Pět jazyků lásky

Knihu jsem četla před mnoha lety a líbila se mi typologie, podle které člověk zjistil, jaký je jeho jazyk lásky. Určitě mi nepřišla nijak "misogynní" (ano, takhle se to píše, jelikož gyné je řecky žena a geny jsou prostě geny, jak je všichni známe; navíc dobrý terapeut vede své klienty, aby byli proaktivní a je špatně, když je utešuje ve stylu, že všichni okolo jsou ti špatní a klient je chudák) a ani bych autora zjednodušeně nenazvala "knězem" (už jen proto, že ti se nesmí ženit a hlavně není katolík, ale protestant) a zároveň se neoháněla kritikou na "pseudovědeckost" jeho teorie. Psychologie není exaktní věda (podle někoho by mohla být opravdu pseudovědou) a nemyslím si, že G. Chapman, K. Leman nebo H. Cloud s J. Townsendem nemohli mít pravdu. Každý psycholog nebo poradce (v USA jsou to často praktikující křesťané, což je hodně Čechům trnem v oku) vede lidi, aby sami pracovali se svými emocemi a budovali své vztahy - a tato kniha ukazuje jednu z cest, jak být šťastnější.

Pseudovědecká kniha, jejíž východiska i závěry byly opakovaně vědecky na poli psychologie vyvráceny. Navíc kniha silně misogeního autora, ultrakonzervativního kněze, který v ní bagatelizuje zneužívání a domácí násilí nebo reprodukuje názory jako z 18. století, že žena by měla být doma u plotny, stlát postele a poslouchat.

Podívejme se na to podrobněji popořádku.

Že nejde o žádnou vědeckou publikaci, je zřejmé z jejího obsahu i formy. Pastor nepracuje se studiemi či jinými poznatky psychologického či komunikačního výzkumu. Místo toho knihu koncipuje jako soubor anekdotických zkušeností ze své poradny, které jej vedou k vlastním zamyšlením. Zdroje, které na konci knihy uvádí, jsou jen dva: Jedna self-help kniha a Bible.

Metastudie** publikovaná v psychologickém odborném časopise mluví o knize takto: "Navzdory popularitě Chapmanovy knihy neexistuje o jazycích lásky dostatek empirických prací a společně neposkytují racionální podporu pro tři ústřední předpoklady knihy, že (a) každý člověk má preferovaný jazyk lásky, (b) existuje pět jazyků lásky a (c) páry jsou spokojenější, když partneři mluví preferovaným jazykem toho druhého,“

**https://journals.sagepub.com/doi/epub/10.1177/09637214231217663

Ještě horší je ale způsob, jakým se kniha staví k ženám a obětem násilí ve vztahu. Podívejme se blíž na příběh ženy, kterou nazývá autor Anna a popisuje jej následovně:

„‚Zachází s vámi spíše jako s nepřítelem?‘ ptal jsem se. Pokývala hlavou na znamení souhlasu. ‚Proklínal vás někdy?‘ otázal jsem se. ‚Mnohokrát.‘ ‚Ubližoval vám někdy?‘ ‚Často.‘ ‚Říkal vám někdy, že vás nenávidí?‘ ‚Ano.‘“

Anně následně začne radit. Jako primární jazyk lásky jejího manžela identifikuje fyzický kontakt, sekundárním jsou podle něj slova ujištění. Anně tedy navrhuje, aby se v následujících měsících soustředila na dvě věci: Dávala mu verbální ujištění a „přestala s verbálními stížnostmi“, a také „byla více iniciativní ve fyzickém kontaktu“.

„‚Mějte na paměti,‘ pokračoval jsem, ‚že tato teorie vkládá veškerou iniciativu do vašich rukou. Glenn se nebude snažit něco měnit. Je to jen na vás,‘“ říká jí dále Chapman.

V původní verzi knihy autor Annu vysloveně vybízel k tomu, aby iniciovala sex alespoň jednou či dvakrát týdně.

