Belgarion komentáře u knih

Luisa Nováková patří mezi mé TOP české autory, minimálně kvůli překrásnému poetickému jazyku. Krajina s jednorožcem byla mojí první knihou od této autorky, nečekala jsem nic a dostala všechno. Prostě lahoda.

1 09.12.2022

Je jen pár knih, pro které mám takovou slabost, že si je přečtu vícekrát, a tahle k nim patří. Kniha není dokonalá a z fleku bych vyjmenovala X věcí, které mě na ní štvou. Ale zas a znovu se k ní vracím. Asi láska na celý život :-)

3 02.12.2022

Došlo mi, že jsem díl vlastně nejspíš ani nedočetla, což mluví samo o sobě... První 2 díly jsou super, ale jak se z hlavního hrdiny stane podpantoflák, příběh pro mě ztrácí grády. Knihám nemůžu upřít jistou originalitu, čtivost a sympatičnost postav, ale asi mi to nestačí... No třeba se ještě donutím dočíst sérii, ale spíš z jisté nostalgie a ze slušnosti k autorce, než z kdovíjaké radosti.

1 01.12.2022

Moje první kniha od L. J. Shen a možná proto jsem lehce zaujatá, ale... Když jsem se začetla, rozplývala jsem se samým blahem a říkala si "Jo, takhle to vypadá, když někdo umí svoji práci a udělá ji sakra dobře". Rozhodně nejoblíbenější díl celé série. Normálně nedávám plné hodnocení jahůdkovým knihám, ale tahle si to prostě zaslouží.

7 01.12.2022

Dostala jsem všechno, co jsem od knihy tohoto žánru čekala. Obvykle bývám kritičtější (a sama autorka si to ode mě už hezky schytala), ale tahle knížka mně asi zastihla v dobrém rozmaru. Hlavní hrdina byl přesně ten typ muže, ze kterého se mi podlamují kolena, hrdinka byla sebevědomá a nezávislá a sexuální napětí mezi nimi by se dalo krájet. Příběh je od samého začátku předvídatelný, ale víte co, vůbec mi to nevadilo. Celý příběh se nese v duchu "Chcete další nášup Pretty Woman? Tady ho teda máte a bon appétit!" Autorka se v knize o Pretty Woman párkrát sama otře a mě je to sympatické. Jo, tohle jsem si užila.

01.12.2022

Jako bych četla autorčinu prvotinu, ve které je všeho tak nějak "méně" než v knihách série Bratrstva černé dýky - od erotiky počínaje přes umění dialogů až po spád a napětí příběhu. Čtenář znalý BČD bude zklamán, avšak z lásky k autorce i k postavám dočte, ostatní budou nejspíš mile překvapeni a po všech stránkách nasyceni. Autorka holt nasadila tuze vysokou laťku (první díly BČD), přes kterou se už možná ani sama nepřehoupne (poslední díly BČD).

2 01.12.2022

Prý pro silnější žaludky, tak já natěšená, čekám, že se mi budou kroutit střeva hrůzou a zimomřivky mi slezou až na palce u nohou... No pár střev tam možná bylo, trocha krve a nadávek k tomu, ale pro mě průměrná fantasy, ničím nevybočující z řady. Kdo by zatoužil po tom kroucení a zimomřivkách, doporučuji našince (Kulhánek, Kopřiva nebo třeba Neomillnerová). Každopádně dávám šanci druhému dílu.

14.11.2022

Po přečtení téhle knihy mi došlo, proč mi série na rozdíl od Hříšníků nesedí - hrdinové jsou až příliš hustí na to, abych jim tu jejich hustotu v jejich věku žrala. Odpustila bych si i některé nereálné scény (třeba kurz šití náctiletých) a finální vanilka, kterou nám autorka tradičně servíruje, je už docela otravná (zarputilým romantičkám se omlouvám).

1 21.10.2022

Milá oddechovka, nepřekvapila, neurazila.

1 21.10.2022

Trochu zjednodušeně podané domácí násilí a sexuální zneužívání dětí ("ideální" oběť versus "ideální" agresor), ale postavy sympatické, dialogy vtipné a chemie mezi ústřední dvojicí funguje. Za měsíc zapomenu název i autora, ale na deštivé sobotní odpoledne proč ne.

