Braenn komentáře u knih

Kniha, který by si zasloužila zaplout mezi povinnou literaturu. Hlavní hrdina je rovný jak pravítko, stará škola, která nazývá věci pravými jmény. Věčně nabručený, připravený životem o všechno, co dávalo smysl, hodlá už udělat jen jednu jedinou věc. Umřít.
Jenže místo umírání musí chtě nechtě, podle něj spíše nechtě, řešit problémy svých sousedů, se kterými se na něj obracejí. Nebo neobracejí, ale kdo se má na tu jejich neschopnost dívat? Chtěla by to tak jeho žena, a to je, přiznejme si to, pro Oveho silný argument.

Budete se usmívat, sem tam třeba i smát, budete dojmutí a smutní, protože jestli něco tahle kniha umí, tak hnout s emocemi. V zásadě je to kniha plná stereotypů a charakterů, které mohou vyznít prvoplánovitě, ostatně sám Ove je zasouvá do jednoduchých kolonek. Těhotná cizinka. Teplouš. Tlusťoch. Odbarvená nána... podobné sousedy můžeme mít i my. Ale bez ohledu na kolonky Ove nakonec udělá to, co je správné, aby ten nám všem známý svět byl o trochu lepším místem.

P.S. Zfilmovaná verze je, nevídáno, stejně skvělá, jako kniha. A velmi věrně se jí drží. Taktéž doporučuji!

20 30.08.2017

Jak autorovy knihy jinak miluji, o této můžu říct jen, že je škoda, že vůbec vznikla. Původně jsem chtěla dát hvězdy tři, z úcty k autorovi, kvůli čtivosti, ale i tak nějak proto, že to dokázal ve stavu, v jakém byl. A mám pocit, že tolik kladných hodnocení lidí přede mnou jsou spíš o nostalgii, než skutečném stavu věcí. Takže ne. Tahle kniha je prostě, a moc mne to mrzí, divná a nedobrá. Posunul Zeměplochu zas o krok dál k modernizaci a víc než na příběhu staví na tom, že vlastně známe svět i hrdiny. Kdo nezná, ten by asi jen nechápavě kroutil hlavou. Tak je tam nechá dělat divné věci (hlavně Vetinariho jsem tam nedávala), a říkat moudra, která jsou tam tak nějak zbytečná. Mám z té knihy pocit, jako by autor v sevření nemoci měl potřebu světu ventilovat nějaké (správné, to zase jo) názory a poučení, aby tu po něm zůstaly jako odkaz... ale to přece nemá být tenhle druh literatury! Chybí víc humoru a napětí a příběhu a plastičnosti postav, aby to tomu dalo to, co dělá jeho knihy jeho knihami.

Mrzí mě, že jsem tu knihu četla. Ne že by byla tak zlá, to opravdu ne, ale tak trochu mi pokazila Zeměplochu. Tak budu dělat, že se tak nestalo, a prostě ji vytěsním. A je to.

8 27.08.2017

Obávám se, že každá další kniha Jonase Jonassona už bude nést štítek "ne tak dobré jako stařík". Tohle bylo lepší, než Anders, ale ne tak dobré... však vy víte.

Hrdinka je sympatická. Každá cynická, nadmíru inteligentní a výřečná hrdinka (či hrdina) má mé sympatie. Nejvíc jsem se bavila, když pracovala za dvěma ostnatými dráty a minovým polem. Ta absurdita JAR, navíc leckde jen naznačená, byla skvělá a díky ní se co nevidět podívám na zoubek tamním dějinám. A když tohle nějaká knížka dokáže, je to minimálně na hvězdu navíc.

Stejně jako u staříka to není o tom uvěřit, že by se příběh mohl stát. To snad nikoho nemohlo ani napadnout. Ale žánr humoristiky snese ledacos, takže je to vlastně vyprávění o dívce, která vám ve vtipném příběhu plném cíleně do extrému přehnaných postav, dějů a náhod, mimoděk prozradí spoustu věcí o politickém vývoji minulého století. Tak jako bezděky, a přesto dost jasně.

