Brace komentáře u knih

Před čtením jsem měl obavy, že kniha bude spíše zaměřena na ženské čtenářky, ale kdepak, i chlapa dokáže naplno dostat. Příběhy podle skutečnosti mají vždy tu největší sílu. Zvlášť o skutečnosti, o které se tolik ve světě nemluví. Samozřejmě, že jsem věděl, že Stalin byl padouch a páchal na lidech zvěrstva, ale nikdy jsem se po tom hlouběji nepídil, jako kupříkladu po těch německých zlech. Proto jsem velice rád za tuto knihu, která mi více otevřela oči. A teď hybaj googlovat přesnější fakta o litevcích za dob druhé světové války.

10 24.03.2017

Do poloviny knihy jasných pět hvězd - rituální vraždy, čtivost, napínavý děj, atraktivní hlavní hrdina. Po půlce se začaly nabalovat motivy a dějové linky, které čtenáři začínají zamotávat hlavu (bohužel v negativním smyslu) a ke konci knihy si už příběh žije vlastním životem, kdy se autorovi nepodařilo ho zdařile ukočírovat. Závěrečné stránky už byly jako z kovbojky. Přesto stále nadprůměrné čtivo, a rád se pustím do dalších knih pana Jareše.

2 22.03.2017

Kniha mi bohužel také dost nesedla svým stylem. Vybral jsem si ji kvůli čtenářské výzvě a délce, přesto spíše lituji. Nebýt výzvy, nedočetl jsem. Cením si aspoň toho, že je to postapo a nepobíhali tam zombíci, to už bych úplně vykvetl. A jako jiní, vybudoval jsem si nenávist ke slovům Tak jo :-)

6 17.03.2017

První díl byl příjemné osvěžení v českém žánru fantasy/sci-fi literatury, ale když úplně to samé dostanete podruhé, už to taková zábava není. V případě připravovaného třetího dílu se obávám, že se situace bude opakovat. Rád bych se mýlil, to ukáže jedině čas. Ale zpět k druhému dílu: průšvih to rozhodně nebyl, zejména první polovina knihy mě bavila, v druhé už příběh ztrácel dech. Jako jiným čtenářům mi nějak nesedí Toňa jako hlavní hrdinka, ale bavil jsem se u islamistů i kardinála. Bohužel ukončení jejich příběhových linek mi přišlo spíchnuté hodně horkou jehlou. Postava Viktora byla nezajímavá, což už čtenáři komentovali. V knize se také objevilo několik nesrovnalostí, což nemá pro mé hodnocení knihy žádný význam. Jen je uvedu pro případ, že by můj koment četl autor a chtěl se toho do budoucna vyvarovat. Jelikož má kniha přes 400 stran, chápu, že takové věci občas uniknou pozornosti. Takže: na lodi islamistů Serena použije EMP výbuch, který zneškodní veškerou elektroniku v okolí, přesto o chvilku později islamisté použijí rozbrusku. Serena se zacpanou pusou škemrá o život. Viktor s vykloubenou a nepoužitelnou (nehybnou) rukou bezradně rozhodí rukama při bitvě se Severem. Neffi je chodící encyklopedie, zná cokoliv, přesto není schopen identifikovat, zda autu, v kterém ujížděl, došly baterie či jiné palivo (benzín, nafta). Konec hnidopišství, omlouvám se :-)

5 13.03.2017

Za mě hit jako prase. Může se zdát, že pustit se do stejného námětu jaký byl napsán v kultovním Kladivu na čarodějnice, by mohla být literární sebevražda, ale naopak. Pan Weber to pojal trošku jinak, přesto stejně čtivě jako pan Kaplický před 50ti lety. Při čtení knihy jsem hlavní postavy skutečně nenáviděl, ale stejně jsem hltal stránku za stránkou. Bylo jich požehnaně, přesto jsem nechtěl ať kniha skončí. Boblig byl pěkný padouch, takového nenajdete ani v bondovkách :-)

4 05.03.2017

Kniha má jedinou výhodu: je stejně stará jako můj fotřík. Před 63 lety mohla překvapit, v roce 2017 je to ovšem těžká bída. Nic moc zábavná příběhová linka, naprosto otřesné dialogy a nudný happy endový závěr. Jelikož je v doslovu napsáno, že se pravděpodobně jedná o autorovo nejlepší dílo, rázem ztrácím zájem pokračovat v Goldingových knihách.

2 22.02.2017

Profesionálně odvedená rutina. Carterovy knihy jsou jako steaky z argentinského býka - luxusní, chutné a krvavé. A většina lidí přece miluje takové steaky, proto je autor velice populární. Ale když je vám tento pokrm servírován posedmé a vždy na stejný způsob, jste přejedeni a říkáte si, že už to není ono. Možná by nebylo ku škodě rozjet novou knižní sérii s jinými postavami a přístupem. Za mě 7/10.

