Haloon komentáře u knih

V tomto díle už autorovi běžné chronologické vyprávění nestačilo a tak se směle vrhl do divokých experimentů. Věž vlaštovky tak čtenáře překvapí skoky v časech, místech, vypravěčích, myšlenkách…, až je v tom někdy trošku zmatek. Ale já to stejně zbožňoval.
Věž vlaštovky představila skvělé záporáky, nové hráče a motivace, zajímavé zvraty. Opět se vrací více politiky, ale jen přiměřeně. To vše navíc psáno oním kreativním “hopsavým” stylem, který vyvolává zcela nové dojmy.

Musím přiznat, že jsem byl spokojený. Líbila se mi práce s atmosférou. Na originální svět jsem si sice zvykal déle, ale nakonec mě přece jen dostal. Druhou polovinu jsem přečetl na jeden nádech.

14 25.05.2021

Scénář jako nový příběh o Harry Potterovi… proč? Tolik věcí pak nemusí správně fungovat a taky nefungovalo.
Nové postavy jsem si neoblíbil a nijak zvlášť mne nezajímaly. Ty staré mi najednou přišly ploché jak list s dětskou čmáranicí, které jsem si s těmi z klasické řady jen těžko spojil.
A příběh? Neuvěřitelná patlanina všeho možného, lítaní sem a tam, časem i prostorem, zmaten, zklamán a znuděn.
Kniha se zároveň snažila především těžit z minulých úspěšných dílů. V každém stádu je černá ovce a myslím, že svět HP si tu svou už našel.

14 23.12.2018

Dvě věže je velmi zdařilé pokračování. Společenstvo se rozpadlo a kniha je tak rozdělena na dvě poloviny. Ta první sleduje osudy Aragorna, Legolase, Gimliho a Smíška s Pipinem, zatímco druhá se věnuje putování Froda se Samem.
Příběh nabírá rychlost počátkem války, které se věnuje první kniha. Samotného mě však překvapilo, že se mi více líbily kapitoly sledující osudy toho jenž nese prsten. Ty byly správně temné a napínavé, přesně jak jsem si to představoval.
Dvě věže mi přišly zhruba srovnatelné s prvním dílem. Zkrátka velkolepá záležitost.

14 09.12.2018

Pentagram je svým způsobem menším vyvrcholením první etapy série o Harry Holeovi, kde se uzavře nejedna dějová linie. A jde v něm řádně do tuhého, přičemž jedním z největších protivníků protagonisty je Harry Hole sám.
V příběhu Pentagramu, kde hraje číslo pět jednu z ústředních rolí, se naplno projeví charakter hlavního hrdiny, okolo kterého se svět utápí v chaosu, ale zlosyni bez trestu nikdy neodejdou.
Koho potěší, když se o naší malé zemičce zmíní ve světě, si v tomto díle přijde taky na své.

13 21.02.2024

Nemesis, jako zosobnění pomsty a ať už je spravedlivá, či ne, tu prostupuje celým příběhem. Opakuje se v postavách, které jsou zraněny zlobou a žárlivostí, i v tom, jak se staví k vlastní představě o spravedlnosti. A zda na ní mají vůbec právo.
Největší problém, který jsem s Nemesis měl, bylo množství dějových linií, které se složitě větvily, a kvůli kterým se příběh zdál místy rozbředlý. Ale k mému údivu, všechny dějové linky na konci zapadly dohromady, jako kolečka u hodináře a já zase jednou kroutil hlavou nad tím, jak to ten autor dokázal vymyslet.

Taková malá jednohubka z kriminální tématikou. Obě povídky jsou psány v osvěžujícím komediálním duchu, ve kterém snadno odpustíme mírnou naivitu obsahu.

13 17.09.2023

Druhý díl ze Zeměplochy dostává narozdíl od Barvy kouzel svůj cíl a strukturu a najednou se to čte o něco lépe. Jinak jde o stylisticky věrné pokračování první knihy, plné fantazie a nápaditého humoru.

13 15.01.2023

V hlavní roli romantický hrdina s citlivým srdcem a neotřelou myslí. Jeho svět je jiný než svět ostatních a nešťastná láska spolu s nekonečným trápením otevírá téma, jež tehdejší konvenční katolické myšlení jednoznačně odsuzovalo.

13 22.07.2022

Pěkné a originální, s lehounce naivním rozborem od samotného Brumbála. To by tolik nevadilo, však je to cílené pro děti. Trochu v tom však cítím snahu, vyvařit ze světa HP co se dá.

13 19.05.2022

Bylo to čtivé, hezky to odsejpalo, zkrátka fajn počtení. Na krimi od Nesba, Larssona, či Maye to však nemá.
Dle mého názoru se totiž autoři rozhodli přelít hrnek dramatem, takže v něm nezbylo mnoho z uvěřitelnosti. Ale aby mě pořádně mrazilo za krkem, jak severská krimi slibuje, musím věřit tomu, co čtu.