Já osobně se v přehršli politiky někdy ztrácela, ale to je spíš můj problém. Co mi vadilo, byly postavy Holgera Idiota a jeho revolucionářské přítelkyně. Nesnáším takové postavy naprostých pitomců, kteří svou hloupostí a nedomyšlenými, v tomto případně spíš nemyslícími činy, ničí ostatním život a léta snahy. Já bych ho zabila. V prvních pěti minutách, vlastně ne, já bych zabila už jeho otce, takže by nedošlo ani na Holgera 2 a to by byla škoda. Ten je totiž, bezesporu, skvělý charakter.

Takže tak. Je to příjemná, čtivá kniha, člověk se několikrát zasměje, několikrát nevěřícně kroutí hlavou, a sem tam přelétává pasáže očima, protože se trošku nudí. Přesto dávám čtyři slabé hvězdy, anžto, jak jsem již řekla, mě kniha donutila nejen přemýšlet, ale také si něco zjistit.

Podruhé ji ale číst nebudu.

7 27.08.2017

Čtyři hvězdy, protože to funguje a zabírá, a protože mi ušetřila hodně nervů s miminama. Nebo jinak. Čtyři hvězdy dávám za jednu kapitolu, zbytek je na dvě, neboť autor zcela v americkém stylu celou dobu už jen opakuje, vysvětluje, podporuje, zdůrazňuje, rozvádí a obhajuje myšlenky, které v té kapitole padly.

Ale co budu povídat - fungovalo to, pomohlo to, takže je to pořád jedna z mála knih, které bych postavila oltářík a zapálila svíčku. Díky, pane Karpe!

4 25.08.2017

Já už toho mám fakt dost. Copak se dneska už nepíšou fantasy, které by nebyly určeny pro pubertální holky? Které jsou o něčem jiném, než o mladé dívce 15-19, která buď umí všechno, nebo je takový ten chudák společensky nemožný otloukánek, však víte, jen je krom toho krásná, šikovná, nadaná, umí ideálně léčit, bojovat či obojí, je statečnější než všichni okolo a zabouchne se do ní ten nejhezčí frajer v okolí. Ve většině dílek teda frajer a jeho kámoš, nebo její kámoš, zkrátka tam musí být trojka. Kéž by v obchodech tyhle všechny Selekce, Dvory, Půlnoční koruny a podobné dostaly vlastní poličku s nápisem "romány pro dívky". Pak by se nestalo, že vám tuhle knihu podle dobrých hodnocení koupí muž k narozeninám, a když se pak zeptá "a jaké to bylo", já můžu jen říct "dobrý, kdybych ještě byla v pubertě".

Ale ke knize samotné.

Tohle je ten případ, kdy hrdinka je prezentována jako chudinka, co ale ve všem exceluje. Je docela sympatická. Vztah s hlavním super uber frajerem a jeho rychlovýcvikem v zabijáckých dovednostech je obohacen tím, že díky absenci ocasu se nedostane na sex... ne, jako vážně jde o ocas. Ale její, než mě obviníte z nějakých prasáren. Nevím, jestli jsem to vylepšila, ale prostě tam mají všichni ocas, ale ona ne, protože je to člověk a dostala se tam jako mimino portálem, byl u toho zlý kouzelník, nejspíš její otec a tak dále originálně... Ale to zas odbočuji. Takže hrdinka je přesvědčená, že když mu bez ocasu dá, tak na něj nastoupí strašlivé prokletí, plíseň či co, a proto na sebe jen zbožně koukaj... Na druhou stranu, je jí patnáct, třeba by mi také prošlo, kdybych v pubertě nakecala svým dětem něco o plísni, aby počkali se sexem? Mno, opouštím raději téma ocasů a zpět k příběhu, tohle nakonec není tak podstatné.