7 10.02.2017

Kotleta jinak, přesto znovu špatně. Předchozí knihy mě neoslovily, ale zkusil jsem Spad z důvodu, že jsem velký fanda postapo literatury a zejména herní série Fallout. Příběh (probůh, jaký?) o cestování z A do B a nahánění jakési fuchtle Hany, je dost mizerný a nudný. Trošku zajímavé jsou aspoň novinové články, ale to nestačí, na nich kniha nestojí. Jak již kdosi podotkl v komentářích ke knize Velké problémy v malém Vietnamu; František Kotleta je nejpřeceňovanější neumětel v české literatuře. Je mi líto všech našich autorů sci-fi, jejichž knihy jsou skutečně kvalitní, ale bohužel se nikdy nedočkají pozornosti (prodejů), jakou čtenáři věnují tomuto béčkaři.

10 20.01.2017

Kniha, která o svých pěti hvězdách rozhodla už téměř po sto stranách. Autor geniálně zvolil příběh psaný v ich formě, tím maximálně čtenáři přiblížil vcítění se do "hlavního hrdiny". Byl vůbec Rudolf Lang zrůda? Po celou četbu jsem se nepřinutil ho nenávidět. Myslím, že v té době jemu podobní lidé neměli skutečně na výběr, buď plň sebezvrácenější rozkazy nebo zemři. Pořád jsem si při čtení říkal: tohle už přece musí být přitažené za vlasy, ale historie nám ukázala, že nebylo. Čeho všeho jsou lidé schopni, nad tím zůstává rozum stát. Pak se tyto hrůzné skutky nazvou krásnou větou: morálním selháním národa. Zde je úryvek z knihy, který mluví za vše:

"Podle hlášení velitele tábora v Treblince nedokázal za šest měsíců zlikvidovat víc
než 80 000 jednotek.“
Reichsführer se odmlčel a dodal přísným hlasem:
„To je k smíchu.“

9 13.01.2017

Souhlas s komentářem pode mnou; kniha rychle odsýpá, ale bez jakékoliv přidané hodnoty. Příběh je strašně jednoduchý, legionáři mluví jako lidé 21. století a některé dialogy jsou dokonce hodně otřesné. Možná jsem psí čumák, ale zamilovaným románkům (i když zde hodně malým) nefandím. Přesto zkusím další díl a jen čas ukáže, jestli zdolám celou sérii. Osobně bych si to přál, legie a římská říše jsou atraktivní téma.

11.01.2017

Je pravda, že ne každá kniha mě dokáže rozesmát či dojmout, ale i když se to Ovemu několikrát povedlo, na úplný vrchol to není. Hlavně zpočátku (cca 60 stran) jsem uvažoval, zda mě kniha vůbec baví, nebo ji čtu pouze ze setrvačnosti. Nakonec se ukázalo, že to ztracený čas rozhodně nebyl. Neskonale lepší než Stoletý stařík, který měl sice lepší myšlenku, ale horší provedení (kdy poslední čtvrtina knihy už byla vyloženě za trest). Myslím, že každý z nás zná nějakého zapšklého dědka ze svého okolí (bydliště, zaměstnání), co nás pořád prudí. Ale co když se pod jeho slupkou ukrývá také takový český Ove? Možná si budeme odteď více všímat náznaků, kdo ví?

3 21.11.2016

Zatímco mě první díl zaujal, s druhým už jsem měl obrovské problémy. Hledání zmizelého manžela mě kdovíjak neoslovilo a dění apokalyptického světa na pozadí příběhu bylo poměrně zmatečné. Dokonce jsem knihu na týden odložil, přečetl mezitím jinou, a pak se k ní vrátil. Nezlepšilo se to. Sám nevím, zda se nyní těšit na vyvrcholení v posledním díle trilogie.

1 15.11.2016

18 let čekání na české vydání knihy a nakonec takové zklamání. Z mého pohledu se jedná o nejslabší Gemmellovu knihu. K desetiletému výročí autorovy smrti je to trošku hořká vzpomínka, která ovšem nemůže nikterak převážit mou lásku k mistrovi heroické fantasy literatury.

1 09.11.2016

Mediální kampaň knize očividině uškodila, čtenáři očekávali literární bombu a dostali bohužel vyhořelou vánoční prskavku. Což může být nakladatelství Panteon fuk, protože kniha se nejspíš dobře prodávala. Já měl výtisk z knihovny, takže v tomhle směru mi to srdce nedrásá. Co ovšem ano, je kvalita příběhu. Jakého, ptá se zkušený čtenář? Vždyť tam žádný nebyl. Já osobně jsem takový čtenářský primitiv, mám rád, když příběh směřuje od bodu A do bodu B. Tenhle se točil v kruzích jako káča a čtenáři jde z toho hlava kolem. Zadní strana obálky dokonce používá slova jako mysteriózní existenciální (ještě tam chybí třeba takové progresivní) příběh. Na to ovšem seru, já se chci pobavit a u Mysterium Tremendum se tak nestalo!

