Lži Lockeho Lamory

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

1. kniha série Páni parchanti. Camorr, město plné kanálů, dlážděných uliček, mostů, průchodů, paláců a chatrčí, bohatství i chudoby. A tam, kde jsou bohatí, bývají i lidé, kteří je o jejich majetek hodlají připravit. Mezi spodinou se šíří zvěsti o Trnovi, neporazitelném šermíři, mistrném zloději, duchovi, jenž prochází stěnami. Mnozí ho pokládají za pověstného zastánce chudých, ostatní za pouhý mýtus. Všichni se tak trochu mýlí. Ve skutečnosti je oním bájným Trnem, ovšem aniž by o to stál, Locke Lamora, drobný, nešťastně zamilovaný a sotva zručný s mečem. Jeho slavné skutky jsou jen vychytralými podfuky toho nejsložitějšího ražení. O pověsti, které je obestírají, se tedy rozhodně neprosil, ostatně čím méně pozornosti je jim věnováno, tím lépe. Bohaté okrádá, ale chudým nedává ze své kořisti ani co by se za nehet vešlo. Vše si nechává pouze pro sebe a svoji věrnou bandu zlodějů, pro Pány parchanty. Společně páchají drzé a odvážné podvody, které jsou v Camorru zcela novým druhem zločinného podnikání. Starobylé město však začíná znepokojovat smrtící tajemství a hrozí, že skrytá válka rozerve městské podsvětí, jediný domov, jaký kdy Páni parchanti poznali, na krvavé kusy. Lapeni ve vražedné hře, Locke a jeho přátelé prověří v boji o holý život svoji věrnost a důvtip až po nejzazší mez… Přeložil Roman Tilcer....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23992/big_lzi-lockeho-lamory-Rky-23992.jpg 4.6191
Série:

Páni parchanti 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Laser-books (Laser)
Originální název:

The Lies of Locke Lamora, 2006


více info...
Nahrávám...

Komentáře (32)

Kniha Lži Lockeho Lamory

Deia
15. září

Po prečítaní prvých pár strán som si nemyslela, že sa mi kniha bude páčiť. Ale nakoniec sa mi páčila a ešte ako! Autor má dej premyslený do najmenšieho detailu, tak ako aj Páni parchanti majú do detailov premyslené svoje podvody. Veľmi ma bavilo čítať si o ich plánovaní. Spočiatku som sa síce v deji trošku strácala, hlavne keď sa prelínali kapitoly o minulosti s tými zo súčasnosti, ale postupne som si na to zvykla a tešila som sa, ako sa dozviem viac o jednotlivých postavách, ako sa dostali tam, kde sú a čo formovalo ich charaktery. Dej je tiež najprv taký komorný, nie priamo nezáživný, len plynie tak pomalšie, ale to všetko sa zmení, keď na scénu nastúpi Šedý král. Ten našich „hrdinov“ vôbec nešetrí a začínajú sa im diať dosť nepríjemné veci, ich plány sa postupne rúcajú. Zvratov tam pribúda a mnohé ma dosť prekvapili. Občas mi Pánov parchantov bolo až ľúto, keďže som si ich všetkých obľúbila, ich charaktery sú skvelé. Skvelé je aj prostredie, aj keď niekedy nie je veľmi popísané, ale niektoré tie prvky sú vážne zaujímavé, napríklad záhrada sklenených ruží, gladiátorské zápasy či nájomní neporaziteľní mágovia. Z knihy som celkovo nadšená a dúfam, že druhá časť ma tiež bude baviť.

cathyblack
23. srpna

Řeknu to sprostě a jednoduše, prostě tak jak by to řekl kdokoli z Pánů Parchantů. Uplně si mě Lamoro nerozmrdal, ale bavil si mě. 
Příběh připomíná Benátské 19. století (někdy tedy i stylem psaní), odehrává se v prostředí přístavního města plného kanálů, smradlavých čtvrtí, temných doků, bordelu, zlocineckych doupat ale i, kupeckých paláců a honosných sídel šlechty. A mezi tim vsim particka zlodejicku, ktera ma radsi loupeni, nez samotny lup. Ten stradaji na hromadku a uzivaji si ho v ramci moznosti, aby na jejich poklad nikdo neprisel. Nevim jestli bohuzel nebo bohudik tahle sranda nebyla hlavni zapletkou. Najdete si ji v knize sami.
Poprvé, kdy mne Lamora dostal na lopatky s Pulnocari, jsem si řekla - to je něco. To mne bude bavit! Takovýdle fígle si nechám líbit. Jenže pak se zase dlouhou dobu nic velkého nedělo, ačkoli zvraty byly fajnové, nevyrazily  mi dech. Vodní svet stojí na pevnych zakladech, postavy si oblibite a pribeh hltate s mirnym zaskobrtnutím o autoruv styl psaní. Kniha by byla stejne dobra, ikdyby mela o sto stran mene. Nebo o nejakou tu lumparnicku navic, protoze Locke Lamora by na ni mel. Knihu doporucim spise trpelivym ctenarum, sama jsem tim, ze jsem vydrzila onen zaludne predlouhy zacatek, prekvapena. Rada bych rekla, ze me to chytlo a neupustilo az do konce, ale precetla jsem u toho dalsi tri knihy a rozecetla ctvrtou. Ne protoze by to bylo spatne, byla to proste plavba na delsi Lock(t)e