Takže zkrátka, je to příběh, zasazený do vcelku promakaného světa, který vám nebude připadat moc tajemný, jestli máte ponětí o severské mytologii. Je to trošku krutý svět, v tom jsou seveřani machři, to je výrazný plus oproti všem těm cukrovým románkům s podobnou tématikou. Bohužel, příběh je stále... inu, nápaditý, ale takový ploše hladký, jestli mi rozumíte. Hrdinka nepřemýšlí, všechno vychází a když nevychází, tak si pobude ve vězení tak akorát, aby nám jí bylo líto, ale ne, aby se jí něco doopravdy stalo. Žádné složitosti, skryté plány, prostě to tak nějak jde, jak hrdinka potřebuje. Nekonají se velká překvápka a komplikace v podobě realističnosti, které by narušily děj.

Shrnuto? Čtivé, i když rozhodně ne vícekrát. Musím litovat, že do tohoto světa není zasazen nějaký dospělejší hrdina a příběh. Občas musíte nad hrdinkou protočit oči v sloup, takže další díly přečtu, jen kdybych se nudila.
Slabší tři hvězdy.

17 25.08.2017

Tak moc jsem očekávala úžas a nadšení, které přetrvávalo ze "staříka", až jsem se zklamala. O to víc, že jsem si knihu ve slabé chvíli koupila, aniž bych ji předtím prohnala čtečkou. Mno... znovu už tu chybu neudělám. Ne u tohoto autora. Je to prostě takové... příjemné čtení. Někdy zdlouhavé, někdy rychlé, někdy vtipné, někdy nudnější, ani tak, ani tak.

3 12.08.2017

Co říct o dílech, která se vás dotknou a rozesmějí napříč staletími, společenskými vrstvami i vzděláním? Asi že jsou nadčasové, a že jim po právu patří pět hvězdiček. Moliere má smysl pro humor a já se musím smát s ním. Tečka.

12.08.2017

Pokud má někdo pocit, že starověká literatura je pro suchary, mrtvá a nudná, zaslouží si omlátit Martialem o hlavu. Osobně dávám sice přednost dalšímu vydání, které se méně snaží hrát a házet s řádky a písmeny, a dopřeje čtenáři nerušený požitek z veršů pěkně řádek na řádku, zarovnané hezky vlevo, ale to už není problém autora. Ten udělal, co měl, a díky tomu se můžu smát s jeho verši i po dvou tisících letech. Vyvstávají figurky římských občanů, propuštěnců i otroků, díky veršům stejně osobitých a blízkých, jako jsou lidé, které potkávám a znám dnes.

A ano, minimálně jednu si z hlavy pamatuji do teď!

2 12.08.2017

Je to kniha pro děti? Není to kniha pro děti? Myslela jsem si první, ověřila jsem si druhé. V rámci literatury (a takové, inu, trochu nenápadné snahy dostat do podvědomí i něco jiného, než Deníky poseroutky a Hraničářova učně) jsem tuhle knížku nenápadně vnutila sedmákům. S nepříliš velkým úspěchem, protože... protože ona opravdu není pro děti, jen o dítěti. Stejně jako pro děti není každý film, který je shodou okolností animovaný.

Ale k věci. Je skvělá. Příběh je jednoduchý, a ani se nesnaží tvářit, že by být neměl. Víme, že hlavní hrdina neumře, že vlastně to všechno dopadne dobře, ale místo zklamání nad fádností nám to přináší příjemné očekávání.

Celé je to takové svým způsobem banální, ale tak skvěle, že se prostě musím chtě nechtě rozplývat. Pravidla hřbitova. Výchova chlapce. Linka vraha rodičů. Prostě nádhera.

A ač to není kniha pro děti, stejně ji co to půjde přečtu i těm svým!

13 12.08.2017

Ne tak dobré, jako první díl, což znamená, že stále mohu dát pět hvězd, jen bez všech těch podtržítek a srdíček, které jsem dala minule. Námořnická tématika mne tak nebere, nicméně pointa příběhu je stále stejná - kterak obchcat kohokoli a kdekoli. Jenže ne vždy to vyjde, že? A o tom je tahle kniha. O intrikách, chybějících koťatech a neskonalé smůle. Nu a taky řádném přátelství. Jak to bude dál?
Ano, povídám, jak to bude dál? Vydá někdo někdy ten další zatracený díl?

