B.Wilde komentáře u knih

(SPOILER) Z téhle knihy mám docela smíšené pocity... musím říct, že čtení mi nešlo tak lehce, jak jsem čekala, první čtvrtina vyprávění pro mě byla dost nezáživná a ke čtení jsem se horko těžko dokopávala, prostě mi chyběl takový ten vtahující moment... jenže i tak jsem to nechtěla nechat nedočtené (hlavně jsem chtěla vědět, proč to má tak velmi vysoké hodnocení, když ten začátek byl takový nemastný neslaný) takže jsem nakonec přešla na audio knihu a tu jsem dala komplet za dva dny, zajímavé jak to najednou šlo rychle... od chvíle, kdy se zjevil Dan, to pro mě začalo být konečně zajímavé a jeho postavu jsem si velmi oblíbila a to až do samotného konce. Jejich lásku se Stellou jsem jim naplno věřila, ale i tak děj poté nabídl dost nepěkné momenty, které jen tento hořko-sladký příběh dokreslovaly (a bohužel byly dost realistické). I když jsem z jisté strany chápala, proč tam kdo udělal, co udělal, proč se kdo rozhodl jak se rozhodl... tak jsem to na druhou stranu vlastně i nedokázala úplně přijmout... prostě jsem tam i přes to všechno viděla takový zmar a promarněnou příležitost, jen proto, že Stella byla nakonec takový sebemrskač, že si řekla, že si za své činy nezaslouží být šťastná a tak vzala tu možnost i Danovi. Jasně, měl rodinu a prostě se i tak posunul dál, nechci úplně tvrdit, že by celý život za ní truchlil... ale svým způsobem i ano... když jí celé roky psal a celé roky doufal. Byla jsem za něj ráda, že nakonec mohl odejít v klidu, že to mohl tak nějak uzavřít, že mohl aspoň poslední hodiny strávit s ní... ale i tak pro mě bylo prvních pár minut po doposlouchání takových... vyčerpávajících... neměla jsem ten pocit zadostiučinění a že to dopadlo tak, jak mělo nebo jak mohlo. Vlastně se to dalo čekat, bylo to jasné od samého začátku... bylo jasné, že spolu zažili jen krátkou chvíli štěstí, že to bude smutné... ale... prostě je to jak koukat na Titanic a doufat, že tentokrát se na ty dveře vlezou oba... myslím, že už si knihu nikdy nepřečtu, neposlechnu, ale jsem ráda, že jsem to nakonec dotáhla do zdárného konce, který rozhodně v člověku něco zanechá.

12 11.02.2023

Na odreagování je tahle kniha vážně skvělá, příběh se mi moc líbil a Paul je neskutečně sexy a zajímavý charakter. Nebudu lhát, Eden mi naopak první kapitoly byla dost nesympatická a ani jsem jí to moc nepřála, ale jak se to rozjelo a začala se měnit, změnil se i můj názor na ni. Nakonec jsem si užívala, jak se to mezi nimi krásně vyvíjí a rozhodně mezi sebou měli tu správnou chemii. Taková moderní pohádka pro velké holky, za mě spokojenost.

10 09.03.2023

(SPOILER) Teda, tohle bylo nakonec až nečekaně zajímavé! Skoro je mi až líto, jak jsem se s tím čtením táhla. Jeden den jsem dala pár kapitol, pak přišla skoro měsíční pauza a zbytek jsem dala na jeden zátah - no kdybych tušila, jak mě to chytne, dala bych to nejspíš za jeden den a to z fleku...

Věděla jsem, že tohle bude temnějšího rázu a při čtení jsem si uvědomila, že jsem moc dark věcí zatím ještě nečetla. Nejblíž tomu byla asi Papírová labuť, se kterou jsem tady narazila hned na několik podobností. A jelikož ta je skvělá, ani se nedivím, že mě nakonec zaujal i tento příběh. Tohle fakt nebyla pohádka, ale ty narážky na příběh Petra Pana byly za mě docela trefné a do příběhu mi to sedělo. Když jsem o knize slyšela úplně zčerstva, čekala jsem, že jde o nějaký retelling. Ale tomu to snad nemůže být vzdálenější. Naštěstí, to jsem před čtením už věděla, jinak bych byla asi lehce překvapená, co se tady z toho vyklubalo.

Při čtení jsem pár dějových zvratů vytušila (a docela mě potěšilo, že jsem měla nakonec ve svých úvahách pravdu) a pár mě jich naopak dost překvapilo. Hlavně za to finále jsem se rozhodla i pro lepší hodnocení, protože tam mě toho překvapilo zdaleka nejvíc a mělo to rozhodně ten správný spád. A abych byla jó úplně upřímná, fakt jsem si většinu knihy říkala "tohle nemůže mít šťastný konec!" a jak jsem byla překvapená, že to nakonec šlo (i když to bylo teda na můj vkus docela urychlené oproti tempu většiny knihy). Stejně tak jsem nevěřila, že by se mi hlavní dvojice, kde to bylo do značné míry fakt poměrně nezdravé a zvláštní, mohla líbit... ale to jsem si říkala i u jiné zde zmíněné knihy a jak to nakonec dopadlo.

Myslím si, že kdo má rád dark romance a nevadí mu ostřejší scény z kriminálního prostředí, bude jistě spokojený. Za mě 4,5* a do dalšího dílu série se mile ráda pustím také.

