Braenn přečtené 208

První dobrodružství 2018, Shuky Médina

Úvod do kulturní a sociální antropologie 2008, Robert F. Murphy

Sociální a kulturní antropologie 2008, Thomas Hylland Eriksen

Drak do kapsy 2020, Ed Clarke (p)

Příjemná nefantazijní fantasy spíše pro slečny. Je to celkem jednoduchý plynulý příběh, ale v tom je jeho krása. Odehrává se v malém kousku světa, který tak máme možnost velmi dobře poznat. Nečekejte velké napětí ani akci, přesto je příběh svým způsobem hluboký, plyne a nechává místo na spoustu lidských chyb a jejich řešení. Je tam hodně maličkostí, které vás vzdělají, přinutí přemýšlet: nad lidskou povahou, nad potlačováním vzpomínek, nad zkamenělinami... Jak se to... prostě má to překvapivou hloubku. A krásné obrázky.... celý text

Prvně do školy 2011, Kate McMullan

No. Je to jednoduchoučký, ale milý a lehce humorný příběh s místy naprosto otřesným překladem a odfláklou korekturou (fuj!). Přidávám směrem k vydavatelství jednoho facana za opětovnou klasiku, s níž se nenamáhají přeložit kompletní sérii. Tentokrát je zbytek alespoň ve slovenštině, ale stejně se u nás nedá sehnat. Plusy knihy jsou jasné - na nic si nehraje, příběhy jsou kratičké s svižné, charaktery přehledné. Obrázky příjemné, děj předvídatelný, ale to vlastně není ke škodě. U takových knih nečekáte napětí ani překvápko, jen si to s úsměvem užíváte. Určené spíše pro mladší děti klidně od šesti let.... celý text

Zrození hrdinů 2015, Brandon Mull

Když už jsem uvázla v trojitém období "maminko, přečti nám před spaním pohádku", snažím se z toho vymáčknout, co to jde, a vychovat si doma své malé fantasy nadšence. A asi se daří. Tahle kniha je tak od deseti let, odhadla bych, klidně od dvanácti, pokud se v tom má dítě orientovat. Mým dětem je krapet méně, no tak ale co. Začnu hezky, než budu ošklivější, tak ať si to ujasníme: není to špatné a uvidíme, co přinesou další díly. A teď ke kritice. Je tu příběh o spoustě dětí, spoustě jejich přátel, spoustě zvířat, spoustě zemí a spoustě jmen. Fakt hodně a naráz - malé mínus knihy, člověk má problém se v tom všem orientovat. Vzhledem k počtu dílů je to spíš takový rozvleklý začátek povídání o světě, který je poněkud trapně naroubován na ten náš skutečný. Další malé mínus knihy. Hlavně proto, že se tu schází děti ze všech čtyř kontinentů, ale o jejich zemích se prakticky nic nedozvíme. Jejich minulost je tam jen proto, aby je postrčila na scénu, a pak bye bye. Mám pocit, že konkrétně o ty země se nezajímá ani autor. Proč taky, že? Všichni víme, jak vypadá ta "ne tak docela Afrika", jak vypadá ta "ne tak úplně Asie" (tedy spíš Čína, být obyvatel jiné asijské země, asi by se mě tohle zjednodušení dotklo). Ta roztříštěnost a přelétavost je ke škodě věci. Příběh je klasické klišé o tom, že kdysi tu byl velký nepřítel, ten se teď znovu probouzí a hrozí hrozně ohrozit všechny čtyři (nebo kolik jich je) kontinenty. Jen čtyři (nebo kolik jich bude) děti, vyvolení, kteří v sobě probudili vyvolená zvířata, jej mohou zastavit... ale tak co, je to pro děti/náctileté. Takže jinak - je to celkem dobrý pomalu se rozjíždějící příběh o vyvolených zachráncích, kteří hledají své schopnosti i sebe sami. Trochu mi to připomíná Hraničářova učně kombinovaného se Zlatým kompasem, ale s onou výše zmíněnou roztříštěností a nepropracovaností. Nevím, zda tomu pomůže nebo uškodí přehození příběhu na rozdílné autory. Uvidíme. Jako kniha pro děti by klidně měla na čtyři hvězdy, ale odfláklost reálií a přílišná snaha udělat z toho mega epiku je tu naprosto ke škodě věci.... celý text

