ClariceL.
komentáře u knih
Macbeth
Jo Nesbø
Myslím,že každý autor,který se do projektu zapojil si zaslouží pochvalu. Nemusí být zrovna snadné napsat něco,co už bylo,ve svém stylu a tak aby to zaujalo.Řekla bych,že Nesbo se toho ukolu zhostil velmi dobře.Držet určenou dějovou linku se všemi postavami a přidat tomu šmrnc se povedlo.Trvalo mi dlouho než jsem se prokousala přes sto stran,nebavilo mě to a prostředí herny a drog se mi moc nezamlouvalo. Než jsem to pochopila a pak už se mi to četlo uplně jinak.Dál už to mělo spád,všechny motivy a přízraky se zjevily v plné kráse.Je to ponuré v ulicích i v mysli a některé vraždy ach ach tak drastické proč? Ale takový ten příběh byl,tenkrát i teď.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Opět hezké čtení.Na jedné straně se knihy podobají, na té druhé se daří autorovi vložit do příběhu něco navíc, aby nebyl nudně podobný.Myslím, že tady Backman ukazuje,že je vcelku jedno, jestli je ženě třicet, nebo šedesát, v každém věku má svá trápení, ztrácí a znovu nalézá a i v pozdějším věku si může plnit své sny.A tak ještě chvíli po přečtení máte pocit, že tady byla Britt - Marie.
Útěky – Lída Baarová
Josef Škvorecký
Černobílý den jsem věnovala této knize a můj pocit asi takhle:
Baarová nebyla žádná Madla z cihelny a svůj život si Za tichých nocí představovala určitě daleko jednodušší.Prožila nejedno Ohnivé léto a třebaže byla nějakou dobu Maskovaná milenka a neměla Na růžích ustláno,našel si ji ve zralém věku Její lékař a mohla si zase říct,že Život je krásný.
Škvorecký sepsal její vyprávění a na mě puůsobí moc hezky.Už jsem některé četla a přestože se vedou diskuze o pravdě,o lži,o vztahu s Goebbelsem,každý at´si udělá svůj názor a hodnocení.
Pro mě zůstává dál,jako nejkrásnější Dívka v modrém.
Hodná a zlobivá holka
Michael Robotham
Moc příjemné překvapení. Tohle se mi opravdu hodně líbilo. Cyrus je prostě moc sympatický ( nemusím tetování, ale zatím je mi jeho povaha tak milá, že bych se klidně na ty jeho ptáčky podívala )a tajemství okolo Evie bude asi taky pěkným oříškem. Oba mají něco za sebou a asi hodně před sebou. Musím si určitě přečíst další díl. Vyšetřování krasobruslařky má spád, zvraty, odhalení a není to taková tuctovka. S klidem doporučuji.
Páté jablko
Lenka Chalupová
Těšila jsem se na novou knihu, protože Kyselé třešně se mi hodně líbily. Sadařská rodina mi přirostla k srdci, každá postava je něčím zajímavá, nejvíc jsem si oblíbila Valinku. Je to tak lehce, civilně napsané. Přitom se na rodinu hrnou samé nepříjemné zkoušky. Charaktery postav a popis období, které přichází je moc hezky popsané. Občas jezdím za spolužačkou do Předmostí a když čtu, jak to tam vypadalo, to musela být krása. To zbydou opravdu jen vzpomínky. Ke konci knihy jsem si vysnila svůj závěr a nepočítala jsem, že mě autorka tak dostane. To by mě prostě nenapadlo. Četla jsem třešně a jablko. Řeknete si ovoce, ale teď když si na ně vzpomenu, tak mě mrazí.
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Knihu jsem neplánovala číst, koupila jsem ji kamarádce, ale nedalo mi to. A jsem nadšená. Nečekala jsem, že se mi bude tak líbit. Eleanor je jiná a snaží se bojovat se svou minulostí a vypadá to, že má před sebou hezčí budoucnost. Starosti v jejím životě jsou popsány lehce, byť jsou vážné, trocha vtipu tomu dodává šmrnc. Ke konci by se dalo dojít v poklidu a pak vám autorka přidá tu třešničku na dortu.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Bláznivý příběh. Vyšetřování hlavní zápletky může vypadat chaoticky a četlo se mi to hůř než ostatní Backmanovy knihy. Ale mezi těmi řádky je to opět příběh lidský. Osudy a trápení jednotlivých rukojmí se prolínají a pokud se poperete i s králičí hlavou, tak je vyhráno.
