dia.riedl dia.riedl komentáře u knih

☰ menu

Rychleji mluvit nedokážu: Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím) Rychleji mluvit nedokážu: Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím) Lauren Graham

Seriál Gilmorova děvčata mám moc ráda, ačkoliv ho nemám nakoukaný díl od dílu.
Knížka se mi líbila, četla jsem ji v angličtině, ale myslela jsem si, že bude Lauren víc vzpomínat na zákulisí seriálu, hlavně když se v poslední kapitole věnovala nově natočené minisérii po x letech.

Lauren vypráví o celé své herecké kariéře, od studia herectví, přes první divadelní role až po životní role, jako byla právě Lorelai Gilmorová nebo její postava v seriálu Parenthood, který teda osobně neznám.

Celé roky natáčení Gilmorek shrnula do pár odstavců, kde zhodnotila každou sérii v pár větách, přičemž ji zajímalo, co v té době nosila za oblečení a jak si upravovala vlasy...A občas zmiňovala úplně zbytečně věci, jako kdo s kým šel po natáčení na kafe.

Někdy jsem opravdu měla pocit, jako bych slyšela Lorelai, osobnost Lauren je okouzlující, zábavná, inspirující a ani při psaní o svých úspěších nepůsobí vychloubačně, ale spíš pokorně, někdy ale až pateticky.

Některé kapitoly šly trochu mimo mě jako třeba o dietě a hubnutí, o jejích vztazích, nebo účinkování v porotě nějaké fashion show. Hodně se mi líbil začátek, kde psala o své rodině a studiu herectví, a taky kapitola o psaní knih.

Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla, není to ale nic, z čeho bych skákala nadšením.
Pro fanoušky Lauren nebo Gilmorovych děvčat je to milé, nenáročné čtení.

02.05.2023 3 z 5


Sedm manželů Evelyn Hugo Sedm manželů Evelyn Hugo Taylor Jenkins Reid

Hvězdná Evelyn Hugo a jejích sedm bouřlivých manželství. Ale kdo byla skutečně její práva láska?

Tady bohužel půjdu s hodnocením proti proudu. Za mě byla knížka Sedm manželů Evelyn Hugo fajn, dobrá, ale nedokázala mě překvapit a nadchnout, jako mnohé jiné čtenáře.
Máme tu opět rozhovor s fiktivní celebritou tentokrát z filmového průmyslu. Jenže mi tu chybělo právě víc z té filmové branže, aby mi postava Evelyn přišla tak fascinující a talentovaná, jak se prezentovala. Hlavním tématem knihy byly Evelyniny milostné zápletky, což je fajn, ale bylo to opravdu tak zajimave a dechberoucí?
Způsob vyprávění, tedy zapojení reportérky, která má z příběhu Evelyn napsat knihu, mě bavil. Bohužel ale celá ta zápletka s reportérkou Monique mi nepřišla vůbec zajímavá a pro příběh ničím přínosná. Vlastně mě moc nezajímalo, co mají Monique a Evelyn společného, zajímal mě příběh Evelyn Hugo.
Naopak se mi moc líbilo vkládání bulvárních novinových článků a samotné podání tématu LGBTQ, bylo to psáno nenásilnou formou a zároveň z toho byla patrná ta tíha takového závazku.
Nejzajímavější pro mě bylo manželství s Donem, kde se autorka rozepsala také o ne úplně lehkém tématu. Také se mi líbilo manželství s Rexem Northem a samozřejmě celoživotní příběhu Evelyn a Harryho. Naopak pro manželství s Robertem jsem neměla moc pochopení, přišlo mi to nepravděpodobné.
Bohužel ani onen osudový vztah si mě bezpodmínečně nezískal tím, jak byl pro obě strany toxický, ale možná si jen nedovedu představit, jak náročné to v té společenské situaci bylo.
Samotná Evelyn je bez debat zajímavá postava. V mnoha situacích byla hodně sebestředná, zároveň ale průbojná, sebevědomá a později i hodně sebekritická. Taková, kterou bych z povzdálí obdivovala, ale nechtěla si ji pustit blíž k tělu.