Konyvran 3: Plameny 2010, Sarah Prineas

Není to trilogie! Zrada! Má to čtyři díly a jednu povídku, které nebyly přeloženy. Ale k věci. Trojka je horší než první díl, to rozhodně, ale výrazně lepší než druhý. Konyvran opět řeší cizí magii ve Wellmetu, nachází svůj nový locus magicalicus, bojuje se svou rolí vyhnance... Získávám z knih pocit, že kdykoliv hrdina vytáhne z města paty, výrazně to oslabuje děj. Vážně, byla by to výborná kniha, držet se jen městské fantasy. Tady tomu ale vyloženě škodí takové ty "aha!" momenty, které vám přijdou, že jsou "aha" jen proto, že se autorka kapitolu před zápletkou podrbala na hlavě a řekla si "čím to oživím?" Ale i tak, bylo by to na čtyři hvězdy, nebýt toho rozpačitého konce (SPOIL!) s obětí neobětí, jehož smysl, důvod a návaznost jsem osobně nepochopila, a který mi přišel zbytečný. Smutná je také kvalita překladu, která čím dál víc pokulhává a objevují se dokonce i překlepy a vynechaná slova. Co už. Celá série je coby úvod do fantasy pro děti velmi příjemnou četbou. A rozhodně obsahově kvalitnější, než většina "fantasy" pro puberťáky. P.S. Proč nevydali další dva díly v češtině? :( P.P.S. Co si člověk neudělá, tak nemá. Přeložila jsem pro své děti zbylé dva díly, vlastně je to jeden díl a jedna povídka, pokud to mám brát podle délky příběhu. Povídka Řádný čaroděj je z pohledu učedníka z jiného města, který jde hledat pomoc, ale představuje si "slavného Konyvrana" poněkud jinak. Je to takové... krátké a milé. Kniha Domov pak navazuje tam, kde trojka skončila, a je to výrazně ku prospěchu věci. Kvalitou, řekla bych, dosahuje opět jedničky, protože se vrátila k starému dobrému městskému fantasy a řeší problémy Wellmetu: někdo krade locusy mágů, po Konovi někdo jde a dvě nově spojené magie spolu nevychází. Obecně mi přijde vyzrálejší, i když Konovy zkratkovité způsoby řešení jsou stále na facku a rozhodně se neumí poučit z chyb. Řečeno slovy dračáku, inteligenci boostil až moc, ale moudrost nechal v červených číslech. Nicméně děcka jsou nadšená. Konec, opět, poněkud nesmyslný. Ale co. Jo a posílám jednu imaginární facku všem vydavatelstvím, která začnou vydávat úspěšnou sérii a někde na půl cesty si to rozmyslí. A jestli to někdo dočetl až sem a napíše mi SZ, mohu mu za odměnu poslat onen překlad zbylých dílů. :)... celý text

Ostrov zasvěcení 2012, Ilka Pacovská

Mno... jsem z toho taková v rozpacích. Na jednu stranu je to děsně dětská knížka, uvařená ve stylu dortu pejska a kočičky. Však víte, co mají rády děti ve fantasy? Aby se z otloukánka stal borec, aby tam byli draci (kluci), jednorožci (holky), spousta úžasných stvoření, které tu budou JEN pro naše hrdiny... Všecko tam je, ale je tam toho až moc. Na druhou stranu je to knížka, která v prvních kapitolách pracuje s tématy jako prodávání odrostlých dívek, týrání dětí... whaaat? Některé věty jsem kvůli tomu musela při čtení svým dětem poněkud upravit, protože.... protože. A pak se ta samá kniha rozjede v nadýchaném obláčku dráčků, jednorožců, mořských panen, že by se jednomu pusa zalepila cukrem. Pořád nevím, co o tom říct. A jaký věk dětí je cílovka. Rozhodně je to čtivé, svět je opravdu zajímavý tím, že je vsazen do celkem současného světa, aniž by kopíroval Harryho. Nicméně mi to prostě přijde spatlané dohromady z opravdu zajímavých kousků nápadů, které však dohromady neladí a vlastně ani nejsou dotažené do konce. Je to, jako by se někdo pokusil všechny příběhy Harryho Pottera nacpat do jedné knihy tloušťky prvního dílu. Takové nevyužité, nekonzistentní... až jsem byla ráda, že máme dočteno a můžem zkusit něco zábavnějšího. Rozhodně mě to nemotivuje k nákupu dalších dílů. Třeba to jednou udělají mé děti, až si to znovu přečtou samy.... celý text

