabředávání do podrobností. Rozhodně doporučuji.

Popko
11.05.2017

Absolutně nadčasová kniha. Při pozorném čtení zjistíte, že lze knihu napasovat na dnešní vládu a myšlenkové pochody lidí, kteří se nacházejí v řídící funkci. Zjistíte, co dělá s člověkem, když má moc a vlivu a kam to pak směřuje, co představuje vlastnit majetek a co s lidmi dělá. Tohle by měla být povinná četba na středních školách!!!

Jekalman
25.03.2017

Přijdou mi úsměvné komentáře typu: kniha mě zklamala, čekal jsem od ní víc, a tak. Stějně tak by mohlo být nahlíženo na Bibli, Otův slovník naučný nebo druhý díl učebnice dějepisu pro gymnázia.
Nicméně bych zde rád zmínil fakt, který si asi málokdo uvědomuje. Andráse de la ve svém kategorém komentáři napsal, že Vladař byl určen jedinému člověku, a to Lorenzu Medicejskému. To je velmi silné tvrzení, a já se odvačuji tvrdit, že mylné. Lorenzo byl v době vydání knihy už 20 let po smrti. Kniha byla věnována skrze jeho jméno a jeho památku rodu Medicejských.

Kris@
27.02.2017

Velmi zdařilá práce. Machiavelli si vysloužil mé uznání.

Serja
10.12.2016

Člověk se nedozví nic nového, maximálně jak správně podkuřovat. Machiavelliho "novinky" jsou bohužel známy již od dob Ústavy.

Dep8
30.11.2016

Kniha mne zklamala, myslela jsem, že její obsah má co říct i dnešním lidem, ale je to jen historicko-společenská studie své doby a její poplatnost v systému demokracií a mezinárodní spolupráce skončila.

MKrat
11.11.2016

Naprosto, přímo a zřetelně psaný spis... dávám 6*...

laepus
28.10.2016

Odsuzovat Machiavelliho za amorálnost je docela módní a trvá už to pět set let, ale to nijak nezmenší pravdivost tohoto krátkého spisku, který je kontroverzní jen na několika místech. Je až s podivem, jak na začátku 16. století dokáže autor přesně vystihnout psychologii vládnutí a řízení mas. Je smutné a obdivuhodné zároveň, že to o čem píše je dodnes pravda.