anmaride
komentáře u knih
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Všude sníh, utrápená mladá žena. V ruce zbraň a myšlenky, že za tamtím stromem to ukončí. Možná až za tím dalším. Bylo by lepší jít ještě dál. Ještě kousek. V tu chvíli mezi stromy muž. Uniforma Luftwaffe. Žena chce jít dál, takový zachraňovat rozhodně nebude. Svědomí zdravotnice ji to však nedovolí a pro muže se vrátí.
A mezi nimi nedůvěra, postupné odkrývání životů. Kdo je ten muž, kdo je ta žena? Co je tohle za svět?
Válečná témata nevyhledávám, většinou to totiž neumím zpracovat. Touto knihou se mi ale jeden moment zaplavil instagram, tak jsem po čase neodolala a půjčila si ji. Příběh vás vtáhne ihned. A nechce pustit. Všechno to udavačství, gestapo, hyenismus! Pro mě bylo hodně zajímavý sledovat proměnu německé dívky, která s nacisty z počátku sympatizovala a před mnoha věcmi přivírala oči.
Chvílema mi to přišlo přitažený za vlasy, trošku akčnák ke konci, ale i tak pět hvězd a neskutečnej vděk, že se mám sakra dobře.
Gejša
Arthur Golden
Tohle byl zas literární zážitek. Nechápu, že jsem tuhle knihu nečetla dřív, krásný myšlenky a příběh, kterej bolí. Silná atmosféra, vůně čaje a líčidel, vůle bojovat i pokorně přijímat. Krásný.
Pustila jsem po přečtení i film, čekala na dojemný scény a musím říct, že taky krásný.
Tvýma očima
Peter Høeg
No, ono to není úplně jednoduchý čtení. Procestujete minulost protkanou přítomností, myšlenky a emoce nejen ucítíte, ale také uvidíte. Procházíte se sny, ovlivňujete budoucnost, nebo se na moment vcítíte do duše psa. A to buď jako sedmileté děti, nebo jako dospělí, kteří se pohybují na specializované psychiatrické klinice, kde skenují mozek.
Dějová linka trošku unikala, chvílema se mi chtělo odložit a chvílema naopak nedat z ruky. Zvláštní a tak nějak seversky chladné.
Literární spolek Laury Sněžné
Pasi Ilmari Jääskeläinen
Tahle kniha na mě z knihovny koukala hodně dlouho. Občas jsem ji vzala do ruky, otevřela a nic. Nešlo to. Zkrátka jsem se nemohla vůbec začíst. Když na mě vykoukla teď, v novém roce, řekla jsem si, že ji ješte tu poslední šanci dám. A ano! Začalo to fungovat, najednou jsem byla v Zaječíně, cítila to všudypřítomné podivno, semtam zakopla o skřítka, zkoumala nakažené knihy, šťourala jsem se v mysli členů Spolku, občas nechápala a občas nedýchala. Závěr byl sice takový...na mě hodně zmatený, ale celkový dojem z knihy mi to nezkazilo. Čtenář tady může sledovat jak příběh, pátrat a prožívat, tak na celou knihu může nahlížet jako na takovou malou psychologickou sondu do mysli člověka.
Věřím, že kniha zůstáva tolika lidmi nepochopena a nelilbí se. Je to bláznivá jízda, ale když ji otevřete ve správný čas, je to jedna z jízd, na které jentak nezapomenete.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
Wow.
Jako když z nebe padá pírko - pozvolna a kolébá se ze strany na stranu... tak přesně plyne příběh. Pomalu, jednou je tam, po druhé jinde. Vzpomínky a mnoho bezstarostnosti v nevědomosti krutého světa. Postavy jsou skvěle vykreslené, nádherně popsané povahy - najednou byli mými kamarády, najednou jsem byla v Hailshamu, v Chaloupkách a všechno to prožívala s nimi. Během čtení mi běhal mráz po zádech, chtěla jsem plakat i se usmívat. Miluju dystopie a i když je tato kniha dystopií jen v lehkém náznaku, řadí se mezi nejoblíbenější. Děkuju Ishigurovi za tento skvělý zážitek.
Do tmy
Anna Bolavá (p)
Přečíst na jeden nádech a pak pomalu a dlouho vstřebávat. Tleskám autorce. Skvělé.
Český ráj
Jaroslav Rudiš
Krátká jednohubka, rozhovory mužů v sauně, příběhy, zamyšlení, životy. Četlo se mi to trochu hůř, asi jsem na to neměla tolik spěchat, ale i tak opět super rudišovka.
Národní třída
Jaroslav Rudiš
Jako první jsem viděla film, a tak jsem při čtení knihy viděla Hynka Čermáka. Ale vlastně to nebylo na škodu. :) Tohle je styl psaní, kterej je mi hodně blízkej. Miluju to opakování, ty obraty, tu strohost i hutnost textu zároveň. Ty myšlenky, nepochopení, ten závěr. Rudiš zatím nikdy nezklamal.
Muž bez tváře
Caimh McDonnell
Ajajaj! Na autora jsem narazila díky nově vydané PODIVNÉ DOBĚ, která mě neskutečně bavila. Zkusila jsem tedy sáhnout po prvním dílu Dublinské trilogie a maličko jsem trpěla. Měla jsem velké očekávání, ale tady je asi znát, že autor ještě nebyl tak vypsaný, jako u poslední knihy. Nebo nevím, ale zkrátka mi to tak pěkně neplynulo, některé vtipy byly tak nějak na rozpačité pousmání. Ale od druhého dílu mě to neodradilo. (Čtu právě teď a tam už je to tedy o něco lepší!).