Konyvran 2: Stíny 2009, Sarah Prineas

Druhý díl mě po úžasně rozjetém prvním trochu zklamal. Dějové skoky, naivní nelogičnosti, prvoplánovité zvraty děje, nevyužité zajímavé linky a postavy... Výprava do vzdáleného pouštního města s naprosto jiným klimatem než Wellmet vypadala, jako by si vyjeli na nedělní výlet z Prahy na Karlštejn, v poledne tam a večer zpátky. Tu věc s magií jsem taky úplně nepobrala, jestli to byla hlavní zápletka, zanechala ve mě míň dojmů než scéna se setkání s žabí bábou u studně. Zkrátka... hm. Doufám, že třetí nebude mít sestupnou tendenci. Nicméně dětem se to stále líbí a pořád dávám palec nahoru za postavu zlodějíčka. Nezklam mě, Konyvrane!... celý text

Konyvran 1: Čarodějův zloděj 2008, Sarah Prineas

Bomba. Snažím se své děti (dva skoro šestileté a jednou 7) podprahově směřovat k fantasy (no, možná to není podprahově, spíš je nad ten práh strkám násadou od koštěte), takže už jsme vyzkoušeli ledacos. Někdy to bylo fajné, někdy nic moc, někdy jsem se nudila (oni třeba ne), ale tohle? Ohohoho! Je to tak akorát. Psáno příjemným jazykem, ne moc složitě, ale přitom sem tam vyskočí nějaké slovíčko, které je obohatí. Ten sedmiletý už to pobírá naprosto skvěle, malí litují, že je málo akčních scén. Ale to může být plus, aby z nich nebyli konzumenti, kteří krom té akce vlastně nic dalšího nechtějí. Líbí se mi hrdina, že není klasické zákonné dobro, jak to knihy pro děti rády dělají. Uvažuje racionálně a občas z něho padá fakt moudro ("nelíbilo se jim co slyšeli, ale kdybych jim lhal, nelíbilo by se jim to mnohem víc". Napíšu to svým svišťům na zeď pokojíčku jako motto života). Je to osvěžující. Nevadí mi pozvolné příběhy, takže jsem napjatá jak guma od trenek. Možná víc jak děcka. Velmi čtivé. Fakt se musím ovládat, abych to si nepřečetla ještě před nima, protože městská fantasy se zlodějíčky jsou mé nej. Velmi realistické. To já ráda, když to dává smysl, a pointa není "desetiletý hrdina usoudil, že to zvládne sám, a vrhl se do nebezpečí, na které očividně neměl, aby ho pak museli všichni zachraňovat, což jim nebránilo chválit jeho odvahu". (Ano Harry, tak trochu mluvím o tobě, ale neboj, tvá pozice je hned po Hobitovi v naší dětské knihovničce neotřesitelná). Příběh, ruku na srdce, nepřináší nic nového, vlastně bych z fleku vyjmenovala pět knih, které v něm vidím, i když možná náhodou. ALE - je to pro děcka, no ne? Ti budou třeba jednou říkat, že v těch mých knihách vidí Konyvrana. Bonusovou pátou hvězdičku dávám za super setting ala 18. století.... celý text

Falešná hodnota 2021, Ben Aaronovitch

Já se teda přiznám, že tenhle díl jsem přečetla se sebezapřením. Ne že by byl špatný, to jakože ne. Jenže se mi zdá, že autor už tohoto hrdinu vyčerpal, vymáčkl, uzavřel... a teď se k němu vrací jak ke své ex, se kterou už si nemá co říct, ale pořád si vzpomíná na ten fakt dobrý sex před lety a doufá, že třeba... Zatímco stíny nad Trevírem přinesly aspoň nádech něčeho nového, tohle nic moc.... celý text