lampernaqui
10. května

Rozhodl jsem se, že si po letech znovu přečtu (tentokrát komplet) edici Moderní díla fantasy. A je skvělé, že vše začíná pro mě už klasikou - Lockem Lamorou. Neskutečně zábavná, dobrodružná, akční a hlavně čtivá jízda. Jak to vypadá, když má parta šikovných zlodějů naprosto famózní plán loupeže a i přes veškeré přípravy jde všechno do kytek. Přijde čas na umění vykecávanosti a improvizace v míře nejvyšší. I při druhém přečtení jsem se skvěle bavil a jen si tak říkám, když by letos měl v originále vyjít čtvrtý díl, jestli se můžeme někdy v češtině dočkat i toho třetího ve stejně dobrém překladu.

BigFan
17.05.2020

Je mi docela líto, že tahle skvělá knížka kdysi dávno tak snadno upadla v zapomnění a teď se o ní už vůbec nemluví. Pro mě je tohle ukázkový příklad toho, jak by měla vypadat pořádná fantasy kniha. A ještě když se k tomu přidá, že je to autorova prvotina? Úžasné.

Na tomhle příběhu je skvělá nejen zápletka, ale i to, jak je všechno do puntíku promyšlené a navzájem to do sebe zapadá a společně pracuje jako dobře promazaný stroj. Špinavé prostředí, drsná atmosféra, postavy, které jsou na hony vzdálené od označení 'hrdina' a ne vždy jim všechno vychází podle plánu (však kolikrát jsem si už říkala, že musí být po nich) a další a další...

Kolikrát jsem odvracela tvář znechucením, měla pusu dokořán nad tím, co to Locke Lamora vymyslel nebo prožívala pocit triumfu společně s ním.

Za co jsem teda ubrala jednu hvězdičku je styl psaní. Z nějakého důvodu mi vůbec nesedl a já tak strávila s knížkou málem měsíc, což je u mě dosti neobvyklé. Ale očividně ani to mi nezkazilo zážitek z knihy, takže si nemohu stěžovat.

A překvapivě mi tady ani vůbec nevadily sprosté výrazy, jichž tam bylo hojně. Protože bez nich by to prostě nebylo vůbec ono.
* * *
Otec Okov seděl na střeše Domu Pelerandrova a shlížel na neuvěřitelně nadutého čtrnáctiletého chlapce, jímž se ten malý sirotek, kterého si před tolika lety pořídil od Tvůrce zlodějů ze Stinného vršku, stal.
"Jednoho dne, Locke Lamoro," pronesl, "jednoho dne nás rozmrdáš tak velkolepě, tak ctižádostivě, tak drtivě, že se nebe rozsvítí a měsíce zatočí a samotní bohové budou škodolibou radostí srát komety. A já jenom doufám, že ještě budu u toho."
"Ale no tak," řekl Locke. "To se nikdy nestane."
* * *

Alex.Barunka
03.05.2020

Jakože, cože prosím?
Jo, mělo to svoje mouchy, mělo to svoje ALE a dokonce to mělo i svoje slabší momenty... ALE
Tady je to čistě o mých pocitech, který mnou lomcují od včerejší půlnoci. Je jich neskutečně moc, všechny jsou pozitivní a dožadují se druhýho dílu.

The Lies of Locke Lamora, urban fantasy, která zaujme především neskutečně špinavým, drsným jazykem podsvětí, zlodějů a šlapek. A přestože je to především sarkasticko upřímný, rázný a odzbrojující styl psaní, který fakt vyčnívá, každý jeden aspekt této knihy (od postav k prostředí, kultuře, atmosféře, vztahovým záležitostem..) funguje jako celek. Všechno do sebe hladce zapadá a šlape to. Kdyby se ale něco ztratilo, něco zmizelo, šlapat by to přestalo a celá tato kniha by šla do kytek. Tak jako vzájemně funguje atmosféra s prostředím, tak vzájemně funguje vývoj postav a jejich vztahy, a tak zároveň fungují i skoky do minulosti, jež se proplétají s přítomností. Jeden bez druhého nemůže fungovat. Je to harmonie, jo tato kniha nabízí harmonii všeho zúčastněného.