7 31.12.2023

Tohle byla velmi příjemní oddechovka, která se velmi dobře četla. Oblíbit si ústřední dvojici nebylo vůbec těžké a bavilo mě odhalovat jejich společný příběh. V knize nechyběly humorné momenty, stejně tak sladké chvilky a i ty žhavější. Líbil se mi kontrast mezi tím, když jde člověk za svým rozumem a jistotou a nebo když jde za svým srdcem a touhou. Jasně, v reálu to nemusí skončit zrovna pohádkově, ale byla to skvělá ukázka toho, že když člověk nedělá to, co ho těší a dělá šťastným, jednou ho to prostě dožene...

Ale abych byla upřímná, některé sexuální narážky a i nějaké konkrétní momenty pro mě v některých scénách byly trochu rušivé, jako by mi to tam až tak moc nesedělo tím stylem, jakým to bylo podané... ani nedokážu říct přesně proč... také mi přišlo, že se postavy chovají trochu jinak z vlastního a z toho druhého pohledu, třeba Hazel mi kolikrát přišla odvážnější, když byla vykreslená z pohledu Mattea, než když byly scény z jejího vlastního podání - ale to asi dává smysl, jestli byl každý pohled od jedné z autorek a každá je popisovala podle sebe.

Tak jako tak, kniha se mi jako celek líbila a splnila přesně to, co jsem od ní čekala. A to, že jsem si při čtení odpočinula a pobavila se. Sice by se dalo bavit i nad pár momenty, kdy jsem si řekla, "tohle ale trochu nedává smysl, protože kdyby..." ale pak jsem to hodila za hlavu a prostě si to užila jak to je. Za mě tak 4 a půl hvězdy.

7 21.08.2023

(SPOILER) Čtení této knihy bylo rozhodně velmi zajímavé. Během etap příběhu jsem se dostala přes několik emočních fází: vztek - zaujetí - zalíbení - dojetí.

Na začátku příběhu jsem naprosto nesnášela Damiana a jeho chladnokrevné chování, které hraničilo až ponižováním a výsměchem vůči Skye. Naprosto jsem se ztotožňovala s tím, jak ho i ona sama v této etapě proklínala a přála mu to nejhorší... ale pak se postupně začíná odhalovat minulost a vše začíná dávat úplně jiné obrysy tomu všemu kolem. A s její probouzející láskou k němu, se začalo probouzet i mé zaujetí příběhem a i když jsem na začátku nevěřila tomu, že by se mi nakonec mohli líbit, stalo se tak a já byla s každou další etapou víc a víc pohlcená příběhem. A ta chemie tam prostě byla, ne že ne!

Jo, sice bych pár výhrad měla, ale zároveň nad tím asi dokážu přivřít oči, protože jako celek to do sebe krásně zapadne - až na ten malíček, kdy mi to vzhledem k tomu všemu dobrému z minulosti a chování v budoucnosti přišlo prostě nepatřičné. A chyběla mi tam přímá omluva přesně za tohle. Na druhou stranu, kopanec do koulí to aspoň trochu vykompenzoval. XD Občas se některé věci vrací v nečekané podobě.

Nakonec to byl vážně skvělý příběh, i když jsem to po tom začátku ani nečekala.

6 27.08.2023

Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu a o to to bylo lepší. Kniha je velice čtivá a styl jakým je napsaná mi dost sednul, mám ráda příběhy z první osoby. Na samém začátku jsem měla nějaké představy, jakým směrem příběh půjde a hodně rychle jsem byla vyvedena z omylu. Vážně jsem měla pocit, jako bych četla skutečný příběh o skutečné herečce Evelyn Hugo... a to ho dělá ještě zajímavější. Napsala bych toho více, ale tady je prostě škoda cokoliv propálit dopředu... takže dodám jen, že to byla skvělá kniha!

6 25.04.2023

(SPOILER) Já mám prostě pro tyhle sladko-žhavo-vtipné příběhy slabost, jo jo - prostě další dospělácká pohádka, ale přesto v ní něco bylo tak hmatatelně reálného. Knihu jsem přečetla více méně jedním dechem, od samého začátku mě to neskutečně chytlo a nemohla jsem jinak, než číst v každé volné chvíli a i ve chvílích, kdy bych se měla věnovat něčemu úplně jinému... ale nedalo se odolat, potřebovala jsem věděl, jak to celé dopadne!

Chemie Adama a Olive byla skvělá, to jejich popichování a jeho "ty potvoro", to bylo prostě skvělé. Nebylo tam vůbec nic navíc, naopak bych si klidně všechny scény dala znovu s chutí, tentokrát z jeho pohledu. Ano, Adam je zase jeden z těch ze škatulky "dokonalých fiktivních chlapů" kdy si prostě říkám, "ach, někoho takového tak potkat"... a nedělejte, že by se vám to nelíbilo, aby po vás chlap tajně toužil klidně několik let a pak se o vás chtěl starat, chránit vás a dělat... ehm, jiné věci. :)

Ale abych jen nechválila, musím říct, že mi přišla hrozně zvláštní ta scéna se starými kontaktními čočkami (kdyby si je vzala místo brýlí zcela výjimečně, dá se to pochopit, ale u někoho, kdo je nosí běžně je tohle při nejmenším podivné). Plus proč holka, která neměla sex kdo ví jak dlouho, bere antikoncepci, když navíc šetří každou korunu a jako vědkyně musí vědět, jaký to je pro tělo hnus... takže... některé detaily byly při nejmenším k zamyšlení.

