betička komentáře u knih

Lehké odpočinkové čtení prošpikované příjemným anglickým humorem.
... Když říkáte zákaz alkoholických nápojů, nemyslíte tím pivo? ...
... Asi se zajdu projít k jezeru.
Co tam budeš dělat?
Pouze se utopím, zabiju tím sebe i čas ...

1 22.08.2022

Audiokniha se mi líbila v podání Martina Písaříka.
Více než detektivní zápletka a vyšetřování série vražd, se mi líbil popis NY v19 století. Je úžasné si uvědomit jak se život posunul, jak se zlepšili podmínky pro život, který má nyní (alespoň někde) tu nejvyšší hodnotu.
Neustále mě však " udivuje" jak na sebe dokáží být lidé krutí a zlí, pokud se objeví někde něco jiného, cizího (jiný názor, jiná víra, jiná barva pleti). Zde je velmi naturálně vyobrazen vztah mezi "původními" osadníky, kteří praktikují protestatskou víru a katolickými přistěhovalci z Irska.
Moc se mi líbila jedna myšlenka z knihy - U některých jizev nedohlédnu hloubku, neboť je sám nemám ....

5 10.08.2022

Knize rozhodně nemůžu upřít napětí. Pro mě tam bylo až příliš sadistických vražd, jakoby zabít někoho vlastně nestojí ani za řeč pokud to není nějakým obzvláště krutým a jediněčným způsobem. Mnohdy zbytečně zamotaný a ne zcela přehledný děj se spoustou postav.

4 05.08.2022

Krásné pohodové letní čtení pro relax a pousmání.
Moc se mi líbí jemný anglický humor - " ... usmíval se tak široce a s takovou láskou k lidstvu, jak by stěží dokázal naprostý abstinent ..."

9 19.07.2022

Moc milé a příjemné čtení o irském venkově.
Jak píše autor v dovětku, tak mezilidské vztahy v ekumenické rovině byly lehce idealizované, ale to mi vůbec nevadilo a moc ráda si budu představovat, že to tak bylo :-)
Ráda bych ochutnala nějakou dobrotu od paní Kincaidové, ale nevím jestli by mi pan doktor Fingal něco nechal. I když ten puding co rozežral tu misku ..., no nevím :-)
Líbí se mi, že doktoři se nezajímají pouze o zdravotní stav svých pacientů, ale snaží se pomoci i jinak a podporují tak komunitní život.
Prostě ne ideální svět, ale s takovými lidmi se vše lépe snáší :-)

6 08.07.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu a to do značné míry ovlivnilo, to, že jsem ji nakonec doposlouchala :-) Z knihy mám dost smíšené pocity, chvílemi jsem měla pocit absolutního vzteku.
Pro mě je nepochopitelné veškeré chování všech postav. Ayoola neuvěřitelně rozmazlená holka, které se nic nerozmlouvá, je absolutně bez svědomí a vše jí projde. Neuvěřitelně naivní matka, která se vlastně o nic nestará a žije jen krásou své mladší dcery. Korede se snaží zabezpečit chod rodiny bez otce, ale je vlastně dost nešťasná, nepříjemná, bez přátel.
Autorka zde popisuje (pomocí pohledů do minulosti - život s tyranským otcem) důvody proč se hrdinky chovají, tak jak se nyní chovají. Mě to teda přijde jako polechčující okolnost (život s otcem tyranem), ale ne omluva ke svým činům (vraždy - Ayoola, krytí vražd - Korede) ... Opravdu mám dost velký problém s myšlením "je to krev mé krve" a budu ho chránit za každou cenu (pokud ten dotyčný páchá neuvěřitelné činy).
Kniha mě spíše dost rozladila, rozčílila, než abych si u ní odpočinula a nebo mě přiměla k přemýšlení.

11 01.07.2022

Pro mě velmi rozporuplná kniha. Děj se mi zdá tak roztahaný, místy nezáživný. Rozhodně nemůžu říct, že bych se do jakékoli postavy dokázala na chvíli vžít. Nedokázala jsem se k nim nějak dostat, pochopit je atd.
Jenny (Garpovy matky) přístup k životu byl velmi svérázný, působila na mě jako osoba s autistickými rysy. Samotné zplození Garpa je velmi svérázný akt.
Garp byl vlastně chlap, který nikdy nic pořádného neudělal. Nechal se bez nějakého svého přičinění ovlivňovat svými city a strachy.
Nejsympatičtější mi byla Roberta (žena, která byla coby muž hráčem ragby).