Komunikace ve vztahu je nesmírně důležitá, kniha jako tato k ní ale dobrým klíčem není.

Moje kamarádky o této knize hodně debatovaly a já jsem byla zvědavá. A taky trochu skeptická. Taková útlounká knížečka a pomohla tolika párům v Americe zachránit manželství? Meh. Ale když jsem se začetla, začalo mi to do sebe zapadat. S každou další kapitolou mi začaly dávat smysl věci, které se dějí v mém životě. A proto jsem, stejně jako autor, trochu zaexperimentovala. Na internetu se dá vyplnit test, ze kterého se dozvíte, jaký jazyk lásky je váš primární, případně i silný sekundární a tak dále. My si ho s mužem vyplnili a vyšlo nám to, co jsem si myslela, že vyjde. Takže knížka předčila má očekávání (která byla celkem nízká, pravda), ale říkám si proč ne? Proč by to lidé, kteří se mají rádi, ale už necítí ve svém vztahu jiskru, nemohli vyzkoušet? O nic přece nejde. A dá se to aplikovat i na děti. Za jedinou vadu na kráse považuju editorskou práci. Bylo tam hodně chybek a taky termín citová nádrž mi tak úplně nepasuje. 90%

Hezky napsané. Něco na tom rozhodně bude. Jen škoda, že tyhle knihy čtou asi jen ženy. Pochybuji, že by si ji přečetl nějaký muž. Takže ano přečíst by si ji měl každý :)

Kniha byla ctiva, asi se uplne nehodi pro mentalitu evropanu, ale nekomu to urcite muze pomoci prekot krizi

Tato knížka je dokonalá pro pár, který je schopen řešit vztahové problémy otevřenou komunikací. Je napsána stručně, věcně, ale přitom "zábavnou" formou na základě příkladů. Nikoho neuráží ani nevyzdvihuje. Čteme ji s manželem spolu a vedeme u ní diskuze, jak by který popis mohl druhému pomoct, jací jsme a co udělat proto, abychom se ve vztahu stále milovali a posunuli. Ale na toto musí být DVA. Pokud máte vztahové problémy a budete ji číst sám / sama, možná si jen něco uvědomíte. Za mě výborná "párová" kniha. Navíc krátká, takže i muže to baví.

Kniha Pět jazyků lásky je možnou odpovědí na problémy ve vztazích. Dle Garyho Chapmana, každý z nás mluvíme jedním z pěti jazyků lásky, a také jeden nebo víc z nich preferujeme. Někomu více sedí slova ujištění, někomu pozornost, někdo preferuje dary, někdo vyžaduje skutky služby a někdo miluje fyzický kontakt. Když se naučíme promluvit jazykem našeho partnera, náš vztah se dokáže vylepšit a my budeme spokojenější a šťastnější. Každému z jazyků je věnovaná samostatná kapitola, závěrečné kapitoly pak zahrnují shrnutí, a další dovětky, jako využití jazyků lásky vůči dětem apod.

Kniha je psaná velmi pochopitelně a je prokládána příklady z praxe. Určitě při jejím čtení zažijete spoustu AHA momentů, kdy si uvědomíte některé situace z vlastních životů a pochopíte, co může být jinak. Určitě není třeba brát knihu jako dogma, ale hodně věcí vám může pomoct v pochopení vašich vztahů vůči partnerům i dětem nebo i vůči sám sobě.