Sto zázraků
Zuzana Růžičková
Autorka mi znovu dokázala, že umí vyprávět příběh lidsky a důstojně, byť téma není lehké. Nádherná kniha a nádherná žena. Jsem ráda, že jsem se mohla seznámit s životním osudem paní Růžičkové. A to doslova od začátku do konce. Tolik síly a hlavně píle a snahy, dostat se přes všechny překážky ke svému cíli, ke své lásce k hudbě. Každá kapitola mně zaujala, ptotože každá přináší spoustu vzpomínek a informací i z hudebního světa. Kapitoly nejsou řazeny chronologicky, ale je to zřejmě účel, aby té válečné hrůzy nebylo tolik najednou. Samozřejmě jsem si k tomu poslechla některé koncerty a ty byly tou sladší tečkou.
Odložený život: Skutečný příběh osvětimské knihovnice
Dita Krausová
Vzpomínky na dětství, pobyt v táborech a další život po válce. Zajímavé je vyprávění o pobytu v Izraeli a popis života v kibucu. Věčné stěhování a přizpůsobování se, hledání toho pocitu tady jsem doma. Válka skončila, ale nejistota kde a jak začít žít přináší nové starosti.
Tato kniha mě dojímala od začátku svou upřímností, lidskostí, výpovědí u které cítíte pohnutí z každé vzpomínky. Přátelé, procházky s maminkou a domov, který je zničen transportem. Přežít peklo a mít štěstí a na samém konci další bolest. Když přijde osvobození, jak žít dál? Bylo těžké najít domov a osud paní Krausové přichystal nejednu další zkoušku i ve zralém a starším věku. Přesto říká, že život měla i hezký. Z toho vyprávění jsem opravdu cítila milo, že příběh je vyprávěn a já naslouchám.
Volání mrtvých
Rebecca Netley
Mně se kniha líbila. Pochmurná atmosféra domu a všichni kolem trochu divní. Ale má to v sobě tajemství, napínavé od začátku a konec jinak, než si myslíte. Elspeth a Mary jsou sympatické. Dalo by se říct, že je to předvídatelné, neuvěřitelné a taky, jestli je to teda duchařina nebo thriller, ale mně se to teda četlo moc dobře a napětí jsem cítila dost. Určitě mnohem lepší než některé jiné knihy o domech, kde straší.
Porodní sestra z Osvětimi
Magda Knedler
Autorka stvořila vypravěčku, která přibližuje životní příběh paní Leszczynské, ženy, která byla navždy Mámou. Styl, jakým je příběh napsán se mi líbil. Nevadilo mi přeskakování časových úseků, naopak občas to odlehčilo některé drsné kapitoly. Dobře vsunuté jsou i části Josef... ty jeho myšlenkové pochody. Já vnímám formu jako lehkou, z vyprávění je cítit obrovská láska, empatie, pomoc do posledního zbytku sil. Ne nenávist, ale odpuštění. V knize je hodně, řeklo by se, naturalistických pasáží a já to zase vnímám, ponořím se do těch osudů a cítím bolest, strach a bezmoc. Neskutečné utrpení, které si jako matka nedovedu představit. Myslím, že je to kniha jiná, zvláštní právě tím stylem vyprávění.
V půlce knihy jsem si řekla, že ji odložím. Že to opravdu nezvládnu dočíst. Cítila jsem úzkost a měla špatné sny. Nedoporučuji budoucím maminkám a snad vůbec maminkám. Citlivějším povahám. Ikdyž si uvědomuji, že je to jen můj pocit a každý to může vnímat jinak.
Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
Poslední zastavení ve volné trilogii, tentokrát z vesničky Dluhonice. Příběh vypráví Mína, která žije ve svatojánském domě opředeném tajemstvím. Autorka popisuje život na vesnici v padesátých létech, postavy ožívají a lehce se ponoříme do osudu jedné rodiny. Příběh hezky napsaný, nechybí napětí, dojetí z lidských osudů, okamžiky rozhodnutí a překvapení. Na ovoce z této trilogie budu určitě dlouho vzpomínat a ráda se k příběhům vrátím.
Dětské zoubky
Zoje Stage
Ta kniha je ohromně čtivá. Pro mě teda letěla stránka za stránkou, jak to asi dopadne. Nevím přesně, co autorka zamýšlela. Z označení psychologický thriller jsem si vybrala to druhé. Nepitvat tu psychologii postav, tam je spousta otázek a z tohoto pohledu je to takové plytké a nedotažené. Vsadila jsem na naschvály. Nemyslet na to, že má dítě problém, ale že má úmysl. A s tím jsem si to užila a i závěr, z tohoto pohledu, jsem pochopila a líbil se mi. Natočit to, úplně vidím tu malou mršku, jak se tváří a rodina je bezmocná. Asi by to bylo takové to hodně ohrané béčko, ale slušné.
