Černá a purpurová

kniha od:

Černá a purpurová obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Příběh lásky mezi slovenskou židovkou a nacistou z Osvětimi inspirovaný skutečnými událostmi Milena Zingerová, dívka z respektované slovenské židovské rodiny, je v koncentračním táboře Osvětim odsouzena k smrti. Osud jí však dává šanci: Má zazpívat na narozeninové oslavě brutalitou proslulého příslušníka SS Franze Weimerta. V navenek bezcitném muži se jejím zpěvem něco zlomí, takže se o ni začne zajímat. Milenina počáteční nenávist k mladému nacistovi se pomalu mění – a tak se rodí jeden z nejneobvyklejších milostných příběhů holokaustu. „Černá a purpurová vypráví příběh velmi složitého vztahu mezi dvěma mladými lidmi, ale především ukazuje komplikovaný vztah mezi katem a obětí.“ – gloskultury.pl...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448802/cerna-a-purpurova-l4n-448802.jpg 4.6186
Žánr
Literatura světová, Válečné, Historické romány
Vydáno, CPress
Orig. název

Czerń i purpura, 2013

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (72)

Kniha Černá a purpurová

Přidat komentář
ERIK 2
02. dubna

Kniha, která mi zůstane dlouho v paměti.Vše už zde bylo napsáno a nebudu se opakovat. Rozhodně si knihu přečtěte, fakt stojí za to a jsem rád že jsem si ji koupil.

VasnivaCtenarka
01. dubna

Celý příběh je inspirován skutečnou událostí, jen autor Wojciech Dutka pozměnil jména hrdinů.
Kniha je rozdělená do 4 větších částí, z nichž každá má několik kapitol.
Já osobně už nemám příliš ráda knihy z 2. světové války. Jsou to více méně stále se dokola opakující tatáž zvěrstva, která se tam děla. Ale v tomto příběhu mi to při čtení zase tak moc nevadilo. Ano, i v tomto příběhu jsme byli svědky naprosto nelidských momentů, ale těmto momentům nebyla věnována plná pozornost autora. Pomáhaly jen dokreslovat prostředí, ve kterém se oba hlavní hrdinové nacházeli.

Autor nás velmi vkusně přenesl do světů obou hrdinů. Díky detailnímu zpracování životních příběhů hrdinů a současně také jejich vnitřních světů jsme mohli okusit a snad i trošku pochopit jejich chování a to, jaký vliv prostředí mělo na jejich psychický vývoj.

Stejně tak dobře autor propracoval popis prostředí, které je obklopovalo. Tady mám možná jedno malé ale, které vlastně ani nevím, jestli je “ale”. Přišlo mi, že autor prostředí popsal velmi věcně. Surově, ale věcně. Prostě tak, jak to bylo. Na jednu stranu je to dobře, protože jsme nebyli zase tak moc šokováni z těch hrůz, které se tam dějí, na druhou stranu tady byla promarněna příležitost napsat knihu tak, abychom byli opravdu hluboce zasaženi bestiálními činy, které se tam dějí. To si už musí asi každý sám zvážit, čemu by dal spíše přednost.

Musím uznat, že přestože má kniha něco málo přes 430 stran, četla se velmi dobře a hlavně rychle. Styl psaní Wojciecha Dutky je poměrně jednoduchý, trefný a výstižní. Díky tomu jste měli pocit, že žádná věta v knize nebyla zbytečná.

Knihu hodnotím jako velmi krásné a povedené dílo a jsem velmi ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Kniha je totiž příběhem o tom, jak snadné je ztratit lidskost v nelidských podmínkách a také jak láska může pomoci tuhle lidskost v sobě zase objevit.

Knihu rozhodně doporučuji.


Madelisi
21. března

Nádherně zvládnuté řemeslo. Děj se odehrává na nejhorším místě, které kdy člověk vytvořil, jsme seznamováni s tím, co se tam děje. Ale není to přeexponované, takže se dá číst dál, protože tu jde o příběh Franze a Mileny.

Poprvé jsem viděla, jak se ze člověka může stát esesman, připadá mi, že Franz byl svým způsobem oběť své doby. Stejně tak jeho kamarád Bastian. To ho ale neomlouvá, za to, jak se choval, je plně zodpovědný. Nicméně díky Mileně udělal spoustu věcí, které vyrovnaly veškeré zlo. Jeho

Přiznám se, že celou dobu jsem doufala, že Milena i Franz přežijí, tím, jak se blížil konec války, mé naděje rostly.

Nicméně nemyslím si, že je správné, že Franz byl (ne)potrestán, tak jak byl.

U Mileny bylo vidět, jak byli lidi naivní, že nečekali, co se může stát a rozhodli se zůstat doma. I když upřímně, nedokážu si představit, co bych dělala sama na jejich místě.

Celou dobu jsem přemýšlela, jestli se rodina její sestry v Maďarsku s ní v Osvětimi setká. Její sestra po své záchraně musela být na tom hrozně zle.

Tento příběh je vskutku neuvěřitelný, líbilo se mi, že spisovatel zmínil i reálný předobraz. Oceňuji jeho přístup, že z úcty ke skutečným hrdinům použil fiktivní postavy. A pro nás je zajímavější, že Franzovo rodné město je Drasenhofen, tedy důvěrně známé místo všem, co přejíždí naše hranice do Rakouska.

helena842
19. března

Jeden z nejlepších románů, který jsem o druhé světové válce a koncentračních táborech četla. Líbí se mi, že je zde věnován prostor pro to, abychom jednání hlavních postav pochopily. Doporučuji, skvělý příběh podle skutečné události.

Nymf
15. března

První kniha, kterou jsem dočetla a chtěla začít číst znova. Trošku mě mrzí, že to osud nechtěl a nedopadlo to malinko jinak, že šlo především o nenaplněnou lásku skrz kterou došlo však k ohromnému osobnímu růstu obou hlavních protagonistů. Jde o citlivou, intimní a čistou lásku zejména ze strany muže SS, která nikdy nebude fyzicky stvrzena. O to cennější láska to byla. Co mi u knihy vadilo, bylo větší množství prázdných stránek za každou kapitolou, knížka by byla o to tenčí.

MilackovaN
11. března

S každou další knihou o tomto tématu si kladu stále více otázek.. Je až neuvěřitelné, že se tohle opravdu dělo. Popisované praktiky, ze kterých mi opět bylo špatně, padlo i několik slz a znovu jsem po přečtení plná emocí.. Nevím, co víc k tomu napsat.. Snad jen, že tato kniha je opravdovým důkazem toho, že láska dokáže opravdu nemožné.

LéňaM
09. března

Tato kniha se opravdu povedla.
A doslov domu dal ještě vic.

inachisio
08. března

Je až neuvěřitelné, jak citlivě a čtivě autor sepsal tak originální příběh, z něhož mám velmi smíšené pocity a nevím, jak se s tím vypořádat.

1