13 25.06.2021

Už nějakou dobu jsem si přál, udělat si procházku panoptikem naší domácí politiky. Tato publikace mi přání splnila. Text opírající se o elementy politické slušnosti a poctivosti, jak by to mělo správně být, vás vezme za ručičku a udělá vám exkurz po muzeu kauz a přešlapů, které vás možná pobaví, možná rozpláčou. A možná obojí.
Kniha má však i větší přesah, ve kterém se snaží vyložit naše místo v Evropě a ve Světě, a to způsobem čtivým a poutavým.

13 27.05.2021

Mrazivé, někdy až trochu uměle, detektiv dokonalý, možná až příliš. Na začátku knihy bych ani náhodou neuhádl, kam se při čtení dostanu na konci. Nepředvídatelná severská krimi je asi dobré shrnutí.

13 19.02.2021

Závěrečný díl byl vůbec první, který mne místy nebavil. Téměř bezúspěšné a zdlouhavé putování z místa na místo způsobilo, že jsem knihu častěji odkládal. Přesto hvězdu odebrat nemůžu, neboť jsem byl spokojen s koncem, který tuto báječnou sérii završil.

13 10.04.2019

Crichton je mistr příběhů, ve kterých jsou hlavní postavy nahnány do jakési arény a následně je na ně vypuštěna horda příšer, kvůli kterým musejí náhle bojovat o holý život. Vždy to v jeho podání působí skvěle.
Jurský park je zřejmě jeho nejúspěšnější dílo, které svou originalitou a nápaditostí, všechny ostatní zastiňuje. Žádný div, že se toho chytnul sám Spielberg.
Kniha je skvělou jízdou napětí, dobrodružství a tvorů, kteří byli dávno pryč, ale už nejsou. A tak tu dvě tězké váhy evoluce stojí proti sobě.

13 09.04.2019

Je to příběh o postavě, která se dostala do poněkud nepříjemné situace, pokud to slovy příliš nezlehčuji. Ovšem z literárního hlediska, by to bylo jen odvyprávění úvahy: co kdybych odjel na samotu do hor a stalo se mi...
Dobrá myšlenka pro diskuzi nad pivem.
Jenomže v Karikově podání je to tak nějak ze života. Nejenom, že by se to stát mohlo, ale skrz duševně ztrhaného protagonistu cítíme všechny myšlenky, zoufalství a opatrně se spouštíme až do temného jádra jeho duše.

12 29.03.2024

Pratchett se opět ukázal a přinesl nám lehkou a vtipnou knížečku o... smrti. Tedy přesněji o Smrťovi, vcelku veselém pánovi s kosou, který touží po dlouhé dovolené, ale jeho náhradou je pak někdo jako čerstvě zamilovaný Mort, čímž začínají potíže.
Na odbornou práci mají být holt odborníci.
Knížky ze Zeměplochy jsou báječnou protiváhou těžších fantasy ság a nabízí zajímavé pohledy na všelijaká témata a hlavně pobavení. Ještě že toho Pratchett napsal tolik a je kde navázat.

12 06.03.2024

Po druhém díle si už asi začínám uvědomovat tu osobitou atmosféru Lovecraftova světa, která zřejmě, dle komentářů, ještě graduje v pozdějších dílech. Jinak je za mě Měsíční močál věrným pokračováním první povídkové sbírky jen těžko představitelných hrůz a strašidelných myšlenek. Některé povídky se četly dobře, jiné zas méně, ale pravá hodnota Lovecraftova díla leží právě v tom, že on byl ten z prvních, kdo svému žánru teprve vyšlapával cestičku.

12 29.10.2023

S přebalem souhlasím, autor je vážně skvělý vypravěč. Potisk jasně naznačuje, v jakém duchu se kniha ponese a to byl bohužel největší problém, jaký jsem s příběhem, či autorovým světem obecně měl. Zdálo se, jako by mimo boj a válku nic jiného neznal. Ani svět a postavy v něm mi nepřišly tak plastické jak bych si přál.
První polovina byla hodně poutavá a čtivá, ale v té druhé, kde de facto přecházíme jen z jednoho boje do druhého, si najednou přeju, aby si postavy pro jednou jen povídaly o něčem normálním a přestaly už s tím věčným mordováním, které často ani nemá své opodstatnění.

12 19.02.2023

Krásné příběhy legendárních severských mýtů, které v posledních letech nabraly dost na popularitě. Vlastně se tomu ani nedivím. Je to mé první setkání se severskými bájemi a nemám tedy srovnání, ale vyprávění bylo skvělé, čtivé a přehledné.

12 16.07.2022