6 13.03.2023

Máte rádi Hypotézu lásky? Tak tohle je Hypotéza lásky po španělsku, která se přenesla z prostřední univerzity a výzkumu do prostředí kanceláře v New Yorku a později do krásného Španělska. Ale víte co? Vůbec ničemu to nevadí! Jsem si jistá, že inspirace tady byla rozhodně velká a jestli by někdo tvrdil, že je to náhoda, tak neuvěřím... ale kdo má tenhle typ příběhu rád, bude nadšený. Mě to popravdě lokačně sedlo asi více, než právě ona zmíněná HL.

Stejně i tady narazíme na dokonalého černovlasého krasavce, který má slabost pro naprosto slepou trubku, která do poslední chvíle nevidí a později nechce věřit tomu, že její kolega je do ní už nějaký ten pátek zamilovaný. Ale já tohle prostě miluju. Bavila jsem se u každé scény a užívala jsem si tu postupnou gradaci jejich vztahu. Atmosféra scén byla úžasná a krásně se to četlo. Španělské fráze byly velmi příjemné zpestření a jelikož jsem se kdysi něco málo naučila, tak mě to při čtení donutilo k úsměvu. Na druhou stranu, pro někoho, kdo o španělštinu ani nezakopnul, to mohlo být poměrně rušivé.

Za mě rozhodně spokojenost, ale asi bych to nebyla já, kdybych neměla i jednu výtku na vrub překladu. Hrozně mi vadilo oslovení "kotě" strašně mi to k těm charakterům nesedělo. Je to jak od nějakého týpka z ulice, co má kalhoty na půl žerdi a žvýká žvýkačku s otevřenou pusou, za mě... ne... v originále bylo "baby" tak by to možná bylo snad i lepší nechat podle toho.

Každopádně, určitě doporučuju všem, co mají tenhle typ romantiky rádi, nedivím se, že je to považované za nejlepší romantickou knihu letoška. Zcela právem. A už teď jsem zvědavá na díl o Rosie.

5 17.10.2023

(SPOILER) Jsem si jistá, že má recenze asi moc nepotěší nadšené fanoušky této knižní série, ale ty dojmy ze sebe potřebuju vysypat a konečně si je i trochu zesumírovat sama pro sebe.

Na knihu jsem byla hodně zvědavá, možná jsem měla i nějakou neurčitou představu, co od příběhu čekat, ale ta vzala při čtení docela rychle za své. I přesto, že jako celek příběh není špatný, tak jsem si to čtení neužila tak, jak jsem doufala a přiznávám, že většina scén mě nechávala docela chladnou. Nějak jsem se na ten příběh nedokázala naladit, prožívat ho s hrdiny a u mnoha pasáží mi hlavou proběhlo, že jim to prostě až tak moc nevěřím což mi bylo docela i líto, ale bylo hned několik věcí, co mi tam haprovalo a které mé nadšení asi nějak brzdily.

Z těch lepších momentů bych určitě vypíchla závody, vztah Nicka s jeho malou sestrou Maddie a závěrečnou část knihy to bylo několik momentů, kdy mě děj vtáhl do čtení o kus víc. Jenže problém byl, že to hlavní - vztah ústřední dvojice - mi přišel uvěřitelný až téměř v závěru knihy, dejme tomu od scén, kdy Nick Noah zachrání na nepovedené školní party a konečně se dozví, co se jí v minulosti stalo. Tam jsem tu jejich chemii viděla, věřila jsem jim jejich vzájemné city. Ale předtím to pro mě bylo takové moc na efekt.

Docela mi vadilo, jak rychle se mezi nimi jejich vzájemná přitažlivost projevila. Ten začátek jsem si představovala asi trochu zdrženlivější a váhavější z obou stran. Přišlo mi to, jako kdyby šel Nick jeden večer spát s tím, že Noah je otravná a nechce s ní žít v jednom domě a druhý den ráno se probudil s tím, že je vlastně hrozně sexy a nebylo by špatné s ní něco mít. Aspoň že později mi jeho pozvolný přechod v zaláskovaného chlapa přišel docela uvěřitelný, v rámci možností samozřejmě (i když je to naivní a v reálu se to stává horko těžko, mám prostě tyhle zvraty ráda, co už s tím) a jeho postavu jsem si postupem času oblíbila. I když té jeho agresivní žárlivosti na mě bylo už taky nějak moc, ale to mi aspoň tak nějak sedělo k tomu, v jakých kruzích se pohyboval a s jakými lidmi se stýkal.

Co mi ale uvěřitelné opravdu nepřišlo, tak Noah. Celá její postava byla prostě zvláštní, těžko uvěřitelná a většinu knihy mi přišlo, že si autorka nemohla vybrat, jestli bude Noah nevinná teenagerka, co neví nic o reálním světě anebo jestli se bude chovat jako třicátnice ošlehaná životními karamboly. Jestli se takhle chová traumatizovaná holka, co na sebe nenechala sáhnout ani svého ex přítele, se kterým byla několik měsíců? Já vám tedy nevím. Většinu knihy na mě působila dojmem, že je vlastně úplně v pohodě a začne se její trauma projevovat jen tehdy, když se to hodí do děje. To, že v jejím věku řídila, jak kdyby sama byla závodnice Nascar, to ještě nějak pominu... ale že holka, co s nikým pořádně nic neměla, se s Nickem bude v každé scéně líbat, jako by byl její desátý milenec a bude se co třetí kapitolu seznamovat s nějakým dalším klukem, jako by se nechumelilo? Takové chování mi teda opravdu nesedí k holce, co by byla v intimních věcech zdrženlivá a devět měsíců by se svým přítelem nic neměla (a k němu mi teda taky nesedělo, že by byl až tak ochotný čekat) když s Nickem spala po pár týdnech. A takových věcí tam bylo více, kdy jsem si připadala, jako bych četla o dvou různých hrdinkách.