Řvi potichu, brácho
Ivona Březinová
Líbí se mi forma, jakou je kniha napsaná hlavně pro mladé čtenáře. Oceňuji, že sourozenci jsou ve vyšším věku a autorce se podařilo docela přesně popsat nejen každodenní režim rodiny, ale také pocity, hlavně Pamely, která vlastně velmi brzy dospěla a stejně jako maminka a Remík to nemá vůbec lehké. Kniha není náročná , a byť by jsme my dospělí měli nějaké výhrady, je srozumitelně napsaná k tématu pro cílovou skupinu.
Dojalo mě to několikrát a obdivuji všechny, kteří mají vlastní zkušenosti s tímto trochu jiným světem. 4,5*
Matka Davida S., narozeného 3. července 1959
Yvonne Keuls
To je kniha zoufalství a beznaděje. Ukázka totálního rozpadu rodiny, nekonečné sliby a návraty, začarovaný kruh. V té době nevědomost o učinku drogy, šok z toho, co se děje. Matka zapomíná na ostatní děti a propadá se do světa, ve kterém je jen David. Projde dlouhou sebezničující cestu, než si trošku něco uvědomí. Musí být peklo, když vám dítě stojí za dveřmi a prosí a vy víte, že byste neměla otevřít. Rodiče chybují, věří slovům manipulátora, peníze ubývají. Jak by se jeden z nás zachoval ? Závislosti a návyky, to je tak složitý proces, že je dobře o tom mluvit a centra pomoci nezapomínají ani na příbuzné. Bylo to horší čtení, příběh se mi vrací do hlavy. Kdo nechce sám, není mu pomoci. Jsou to smutné příběhy.
Svědectví kostí
Kathy Reichs
Někdy není lehké držet si dobrou kvalitu, když píšete mnoho příběhů se stejným základem. Musím uznat, že nejnovější kosti se autorce povedly. V její rovině jde o dobrou zápletku, neklesáte do nudy a se závěrem vrcholí a překvapuje. Tempe mám ráda, se vším a se všemi, kteří k ní patří.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Zjistila jsem,že u této knihy musíte vědět,jestli chcete přistoupit na určitý druh hry.Několik prvních stránek jsem měla trošku problém.Myslela jsem,že se autor snaží být jen vtipný po své první knize a bude to přehnané,protože některé postřehy Elsy jsou na její věk až moc vyspělé.Ale je na vás,jestli chcete vstoupit do Miamasu.Bez něj by byl příběh chudší.Prolínání světa fantazie a snových hrdinů s realitou dospěláckého světa vytváří příběh zajímavý,trochu smutný,místy humorný,chvílemi i dost napínavý,ale celkově dává pěknou souhru a dokáže promlouvat jinou řečí k těm,kteří jí chtějí naslouchat.No a já jsem nakonec chtěla.
Porodní bábou proti své vůli
Patricia Harman
Jako první jsem četla poslední díl, ten byl takový průměrný. Pak jsem dostala i ty ostatní a první díl se mi líbil a těšila jsem se na další osudy Patience a porody miminek. Hned jsem se pustila do dalšího. Zklamalo mě, že je vypravěčkou Becky, ale začetla jsem se a nakonec se mi druhý díl líbil ze všech nejvíc. Zaujal mě Dr. Blum a všechny postavy jsou sympatické. Autorka hezky popisuje dobu a nebylo to opravdu jednoduché. Nenáročné, pěkné a pohodové čtení.
Vesnice
Kristýna Trpková
Mně se hodně líbila ta obálka a pořád jsem se k té knize vracela, až jsem si řekla, že ji zkusím. Bylo to takové opravdu hezky české. Co se týká případu a vyšetřování, tak mám dobrý pocit a je tam cítit ta atmosféra minulosti, strachu i tajemství v okolí vesnice. Čte se to tak na pohodu, jak se říká. Ke konci docela přituhlo a u mě to vyvolávalo dost úzkostné pocity, obzvlášť některé pasáže. Což beru jako plus pro mladou autorku, protože se mi to líbilo hodně. Fajn detektivka, ráda si přečtu i další. Laura s Adamem budou asi fajn tým.
Rekonstrukce
Viktorie Hanišová
Zajímavé, čtivé a dobře napsané. Od autorky jsem četla Houbařku a určitě si přečtu i další knihy. Myslím, že jsem tuhle rekonstrukci pochopila, a proto si myslím, že je skvělá.