Autorka rozhodně umí skvěle psát, kniha není průměrná a myslím si, že JE výjimečná.
I přes to všechno, co tu zmiňuji, nehledě na to, že mě kniha i rozplakala, jsem u Evelyn Hugo necítila to kouzlo, že to přece musí být skutečný příběh skutečně celebrity, bohužel.

A nemůžu si pomoct a nezmínit, že u Daisy Jones & The Six tohle všechno pro mě fungovalo. Daisy Jones a Billyho jsem zbožňovala od začátku se všemi jejich přednostmi i chybami. Do jejich příběhu jsem se zkrátka zamilovala až po uši a nic ho pro mě nepřekoná. Daisy a Billy byli senzace, Evelyn Hugo byla pod vším tím pozlátkem docela obyčejná žena.

13.04.2023 3 z 5


Neopouštěj mě Neopouštěj mě Kazuo Ishiguro

(SPOILER) Pořádně nevím, jak mám knihu ohodnotit. Čekala jsem od ní asi něco jiného, než nám chtěl autor dát. Musím ale říct, že doslov knihy mi to docela hezky objasnil, takže pokud dočtete s lehkým zklamáním, jako já, doporučuji dočíst i doslov o autorovi.
Celou dobu jsem totiž čekala, že mě kniha šokuje, že přijde zvrat, nečekané odhalení pravdy. A ono tam to odhalování pravdy je, jenomže postavy se v tom ohledu chovají dost apaticky a všechno přijímají tak, jak je jim to podáno, jako fakt. Tím pádem to ani čtenáře nemůže nějak emočně zasáhnout.
A pak jsem si uvědomila, že právě to je na příběhu tak zvláštní a že to důležité je právě to, jak byly děti v Hilshamu odstřižené od reality a přitom se dbalo na to, aby věděly všechno o sobě a o tom, co je čeká až dospějí.
Co mi na příběhu začalo postupně vadit, byla hlavní hrdinka Kathy. Příběh je vyprávěn chronologicky od dětství v Hilshamu po dospělost a práci v jiném zařízení a spoustu příhod mezi tím. Vypravěčka ale stále skáče od jedné události k druhé, vždy si na "něco vzpomene". Navíc má na všechno svůj názor, ale přitom je slepá k tomu, jak to vidí nebo jak se cítí ten druhý. Všechny malicherné události rozebírá do nejmenšího detailu, ale jakmile přijde na něco podstatného, co jim bylo zatajováno, nijak jí to nezasáhne.
Celou dobu se tam také mluví o dárcovství, ale nikdy vlastně není řečeno, co přesně se jim dělá a jak.

Kdybych to tedy měla shrnout, kniha má velmi zajímavý námět, ale zpracováním a celkovým dojmem mě moc nebavila a neoslovila. Určitě si ale své čtenáře najde.
A já bych chtěla určitě sáhnout ještě po jiné autorově knížce.

06.04.2023 3 z 5


Světlo bylo dokonalé Světlo bylo dokonalé Caréne Ponte

(SPOILER) Knížka se četla sama
Příběh nepotřeboval žádné přebytečné klišé ani dramatický zvrat, stačilo, že krásně plyne a příjemně se čte. Opravdu to bylo příjemné čtení, ale přitom mi nepřišlo prvoplánové.

Hlavní postava Megg byla skvěle napsaná, stejně tak postava Romy, která do příběhu vnášela náruč světla. Akorát dialogy postav mi někdy přišly kostrbate a napsané taky, aby přesně sedly pocitům postav nebo ději.

Celý roadtrip a zastávky v jihoevropských městech byly na knize asi to nejkrásnější, přestože to celé proběhlo poměrně rychle.
Vybavila jsem si vlastní vzpomínky a prožitek z návštěvy Benátek před lety, úplně mě to vrátilo zpět.

Pátrání po okolnostech vyvolané fotografie bylo trochu předvídatelné, ale opět žádné klišé, naopak to byl krásný, lidský a uvěřitelný příběh.
K tomu všemu se v příběhu může mnoho dívek a žen vzhlédnout.

Kniha má i velmi chytlavou obálku.