Jestli se pustím i do dalších dílů? Popravdě, nevím, asi si počkám, jaké budou reakce na finále série a podle toho se rozhodnu. Za mě to bylo ukončené tak, že by to pokračování ani mít nemuselo. Dávám 3,5* a možná o kousek víc díky filmu, který se mi moc líbil.

5 16.09.2023

Takhle kniha se tak výborně četla, přesně takové mám ráda. Kdy je ve volném dni rozečtu a ideálně i ten samý den dojdu do finále - baví mě, když má děj ten správný spád a čtení tak rychle odsýpá. A s Asherem Blackem byla ta sobota hned zajímavější.

I když první kapitoly děj rozjedou na plné obrátky, k mému příjemnému překvapení se to pak celé překulí k slow burn příběhu mezi Asherem a Lucy, kteří spolu uzavřou výhodnou dohodu pro obě strany. Další kostra děje je z většiny předvídatelná, protože jistě už každý četl nějaký příběh, kde se potká pohledný nezadaný milionář a mladá holka, kterou by si s ním nikdo nikdy nespojil... ale je to přesně ta, která vše změní. Na druhou stranu, kdo má tyhle příběhy rád, jistě nebude zklamaný.

Velké plus za mě bylo, že mi neskutečně sedl humor, který v knize byl, který ve velkém pramenil z myšlenek a vnitřního blábolení Lucy. Což možná pomohlo i k tomu, že mi Lucy byla dost sympatická (což rozhodně nemůžu říct o každé knižní hlavní hrdince) a netáhl to tam jen dokonalý a sexy hlavní hrdina. Ale rozhodně i spolu se postarali o několik momentů, kdy jsem se u knihy upřímně zasmála. Jako třešnička na dortu bylo i poměrně velké množství pop kulturních narážek na známé filmy a knihy.

Za mě rozhodně spokojenost a jsem moc ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst v předstihu, díky knižním závislákům.

4 23.09.2023

(SPOILER) Luc - nevěřila bych, jak moc mi tahle postava nakonec přijde zajímavá! Jak na začátku vypadá jako "ten špatný" a postupem času se z něj stane pomalu nejzajímavější postava ze všech. Na začátku to bylo takové neutrální, že to prostě byla "jeho práce", že mu šlo o to, získat co bylo domluveno a sem tam se tam prostě zjevil, něco provedl a zase zmizel... ale i tak jsem ho nikdy neviděla jako nějakého záporáka příběhu... V té pasáži, kdy Addie poprvé zachrání, před těmi vojáky a přemístí ji jinam... tak to bylo poprvé, kdy mě skutečně začal zajímat o kus víc... s tím jak se Addie zeptal, proč si myslí, že by měl mít rád válku... nevím proč, ale poprvé mi to přišlo jako takové "vybočení" které ani neplánoval... kdy to prostě nebylo jen o tom "tak co, dáš mi tu duši?" No a pak už to jelo... až později jsem zpětně viděla, jak se vlastně proplétal tím příběhem celou dobu, že spolu vlastně měli tolik scén, které se spojili v jeden komplexní příběh. ;Když tam pak byla pasáž, kdy Luc nějak řekl (nebo je to někde napsané na lístku, už nevím přesně) o Addie "má lásko" tak to jsem si říkala "moment, co se to tady děje?" protože to bylo nějak předtím, než se ukáže, že si spolu ti dva začali... no a to bylo prostě neskutečně žhavé, ta chemie sálala ze stránek. Jejich poprvé, u toho jsem se přistihla, jak se nadšeně culím, protože to tam prostě najednou neskutečně sedělo. Já prostě ty příběhy "from enemies to lovers" miluju.

Ano, Luc nebyl člověk a byl to nějaký bůh či démon, ale i tak mi nepřišlo, že by byl vyloženě špatnej... ano, bral lidem duše... ale oni s tím sami souhlasili, i když to teda nebylo vždycky ideální, jít si jí vybrat... ale "dohoda je dohoda" sice využíval slabé chvilky lidí, ale oni s tím prostě souhlasili... a to je dle mého dost podstatná část... to že někteří nevěděli, že tu cenu zaplatit nechtějí a pak toho litovali... to už je věc další. Bylo tam krásně vidět, kdy se "jeho práce" proměnila "v hru a zábavu" a pak i v něco víc... popravdě, to, že Addie miluje, tak tomu jsem prostě bez debat věřila... ano, nebyla to úplně čistí láska, nesobecká a čistě lidská... ale co si budeme povídat, kolik lidí takhle skutečně miluje? Zcela bezpodmínečně, tak že to není sobecké a toho druhého "nechtějí vlastnit"? Myslím, že v rámci možností ji miloval přesně tak, jak mohl... a to se mi hrozně líbilo, protože to je další věc, na které ujíždím, když je nějaká taková netradiční postava do někoho zblázněná (a snaží se dělat, že to tak vlastně vůbec není)... Ono bylo i vidět, kolik věcí pro ni udělal "a nemusel"... kolikrát za ní byl "když nemusel"... ano, věřím, že ze začátku mu šlo jen o to, aby ji zlomil, pak o to, vyhrát nějakou jejich hru... ale právě už jen proto, že nebyl člověk, tak neměl ani ty "lidské potřeby"... a to že jí nakonec potřeboval, to určitě nebylo něco, co by si plánoval... a přesně taková láska je.