4 12.08.2017

Asi nejlepší dílo posledních let. Možná je to tím, že pro knihu o chytrém zlodějíčkovi jsem cílová skupina, která si do kolonky povolání v každém dračáku i Rpg vyplňovala "zloděj". a která si lepila plakáty Garetta z Thiefa na zeď. Nebo tím, že takový hrdina je konečně něco jiného, po všech těch svalnatých bojovnících a super duper nabušených epicích. Nebo proto, že příběh není o porážení říší, zkáze světa, bozích a válkách, které otřásají kontinentem. Je to kniha o tricích, o léčkách, o chytrosti. O napětí z toho, co zas vymyslí, jak vyklouzne, prokládaném humorem. To všechno ve světe, připomínajícím staré Benátky. Plné neotřelých nápadů, drobností a maličkostí.

Asi mám pro tyhle neobyčejně obyčejné hrdiny slabost. Takže za mne plných, nejplnějších pět bodů z pěti. A jdu si to přečíst znovu.

Ah ano, negativa! To největší, nehorší zvěrstvo a hřích, kterého se nakladatel může dopustit. Vydat dvě knihy ze tří v originále vyšlých, hned pěkně po sobě, a pak se na několik let bezdůvodně odmlčet? Jako opravdu? Lockeho na vaše úspory!

8 12.08.2017

Vezmu to tak nějak za celou trilogii.
Je to nádherná, čtivá a rychle plynoucí kniha. Jistě, nejedná se o žádný extra komplikovaný děj, přesložité charaktery a dějové zvraty. Za což jsem ráda. Nemusím se soustředit, děj mě unáší sám o sobě.

Žánr? Fantasy, bezesporu. V historickém kabátku, díky němuž se svět jeví velmi propracovaný. Jak by také ne, když ho tisíckrát poznal a popsal někdo jiný, stejně jako jména. Díky tomu jsem měla od začátku pocit, jako bych hrdiny znala, byli mi tak nějak bližší a s hrůzou jsem očekávala, co jim autor přichystá. Nutno říct, že má obava o nekonečné desetileté obléhání města se nevyplnila, a v knize jsou jí věnovány jen asi dvě třetiny jednoho dílu. A ještě jak zajímavě!

Četlo se to prostě samo. A konec, který byl k našim hrdinům výrazně milejší, než Homér, potěšil. Tedy až na zmíněnou závěrečnou kapitolu, u které podezírám, že ji má na svědomí jeho žena (nakonec je tam coby spoluautorka uvedená!). Ta tam být nemusela. Prostě se jim vedlo dobře, proč to rozebírat! Narážky na Sedm kopců (pahorků by bylo lepší slovo) pochopil snad každý, a jak to bylo dál tedy není těžké domyslet.

A jako velký klad a nápad hodnotím postavu, činy a příběhy krále lhářů.

6 28.07.2017

K přečtení téhle knihy musíte mít lásku ke starým textům. Ne nutně zrovna Vergilia v originále, ale musíte být zvyklí na knihy dlouhé, popisné a místy těžké. Kdo četl středověké eposy, napoleonské deníky, georgiánské či viktoriánské romány, přelouskal je a uměl si je užít - ten si užije i tuhle knihu.

Děj nikam nespěchá, nevláčí od akce k akci. Plyne pomalu, nechává nás poznat svět, hrdiny, okolnosti, a teprve potom eskaluje příběh. Někoho nudí, někoho uvádí v úžas.

Já jsem, naštěstí, ten druhý případ. Ta kniha by mohla být tisíckrát tlustší, a stejně bych litovala, že je konec.

Pokud někomu stačí seriál, aby si vychutnal jen ty nejžhavější momenty, pak přijde o vše, co tomu příběhu dodává hloubku a barvu.

Ať žije stará dobrá Anglie!