08.03.2023 4 z 5


Třetí ucho Třetí ucho Jan Hamouz

Jedním slovem FAMÓZNÍ. Podle anotace jsem měla o příběhu jinou představu - čekala jsem nové postavy a jiné prostředí, osudy, ale příběh dost dobře navazuje na první knihu a mnoho, ač v samotném ději nijak podstatných scén, získává díky tomu větší rozměr a oba díly působí celistvě. Chci také vychválit zpracování, protože na to, že má kniha 750 stran, čte se velmi plynule, kapitoly jsou krátké a styl je velmi čtivý, takže kniha krásně ubíhá. Byla jsem také ráda za vypracované mapy světa.
Opět sledujeme tři hlavní roviny příběhu s hlavními protagonisty, které se ale v druhé polovině knihy ještě rozběhnou, objeví se některé "staré" postavy a náznaky dalších osudů.
Přestože některé pasáže v druhé půlce knihy mi přišly zdlouhavé a nezáživné (poznat nová místa a království je jistě fajn, ale tady jsem měla pocit, jako bychom se zasekli a nic tak podstatného se chvíli nedělo, jen stránky a stránky popisů, nakonec příběh přecejen eskaloval a posledních 100 stran jsem četla téměř bez dechu.
Jsem opravdu nadšená, za mě Třetí ucho překonalo Polovičního krále, osud postav nebyl tak temný a beznadějný, všechny příběhové linky byly zatraceně zajímavé a napínavé. Nejvíce mě nadchl příběh Ika a jsem nadšená, že se autor rozhodl věnovat této postavě a pak krále Dara. Vývoj postav v průběhu knihy byl skvělý.
Poznáváme z tohoto světa další roviny, jak zeměpisné, tak ty náboženské, některé nejasnosti z prvního dílu získávají pevnější obrysy, ale ke konci příběhu se objevují nová překvapení. Už teď tedy doufám, že se budeme moct těšit na další pokračování, protože druhý díl věru nezklamal!

04.02.2023 5 z 5


Páté roční období Páté roční období N. K. Jemisin (p)

Mě se to bohužel netrefilo do čtenářského vkusu, měla jsem i velká očekávání. I za půlkou knihy jsem byla pořád ztracená v ději. Nedokázala jsem si pořádně představit a zařadit postavy - místo detailních popisů jejich vzhledu (typického pro rasu nebo kastu), by pro mě bylo snadnější zapamatovat si je podle jiného atributu, ale takhle to pro mě bylo stále matoucí a vlastně nezajímavé. Zároveň od začátku víme, že se stala katastrofa a nejspíš přichází další období, ale musím říct, že při čtení to na mě nijak nepůsobilo - vůbec jsem si postavy nepředstavovala v ohrožení.
Fantasy mám opravdu ráda, ale tady se musí číst opravdu pozorně, ale na mě toho bylo bohužel moc a v hlavě se mi to zkrátka nespojilo. Aby toho nebylo málo, tak jsem se ztratila i v časové rovině, která mě překvapila, vůbec to ze začátku nebylo patrné. Velice překvapivý byl tedy konec, to jsem opravdu nečekala a líbilo se mi to. Ale přesto mám pocit, že mi tak 80 % příběhu a spojitostí při čtení uniklo.

25.01.2023 3 z 5


Zuzanin dech Zuzanin dech Jakuba Katalpa (p)

Jestli kniha může zlomit srdce, tak tahle to dokázala. Vypráví příběh, který byl vyprávěn už tolikrát, vypráví ho bez přikrášlení, se vší bolestí, ztrátou, hlubokou láskou a něhou. Po dočtení necítím na jazyku sladkost cukru, ale hořkou pachuť nespravedlnosti, bolesti a nenaplněné naděje jedné mladé dívky.

15.12.2022 4 z 5


Rozkaz zabít Rozkaz zabít James Dashner

Knihu jsem si užila, je napsaná čtivě, akce střídá akci, takže příběh rychle odsýpá. Co mě u této série moc nebaví a to nejen v tomto díle, jsou popisy rvaček, soubojů a útěků před nepřáteli...Zkrátka nepotřebuju vědět, kdo kam koho kopl nebo praštil, zdržuje to od zajímavějšího děje, dialogů atd. Nejvíce mě zajímaly a bavily vzpomínky Marka na dobu, kdy celé to peklo začalo. Je to zase něco jiného než trilogie Larbyrint, jak postavami, které je snadné si oblíbit, tak prostředím.
Nechybí ani překvapivé momenty s návazností na Labyrint.