Popravdě, myslím si, že svým způsobem milovala i ona jeho, i když na konci knihy říkala, že ne... když tam přišla s tím svým plánem, jak se osvobodit... ale za mě měl pravdu, že on je prostě jediný, kdo k ní patří "navždy" protože s ní byl celou tu dobu, protože si pamatuje tolik co ona, jo asi mu dost pomohl ten vzhled toho jejího vysněného chlapa (ono, rozdávat si to s mlhou by bylo poměrně těžké ) ale i tak si myslím, že si ji získal i jinak. Taky ho dost podceňovala, kolikrát si myslela, že je pět kroků před ním a on byl tak o sto kroků vpřed, když pak došlo na lámání chleba. Takže nevěřím, že do ní nevidí... někdo, kdo má takovou moc... kdo dokázal naplánovat tolik jejich kroků... možná je tak trochu jeho hračka, ale to je tak nějak dynamika jejich vztahu... nenávidět se, bojovat mezi sebou, milovat se... bez toho by ta věčnost byla asi docela nuda... protože kdyby fakt chtěl, tak se jí může zbavit lusknutím prstu...

No, zabloudila jsem hned po přečtení k hledáním nějakých fan fikcí a myslím, že nebudu jediná, kdo tomuhle pokračování fandí. Prostě to bylo boží a jsem neskutečně ráda, že jsem tuhle knihu četla.

4 07.01.2023

(SPOILER) Příběh o lidské zvrácenosti a pokrytectví.

Námět je to rozhodně zajímavý a některé scény jsou poměrně znepokojivé (bohužel ale spíš jen když se nad tím člověk zamyslí hlouběji a ne tím, jak je to v knize popsáno)... o to hůř, když si představím, že někteří by za daných okolností opravdu byli schopni takhle fungovat. Jenže, svět už takhle funguje... jen ne pro lidi.

Abych byla upřímná, dobrá půlka knihy byla docela o ničem a nějaký výraznější bod tomu dává hlavně ten konec - je šokující, ve své myšlence rozhodně odporný... a i když na samém začátku se nabízí, v průběhu děje už tolik ne, i když... jak se říká, když ptáčka lapají...

Co mi ale opravdu hodně vadilo a kazilo mi celý dojem od začátku do konce, byl styl jakým to bylo napsané... to věčné "on udělal, on řekl, on to a on ono..." jak kdybych četla něčí slohovku ze střední. Dialogy vepsané ve vyprávění a ty, co už tam teda byly přímo, tak jich bylo opravdu pomálu. Některé přechody scén a kapitol byly hodně zvláštní, samotné scény často zkratkovité, kapitoly které by si i zasloužily nějaké větší rozvětvení byly třeba jen na dvě stránky... k postavám jsem si neudělala pomalu žádný vztah a když už jsem si říkala, že se tam najde někdo, kdo prozře... tak to bylo snad ještě horší. Určitě by tenhle nápad šel zpracovat mnohem lépe... styl psaní je dost jednoduchý a bohužel i dost průměrný...

4 08.08.2022

Do knihy jsem se pustila zcela bez většího očekávání a zjišťování, o čem vlastně příběh pojednává... jednoduše jen s tím, že bych si přes vánoční svátky ráda přečetla knihu se zimní tématikou... a myslím, že jsem se svým výběrem rozhodně nešlápla vedle. Ono už jen ta obálka a vločky rozeseté na stránkách dokážou v zimním období krásně nalákat, to je bez debat.

Přání je přesně taková fajn vánoční pohádka (pro dospělé) která nabízí i pár lehce pikantnějších momentů, které jsem tam popravdě vlastně ani nečekala, ale nijak mi to nepřekáželo (ale je mi jasné, že někomu by mohlo). Příběh je velmi čtivý, odsýpá to a je to něco mezi fajn oddechovkou a příběhem, který dokáže vtáhnout do děje a sem tam si řeknete: Tak, co tam asi bude dál? Postavy mi také přišly dobře napsané a vlastně mi bylo i trochu líto, že čas s nimi není ještě o kousek delší.

Mimo to byla i trochu škoda, že některé pasáže nebyly trochu víc rozvedené nebo se nakonec nekonaly (těšila jsem se třeba na jednu teasovanou část, která se v průběhu děje změnila) ale na druhou stranu jsem si užila všechny fantasy části a seznamování s novým světem.

Suma sumárum to bylo velmi příjemné čtení a po delší době jsem si knihu užila bez nějakého vnitřního přemlouvání, ať jdu konečně zase číst, jelikož se s tím čtením v poslední době docela peru...

3 27.12.2023

(SPOILER) Včera v pozdních nočních hodinách dočteno, nemohla jsem se od toho odtrhnout... ten příběh je naprosto skvělý a to hlavně několik posledních kapitol! Tolik parádních nápadů, myšlenek, postav i překvapení. Už dlouho, vážně dlouho, jsem nebyla z nějaké knihy tak moc nadšená (ale taky jsem tomu čtení v poslední době moc nedala, ehm) každopádně, už teď se těším, až si dám někdy opáčko.