15 22.07.2017

Nejslabší ze série. Tak nějak jsem si utvrdila několik poznatků:

Nejsem cílová skupina. Jsem na to moc stará a mám moc načteno.
Není to fantasy. Je to telenovela, román pro dívky, zabalený do kabátku, který fantasy připomíná.
Příběh, svět a reálie nemají logiku. A nemají ji mít. Ne v okamžiku, kdy pro hrdinku je důležitější řešit délku sukně a to, co si vezme na sebe, ve chvílích, kdy jí jde o život a má zachraňovat zemi a své přátele.

Co mi na knize skutečně vadí? Přehánění:
- Každý je krásný.
- Každé jedno oko vypadá jako nějaký šutr (ne fakt. Zkuste sledovat. Onyxy, zlato, stříbro, tyrkys, safír, zirkon, a to jen tak z hlavy).
- Každá hlavní i vedlejší postava je neuvěřitelně krásná, neuvěřitelně mladá (to asi nejvíc, vzhledem k postavení), v lepším případě má ještě navíc nějaké super magické schopnosti. Lysandra jako měnička byla poslední kapka.
- Hrdinka by neustále v mysli někoho trhala na kusy, lhostejno koho a za co.
- Hrdina by dokázal zbořit budovu několika dobře míněnými ranami. Ne, nešlo o starou plesnivou kůlnu. Tohle už snad nemůže nikdo myslet vážně, ne?
- Každý, kdo se z hrdinů tváří drsně, se nakonec projeví jako dobrý a hodný charakter, který nezabíjí nevinné, a to včetně čarodějek, které snad měly trhat na kusy lidi a jíst je, a být prostě... oh, proboha, nebude tam ta naznačená milostná linka Doriana s Manon, že ne? :(
- Mezi hrdinou a hrdinkou probíhá duševní konverzace formou telepatie, která vydá na třístránkový román.

K tomu přidám lenost autorky zabývat se detaily reáliemi světa, kde teče voda z kohoutků a hrdinka jedním proslovem zastraší celé město, a knihu odkládám.

Je to prostě strašně strašná patlanina. Jo, čtivá. Když vám stačí ke štěstí příběh o Mary Sou.

6 22.07.2017

Dobrý. Sice tu máme ještě drsnější kočku, která krom pofidérního a nevysvětleného titulu nej vraždnice země (to je jako rozdávají v nějaký anketě?), je už taky princezna a víla. Mhm. Sice trochu přehnané, ale její učení se magii a vztah s Jeřábem je popsaný moc hezky. Škoda, že bitva nedostala víc prostoru z pohledu jiných postav, a zas to skončilo tím, že je děvče ještě hustší, než jsme mysleli.

2 19.07.2017

Asi nejlepší ze všech dílů, což na druhou stranu není zas až taková pochvala. Koule nenarostly jen tomu uplakanému kapitánovi, ale hlavně je ukázala ona. Příběh má také grády.
Jen mi trochu zůstal rozum stát (SPOIL) nad tím, za co vlastně obviňovala svého milého. Ok, zabili jí kamarádků, a on jí neřekl, že jí něco hrozí a - a to je všecko? Vždyť jediné, co mu bylo řečené, že jí může hrozit nebezpečí. Jak překvapivá informace vzhledem k tomu, kdo byla a co tam dělala! To by nikoho nenapadlo...

Největší problém jsem ale měla s návazností na první díl a trochu jsem získala pocit, že autorka napsala první a pak na něj lepila další, aniž by si to předem příliš promyslela. Tak třeba... v knize se tvrdí, že znala Doriana z dětství. Podle jména, funkce... ale v okamžiku, kdy jí v jedničce k němu přivedli, o tom ani zmínka. Naopak, jako by o něm v životě neslyšela... A pak taky to, proč si ji Dorian vlastně vybral. Bylo naznačeno, že ji potřebuje, jede si tam speciálně pro ni, protože... protože proč? Rozhovor prince s králem, kdy si ji obhajuje, moc nepomohl. Když získala flek, najednou patřila jen králi a princ z tohoto řetězce nějak záhadně zmizel.

Pak tu máme další podivnou romantickou linku prince a léčitelky, aneb druhá osudová láska za rok. Chudák!