Ochránci draků 2018, James Russell

Knížka mě trochu zklamala. Četla jsem ji dětem před spaním a docela se jim líbila, ale nekonalo se žádné nadšení, jako třeba u Hobita a Harryho Pottera. Nemá to totiž hloubku, záměrně se to vyhýbá emocím a pro hrdiny pracuje všechno, včetně telepaticky naladěných zvířat a blbosti všech okolo. A kdyby se to autor nesnažil nacpat do moderní doby, asi by to pomohlo. Co bylo ale nejhorší, bylo přeskakování mezi současností a minulostí, a v druhé půlce pak mezi dvěma dějovými linkami. Měla jsem v tom bordel i já. Je to takové... příjemné čtení s hezkými obrázky, které víc než fantasy příběh připomíná pohádku, ve které stačí na ty zlé udělat "bububu" a oni už se nikdy nevrátí, protože se přece poučili. Mám raději příběhy, kde se děti dozví, že za některé věci bohužel následuje i reakce. Aspoň trochu. Nevím, prostě to bylo takové nic moc. Možná, že kdyby si to četli sami, pak by ta jednoduchost byla výhodou, ale fakt to není kniha, kterou by člověk otevřel podruhé.... celý text

Kapitoly z dějin Romů 2002, Jana Horváthová

Rogenovo oko 2021, Jarmila Mlčoušková

Někdy člověk narazí na knihu prostě náhodou. Jako třeba na tuhle. Koukala na mě v regálu a vesele pomrkávala zmíněným Rogenovým okem. Palec nahoru za jednoduchou obálku. A anotace... ha! Město, ve kterém se odehrává a její hrdinky ve mně vzbudili podezření, že jsem nejspíš s autorkou hrála stejnou online NWN hru, která ji inspirovala. Může bejt. Sedla jsem si, že si s tou knihou ukrátím čekání, a pak ji vrátím. Nevrátila. A ráda bych tímto autorku poprosila, ať si s dalším dílem pohne, smutně koukám, co nejrychleji, ano? Mezitím si ten první díl koupím, protože hezky doplní knihovničku, No a co že je na knize tak skvělé? Je to "YA fantasy", je to holčičí kniha, to ano, ale víte co? Ani to nevadí. Nekonají se (naštěstí) žádné Mary Sou, před kterými padají na zem chlapské trencle a kontinenty, a které jsou ve svých 16 letech nej nej nej v celé historii všeho a všech. Kdepak. Je to pozvolný příběh o vysokoškolském životě dvou neobyčejně obyčejných mladých mágyň, které zažívají a prožívají dny, které - a to bude asi to, co mě bavilo - bude tak nějak blízké každému, kdo si to zažil v reálu. Jenom v tom fantasy kabátku. Trochu mi to připomnělo první knihu Jméno větru, případně Tkáče iluzí. Dozvíte se o světě mágů s nádechem steampunku, o učitelích magie a jejich škole, projdete se uličkami s hospůdkami, kde se schází studenti, poznáte vztahy mezi fakultami, nějaké ty první lásky a nelásky, velmi laskavě lidské a reálné, prostě si to všechno v klidu vychutnáte. Osaháte si několik dějových linek, o kterých víte, že budou důležité. A na konci se to dobře rozjede. Mám ráda takové klidné příběhy, které možná nehýbou světem, ale zato se s hrdiny sžijete s pocitem, že ty holky od vedle znáte už roky. A co víc - věříte příběhu i jeho hrdinům. Opravdu nečekejte nabouchanou akci a vzrušující souboje, i když na něco tam taky dojde. Je to laskavá kniha s humorem. Je to moc hezké české fantasy.... celý text

Hotová zlodějka 2017, Augustus Rose

Nedokázala jsem se donutit to dočíst. Podivná směs a všehochuť žánrů. Děj skáče od scény ke scéně a místo nějakého proklamovaného mysticismu, rozplétání tajemství a řešení záhad... místo toho je to jeden velký, nekompaktní bordel. S vrcholně nesympatickou hrdinkou. Že to celé mělo vyšší záměr a nějaké rozuzlení? Možná. Ale ten ztracený čas, než bych se k tomu "možná" propracovala, ten by mi už nikdo nevrátil. Takže pokud budu chtít číst zamotaná mystéria, sáhnu raději po Ecovi. Tohle díky, ne.... celý text