Já ti ani nevím, kde přesně s mými dojmy začít, hlavou mi toho běželo tolik! Tak první obecně... ta kniha mi připomněla sledování seriálu, kde mě zaujme prvotní zápletka, ale zároveň je start takový neutrál a postupem to graduje nahoru... pak najednou příběh dojde do finále a je to jak "ozdobený stromeček, kde se rozsvítí všechny světýlka" a i ten začátek najednou dává úplně jiný význam, než se zdálo. Tady to bylo prostě takové - příběh Addie, kde je i Luc... ale prostě to nevypadá až tak podstatně, objeví se, zmizí... čekání na toho tajemného kluka z knihkupectví... a pak takové příjemné překvapení, když se to tam začne vykreslovat úplně celé, jak komplet obrázek z puzzle, kdy čekáte jedno a pak je ten obrázek mnohem zajímavější, než se zdálo na samém počátku.

Addie - jak tam padlo, ona skutečně byla taková nepolapitelná múza. Vstoupila do života tolika lidí, nějakým způsobem je ovlivnila či inspirovala a pomalu za sebou nechávala stopy... a časem čím dál větší... tohle byl skvělý nápad... jak ty obrazy, tak i to malování po zdech, ale hlavně ten příběh, co mohl Henry za ni sdělit světu. ;Rozhodně to neměla v životě lehké, neměla to jako ostatní... ale zároveň měla i spoustu věcí, která se žádnému smrtelníkovi nikdy nepoštěstí. Tak nějak si myslím, že se často viděla jako oběť, co přišla o tolik "normálních věcí" jenže to přesně chtěla, to přesně si přála a nakonec i sama řekla, že by do toho šla znovu. Ona je krásná ta představa, že každý může mít vše a nic to nebude stát, ale tak to bohužel nefunguje... je jasný, že ona nevěděla, jaké "ceny" to budou... že přijde o rodinu, domov... ale vše to vlastně bylo z její hlavy. To ona nechtěla nikomu patřit, chtěla svobodu... a to vlastně dostala... asi větší, než by čekala, ale jen to ukazuje, že každá mince má dvě strany... že prostě nejde něco chtít a očekávat, že to nic a nikoho neovlivní, tahle myšlenka je strašně zajímavá. ;No a co se týče "jejich lásek" myslím si, že Henry měl spíš dost společného se Sam, Remym, se všemi, které nějak inspirovala. Ale poprvé si to mohla užít s tím, že si ji někdo pamatuje... že i oni ji nějak ovlivnili a že k nim měla nějaké pouto, že pro ně chtěla dobré věci... ale že sama možná za celé ty století nevěděla, co přesně láska je... což tam je vlastně i několikrát řečeno.

Henry - on byl přesně takový ten hodný kluk, co se ztratil ve světě... na jednu stranu bylo vidět, jak bloumá, jak ztrácí své milované (nebo neví, jak s nimi přesně kráčet dál) a jak se necítí dost dobrý... a pak nastane zvrat a najednou je pro všechny "ten nejlepší"... a i když si to na začátku užívá se vším všudy, stejně v něm stále hlodají pochybnosti, že to není skutečné a že on se stále nevidí, jako dost dobrý. Což je opět skvělá ukázka, jaké to je, když má někdo takové pochybnosti sám o sobě... a je třeba jedno, že je slavný, úspěšný, bohatý... ;S Addie byli cute, ty jejich scény s malováním, s tím jak spolu jen normálně žili a užívali si maličkosti, to se mi hodně líbilo... no a pak ta scéna na té střeše, ta byla prostě nejlepší i když byla i hodně smutná. I to probuzení a jak tam nebyla... ale zároveň si neumím představit, že by to bylo jinak... jak by to mohlo fungovat, když ona nestárla a on ano... jednou by to na ně prostě dopadlo... a tak nějak mi asi sedělo víc, když ho "políbila jako múza" a ukázala mu nový směr jeho života, který hledal... a pak prostě zmizela. A on ji mohl dát to, co hledala a zároveň nechat tu nejvýraznější stopu za ni. ;To, že s tou dohodou to nebude tak snadný, jsem tak nějak tušila a tolik mě to nepřekvapilo... hrozně se mi líbily ty pasáže, kde se s tím na jednu stranu smiřoval a na jednu stranu měl hrozný strach... to bylo tak živé, reálné... ten strach, že ví, že je to jeho konec a že už další den neuvidí své blízké, neuvidí slunce... to byla hodně silné. Zároveň jsem věřila, že Addie skutečně miluje a že si s ní chce užít každý okamžik, přesně tak, jak se to stalo. A je hrozně zajímavé myslet na to, jak asi jeho život pokračoval dál, kdo byl nakonec ten člověk, se kterým mohl být šťastný až do konce života... je to vlastně hrozně zvláštní, že občas je ta láska taková... krátká. Že to prostě jinak nejde, ale stejně ty stopy zůstanou.

(Pokračování mého komentáře bude ještě v jednom příspěvku.)

3 07.01.2023

(SPOILER) Tohle byla fajn sobotní jednohubka. Kniha je velmi čtivá a děj hezky odsýpá - takže na volný večer úplně ideální. Ze začátku jsem čekala klasickou hate-to-love romantickou komedii, ale nakonec nic nebylo tak, jak se z počátku zdálo.