Z knihy se ale dá vytáhnout i velké množství zajímavých myšlenek a obrazů.
Asi absoluňte nevíc absurdní a snad i trochu děsivé (protože reálné a pravdivé) je líčení feministického hnutí ( stoupenkyně vyštvou vlastního syna Jenny z jejího pohřbu, protože je to chlap) a pak chování spolku Elen Jamesové (dívky s vyříznutým jazykem). Spolek je tak radikální a razí si svou vlatní cestu tak bezhlavě, že vlastně už pro stoupenkyně není ani důležité, že se od nich sama Elen distancovala. Zde mě přijde velmi aktuální to co k tomu Elen v knize říká - Nutí člověka, aby byl jako ony, jinak je jejich nepřítel.

4 21.06.2022

Moc hezká a napínavá kniha u které člověk do posdlední chvíle neví jak dopadne :-) Autor realisticky vykresluje jednotlivé postavy a také mě hodně zaujal popis rozhodování/ váhání a snad i zoufalství Mikaela Blomkvista, který se musí rozhodnout mezi novinářskou a morální etikou.
Ještě musím mrknout na film :-)

14 16.06.2022

Na pár stránkách napsaný tak silný příběh ... musela jsem to přečít na jeden zátah a pak se z toho jít vyběhat. Ze všeho nejvíc mě zasáhlo to, že se vlastně jedná na první pohled o absolutně normální rodinu ( žádný extrém - rodiče pracují, holky chodí do školy a ještě mají krásné studijní výsledky), prostě ideální rodina. Vždyť co je na tom, že maminka vyžaduje po holkách pořádek? A na tom to vlasně všechno stojí a padá - matka chce své dcery dostat do škatulky a to do takové, která absolutně vyhovuje jí, ale už vůbec neřeší jaké jsou její dcery, co je těší, nevidí ty malé dílčí změny a snahu, která za vším je. A ta dětská bezmezná a nekomplikovaná láska a snaha se zavděčit. Hrnuly se mi slzy do očí ... Neuvěřitelné, že je to tak moc reálné. Hned jsme musela obejít mé 4 děti a poptat se jich jak se mají :-)

21 16.05.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou s velkou bravurou čte Pavel Soukup. I když se v ději objevuje docela dost mrtvých, tak kniha působí velmi poklidně. Nejasný případ řeší bratr Cadfael s nadhledem a rozvahou. Postupnými malými krůčky rozkrývá to co mělo zůstat skryto. Ukazuje se zde, že i člověk, který celý život žije počestný život se může díky příležitosti dostat se k majetku/pokladu, zcela změnit a uchýlit se k podlému činu a pak se divit ci to vše tím jedním činem umožní a zaplétat se do toho víc a víc.

3 12.05.2022

Od Ládi Zibury nemůže člověk čekat klasický cestopis, který vás provede po hlavních a známých místech. Tato kniha se mi dost líbila, protože byla opět psaná humorným stylem a u čtení relaxujete a nemáte pocit co vše nevím a musím rychle někde dohnat. Zavede nás na spoustu neznámých míst a ukazuje nám jak je naše republika krásná a různorodá. Člověk si uvědomí, že nemusí stále navštěvat známé hrady a zámky, zdolávat nejvyšší hory, ale že i nedaleký kopec za domem může skývat zajímavý příběh a amatérské muzeum může zaujmout více než výstava v národní galerii :-)

10 09.05.2022

Chtěla bych říct úžasná odpočinková kniha a to taky je, jen kdyby nebyla o válce ... je však pravdou, že pokud se nad tyto válečné hrůzy nedokážeme povznést pomocí humoru, tak nás ta absurdnost, beznadějnost a hrůznost dokáže srazit na kolena a semlít.
Musela jsem se smát při popisu scény, kdy Goodbody čte vojákům pověst o zlatém rounu z knihy pro 7leté děti a ti to poslouchají s dovětkem Hajaja na dobrou noc...
Některé slovní obraty a spojení se mi nesmazatelně zapsali do mysli -
Veze vám nejlepší špatné ženy v celém Tunisu...
Jste velký srandista. Nezasmáli se tak od té doby co jim spadl muezín z minaretu...
Zkoušeli jsme na ně střílet skrz strop a oni na nás skrz podlahu.
Našlo se však i dost myšlenek, které jsou k zamyšlení a ne jen pro pobavení čtenáře např. každý národ je odpovědný za své vládce.
V každém případě jsem přesvědčena, že jsem ji nečetla naposled.