Nebezpečné ženy 2015, Lawrence Block

Jak už tu padlo. Některé povídky výtečné, některé slabé, některé jsem ani neměla tu sílu dočíst. Asi největším zklamáním byla povídka G.R.R. Martina, protože jsem se na ni těšila nejvíc. A to jsem fanda ságy. I jeho dalších knih. Bylo to jak číst skripta historie (a to jsem její fanda!), která si vzala za cíl vysypat na stránky co nejvíc jmen a většinu z nich v průběhu psaní po půl stránce odškrtnout, aby si čtenář náááhodou nezvykl. Pro představu - jako byste všechny díly a postavy ASOIAF nacpali do padesáti stránek hutného textu s důrazem na to, kdo koho kde zabil a jak, ale už nezbyl prostor na jakýkoliv děj. Až se bojím rozečíst Oheň a krev, kterou jsem si nedávno koupila. Nejlepší povídka? Bezesporu Zápas s Ježíšem a Arabeska. Co knížce připíšu k dobru, a proč nemá po mé kritice dvě (či méně) hvězd ? Právě těch pár dobrých povídek ji zvedá z nudy a já se těším, až si od oněch autorů přečtu víc.... celý text

Pačinko 2019, Min Jin Lee

Obvykle se tomuto typu knih a žánru vyhýbám. Nesedí mi rychlé střídání postav a děje, kdy jednou dopodrobna sledujeme, co měl kdy kdo k večeři a jestli si krom uší umyl i pusu, a jindy zas přeskočíme deset let větou "narodily se jim dvojčata, dcera a pak ještě syn"... Tady jsem udělala výjimku. Korea je moje oblíbená země. I když mám v malíčku spíše kinematografii, rozhodla jsem se Pačinko vyzkoušet. No, nelitovala jsem. Dost pomohlo, že jsem znala a uměla si představit spoustu věcí, od oblečení, pokrmů až po události. Jen trochu nechápu název. Kniha se dle anotace tváří, že pačinko je středobodem celého příběhu, ale vlastně na něm - spoiler - jedna postava vydělá, jedna k němu klesne, a ty ostatní si jdou úplně vlastní cestou. No budiž. Pozitivně hodnotím, že mi kniha přinesla nové vědomosti. Vztah Korejců a Japonců po válce, resp. tolik let po válce... Takže ano, mohu doporučit, pokud vás láká Korea a/nebo rodinné ságy. Pokud ne, ani to nezkoušejte. P.S. Neodpustím si odkaz na něco, o čem se v knize často hovořilo: o lidech, lákajících za války korejské dívky na skvělou práci do Číny a Japonska, nebo je rovnou unášejících. A o dívkách, které ve skutečnosti skončily ve vojenském nevěstinci. Je k tom opravdu dobrý film jménem Snowy road. Má české titulky a není těžké se k němu dobrat.... celý text

Pod vodou 2016, James Marrison

Luxusní detektivka. V poslední době je těžké čelit náporu "severské krimi", té zřejmě jediné a pravé Mecce detektivního thrilleru. V tom náporu se ztratí kde co, knihy skvělé i naprosto strašlivé, ale většinou rozvláčné. Hlavně že jsou ze severu. Pod vodou je knížka britská, ale jen po národnostní stránce. Je to vzácně obyčejný originál. Napínavý příběh, který mate, kličkuje a uhýbá s rozřešením, ale přitom dává zatracený smysl. Šetří se s psychopaty, přehnaným násilím, zato, řekla bych, varuje tou prostou obyčejností, s jakou se zlé věci mohou dít. Třeba i z dobrých úmyslů. Příběh se nenatahuje, nerochní se v rozháraném nitru hlavního hrdiny a všech okolo. Je to detektivka, tak se prostě vyšetřuje. Osvěžující! A proto se nebojím nahodit pět hvězd.... celý text

Herní tester 2020, Michael Atamanov

Tufova dobrodružství (8 povídek) 2014, George R. R. Martin

Martin je sázka na jistotu. Jeho knihy mimo hlavní mainstreamovou sérii jsou někdy neprávem opomíjené. Tuffova dobrodružství jsou... chytrá. Jsou to zábavné, humorné povídky. Je v nich náznak hloubky, hodně cynický přístup k lidské povaze a sobeckosti. Zvraty v nich nejsou překvapující, ale spojené s příjemným očekáváním, asi jako když si v dobré restauraci objednáte pořádnou porci oblíbeného jídla. Víte, co vám donesou, a hodláte si to vychutnat. Zajímavý je hrdina, který dostal možnost hrát si na Boha, a plně ji využívá ku prospěchu... mno, ku prospěchu koho je tak trochu otázka. Řekněme že rovnováhy a přírody tak, jak si ji on sám představuje. A i to je na tom vtipné. Vlastně mi kniha v něčem připomíná Pratchetta.... celý text