Knihu doporučuji k přečtení všem, kteří se zajímají o problematiku vztahů, ať už z jakéhokoli důvodu. Nebo jako vhodná literatura pro své partnery :)

Kniha Pět jazyků lásky je možnou odpovědí na problémy ve vztazích. Dle Garyho Chapmana, každý z nás mluvíme jedním z pěti jazyků lásky, a také jeden nebo víc z nich preferujeme. Někomu více sedí slova ujištění, někomu pozornost, někdo preferuje dary, někdo vyžaduje skutky služby a někdo miluje fyzický kontakt. Když se naučíme promluvit jazykem našeho partnera, náš vztah se dokáže vylepšit a my budeme spokojenější a šťastnější. Každému z jazyků je věnovaná samostatná kapitola, závěrečné kapitoly pak zahrnují shrnutí, a další dovětky, jako využití jazyků lásky vůči dětem apod.

Kniha je psaná velmi pochopitelně a je prokládána příklady z praxe. Určitě při jejím čtení zažijete spoustu AHA momentů, kdy si uvědomíte některé situace z vlastních životů a pochopíte, co může být jinak. Určitě není třeba brát knihu jako dogma, ale hodně věcí vám může pomoct v pochopení vašich vztahů vůči partnerům i dětem nebo i vůči sám sobě.

Knihu doporučuji k přečtení všem, kteří se zajímají o problematiku vztahů, ať už z jakéhokoli důvodu. Nebo jako vhodná literatura pro své partnery :)

Na začátku jsem se tomu smála, ale po dočtení mi to přišlo jako nejvíce přínosná knížka, co jsem kdy četla. A přitom tam píše všechny věci, co tak nějak všichni tušíme, jen to neumíme pojmenovat a někdy provést. Má to čtivě napsané a všechno dává smysl. Doporučuji naprosto všem přečíst.

Tohle utle dilko jsme si precetli s manzelem oba a hodnotili jsme po docteni stejne: AHA! Dodnes se k nekterym tematum povrchne vracime a zminujeme je, protoze nam Pet jazyku lasky pomohlo pochopit i nastaveni nekterych lidi z blizkeho okoli. Pochopeni = vetsi porozumeni = snaha o individualni pristup = zmena k lepsimu.

Úžasná kniha, kterou si určitě ráda někdy přečtu znovu. Hodně u ní člověk přemýšlí o sobě a o vztazích (né jen svých ale i lidí okolo sebe nebo v rodině). Rozhodně každému doporučuji, ALE každý si na ní musí udělat názor sám.
5/5

Za mě opravdu výborná kniha. Rychle přečtené, dobře se to četlo a přitom to obsahuje rady k nezaplacení, které jsou svým způsobem naprosto univerzální.

Kniha mě příliš nebavila. Určitě teorie pěti jazyků lásky je velmi zajímavá a atraktivní, ale zatím nebyla dostatečně vědecky podložena a v tom vnímám trochu problém. Ale ke knížce! Je poměrně čtivá, takže pro laiky určitě fajn četba. Nicméně mně osobně trochu vadil ten "americký" styl, že jakmile budeme tuto teorii aplikovat na naše vztahy, vše bude dobré. Z mého pohledu jsou vztahy mnohem komplikovanější a myslím, že by se o tom v této knize mělo také mluvit. Celkově mi hodně chyběla nějaká vědecká/odborná rovina, která nejspíše ani neexistuje. Na druhou stranu je to určitě zajímavá teorie, ale kniha mi zkrátka moc nesedla.

Velmi pěkná teorie, která určitě platí nejen u partnerských párů. Jen se mi stále nepodařilo tak úplně dešifrovat, který jazyk lásky je ten můj. Asi to chce opakované čtení - četla jsem tentokrát ve spěchu, abych mohla postoupit knihu dál, ale určitě se k ní ještě vrátím.
A ke komentáři Jitky níže - myslím, že zrovna u této knihy je křesťanský podklad docela zásadní a opírá se právě o to, že by manželství (když už vzniklo) mělo být zachováno - a samozřejmě pokud možno ve své funkční podobě. Asi právě proto je dnes rozvodovost tak velká - proto, že se partneři moc nesnaží něco "opravit" či zlepšit. Když to nefunguje samo, jdeme od toho. A vo tom to je. Těžká disciplína ;-)

Tohle je přesně ten typ knihy, kdy člověk spíše než názor na knihu si utvoří názor na v ní prezentovaný názor.
A já teorii nemám ozkoušenou praxí, ale tohle mi zní logicky.
Ocenila bych trošku méně "musíte" a příběhů se šťastným happy endem jak z hollywoodského bijáku (s reflexí většinou po dvou měsících).
Ale co.
Zní to logicky.