2 21.10.2022

(SPOILER) Tak jo, asi půjdu proti proudu, ale nemůžu napsat nic jiného než: Velké. Zklamání. Tohle není ta stará známá "Wardovka", která se vám dostane pod kůži už v první kapitole, která vás nutí číst několik dní i nocí v kuse, dokud nevydechnete vyčerpáním i lítostí na poslední stránce, která váš čtenářský mozek nenávratně změní...
SPOILER: Největším průšvihem je pro mě promarněná postava Vlka - kdo čeká brutalitu, trochu té deviace duševní/fyzické/sexuální, se kterou umí Wardová tak pracovat, a kterou naznačila v přechozím díle Vězeňského tábora, bude zklamán. Celou knihu napjatě čekám autorkou tak mistrně používané reminiscence, něco, co mi osvětlí, pomůže se citově víc angažovat, odhalí šelmu... a místo toho mi naservíruje předkrm v podobě první proměny a pak už jen dvě vlčí jednohubky, co se nechají pro dobro děje zastřelit/přejet (a poslední "vlčí" scéna? Sakra i já bych vymyslela minimálně 10 lepších odhalení). Chemie mezi hlavními postavami je slabší a vyloženě mě dopálily některé logické nesrovnalosti (třeba žluté oči, které hrdince nejsou vůbec podezřelé, nebo přesunutý vězeňský tábor, ze kterého se nelze vymanit - jako fakt by se na nic nepřišlo, Vlku??). Knihu zachraňuje snad jen vývoj sexuální úchylky mého oblíbence "V". Po přečtení, které mi trvalo podezřele dlouho, dostávám strach, že nové "Wardovky" už budu číst jen z nostalgie a náklonosti ke starým postavám. Tři hvězdy ze staré lásky. Ach jo.

3 01.08.2022

Třetímu dílu by prospělo méně ohlušujícího sexu uprostřed bitev, méně předvídatelných romancí, méně poražených neporazitelných postav a rozhodně méně zmrtvýchvstání. Oproti předchozím dílům je to velký krok zpět, nejvíc mě mrzí, že potenciál příběhu i některých postav autorka nevyužila. Ale jako nekomplikovaná slaďárna na dlouhé noci pro náctileté proč ne.

7 15.05.2018

Dvůr trnů a růží je dívčím (rozuměj romantickým) příběhem, který spojil několik pohádkových motivů (Kráska a zvíře, Popelka, prokletí, tři úkoly, ...) a zabalil je do fantasy světa. Na nic si nehraje a jako takový plní dobře svůj účel. V příběhu nenajdete propracovanou psychologii postav (hrdinové jsou kladní nebo záporní a jejich motivy jednoznačné), ani mnohovrstevnatě vystavěný příběh (neočekávaných zvratů je poskrovnu). Osobnosti i vzájemná láska hlavních hrdinů jsou sladké jak pouťová vata, fantasy svět je jako projížďka na létající labuti v barevné mlze, která občas zalétne do strašidelného zámku, abychom se ke svému hrdinovi musely pevněji přitisknout. Příběhu nelze odepřít jeho čtivost, napětí a zajímavé vedlejší postavy. Dívky a ženy budou slastně vzdychat přilepené jak mouchy na cukrkandl, mužská část čtenářů si bude připadat jak na koncertě Luneticu.

5 10.07.2017

Hezké hodnocení pankaplan. Příběh je možná lehce předvídatelný, místy trochu schematický, také hlavní postava by si zasloužila důkladnější vykreslení, ale má slušné tempo a funguje na všech frontách. Proč si u mě zaslouží nejvyšší hodnocení, jsou silně znepokojivé pocity, které dokáže vyvolat. Hlavní hrdina se mi dostal překvapivě lehce do hlavy. Nutil mě s ním soucítit, chápat jeho romantickou věrnost a odhodlání, okřikovat Beck za nevhodné chování a pochybovat o tom, kdo je vlastně oběť. Donutil mě, abych mu fandila, i když s každou další stránkou jsem do morku kostí cítila, že je to všechno špatně. Nevím, jak se to autorce podařilo - možná formou vyprávění, která umožňuje vnímat pouze perspektivu hlavního hrdiny, perspektivu zdeformovanou patologickou osobností. Každopádně jsem si tento "literární orgasmus" (pankaplan) vychutnala až do konce.