A musím tedy dodat, že to množství chyb v textu je velmi rušivý. :(
Loutkové divadlo
M.W. Craven
Bála jsem se, že se budu bát, to já moc nemusím. Ale bylo toho tak akorát. Děj je krásně promyšlený, stejně tak i postavy. Bavila mě Tilly. Závěr překvapivý. Pro mě kniha o které za chvilku už nebudu vědět, ale jako momentální jednohubka je skvělá.
Dilema
B. A. Paris (p)
Jakmile mám čtecí krizi, B.A.Paris mě z ní dostane. Její knihy mám přečtené během jednoho večera, doslova je zhltnu. Uvědomuju si, jak jsou přitažené za vlasy, jak se hrdinové chovají nepatřičně, jak málo pravděpodobné ty příběhy jsou. Ale autorka mě dokáže tak chytit a napínat, že jí to vše vždy odpustím.
Ale konkrétně u této knihy to vše dohromady nějak nefungovalo. Sledujeme jeden den, jednu rodinu a velmi náročnou situaci. Dilema, zda si dva lidé řeknou informaci, která jim změní život hned, nebo si ji řeknou až po narozeninové oslavě. A každej má tu informaci jinou. Tak nějak celou dobu víte, kam to celý směřuje. Sem tam je to napínavý, překvapivý. Ale za mě teda trochu zklamaní.
InTyMně
Markéta Lukášková
Jeden večer, prosecco a InTyMně. Nečekala jsem to, ale tak moc mi to sedlo do nálady! Devadesátkový dětství sedělo do puntíku, dospívání a plácáni se v dospělosti, všechny ty životní situace, změny, nálady, panejo! Depka i sranda, hodně jsem se v tom viděla.
Kouzelné přání
Chris Colfer
Roztomilý, vtipný, pro děti. Ano, je to naivní a předvídatelný, hlavním postavám vše vychází...ale vždyť je to pohádka! Tam to nechcete jinak!
Nejznámnějším pohádkovým příběhům nahlídnem trochu pod pokličku. Je Popelka jako královna spokojená? Jaká je Červená Karkulka v dospělosti a jak dopadla Malá mořská víla? Kdo je v odrazu Zrcadla Zlé Královny a jak Mášenku poznamenala příhoda s medvědama? Co Jack s fazolema a jak se má zachráněná harfa?
Ve svých třiceti jsem se bavila, odreagovala a rozhodně si přečtu další díly. A nebudu se za to stydět :)
Poslední dny Rabbit Hayesové
Anna McPartlin
Hodně lidsky podaný příběh umírající ženy a její rodiny. Byla jsem téměř okamžitě vtažena do děje a prožívala vše - vzpomínky, bolesti, radosti, starosti i smích. A pláč. Citlivé a zároveň přímočaré.
V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku
Silvie Lauder
Jasně, tady není o čem! Doporučuji!
Je to opravdu velmi čtivé, Silvie Lauder zaujme hned na prvních stránkách.
Strašidýlko Stráša
Alena Mornštajnová
Mně to prostě nedalo. Autorku mám ráda a tak jsem byla na její pohádkovej příběh fakt zvědavá. A super. Za mě pěknej námět, roztomilý postavy a milá atmosféra příběhu. Poslouchala jsem jako audioknihu, tam mě štvala uřvaná mluvící kočka, ale dětem se to dle mého líbit bude.
Láska v době globálních klimatických změn
Josef Pánek
Poslouchala jsem jakou audioknihu a vlastně moc nevím. Bylo to rychlý, tok myšlenek a opakujících se frází... ale zároveň v tom bylo něco, co mi dávalo smysl, co se mě dotýkalo a co se mi líbilo. Hlavní postava občas na proplesknutí, popisy cest (Island) za mě pěkný. Na zpříjemnění sobotního odpoledne je to fajn.
Pendragonská legenda
Antal Szerb
Tohle vůbec není špatné. Jsou tady pasáže, kdy jsem se nahlas smála a vypisovala jsem si hlášky, které mě zaujaly. Pasáže, kdy jsem hltala slovo za slovem a nemohla se odtrhnout. Ale taky pasáže, kdy jsem ta slova skoro nevnímala, ztrácela jsem se a nudila. Ve výsledku to bylo vlastně celé trochu zmatečné, takový lehký úlet. Ale ne nepříjemný. Sny? Skutečnost? Pouhé tři hvězdy za to, že příběh nedokázal udržet mou pozornost po celou dobu.
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Haruki Murakami
Cukuru mě bavil hodně. Bylo to jemné a melancholické, ale zárově silné a surové. Oblíbený balanc na pomezí snů a reality zde také proběhl, ačkoliv ne v takové míře jako u jiných knih. Se všemi postavami z Cukuruovi party jsem se ztotožnila, každá postava jako kdyby byla kousek mě a zároveň mi byla nekonečně vzdálená. Na venek jsou všichni dokonalí, uvnitř je ale mnoho citů, které člověk nečeká a jestli nechce, tak je ani nenajde. Jedna z Murakamových nejlepších knih.
Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu
Rebecca Marie Chambers
Knížku jsem četla k uzoufání dlouho. Nešlo se začíst - pořád jsem čekala na rozjezd příběhu, na zápletku, na nějaké napětí. A až za drahnou chvíli jsem si uvědomila, že o tom to vůbec není. U tohoto příběhu stačí jen vnímat vyobrazení přátelství, podpory, lásky a tolerance. Určite se chci na Poutníka zase někdy vrátit a vychutnávat si tu milou a přátelskou atmosféru. Nechat se zkrátka pohladit po duši.