Asi zmlsaná knihami, kde jde víc o logický příběh, než o to, kdo s kým.

6 19.07.2017

Mno. Ze všech teen fantasy, se kterými se roztrhl pytel, je tohle ten lepší. Což není tak supr, jak by mohlo znít, protože ten žánr sám o sobě je trochu podivný. Hrdinka je sice opět krásná, skvělá, statečná, oblíbená Mary Sue, bla bla bla, jako přes kopírák, ale krom toho je taky pěkně od rány, břitká a - aspoň se tak tváří - trochu tvrdší, než je zvykem. Linie s romantikou taky není tak praštěná, neboť se nedostavil klasicky očekávaný trojúhelník, pouze jednoho poměrně bezdůvodně odhodí jak špinavý ponožky, aby se rovnou zamilovala do druhého, v rozpětí pár týdnů. Ok, hlavně že tam není žádné to rozpolcení láskou, jak hlásala (a odrazovala) obálka.

Co opět trochu zaráží jsou schopnosti a věk hrdinů. Máme tu Caelenu, ehm, nejlepší (?) vražedkyni země, možná celého světa. Oh. Ah. Opravdu? V osmnácti? Kde se to fasuje, takové tituly? A co že to vlastně udělala... ne, to se nedozvíme, proč si každý z jejího jména sedne na prdel. V knize se nechová jako někdo, kdo za prachy zabíjí lidi aniž by věděl, za co a proč. Vlastně naopak, je to citlivé a hodné děvče. A jestli vraždila tak šikovně, schopně a spolehlivě, jako je ukázáno v druhém díle, tak může za ten titul "nejhustší vrahobaba země" spíš než schopnostem poděkovat PR oddělení, které by jí mohl závidět i Babiš.

Princ je asi nejuvěřitelnější charakter. O to hůř dopadá kapitán stráží. Jako... že ve 22 letech získal takové postavení a všichni jeho (nejspíš i o dekády starší) podřízení ho milují, i když je tam jako protekční synek bez větších zkušeností? Že zabije člověka, málem se z toho zhroutí a my se dozvíme, že to jeho první? No to měl asi dobrou službu, když si může dovolit být takový cíťa. Možná mu jeho podřízení nosí kapesník, aby po každé akci otřel slzy, kdyby náhodou došel někdo k úhoně. Ovšem, na jeho obranu musím říct, že v dalších dílech už mu trochu narostly koule.

Kdyby se ubralo romantiky, přidalo realistického věku hrdinů a odmyslely se velké fráze o nejlepších vrazích celého světa, mohlo to být docela slušný fantasy.

13 19.07.2017

Takový styl knih mám moc ráda. Inteligentní příběh obyčejného hrdiny. Humor, akce, smutek i štěstí. Chtěla bych pokračování, ale mám pocit, že tak dobré příběhy je lepší nechat krátké.

5 08.07.2017

Originální. Nápadité. Místy dechberoucí, místy zdlouhavé. Depresivní - protože kdy budou všechny díly venku, aha? Až budu v důchodu či co?

5 08.07.2017

Příjemně čtivé. Poplatné cílení na pubertální dívky ale tak kniha se to nesnaží skrývat, takže co. Zajímavá zápletka, byť trochu klišoidní. Hezky popsané charaktery.
Co mi na knize vadilo? Absence logiky. Hrdinové milostného trojúhelníku? Jediný dědic království, kterého nepouští ani do bitev, aby se jim nezranil, si na pár dlouhých týdnů vyjede sólo za princeznou, bez ochrany a inkognito, a pak se ještě (SPOIL!) vydá nepřátelům s lacinou výmluvou "chci mluvit s vaším velitelem", aby neopustil svou milou. Jasně, no.
A ten druhý chlápek? Devatenáctiletý skvělý vrah, který se rozhodne svou oběť nejdřív lépe poznat, než ji zabije. To je takový obvyklý postup, aby se to pak lépe dělalo. Nejspíš. Že se do ní vzápětí zamiluje se rozumí samo sebou.

7 08.07.2017