4 06.11.2015

Příběh o muži jménem Ove je hořkosladký jako život sám. Budete se smát i plakat, budete se možná zlobit, ale nakonec ho budete milovat. Jednu hvězdu strhávám za jistou předvídatelnost a místy přílišnou sentimentalitu. Doporučuji audioknihu od Jana Vlasáka.

3 24.07.2015

Ruský literární underground, přehlídka patologií duše a bytí, které se demonstrují ve fascinaci smrtí, ve vraždění vlastních nenarozených dětí, v kanibalství, v chorobném zamilování do sebe sama... Ve všem tom nekonečném hledání transcendence jsem se chvílemi ztrácela, nedokázala postihnout normalitu Mamlejevova světa (pokud vůbec nějakou má). Nedokážu říct, jestli se mi kniha líbila nebo ne, ale zanechala silný dojem.
"Na svět pohlížel Pétěnka s podezřením jako na cosi nekonečně urážlivého, sprostého, a dal by se raději roztrhat na kousky, než by od něj cokoli podstatného přijal. To by se pro něj rovnalo náboženské či spíše existenciální sebevraždě...I potravu vnímal jako něco tvrdého a nejedlého ze tmy. Proto také pojídal sám sebe. Nejprve to pro něho byla prostě nezbytnost, ale v poslední době v tom začal nalézat křečovité, smrdutě přesvědčivé uspokojení, a tehdy také přešel od seškrabování k bezprostřednějšímu sebepožírání. To mu dodávalo - ve vlastních očích - velkou reálnost. Jako by se zanořoval do vlastní bezedné hlubiny a kolébky."

3 24.07.2015

Trefné hodnocení marlowe. Kotleta chce být hustý a hustější, ale chybí mu k tomu Kopřivův vtip, nadhled a sebeironie a Kulhánkova/Žambochova schopnost vystavit děj a akci. Sérii nelze upřít zajímavý námět, ale postrádám poctivou skromnou fantasy. Obálky a názvy knih celé série zhltly většinu avizovaných zvrhlostí a zbylo už jen pár sprostých slov a trochu krve. Kotleta svým image přiláká mnohé čtenáře, ale na českém fantasy/sci-fi poli je jako pubertální chlapec, kterému roste chmýří na bradě.

3 13.07.2015

Zběsilá jízda Kuffenbacha a jeho mord party v Pekle plném asfaltu. (Ne)uvěřitelný příběh kulturních i nekulturních metafor, čvachtajících mozků a praskajících kloubů, geniální i zvrhlý zároveň. Pokud si myslíte, že už vás nemůže překvapit zhola nic, přečtěte si Asfalt. "Člověk přece o sobě musí mít nějaký iluze, jinak by se sebou vůbec nemohl žít, ne?"

6 07.07.2015

Pro mě povedená fantasy série, kterou jsem přečetla už dvakrát. Přemýšlela jsem nad důvody nízkého hodnocení, které si podle mě nezaslouží... Série neobsahuje kýble prvoplánové romantiky, což může některé čtenářky odradit (srovnám-li s hodnocením sérií jako je Anita Blake). Příběh i psychologie postav je jednodušší, srozumitelnější (i když jednání a motivy některých postav nejsou černobílé), takže ve srovnání např. se Zaklínačem může být série méně zajímavá pro náročnější čtenáře. Rozhodně bych ale doporučila těm, kteří s fantasy světem začínají, a mladším čtenářům.

3 30.06.2015

Zařekla jsem se, že tohle je můj poslední díl Anity. Opravdu. První díly byly skvostné, plné příšer, napětí, detektivních zápletek a sarkasmu. Až do chvíle, než přišel na scénu sex. SPOILER Rozhodování mezi upírem (protože Anita upíry zabíjí, nespí s nimi, přeci!) a kožoměncem (protože chodit s někým, kdo dává přednost steaku "raw", by podkopalo její vlastní hodnoty) bylo úmorné, ale dalo se přežít. Ovšem od momentu, co chytla Anita sexuchtivý virus, se knihy stávaly utrpením a já si říkala, že další mužská přirození/nespoutaný sex/hromadu spermatu už prostě nezvládnu. Dvě hvězdy dávám jen z nostalgie. HOWGH

6 21.06.2015