09.02.2022 4 z 5


Pomalu hořící oheň Pomalu hořící oheň Paula Hawkins

Pro mě měla kniha docela pomalý rozjezd. A to i přes to, že jsme hned vrženi do děje, kde postavy už mají nějakou minulost, kterou mi ale teprve odkrýváme. Zároveň mi vlastně každá z postav byla nesympatická. Ke konci jsem ale do příběhu byla už tak zainteresovaná, že jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Přijdou zásadní odhalení a za mě to nemělo chybu, ani žádný zádrhel, kdy by příběh v průběhu skřípal.
Po dočtení můžu říct, že to bylo vážně dobré!

25.01.2022 4 z 5


Mlýn na mumie Mlýn na mumie Petr Stančík

Výborně napsané, pan spisovatel si mě hned od první kapitoly chytil na háček svou výřečností a krásnou hrou s češtinou, podle mě má opravdu talent. Úžasně roztomilé prasárničky střídají dosti bizarní a morbidní nápady, do toho všeho vyšetřování tajuplných vražd v historické Praze!
Nádhera!
Nejvíce mě na tom vlastně bavily ty toulky starou Prahou a všechny návštěvy hostinců a vykřičených domů, proto jsem někde za půlkou malinko ztratila to původní nadšení. Ale i tak mě kniha naprosto okouzlila, hlavně díky autorovu stylu psaní.

18.01.2022 5 z 5


Aristokratka u královského dvora Aristokratka u královského dvora Evžen Boček

Tento díl mi přišel ze všech Aristokratek nejpoklidnější co se týče různých výstřelků, především proto, že ti největší blázni zůstali na Kostce, zatímco ženský trojlístek si vyjel do ciziny.
I tady jsem se ale u nemalá slovních obratů a přirovnání hlasitě hihňala.
Překvapila mě i zápletka na konci knihy a směr, kterým se příběh ubírá.
Příjemné čtení!

30.11.2021 4 z 5


Kůže Kůže Mo Hayder

Mě Kůže taky zklamala. Po Rituálu, který mě hodně bavil tématem, atmosférou, kde mě začala bavit i linka Blechy, mi Kůže přišla neucelená - vůbec jsem nechápala spojitost mezi oběťmi, vyšetřování bylo opět odsunuto na druhou kolej, tři čtvrtě knihy se řeší Blechy rodinné záležitosti a Caffreyho honba za...strašákem. Souvislost s vrahem a oběťmi, místy činu...žádná. Až na poslední tři díly jsem z téhle "detektivní" série fakt zklamaná.

16.11.2021 2 z 5


Pět jazyků lásky Pět jazyků lásky Gary Chapman

Na knize se mi líbí, ze je psaná velmi srozumitelně, ale mohla by být za mě obsáhlejší.

25.10.2021 4 z 5


Na Seně Na Seně Vojtěch Rauer

Věděla jsem, že tahle knížka se mi bude líbit! Hezký náhled do dospívání chlapců, moc dobře se to četlo, příběh mě překvapil, dojal i mě z něj mrazilo. Přesto mě trochu mrzela předvídatelnost konce. Sdílím ale obdiv k mladému autorovi.

09.06.2021 4 z 5


Tady, teď a tehdy Tady, teď a tehdy Mike Chen

Parádní konec! Bylo to napínavé, i když v něčem lehce předvídatelné. Mě osobně úplně nesedl styl psaní, bylo tam hodně technických pojmů, které se ale podle mě odrážely i v běžných činnostech, nejen pokud šlo o cestování časem, zkrátka pro mě nebyla knížka tolik čtivá. Cestování časem tady bylo velmi zajímavě pojaté, líbilo se mi, že mělo dané hranice a pravidla, která, jako ostatně všechna pravidla, i tady byla od toho, aby se porušovala.