Kromě zaměření na ústřední dvojici je tady třetí, velmi důležitá postava a to nejlepší kamarádka Kláry - Vanesa. Se kterou se znají od dětství a vyvádí spolu už roky všelijaké vylomeniny. Tyto tři postavy během několika týdnů zažijí hned několik životních zvratů a čtenáři spolu s nimi...

A jelikož mám na srdci ještě pár věcí, které potřebuju někam vypsat, zbytek hodím do spoilerové části, každopádně za mě tedy 3,5* za tento příběh.

***

Spoilerová část mého hodnocení, pokračujte ve čtení jen na vlastní riziko!

***

Přiznám se, že mi na začátku dost nesedla zápletka, kdy Vanesa měla poměr s Adamem a on během toho bez ostychu nabaloval Kláru, ještě v moment, kdy měl Vanesu vedle sebe v posteli. Představa, jak mi volá chlap a říká mi, jak mě chce poznat a já vím, že chvíli předtím si to rozdával s mou nejlepší kamarádkou, mi tedy přijde poměrně zvrácená. A to si fakt nemyslím, že jsem nějaký puritán... ale vysvětlení "je to jen živočišný" by mě nechávalo absolutně chladnou a ten člověk by neměl absolutně šanci. A asi i proto jsem tomu vztahu ze začátku ani moc nevěřila, prostě mi tohle celé přišlo jako strašně zvláštní začátek a neměla jsem z toho pocit, že to jako byla práce Vanesy, že věděla, jak by se k sobě hodili a chtěla je zkusit dát dohromady. Opravdu jsem z toho měla rozpačité pocity a asi bych si čtení užila více, kdyby to bylo pojaté trochu jinak. Bylo mi líto, že jsem se na jejich vlnu nedokázala úplně naladit...

Konečná zrada taky nakonec měla své vysvětlení, čtenářsky rozhodně zajímavé (i když se dalo něco vytušit i v dřívějších scénách) ale s některými rozhodnutími všech tří hlavních postav jsem se nedokázala úplně ztotožnit. I když nebudu lhát, že scéna v hotelu mě vážně překvapila a částečně i pozdější vysvětlení.

Jinak souhlasím s některými komentáři, cílený humor (hlavně ten mezi Klárou a Josefem) mi úplně nesedl. Možná i kvůli tomu, že se tam jejich interní vtip opakoval několikrát. A také jsem nebyla úplně fanoušek používaných zdrobnělin jména Klára a dalších jejích přezdívek.

Tímto nechci nějak kritizovat děj a ani směr vývoje postav, jen jsem chtěla napsat své dojmy, které jsem při čtení měla. Kniha se jinak četla opravdu velmi dobře a klidně bych se pustila i do jiných knih autorky.

2 30.09.2023

(SPOILER) Knihu jsem četla nakonec déle, než jsem očekávala a nevyhnula jsem se tomu, že jsem si dala od příběhu několikrát pauzu. Obálka i anotace lákají na velmi zajímavý děj, první kapitoly nejsou vůbec špatné, ale postupem času jsem se do čtení musela vyloženě nutit. Sice jsem byla na jednu stranu zvědavá, co z toho vyleze, ale nebyl tam za mě žádný zlomový bod, který by mě vtáhl a nepustil od čtení a to opravdu velmi dlouhou dobu.

Nakonec jsem se během neděle hecla a půl knihy dala během pár hodin, asi i proto, že jsem se už nemohla koukat na to, jak mi tady leží tak dlouho rozečtená kniha. A popravdě, jsem ráda, že jsem to konečně dočetla na jeden zátah, protože další pauza by už možná byla pro tuto knihu konečná a skončila by ve fochu "nedočteno" což by byla zase škoda.

Rozuzlení zápletky kolem Ursy byla rozhodně nejlepší část příběhu, kdy jsem zaujatě hltala jednu stránku za druhou, ale vlastně to byla i jediná část knihy, kterou jsem četla opravdu se zápalem, což je docela škoda, když jsem se u tolika stran předtím v podstatě nudila. Námět má kniha je nepopiratelně originální, ale nemůžu říct, že by mě kniha úplně nadchla. Dobrá půlka knihy se točí kolem ptačích hnízd, deště, co měli právě k jídlu a nejasných vztahů mezi hrdiny, kteří neví kudy kam. Ano, netvrdím, že to tam nepatřilo, i takový vývoj je potřeba, ale opravdu mi dlouho trvalo, přijít tomu více na chuť a znovu se do toho příběhu začíst.

Za přečtení to stálo, ne že ne, ale znovu bych už po knize nesáhla. Možná i díky mým rozpačitým pocitům a dlouhému čtení dávám hodnocení 3 až 3 a půl hvězdy.

2 03.09.2023

Znala jsem Jennette McCurdy před přečtením knihy? Vůbec ne. Ale víte co? Jsem ráda, že ji znám díky tomu, jakou měla odvahu a to nejen proto, že vyšla se svým příběhem na světlo světa. Až od ní vyjde něco dalšího, s chutí si to přečtu, protože jako spisovatelka je naprosto výborná.

