Jak jsem vyhrál válku

kniha od:


KoupitKoupit eknihuAudiokniha

Nesmrtelný válečný román, v němž válku bere vážně snad jen jeho hlavní protagonista, poručík britské spojenecké armády Ernest Goodbody. Donkichotský Goodbody se během několikaleté anabáze snaží vrátit válce její důstojnost, ale čtenář záhy pochopí, že jde o absurdní počínání – válka je beznadějně směšnou záležitostí a smích je také to jediné, čím ji lze porazit....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/549/jak-jsem-vyhral-valk.jpg 4.41012
Žánr
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno, Naše vojsko
Orig. název

How I Won the War, 1963

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (175)

Kniha Jak jsem vyhrál válku

Přidat komentář
freejazz
26. října

číst tuto mešuge knížku v čase prezenční služby v naší lihově demagogické armádě, to bylo to pravé potěšení:)
nevím, jestli lze lépe vyjádřit absurdnost celého toho počínání lépe než vyznamenáním poručíka Goodbodyho za vzorný úhoz lopatkou.
opravdu povinná četba pro všechny, kdo by chtěli pochopit smysl světa a života v něm.

kuruteku
18. října

Až mi připadá, že všechen ten humor, rozpor mezi velkými slovy a nízkými pudy, je tu kvůli posledním kapitolám - zásah Britů v Řecku, setkání s vojáky a obyvatelstvem v Německu a setkání s Rusy. Ty kapitoly jsou sice také vtipné, ale při podrobném čtení z nich i mrazí. Nesmyslný zásah v Řecku jenom proto, že si Churchil se Stalinem rozdělili svět (třeba by z toho Řekové vyšly jako Jugoslávci, s nějakou soft verzí stalinismu). Po četbě jsem si uvědomil, že moc dobrých knih z druhé světové války není - tahle, Hlava XXII a pro mne ještě Mladí lvi. Ke čtení mne naladila audioverze s Martinem Písaříkem.


willy9203
20. září

Kdo má rád trochu absurdní humor, toto je ideální knížka. A kdo by to chtěl zpochybňovat, pak mu musím říct, že takhle se prostě kriket nehraje (přečtěte a budete vědět, o čem mluvím).

kokrokr
26. srpna

Jsem jeden z těch, kteří se u této knihy pokaždé pochechtávají. Je tu velmi vtipně popsán systém vojenského uvažování. Sám jsem v mládí na vojně zažil naprosto absurdní situace a příhody, kterým civilista neporozumí. Románů z vojenského a válečného prostředí jsem přečetl více jak stovku, a tenhle považuji za jeden z nejlepších.

tittanie
17. července

Tuhle knihu jsem četla na doporučení a dobře jsem udělala. U některých scén jsem se smála nahlas a radši jsem knihu nečetla nikde na veřejnosti. Pravidla kriketu to je to, co si vybavím při rozhovorech o této knize.

Katka2382
14. května

Už je to sice nějaký rok co jsem ji četla,ale je to naprosto skvělá knížka.Vřele doporučuji k přečtení.

čuřil
13. května

Zase jsem se pořádně zasmál. Je to moc pěkně povedená a úsměvná sic válečná kniha.

haWranka
30. dubna

Nejsem kdovíjakým milovníkem válečné satiry. Třeba Švejk jde mimo mě. Tady ale byla ta absurdita popsaná naprosto neodolatelně. Vypravěč je figurka zosobňující naprosto všechno - nebetyčnou oddanost, naivitu, hloupost a do toho má obrovskou dávku sebestřednosti (trochu mi to připomíná současnou politickou scénu, echm...). Byly okamžiky, kdy mi běžel mráz po zádech, ale naštěstí jich bylo pomálu. Většinou jen člověk kroutil hlavou. A někdy jsem se musela i nahlas smát - třeba scéna z řecké křižovatky je nazpomenutelná.

1 ...

Doporučujeme

Pekařova dcera
Pekařova dcera
Komu zvoní hrana
Komu zvoní hrana
Miluj bližního svého
Miluj bližního svého
Černý obelisk
Černý obelisk