Prostředí navozuje atmosféru renesančních Benátek, jsou tu nějaké části, které se zabývají podstatou tohoto světa, ale něco mi říká, že hlavním dějištěm vývoje různých zákoutí bude právě druhý díl. Postavy mají sakra daleko od hrdinů a sám autor je rozhodně nešetří. Dostávají na prdel, někdy až tak moc, že se z toho nedokážou vzpamatovat. Nechybí jim formování, nechybí jim lidskost a postupné budování, které ale z lidské podstaty, není stabilní.
Nechybí tu drsnější a nečekané zvraty, které se místy vyvažují s předvídatelností. Postupná gradace, napětí, dynamika, myšlenky, to všechno je vyvedeno v jednom hořkosladkém závěru.

Gentleman Bastards jsou beze všeho návyková záležitost, nedokonalá, ale ve své podstatě uspokojující. Takže díky a budu se těšit na pokračování.

brodequin
23.11.2019

Spíše tak 4,5. Tleskám nad tím, jak dobře je to napsané a přeložené. Dlouho jsem se knize vyhýbal, protože mě toto téma moc nezajímá, ale spíše mě odradila kniha Šest vran, která je vlastně docela podobná, ale vůbec se mi nelíbila. Tohle je ovšem úplně jiná liga. Byl jsem ke knize doslova přikovaný a po Prvním zákonu jsem dostal znovu další pecku. Občas mě trápily mezihry, ale naštěstí jsou krátké a zajímavé. Nemám moc rád, když se něco děje a pak to spisovatel přeruší nějakou jinou příběhovou linií. Teď trochu menších SPOILERů... Na konci mě mrzelo, že se nedostavilo žádné grand finale. Jediné a pěkné překvapení se dostavilo někdy na začátku knihy (půlnocaři) a pak už se z Lockeho stal spíše takový otloukánek. Pořád jsem čekal na nějakou pořádnou lest a vyvrcholení příběhu, že bych si řekl "No tvl tak to jsem nečekal...ten jim to ale nandal". :-) Ale nic takového se nedostavilo. Ale jinak super. Určitě si dám i další díly.

Hellrampage
06.09.2019

Výborné mestské fantasy od amerického spisovateľa Scotta Lyncha, ktorý by už mohol konečne dopísať aj ostatné časti. A Laser-books vydať aspoň jeho posledný tretí diel. Aj tak, táto prvá časť je uzavretá kniha a mapuje naozaj veľkú časť Lockeho života, rovnako ako života Pánov parchantov, zlodejov/kňazov, ktorí si vás rýchlo získajú. Locke je strašný týpek s priemerným ksichtom, ktorého by ste vo väčšom dave okamžite stratili. Je to patologický klamár, ktorý sa nedokáže vzdať zlodejiny. Jean sa naopak líši takmer vo všetkom - telom, mysľou aj schopnosťami. Ku všetkým postavám si budete postupne robiť vzťah aj vďaka výbornému prelínaniu minulosti so súčasnosťou. Ak chcete poriadnu, pravú, poctivú fantasy knižku, v ktorej sa autor nebál použiť sprosté slovo a nájdete v nej plno akcie, intrík či klamstiev, vrelo odporúčam.

MayaBu
14.05.2019

Po zklamání ze Šesti vran jsem se nadšeně vrhla na Lži Lockeho Lamory s vidinou jakési "hard verze" výše zmíněného titulu.

Upřímně? Prvních sto (možná i víc) stran bylo utrpení. Složité město, přeskakování ve vyprávění a ani jazyk mi nejdřív neseděl, nemluvě o množství hrubších výrazů. Jenže potom se Lockeho plány rozjely a já nakonec můžu říct, že jsem spokojená. Snadno oblíbitelné postavy (často se zajímavou minulostí), nějaká ta akce, podmanivá atmosféra středověkých Benátek, pár zvratů - všechno tam bylo.

Jsem ráda, že první díl sice nechává prostor pokračování, ale je dost uzavřený na to, abych se (alespoň prozatím) obešla bez dalšího dílu, místní knihovna ho totiž nevlastní. Neříkám však, že by mě další eskapády Pánů parchantů nezajímaly...

1