Jak se to říká? Tenhle příběh ve mně silně rezonoval? Tak tady to rozhodně platí. Se čtením jsem se ze začátku trochu prala (ale to především kvůli tomu, že jsem na čtení neměla tak úplně čas a ani náladu a šlo mi to fakt pomalu) no většinu příběhu jsem dala nakonec za tři dny intenzivnějšího čtení. A jsem za to jedině ráda, byla by velká škoda tohle nedotáhnout.

Dost se mi líbil i styl, jakým to bylo psané, protože máte pocit, že se to odehrává v tu chvíli, kdy to čtete, nijak nezkreslené tím, co už Jennette v době psaní věděla a čím si prošla. Bylo to, jako by to při psaní musela prožít od samého začátku znovu.

Myslím si, že příběh by fungoval i čistě jako fikce, ale tím, že jde o skutečný příběh je to celé o dost temnější a hlubší. Ač kniha přináší spoustu silných témat, která můžou být pro některé čtenáře dost citlivá, tak si i tak myslím, že tahle kniha má co předat a to každému. Sama za sebe můžu říct, že to byla rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem četla.

Pevně doufám, že takový příběh se neskrývá za většinou úsměvů herců pro kamery a novináře, kteří začínali svou kariéru jako děti. Bohužel se trochu obávám, že v každém takovém příběhu bude něco temnějšího, co si museli zažít během své kariéry, ať už od blízkých nebo od štábu a kdo ví, jestli by aspoň „jednu takovou historku“ neměl každý herec Hollywoodu, který musí žít naprosto odlišný život, než který známe. Vhled do toho všeho byl totiž až – mrazivý.

1 04.03.2024

Chtěla bych moc poděkovat @lusyadams za možnost přečíst si tento příběh v předstihu. Rozhodně nebudu váhat ani minutu a ráda si knihu koupím v tištěné podobě po jejím vydání, protože ji rozhodně potřebuju mít na poličce.

A teď k mému hodnocení musím říct, že kniha se četla sama a byla prostě a jednoduše boží! Mít víc času a nečíst jen sem tam po večerech, dala bych jí na jeden zátah. Alek a Maddie si mě získali hned od prvních stran. Užívala jsem si jejich dohadování, stejně jako pozdější chatování a vzájemnou chemii, která mezi nimi vznikala. Sedl mi humor, líbila se mi zápletka, příběh byl po celou dobu vážně skvělý. Kolikrát jsem se přistihla, jak se u čtení chatovacích konverzací uculuju, jako bych toho snad sama byla součástí a bylo to příjemné zpestření děje. Knihy ze dvou pohledů mi sedí a sem se to krásně hodilo. Pro milovníky hate-to-love romantiky je tahle kniha vyloženě nutnost a rozhodně ji doporučuji.

Do dalších dílů série se určitě ráda pustím, jelikož jsou tady velmi zajímavé i vedlejší postavy. Docela ráda bych si přečetla víc třeba o Masonovi nebo například o Libby. No ale, pokud mě paměť neklame, zahlédla jsem, že druhý díl bude o Meredith. Tam možná budu trochu váhat, ač některé její postřehy krásně sedly do děje, jako postava mi asi jako jediná až tak moc nesedla, no uvidíme, třeba by se to změnilo, při čtení dílu, kde by jí člověk poznal tak nějak z jiné stránky. Uvidíme

1 03.03.2024

Na tuhle sérii jsem narazila v podstatě náhodou a když jsem viděla to velmi vysoké hodnocení, věděla jsem, že se do knih musím rozhodně pustit a zjistit více.

Zajímalo mě, co tenhle příběh dokáže přinést a musím říct, že rozhodně nejsem zklamaná. Naopak, kniha se čte výborně, děj je zajímavý, dokonce mi tady sedí snad i úplně všechny postavy a je jedno, jestli jde o hlavní hrdiny nebo záporáky. Každý tady má své místo... Každopádně musím říct, že jsem tak trochu čekala, že budu z hlavní dvojice paf ještě o kousek víc. Jo, rozhodně mě zajímá, jak to mezi nimi bude dál, rozhodně spolu měli svoje kouzlo, ale po tom, jaké jsem na ně slyšela ovace, jsem čekala, že to na mě bude mít ještě víc wau efekt. Každopádně jsou tu ještě další dva díly, takže mé nadšení kolem nich klidně ještě může přijít později.

Z čeho ale jsem nadšená o dost víc, tak jsou to všechny ty záležitosti kolem démonů, andělů, nefilů, hříchů... působilo to na mě naprosto reálným dojmem, jako by to snad přesně takhle fungovalo a nečetla jsem fiktivní záležitosti. Jako by byl člověk ve skutečném světě skutečně v situacích, kdy mu našeptávají legionáři nebo kdy ho chrání jeho strážný anděl přes intuici.

Na další dva díly se těším a chci se do nich pustit co nejdříve. První by u mě měl tak 4 a půl hvězdičky, přece jen, myslím si, že jeden z dalších dílů by si mohl vysloužit i plný počet. Uvidíme...

Btw, můžete mi někdo říct, proč nevyšel překlad i pro díl z pohledu Kaidana (Sweet Temptation)? Ten bych si zatraceně ráda přečetla. Jo, číst z pohledu Anny je fajn, ale co si budeme povídat, Kaidan mě přece jen zajímá o kousek více a jistě by to bylo zajímavé čtení!

1 24.01.2024

Milá vánoční povídka, kterou přečtete za pár minut, ale i tak jsem se na konci usmívala a to nejen kvůli narážkám na profláknutou sváteční klasiku Sám doma.

1 28.12.2023