16 03.05.2022

Poslouchala jsem jako audioknihu, příjemný poslech Jakuba Saice. Odpočinkový romantický příběh spojený se skutečnými historickými skutečnostmi, údálostmi. Moc se mi pak líbil i "doslov" - zasazení příběhu na časovou osu, seznámení se s reálnými události před a po a pak i přímo jeho porovnání s reálnými historickými událostmi. Je zajímavé se zamyslet nad tím, jak byla tehdy smrt všudypřítomná, častá, jak neustále promlouvala do dějin a otáčela osudy lidí a zemí. Jak se tito lidé museli srovnávat s velkým množstvím událostí, kterým nerozumněli, nedařilo s jim přijít na kloub,ale museli se jim podřídit a přijat je. Někdy možná rozumnější než kolem sebe vzteky kopat, ptát se stále dokola proč a hledat za každou cenu viníka.

1 22.04.2022

Velmi příjemné čtení, příběhy a situace jsou zde brány s nadhledem, který dnes mnohým při výchově moc a moc chybí.
Líbí se mi postřeh, že naši rodiče chyby dělat mohly, protože si správné řešení situací nemohly zjistit. My ale máme google a tedy už na žádné chyby nárok nemáme, protože to správné řešení si můžeme kdykoliv vygooglit :-)
Jo, a pozor na světla na záchodech :-)

6 10.03.2022

Z knihy mám dost rozpolcené pocity.
Na jednu strany mě dost zaujal popis výcviku agentů, co všechno obsahovala jejich práce, jak fungovali atd. To bylo moc zajímavé a hodně mě to bavilo. Jak neuvěřitelně silní ti lidé museli být, v jaké šíleném a neustálem stresu. Nikomu nevěřit a stále se dívat okolo sebe a za sebe, snažit se neustále předvídat, nikdy nevypnout.
Na druhou stranu jsem měla dost velký problém s najivitou Marian a s tím přijmout, že se zde vyskytovali lidé typu Iren, kteří byli psychicky labilní a že to nikdo nijak zvlášť neřešil, vždyť to nebylo jen o tom dát podporu jedné nešťasné ženě, ale že ná ní v budoucnu (bala pak ve Francii jako "pianistka") mohou záviset životy dalších agentů a jiných lidí. Přesto všechno ji ve výcviku Marian chránila, ikdyž je museli učit, že všichni jsou kolečka v jednom velkém stroji a když se jedno zasekne, tak to může odrovnat celý stroj.
Vadilo mi, že i když věděla, že čím míň toho bude vědět, tím víc bude ona a její okolí chráněno, přesto tvrdošíjně trvala na vysvětlení výzkumu jaderné bomby ( jako čtenář jsem ten popis, ale velmi ocenila:-))
A ten závěr ..., vím, že to zřejmě byl autorův hold všem statečným lidem, kteří nehleděli na svůj život, ale pracovali pro vyšší cíle, ale .... v tomto případě, když už byla její identita prozrazena, vypsána na ni odměna, to byl vlastně zase jen šílený a nesmyslný hazard nejen pro ni, ale pro všechny s kterýni spolupracovala a které svou přítomností mohla vystavit velkému riziku. A to v knize nikdo nezmínil. Mám ráda hrdiny a odvážné lidi, ale tady mi dost chyběla soudnost a odpovědnost k ostatním.
Toto všechno byly situace, které mě osobně dost vadily a celkový dojem z knihy tím dostal dost na frak.

2 04.03.2022

Knihu jsem jako detektivku moc nevnímala, protože kriminální zápletka je tam tak trochu na vedlejší koleji.
Mám z tohoto příběhu dost smíšené pocity - jsou zde dospělí lidé, kteří se chovají absolutně nedospěle a to hlavně v případě zvládání svých vztahových problémů, promítají se zde traumata z dětství, které se pak přenáší, pokračují dál a projevují se v pokřívených rodinných vztazích.
Hlavní postava Míša (dívka z dětského domova) žije ve vztahu bez budoucnosti. Pak si vysní a vymodeluje svou rodinu a to z rodiny, pro kterou pracuje jako vychovatelka. Všichni v jejím okolí, ale vlastně i ona, s sebou nechávají manipulovat, nikdo jakoby neměl svobodnou vůli se tomu vzepřít. Nechávají se postavit do rolí, které jim nepřísluší, jsou zvrácené. Otázkou je jestli to dělají, protože jsou tak slabí a nebo jen líní vyvinout jakoukoliv aktivitu ... Honza se vzepřít své panovačné matce, Alice přestat hledat v sobě i partnerech naprostou dokonalost, Max postavit se problémům čelem a kolikrát stačí jen je říct, Julie, která řeší problémy tím, že před nimi uteče (klidně i do jiného státu).
Zvláštní kniha o zvláštních vztazích ...

