Třetí ucho přehled
Ptačí srdce série
< 2. díl >
Z jednadvaceti krajin jich zůstalo deset. TratHys by nejspíš plakal. Erenézie se hroutí Darovi pod rukama, proč ale řešit nemocné království, když má člověk víno a děvky? Utéct před problémy DarHys ještě dokáže, ať už na sever, nebo na jih, ovšem jeho vnitřní démoni jsou pořád s ním. Poté co Rohatí přitloukli jeho otce ke kůlu, stává se mladý Oldenik pánem Železného Listu. Bohové však umějí být krutí, a tak chlapci vyrvou jeho dědictví z rukou dřív, než byste řekli medový koláček. Doposud bylo nejdůležitější věcí v jeho životě dosyta se najíst. Od nynějška je to přežít. A nakonec je tu Iko, věhlasný erenézský lékař, který měl ve svých rukou osudy králů, knížat, pánů, válečníků i obyčejných smrtelníků. Jeho životním cílem není nic menšího než zvítězit v souboji s bohy — a je odhodlán pro to obětovat téměř vše. Avšak k úspěchu vede věru trnitá cesta, na níž je potřeba platit tím nejcennějším.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Třetí ucho. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Dar'Hys stratil kontrolu nad viac ako polovicou svojich krajín a celé jeho kráľovstvo sa pomaly začína rozpadať. Okrem toho sa blíži nepriateľ, ktorý môže v budúcnosti túto skazu dokonať. Na pozadí týchto udalostí sledujeme osudy hneď niekoľkých známych i nových postáv.
Oproti prvej časti to je o dosť dlhšie, no lepšie napísané a vôbec mi nevadilo ani striedanie dejových liniek, pretože každá bola extrémne pútavá. Jan Hamouz vytvoril unikátny fantasy svet a podľa mňa ide o jedno z najlepších českých fantasy za posledné roky. Aj keď stále u mňa v rámci žánru vyhráva (ale len o chlp) prvý Naslouchač od Petry Stehlíkovej. Třetí ucho nám približuje osudy postáv, ktoré sú od seba väčšinou veľmi odlišné a musím povedať, že ma bavila hlavne dejová linka s Dar'Hysom. Ten je síce alkoholik, otrasný vládca a v podstate aj tyran, no napriek tomu ma jeho ďalší osud zaujíma najviac zo všetkých postáv. Autor nezodpovedal niektoré otázky z predošlých častí a o Rohatých stále vieme len minimum, aj keď sú nám ukázané nejaké ich zvyky a tiež náboženstvo. Podstatné je to, že si Hamouz pravdepodobne necháva kopec odhalení a príbehov na niekoľko ďalších dielov. Veľmi sa mi páčili tiež dialógy, ktoré sú výborne napísané a možno aj preto mi nechýbali akčné pasáže alebo veľké bitky. Ale príde aj na to len to nie je preplácané bojmi a naozaj je to hlavne o postavách, ich osudoch a predovšetkým o samotnom svete, ktorý sa určite bude v ďalších častiach rozvíjať.
Knihu odporúčam každému fanúšikovi fantasy žánru a nenechajte sa odradiť počtom strán. Ak si budú ďalšie časti držať takúto kvalitu, tak toto rozhodne bude jedna z mojich najobľúbenejších knižných sérií.
,,V lidech je vždycky víc zla než dobra. A čím slabší budeš, tím víc budou tíhnout k tomu své zlo použít."
Z jednadvaceti krajin jich zůstalo pouze deset.
Erenézie i Adalon však čelí horším hrozbám než je rozvrácené království.
Sledujeme tři hlavní linky příběhu.
V Erenézii se vše hroutí Darovi pod rukama. Ten nemá ani sílu, ani kuráž své problémy příliš řešit. Největší zálibu má v chlastu a dě*kách.
V Adalonu se setkáváme s novou postavou. Oldenik je tlustý rozmazlený chlapec. Po smrti svého otce, který padl při boji s Rohatými, se stává pánem Železného listu. Bohové ale umí být krutí. Zatímco doposud byl jeho největší problém dosyta se najíst, teď začíná skutečný boj o přežití v těch nejtěžších podmínkách. Rohatým je jedno jste-li bohatí nebo chudí.
A nakonec je tu Iko. Nadaný lékař, bylinkář a učitel.
Musím říct, že tohle fantasy je naprosto skvělé. Úžasný svět, skvěle vykreslené postavy a děj, který rozhodně stojí za to. Z vašich oblíbenců se v mžiku mohou stát pokrytci a z postav, které jste nemusely, se nakonec můžou vyklubat skvělé osobnosti. Jejich vývoj je neskutečný.
Autor má vše dokonale promyšlené a cestou nám nechává drobečky, jako Jeníček na cestě k perníkové chaloupce. Některé drobečky odhalíte hned, ale na většinu si musíte počkat.
Bylo úžasné, že jsem knihu mohla číst ve společném čtení s holkama. Tolik teorií a možných variant, jak bude děj té nebo té postavy pokračovat, co jsme vymyslely, by snad ani autor nevymyslel. I po druhém díle mám hodně otázek. Neskutečně se ale na jejich odkrývání těším.
Nebudu knihu připodobňovat k GoT, i když hodně čtenářů to takto říká. Pokud ale máte rádi GoT, Tolkiena nebo jiné velké epické fantasy plné intrik, politiky, ale i bitev a velkých zvratů, budete tuhle sérii milovat stejně jako já.
Autor má neskutečně barvitý jazyk a přirovnání, které používá povětšinou sedí jak hrnec na pr....
Rozhodně bych české fantastice přála více takových Hamouzů, protože tohle rozhodně stojí za to.
Související novinky - Třetí ucho (1)
Knižní novinky (4. týden)
23.01.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Třetí ucho v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 67x |
| ve Čtenářské výzvě | 10x |
| v Doporučených | 8x |
| v Mé knihovně | 68x |
| v Chystám se číst | 49x |
| v Chci si koupit | 20x |
| v dalších seznamech | 1x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Štítky knihy
česká fantasyJan Hamouz také napsal(a)
| 2018 |  Poloviční král |
| 2022 | Třetí ucho |
| 2025 |  Zpěv překladatele |
Proč tolik brutality?
Budu se lišit od většiny superhodnocení ale nemohu si pomoci. Kniha je z hlediska dějového a postav napsána dobře. Dokonce se u hlavního záporného hrdiny (Dara) začínají objevovat i kladné stránky. Jenže už zde mám problém s naprosto zbytečným „natahováním“. Kdyby bylo stránek méně, dílu by to neuškodilo, spíš naopak . Dále mi vadí celkové ponuré pesimistické ladění příběhu.
Ale co mi vadí nejvíce je příšerný nadbytek brutality. V životě jsem přečetl stovky fantasy knih ale nikde jsem se zatím nesetkal s tak koncentrovaným množstvím zbytečné brutality, mučení, poprav (např. plavba na voru) apod, prostě kultu smrti. Ani náznak optimismu. To není nic pro mne. Kniha by měla mít označení 18+. Neumím si představit, jaký vliv může mít tato četba na duši citlivějšího -náctiletého čtenáře. Srovnejme si, jak umí popisovat nutné (pro děj) brutální scény třeba Kotleta, Kotouč či Žamboch. U nich se mi nestalo, že bych byl „zhnusen“, ve Třetím uchu to bylo běžné (i v Polovičním králi).
Dalším pokračováním se samozřejmě vyhnu.