Autor v knize prezentuje svou teorii, že každý z nás má jiný "jazyk lásky" - tedy slyší na něco jiného co se týká projevů náklonnosti svého partnera. OK. Na tom může něco být. Neříkám, že v knize nejsou užitečné informace. Ale většinu času, co jsem ji četla, jsem si říkala "Panebože, to jsou hrozné hemzy" Ani nevím, za co jsem se trestala, že jsem se rozhodla knihu dočíst. Autor své rady hojně prokládá křesťanskými okénky, což je za mě úplně mimo mísu, a razí teorii, že člověk se musí rozhodnout, že toho druhého bude milovat - připomínalo mi to, jak kdysi v historii při domluvených sňatcích matky říkaly nešťastným nevěstám "Neboj, naučíš se ho mít ráda"...Tak nevím, myslela jsem, že lásku musíme cítit...Celkově z toho v duchu církevní svátosti manželství čiší snaha zachovat manželský svazek za každou cenu. Korunu autor nasadil v závěru, kdy zoufalé klientce, jejíž manžel ji ponižoval, ubližoval jí a choval se jako hovado doporučil manžela milovat a spát s ním, a zarecitoval jí k tomu citát z Bible, že své nepřátele máme milovat :-( Naprosto nechápu tak vysoké hodnocení. Tuto knihu bych nikomu nedoporučila (ani nepříteli, kterého bych se snažila mít ráda :-D )

Tato kniha by měla přijít do rukou všech. Není to jen o partnerských vztazích. Vztahy máme i s přáteli či v rodině. A ani na to tato kniha nezapomíná a ukazuje to nejčastěji na příkladu vztahu rodič-dítě. A dává to smysl. Tento vztah je pro většinu první vztah vůbec.
Teorie s citovou nádrží je zajímavá a když se nad tím zamyslím, tak to dává dokonalý smysl.
V knize je spousta zajímavých myšlenek proložených příklady z reálných vztahů. I proto se kniha čte defakto sama.

Jazyky lásky jsou revolučním objevem, který může mnoho vztahů zlepšit a vystřelit na neobvyklou úroveň. Stačí je jen objevit.

Knihu jsem dostala jako dárek od tchýně, a pozor, ne jen jednou! :) Četli jsme společně s partnerem a věřím, že po dočtení knihy jsme si z ní mnohé odnesli. Myšlenka jazyků lásky je pro mě osobně revoluční, to, co vyžadujeme nejen ve vztahu partnerském, ale od ostatních lidí obecně, je určeno právě jazykem lásky. Každý z nás má ten svůj primární, a když se navzájem naučíme jej respektovat a svoje chování dle něj upravit, věřím, že to může přinést dlouhodobou spokojenost, a (jak zmiňuje autor) naplněnou citovou nádrž. Líbily se mi rozhovory s jednotlivými páry a demonstrace toho, jak autor jakožto manželský poradce tyto rozhovory vede. K některým jeho strategiím a myšlenkovým pochodům mám své výhrady, obzvlášť k těm spojeným s Bohem, ač samozřejmě autorovu víru nechci nijak zmenšovat ani hanit. Z knihy si vezmu to, co si z ní vzít potřebuju. A důležitá připomínka na závěr: Láska je volba. Láska proměňuje.

Moc hezká knížka, doplněna o konkrétní příklady. Dokázala mi osvětlit něco, co jsem nedokázala dosud zformulovat, přestože jsem věděla, že každý projevuje lásku jinak. Velice užitečná.