31.05.2021 3 z 5


Čtenářka Čtenářka Traci Chee

Kniha se mi líbila a moc dobře se četla. Neřekla bych, že byl jazyk jednoduchý, k tomu výhrady nemám. Mínusem bylo pro mě to, že autorka v knize rozehrála několik zajímavých myšlenek, o kterých se toho ale moc nedozvíme, na konci spousta věcí zapadne do sebe, ale přesto mi to přišlo málo. Také jsem měla problém s hlavní hrdinkou, tak úplně jsem nerozuměla jejím záměrům. Kamkoliv přišla, komukoliv na potkání vyzradila, kdo je, co nese a co má za poslání, ačkoliv to často měl být, alespoň z kontextu příběhu, jejich nepřítel. A na druhou stranu mi přišlo, že má působit jako hrdinka, co má vše srovnané v hlavě, počíná si logicky, ale potom udělala něco, co mi přišlo jako naprostá hloupost. Moc se mi líbila moc Zraku/Vidění a naprosto dokonalá obálka knihy, která vystihuje úplně celý příběh, to ještě umocnila. Snad nejlépe provedená obálka, co jsem viděla! Plus dávám také za děj s Rákosem a jeho posádkou. Autorka se také snažila rozjet trochu politiky, ale podle mě měla buď trochu víc přidat nebo to úplně vypustit. Nepomáhala tomu ani absence mapy. Co je na knize zajímavé, jsou skryté texty a vůbec myšlenka moci slov, která provází celý příběh.

09.05.2021 3 z 5


Fiesta Fiesta Ernest Hemingway

Knížku jsem si užila, děj byl barvitý, ale zároveň kniha nenese nijak silný příběh. Postavy se prostě poflakují všude možně, vlastně jsem jim ani moc nerozuměla, ale zkrátka jsem se ponořila do Hemigwayova vyprávění a užívala si především prostředí Francie a Španělska. Za nejlepší pasáž považuji výlet Jaka a Billa do hor na ryby.

24.04.2021 3 z 5


Daisy Jones & The Six Daisy Jones & The Six Taylor Jenkins Reid

Nikdy jsem si u žádné knihy tolik nepřála, aby to byla skutečnost, jako zrovna u Daisy Jones. Strašně moc bych chtěla ty písničky slyšet a vidět je vystupovat! Tohle je na knize asi to nejúžasnější...jak je vše okolo kapely The Six tak detailně popisováno, psaní písniček, nahrávání ve studiu, jejich vystoupení, turné, focení na obal desky...u všeho prostě chcete být. Bohužel jsem si po celou dobu nedokázala vytvořit k postavám hlubší vztah, ale na všech mi celou dobu záleželo, hlavně asi na Daisy a Karen s Grahamem. Kniha mě zkrátka okouzlila tím zákulisím hudebního průmyslu jedné komplikované kapely. Protože vztahy mezi členy byly opravdu...komplikované.

22.04.2021 5 z 5


Rituál Rituál Mo Hayder

Po prvních dvou dílech, které mě moc nenadchly, mě Rituál naopak dost bavil. Téma bylo pro mě hodně zajímavé, nikdy jsem knihu s podobným zaměřením nečetla. V průběhu se tam rozjelo vícero příběhových linek a musím říct, že mě bavily všechny, moc dobře tady poznáme seržantku Blechu, bavily mě postupy vyšetřování, bylo to něco úplně jiného než jsem byla doteď z jejích knížek zvyklá. Opět to bylo v mnoha momentech nechutné a šokující...Jediné co mi tam tak úplně nesedělo (a mám to tak i s ostatními díly), že některé dramatické scény na konci mi připadají trochu přitažené za vlasy a tak zvláštně vyostřené. A taky, že některé události v průběhu tak nějak vyšumí a na konci do toho rozuzlení moc nezapadají. Ale jinak celkově jsem byla spokojená.

01.04.2021 4 z 5


Bez jablka Bez jablka Miloš Říha

Tohle bohužel nebyl můj šálek čaje...blogy nečtu vůbec, ale řekla jsem si, že tuhle knížku zkusím, jsou tam krátké texty a že to třeba bude fajn čtení. Bohužel, ani trochu jsem se nezasmála, pohledy mi přišly hodně stereotypní, často vulgární a nic nového jsem se vlastně nedozvěděla. U některých kapitol jsem dokonce moc nepochopila, co tím chtěl autor říct. Navíc ani jeden ze dvojice mi svými texty nebyl nijak zvlášť sympatický nebo blízký. Jo, někdy tam byl zajímavý postřeh, ale jinak jsem se u čtení dost nudila.

26.03.2021 2 z 5