9 01.03.2022

Když jsem jezdila s rodinou po Šumavě, pořád jsem někde narážela na zmínku o knihách spisovatele Karla Klostermana. Docela jsem se přemlouvala k přečtení této knihy, protože jsme měla představu, že kniha bude napsaná starým jazykem aj., ale zárověň jsem chtěla vědět co na něm je tak zajímavého.
Bylo to moc příjemné čtení o krásné, ale zároveň velmi kruté přírodě na šumavských hvozdech. Přesně, ale s úctou a láskou, popsaný každodenní život lidí žijících v těchto odlehlých končinách.
Je velmi zajímavé číst o těžkém životě těchto hajných, dřevorubců, pytláků, jejich rodin a představovat si ty nepropustné lesy, které dneska pojíždíte na kole, procházíte při tůrách ...
To místo, které tenkrát bylo synonymem pro osamělý život a tvrdou práci je dneska vyhledávanou oblastí k relaxaci a odpočinku.
Knížka se mi moc krásně četla a rozhodně nebude poslední, kterou si od Karla Klostermana přečtu.

16 07.02.2022

Knihu jsem posloucha jako audioknihu.
Já horory opravdu nemám ráda :-) Knihu jsem si vybrala už ani nevím proč, asi pro všeobecný přehled :-)
Byla to síla, chvilkama jsem přestávala dýchat, bohužel nebo bohudík jsem knihu poslouchala a tak jsem nemohla použít svoje knižní neřesti, že tu stránku prostě přeskočím a nebo si přečtu poslední stránky, abych měla jistotu, že se hlavnímu hrdinovi nic nestane a pak "v klidu" čtu dál :-) Já vím, nemá se to ... ale tady to ani nešlo a já musela poslouchat každé to jednotlivé slovo, které popisovalo jak hotel pomalu vstupoval do hlavy Jackovi a začal ovlivňovat jeho myšlení, chování, jak Jack marně bojoval se svými démony, kterým se nakonec absolutně poddal.
Jde mráz po zádech z absolutně věcného popisu jak Jack prochází hotelem s roukovou palicí a hledá Dannyho a volá: Danny, pojď si pro svou medicínu ...
Prostě hotel Overlook určitě není místo, kde bych chtěla strávit zimní dovolenou :-)

12 23.01.2022

Poslouchala jsem tuto knihu jakou audioknihu a musím říct, že hlas Libušky Šafránkové z nebe byl úžasný, povzbuzující, uklidňující, veselý i zoufalý .... moc hezký pohled na to jak to "tam" může vypadat :-)
Zaujal mě popis vztahu a vývoj postav babičky a vnučky, kdy jedna měla jen tu druhou a pak se musely naučit být bez sebe.
Moc hezky popsaný vývoj Báry, z holky, která se bála rozhodnout co dál, byla naštvaná na všechny a na všechno, ale vlasně neměla "koule" na to cokoliv s tím dělat, se postupně (s mnoha zaškobrtnutími) vyvynula holka, která už má odvahu vzít život do svých vlatních rukou.
Babička, která nejprve (když žila) nechtěla vnučce mluvit do života, najednou v nebi má potřebu jí všechno vypovědět, ukázat (poradit) směr ...
V knize jsem objevila pár myšlenek, které stojí za zamyšlení, které rozesmějou ... A co si z ní odnést? Třeba to, že nemá cenu posunovat věci na někdy, radovat se z obyčejných věcí sednout si na lavičku v parku, číst knížky, které máme v knihovně, dívat se do domech v ulici, kterou procházíme každý den. Nebát se udělat rázný krok v před, i když můžeme udělat chybu a šlápnout do kaluže :-)

6 16.01.2022

Příjemné holčičí relaxační čtení bez bez zbytečných komplikací :-) Autorce nechybí smysl pro humor, který do příběhů vkládá. Ve svém příběhu popisuje krásnou přírodu a láká k návštěvě této zajímavé ostrovní zemičky.

9 16.01.2022