5 29.10.2016

Parádní kniha, která chytne za srdce a díky své napínavosti ji nedáte z ruky, dokud nepřečtete poslední řádek. Cením si toho, že se autor vyvaroval apokalypsy typu zákeřný vir či zombie, popř. jejich spojením, protože ty už mi lezou krkem, ale zvolil uvěřitelnější téma. I když prvenství mu již vyfoukl Ondřej Neff se svojí Tmou (a možná ještě někdo předtím). Věřím, že to, co autor tak barvitě popisuje, by se přesně stalo. A když tak koukám z okna na ghetto, ve kterém ne vlastním přičiněním musím žít, tak hurá do supermarketu syslit dlouhotrvající konzervy, abych vůbec nemusel vylézat z baráku, až mi tady zhasne světlo :-)

4 29.10.2016

Panebože, to byla ale hovadina. Ostatní komentáře mají pravdu, první třetina knihy od ztroskotání letadla (i když samotné havárii se autor fikaně fihnul, nejspíš si na ní netroufl) po uvědomění si skutečnosti, že se trosečníci nalézají v budoucnosti, byla celkem čtivá a záživná. Pak ovšem přichází rána na čtenářův solar. Příběhový mišmaš, kdy jsem se v textu každou chvíli ztrácel, aniž bych tušil, o čem čtu. Několikrát jsem se vrátil o pár stran zpět, a když tato situace nastala asi potřetí, řekl jsem si: no a co? vždyť mě je to vlastně fuk! Zopakoval bych vám dění příběhu těsně po jeho přečtení? Silně o tom pochybuji. V poděkování je napsáno, že byla již zakoupena práva na případné zfilmování knihy. Četli filmaři vůbec předlohu nebo vidí jen, že se kniha prodává a v očích jim naskákaly dolary za náštěvnost kin? Za sebe rovnou říkám: tenhle film vidět nepotřebuji.

4 20.10.2016

Další skvělá kniha Jona Krakauera, kterou od plného hodnocení dělí její nadměrná délka, kdy jsem se ke konci už krapet nudil. Ale na druhou stranu mě obohatila o tuny nových a zajímavých informací. Člověku až zůstává rozum stát, čemu všemu jsou schopni lidé věřit. Zlaté desky, kouzelné brýle a čtení z klobouku? Bože můj :-)

17.10.2016

Knihy od Kinga jsou pro mě jako den a noc. Buď jsou výborné (např. Řbitov zviřátek) nebo je nedočtu (např. Lunapark), nic mezi. Zhubni naštěstí patří do první kategorie. Atraktivní námět, kdy úplně živě cítíte jak hlavní postava skutečně ubírá na váze. King se vyvaroval i slaďáckého happy endu, za což u mě sbírá plusové body. A přesvědčil mě, abych zkusil další jeho tvorbu - a možná se budu pídit po té s Bachmanovým jménem na obálce.
P.S.: Jelikož jsou češi "nejvyžranější" národ v Evropě (a celkově čtvrtí na celém světě), nebodlo by nám také nějaké to kontrolované cikánské prokletí? :-)

2 17.10.2016

Robert Hunter pošesté, přesto prvně trošku jinak. Změna koncepce knize rozhodně pomohla, protože i když jsou knihy Chrise Cartera výborně hodnocené, začínají si čtenáři stěžovat na jistý stereotyp. Možná právě proto autor zareagoval a zkusil malý experiment. Vypustil z příběhu věrného parťáka Garciu (proti tomu vůbec nic nenamítám) a vraha odhalil hned na začátku. Sice jeho provázanost s Robertem Hunterem působila trošku šroubovaně, zvláště po jistém odhalení v polovině knihy, přesto jsem byl spokojen. Popis příběhu dále netřeba uvádět, ať si tím čtenáři projdou sami. Ale za mě tleskám, Chris Carter si po delší době ode mě odnáší plný počet bodů.

5 12.10.2016

Jelikož jsem knize Promlčení udělil 3 hvězdy, tady musím být ještě trošku přísnější. Ano, jedná se sice o prvotinu, ale bohužel slušný nápad je utopen tunami textu, v nichž se naprosto nic neděje. Hlavní postava Milan je celkem v pořádku, ovšem Helena se mi zdála postradatelná a zbytečně nafoukla text na téměř 400 stran, což je pro čtenáře ubíjející. Přesto jsem v sobě rozdmýchal vůli knihu dočíst, zvědav, jak příběh dopadne. A výsledek? Zklamání. Na závěr zde cituji slova autora ze samotného románu, která neuvážlivě použil: literárně bezcenný kriminální thriller.

7 10.10.2016